Bylo pozdě večer, ale taková nabídka se neodmítá…
Autem jsem se projížděla závěji sněhu, v šeru jsem viděla jen střechy domů, vlastně jsem téměř nic nevnímala. Srdce mi bušilo až v krku a hlava propírala vzpomínky. Jeho dům uprostřed buše, velké kapradí, zpěv tui, vůně slunce a moře, pocit, že můj život je opět krásný, lehkost… A vzpomínka na něj způsobila, že mnou projel pocit vzrušení. Dole se to krásně sevřelo, cítila jsem, jak vlhnu. Během jízdy jsem mírně rozevřela nohy a bezděčně se hladila v rozkroku. … ON…
On je ten, který vplul nečekaně do mého života, polapil mé srdce. A já…, vždy tu pro něj budu, i když jsem si to už tolikrát zakázala. Máme si ještě vyřídit něco z minulých životů…?
Zaparkovala jsem auto před hotelem a snažila vystoupit jako dáma… Čekal na mne v pokoji 523. On na mne vždy čekal a já nikdy nevěděla, jak to dopadne. Někdy jsem si jen tak povídali, jindy se milovali, občas to ale dopadlo tak, že on se milovat nechtěl a já škemrala…. S nikým jsem to takhle neměla, škemrala jsem u něj o sex, chtěla jsem jej cítit, mít jej pro sebe, sténat pod jeho tělem, chtěla jsem, ať mne polapí, ať mne znásilní, vezmi si mne, ber, já jsem tvá kurtizána… nepamatuješ si… už jsme se přeci potkali… bylo to tak dávno…?? TY, nejlepší sklář na světě, umělec, moje motivace nesouměrnosti, disharmonie, spořádaně nespořádaný… Srdce mi buší, jen co tě vidím, volá po tobě…
Do pokoje jsem vešla s předstíraným klidem a přátelským tónem v hlase. Voalá..jaké to překvapení zde v hotelu, díky za pozvání…. Hrála jsem naivní husičku, netušící, copak se to bude odehrávat. JÁ škemrat nebudu, dnes už ne. TY se na mne díváš pohledem, ze kterého jsem lehce vyčetla, co bude následovat. Sedíme na gauči, obklopeni luxusem, zrcadly a křišťálem. Uprostřed toho skla se cítíš jako doma, je to tvůj živel… Po pár skleničkách těžkého červeného vína, které jsme pili také ve tvé zemi, mi masíruješ prsty u nohou. Netušíš, jak vlhká už je má jeskyňka, připravena…rozevřena. Zve tě na divoký výlet, polapím tě a nepustím. Nakláníš se ke mne a tvůj jazyk mi zlehka rozevírá rty. Beru jej k sobě a laskám se s ním, celým tělem mi projíždí příjemné mražení. Cítím vůni země zaslíbené, přivezl jsi ji sebou… Rukou mi zajíždíš pod tričko a podprsenku, kde na tebe čekají dvě dychtivé napjaté bradavky. Je to tak krásné, jak si s nimi pohráváš, saješ, lížeš, znova vlhčíš a saješ. Víš přesně, kam mě chceš dostat, co mám ráda, kdy spustím svůj něžný koncert. Sténám blažeností, rozkoší a vzrušením, hlasitěji a hlasitěji. Vím, že máš rád, když jsem hlasitá a já se nebojím, nestydím se…
Pusť mě, škemrám z legrace, a přitom ti rozepínám kalhoty. Konečně se zase setkáváme…Beru si tvůj vztyčený penis do úst a vzrušením už ani nemůžu dýchat… sténám a lížu… tolik jsi mi chyběl, miláčku můj, dám ti všechno. Stisknu tvůj penis silněji mezi rty a cítím, že se ti to líbí. Chytíš mne za hlavu a lehce se mnou chvíli pohybuješ dopředu a dozadu. Na kolenou na kůži z ovce, na té teplé vlně, rozevřené nohy, v krátké sukýnce, vyšpulený zadeček, rudě červené krajky mých kalhotek … Vím přesně, co mám dělat, vím, co máš rád, jsem tvá kurtizána… Cítím, že budeš na vrcholu, na poprvé to jde vždy rychle. Orgasmus máš na krajíčku, ale nebude to tak hned, miláčku, vychutnám si tě…na chvíli přestávám. Lížu ti varlata, saju, lížu vnitřní stranu tvých svalnatých stehen… Vracím se k penisu, který nedočkavě ční a je napjatý k výstřiku. Kroužím pomalu jazykem na špičce tvého kolíku a kroužím jemně a pomalu, pohyby nahoru a dolů, stáhnout více rty k sobě, ještě rychleji…ještě rychleji a postříkaná tvým nápojem lásky dokončuji tuhle první část ….

Jako by do mne náhle něco píchlo… Svědomí snad? Nebo snad to, co bylo tam…že mne stejně nechceš, …použít a odhodit…. Už nejsem tvá kurtizána, víš... jsem jinde, obklopena luxusem, vědoma sama sebe, jdu v před sama. Jsem silná, nebojím se, ani tebe, siláku….
Jako bys na mne viděl tu náhlou změnu a stažení se do sebe… dívám se do dáli a myslím na léta, která již uplynula od té doby. Zůstala jsem v srdci sama. V jakém srdci? Vždyť mé srdce zůstalo tam, v mé zemi, kde jsem se kdysi dávno narodila… má zádumčivost se ti ani trochu nelíbí, i když jsme tuhle hru kdysi hráli spolu…
Náhle cítím tvou drsnou dlaň na svém rameni, otáčíš si mne k sobě a na nic vůbec na nic se mne neptáš. Ani já nechci nic vědět o této jediné poslední noci. Jazykem mne laskáš po celém těle, roztahuješ mé nohy pomalu od sebe a lížeš má stehna, zadeček, poštěváček … můj dech se zrychluje a přestávám se ovládat, přesto se ti chci ještě vymknout. Ty mne ale prudce chytáš za ramena a pak mi rázně ještě víc rozevřeš nohy. Odtahuješ šňůrku mých kalhotek jako oponu u divadla a hra může začít. Lehce se mi jazykem dotýkáš poštěváčku a mne začíná být vše jedno, je to hezké….ještě… nepřestávej prosím, jsem zase tak vlhká a otevřená, vstup do mne škemrám šeptem… vždyť se tak dobře známe. To, co jsi udělal pak, mne ohromilo natolik, že jsem se nestačila ani bránit a dodnes, po tolika letech, mne příjemně zašimrá, když si na ten okamžik vzpomenu.
Uchopil jsi mne bez jediného slova a posadil na parapet, jen jsem se stačila ohlédnout na tu bílou pláň za oknem bez záclon, rozmazané světla před hotelem snad zase sněžilo, ale mne to bylo jedno. Jediné, co jsem cítila, byl chlad okna a teplo tvého penisu, který do mne vjížděl v pravidelných intervalech rychleji a rychleji. Poprvé jsem tě slyšela sténat slastí, můj zadeček se přitiskl k oknu a ve vagíně to čvachtalo jako v jezírku. Chtěla jsem hrát chladnou, ale byla jsem tak vzrušená, že jsem sténala a byla téměř v mdlobách. Tvůj kolík si mne napichoval a foukal ze mne nové tvary… byla jsem roztáté sklo v rukou umělce, který věděl, jak bude jeho dílo vypadat… oba dva jsme se blížili k vrcholu…. Cítila jsem to…bude to poprvé… u mne … a poprvé spolu…. Věděla jsem to… byla jsem jako v lázni, přitisknuta ke sklu, které se orosilo a já prsty psala vzkazy lásky a roztoužení …. A rozloučení...
Už jsem byla téměř na vrcholu a ty sis mne stačil ještě otočit. Jak krásný výhled se mi naskytl. Zimní krajina se leskla, je to naše zim í premiéra… Má prsa se přimáčkla na sklo a bradavky ucítily mírné ochlazení, což u mne způsobilo ještě větší vzrušní… dýchla jsem nahlas. Sténala jsem , řvala… bylo to tak krásné, šokující… Slyším tebe miláčku, poprvé jsi se mnou ve hře… Sténala jsem, prosila jsem, ať nepřestáváš. Rozevíráš rukama mé půlky a vnořuješ se do mne tak hlouběji a hlouběji až cítím tvé tělo přitisklé na mém… jsme jako jedna velká sopka před výbuchem….jako tvá váza Alexandra…
Znovu si mne otáčíš a můj zadek se opírá celý o zarosené okno, naposled do mne párkrát zlehka a pak prudce zajíždíš a já bych chtěla ještě odolat. Ale nejde to můj miláčku …z vagíny mi stříká orgasmus, sténám tou největší slastí v životě a cítím tvé horké sperma, které mne a sklo za mnou ostříkává… já a sklo … Cítím, že to není vše,… pár dalších pohybu ve mne a další orgasmus… vystříkáš vše do mé vagíny … naše tekutiny se promíchávají, aby si řekly sbohem… už nikdy více…
Vyčerpaná rozkoší sjedu po skle a dotýkám se jemně tvého svalnatého těla…
Sbohem …