Ridlex Seznamka

Lolitka 2085 - část 6.

Lolitky
Tento příběh je pouze fikce, jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná. Žádná z postav nevyjadřuje autorův názor na politická, morální ani jiná témata.

Když se za Nathanem zabouchly dveře, zůstal jsem tam stát sám s plukem nahých kočiček. Raději jsem si ani nepředstavoval, co s tou drobnou blondýnkou bude Nathan v prázdné kanceláři provádět. Jen jsem doufal, že bude natolik rozumný aby ji nepoškodil a vrátí ji dřív, než přijdou technici z oběda.
Bylo takové ticho, že jsem slyšel, jak všechny dýchají. Měl jsem k dispozici různé typy holčiček, od mladších po starší. Stačilo by jen na některou kývnout a mohl bych si s ní vyzkoušet všechno to, co je s opravdovými holčičkami zakázané. Ale kterou si vybrat? A nepřijde se na to? Za normálních okolností by se to stát nemohlo. Kolem celé výroby se pohybuje spousta lidí a nejde jen tak nějakou vzít za ruku a odvést do kouta. Navíc by se ani kvůli svému základnímu naprogramování nenechaly.
Mám tedy jedinečnou šanci pohrát si s malou holčičkou, která mi dovolí všechno a nikomu to neprozradí. Pták mi trčel tak, jako by chtěl prorazit přes kalhoty. Tuhle příležitost si nesmím nechat ujít. Možná se už nebude nikdy opakovat. Jen doufám, že se to nikdo nedozví.
Nervózně jsem přecházel od jedné ke druhé a přemýšlel, kterou si vyberu. Všechny byly nahé a k nakousnutí.
Jedno děvčátko mě zaujalo. Byla to hubená černovláska, jedna z těch nejmladších. Prsíčka ještě neměla žádná a stála s nohama u sebe tak, že nešlo zpozorovat ani začátek její škvírky, která byla ještě úplně holá. Řekl jsem si, že když už jednou mám příležitost vyzkoušet si na živo těsné sevření mladé pochvičky, tak proč ne zrovna té nejmladší.
Vzal jsem jí za její malou ručku a odváděl do své kanceláře. Cestou jsem se však ještě několikrát rozhlédl kolem sebe.
Když jsem za námi zamkl dveře od kanceláře, odhrnul jsem ze svého pracovního stolu všechny papíry stranou.
„Lehni si zády na stůl!“, přikázal jsem jí.
Hned poslechla, vylezla na stůl a lehla si na něj bez jediné známky odporu. Ovšem ležela ve stejné poloze jako stála, tedy s nohama u sebe a rukama připaženýma k tělu.
„Zvedni nohy nahoru a rukama si chytni kotníky!“, pokračoval jsem.
Vše plnila naprosto přesně. Nohy měla napřímené a zvedala je tak dlouho, dokud si ručkama nedosáhla na kotníky. Její tělo teď při pohledu z boku tvořilo trojúhelník. Chodidla měla téměř nad hlavou a při pohledu zezadu se mezi půlkami vyloupl malý bochánek jednoho pysku.
„Tak a teď dávej nohy pomalinku od sebe, rukama si stále drž kotníky!“, řekl jsem a hltal pohled na její drobnou prdelku.
Její nohy se daly do pohybu. Pomalu se rozevíraly, stále v napřímené poloze, a její malý zadeček stále víc odkrýval pohled na její boubelaté sněhobílé pysky. Už bylo vidět oba. Byly jako dva kožené váčky, které se roztahováním nohou zvětšovaly. Nohy dávala od sebe opravdu pomalu a stále stejně rychle, přesně podle mého přání. Když je měla asi v pravém úhlu, už jsem měl svého ptáka v ruce a pevně jej tisknul. Pohled na její malou broskvičku byl nádherný. Její pysky byly krásně naducané a uprostřed přecházely v několik centimetrů dlouhou rýhu, která mizela kdesi hluboko uvnitř. Pod pindičkou najednou vykoukla také malá dírka do její těsné prdýlky.
„Pokračuj, dokud to půjde!“, povzbudil jsem jí v rozevírání nožek a ona pokračovala dál.
Tyhle umělé kočičky jsou krásně pružné, opravdová holčička by si asi už vykloubila kyčle, ale tohle umělé děvčátko pomalu roztahovalo nožky, dokud nebyly chodidly téměř na desce stolu.
Její malinká pičinka je sice jinak ukrytá mezi masitými pysky, ale takové extrémní rozevření nohou už pyskům nedovolilo, aby zůstaly slepené k sobě. A tak jsem z blízka sledoval, jak se mezi pysky její sametové kundičky objevila malá trhlinka, která pomaloučku postupovala dál, až se nakonec se slyšitelným mlasknutím celá vagínka rozevřela jako květ růže!
Stál jsem těsně u ní s otevřenou pusou a jen jsem na tu krásu zíral. Byla mezi pysky nádherně růžová a také trochu vlhká. Jejich kundičky jsou totiž stále udržovány vlhké, aby při chůzi nedocházelo k poškození třením kůže.
Neodolal jsem a přiblížil jsem se k té dětské puklince asi na 5cm. Nasál jsem z plných plic její vůni a skutečně krásně nasládle voněla. Vyplázl jsem jazyk a zlehka se špičkou dotknul růžového jemného masíčka, které bylo až dosud dobře ukryto mezi pysky.
Maličká brunetka jen tiše vzdychla: „Aaaahhhh!“
Začal jsem tu krásnou puklinku vylizovat jazykem. Byla horká jako kamínka. Celé tělo mělo jinak normální teplotu, ale pičinka sálala vlhké horko a navíc voněla tak, že jsme od ní nemohl odtrhnout jazyk. Prsty jsem ji ani nemusel přidržovat otevřenou. Měla nohy tak roztažené, že její vagínka byla napružená a rozevřená. Přejížděl jsem jazykem od zadečku až k malinkému hrášku jejího poštěváčku a zpět a ona stále tiše sténala.
Byl jsem tak vzrušený, že jsem už nedokázal myslet na nic jiného, než na to, jestli se do jejího tělíčka vlezu svým naběhlým ptákem.
Za zadeček jsem jí potáhnul na kraj stolu a přiložil k té malé škvírce ptáka. Až teď jsem si uvědomil, jak je malinká. Můj žalud svou velikostí zakryl téměř celou dírku od poštěváčku až k zadečku. Ale teď to už nevzdám. Musím se do ní dostat za každou cenu!
Trochu jsem tu její škvírku naslinil a žalud nastavil k místu, kde se její kundička propadala do hloubky. Chytil jsem jí za boky a snažil jsem se zajet hlouběji. Šlo to opravdu ztuha. Chvílemi mě napadalo, jestli je opravdu kompletní i zevnitř. Ale i ten pomalý postup mě přesvědčoval o tom, že její poševní trubice je přesně tam, kde má být. I když byla opravdu extrémně těsná, můj tvrdý ocas si razil svou cestu vpřed. Měl jsem pocit, jako by mi ho někdo silně tiskl v ruce. Holčička teď už celkem slyšitelně funěla a hekala, ale ani v nejmenším nenaznačovala, že bych měl přestat. Jediné, co trochu kazilo celkový dokonalý dojem, bylo to, že jsem uvnitř té těsné dětské píčky nenarazil na panenskou blánu. Ale člověk přece nemůže chtít všechno, že?
Když jsem v ní byl uvězněný asi z poloviny délky ptáka, narazil jsem na dno. Při kontaktu mého žaludu se dnem její ždímající vagíny sebou znatelně škubla.
„Líbí se ti to maličká?“, zeptal jsem se, ani nevím proč.
„Mmmmhhhh, uuuuffff…“, ona jen funěla a hekala.
„Pěkně si spolu zašukáme a ty to nikomu neřekneš, viď?“, říkal jsem spíš pro sebe než pro ní.
„Neřekneš to, protože ještě neumíš mluvit a protože si to nebudeš pamatovat, ty moje malá elektronická kurvičko!“, hecoval jsem se dál.
Držel jsem jí za zadek a pomalu z ní vyjížděl a opět zajížděl na dno. Nejprve pomalými pohyby, aby se její dírečka trošku přizpůsobila nečekanému náporu, který většina z těch holčiček asi ani nikdy nezažije, i když se možná mílím.
Zvlhčování fungovalo dokonale, i když pro takový účel nebylo původně konstruováno. Za chvíli to v její kundičce krásně mlaskalo a já zrychloval tempo. Před očima jsem měl v tu chvíli tmu. Veškerá krev se mi nahrnula do ptáka a já jí začal mrdat jako zkušenou kurvu. Ona stále jen hlasitě sténala a to mě provokovalo k ještě rychlejšímu šukání. Svíral jsem jí boky a zarýval jsem se do nich nehty.
„Narážej se na mě ty kurvičko!“, křikl jsem.
Nečekal jsem však, že to opravdu poslušně splní. Pustila se kotníků a oběma rukama se chytla desky stolu. Při každém mém pohybu dovnitř zatnula svaly a svou malou škvírou se nabodla na mého fialového ptáka.
„Aaaahhhh…aaaahhhh…“, kňučela při každém přírazu. Bylo slyšet jak můj žalud buší o dno té dětské píče. Nepříčetně jsem jí mrdal a ona sténala ale s naprostou oddaností se na mě narážela dál.
„Víc! Víc! Mrdej pořádně ty malá děvko!“, křičel jsem na ní.
Nemohl jsem ale vědět, že je opravdu až tak poslušná, že do toho dá veškerou svoji sílu. Tak se stalo, že při jednom mém silném přírazu ona zatnula všechny svaly a sama se na mě narazila takovou silou, že to dno její úzké vagínky nevydrželo a po slyšitelném zapraskání jsem se do ní náhle propadnul celou délkou ptáka, až moje koule pleskly o její zadek. V tu chvíli mi bylo ale všechno úplně jedno a dál jsem jí zběsile šukal.
Ona jen hýkala: „Aaaaaahhhh… aaaaahhhh….aaaaahhhh!“, a já jsem celým ptákem rychle vyjížděl až úplně ven a za zvuku mlaskání jej zasouval celého dovnitř. Mé koule pleskaly o její zadek a já se rukama přemístil na její bradavky, protože tvrdé přirážení teď obstarávala ona. Bral jsem její růžové trčící špuntíky mezi prsty, kroutil je, mačkal a kdybych na ně došáhl pusou, možná bych jí do nich i v extázi kousal.
„Auuuuu… auuuuu!“, hekala jako by jí to opravdu bolelo.
Cítil jsem, že na mě jde výstřik. Nechtěl jsem jí to ale nastříkat do protržené kundičky, protože jsem nevěděl, jestli by sperma uvnitř neudělalo nějaký problém. Musím jí to nastříkat do pusy a doufat, že všechno spolyká.
Vyjel jsem z ní a stáhl jí ze stolu na zem.
„Vezmi si ho do pusy!“, přikázal jsem jí a nasměroval jí ptáka mezi malé rtíky. Kdyby byl jen o trochu širší, už bych ho do její pusy asi ani nedostal. Chytil jsme jí hlavu rukama a přitlačoval jí na ptáka. Cítil jsem, jak mi v něm začíná tepat blížící se výstřik.
„Už to bude! Už bude stříkat! Musíš všechno spolykat!“, chroptěl jsem a přirážel její černovlasou hlavu na ptáka.
Bylo mi jasné, že příval spermatu nemůže stihnout spolykat, když ještě nikdy nic nepolykala. Musím to udělat tak, abych jí pak od toho nemusel ještě čistit.
„Strč si ho co nejhlouběji do krku a drž!“, křikl jsem.
Ona na mě ale jen ze spodu koukala těma nevinnýma očima a asi nechápala, co si má strčit do krku. Já už jsem ale nemohl čekat. Ptákem mi letěla první dávka horké přesnídávky. Chytl jsem jí pevně hlavu a silou si ji narazil na ptáka. Ona jen vytřeštila oči a žalud jejím krčkem klouzal rychle dolů, dokud jsem koulema nenarazil na její bradu.
V ptákovi mi škubalo. Přesně dávkoval přívaly té horké pochoutky do jejího krku. Ona ani nepípla. Měla obličej natlačený na mém břiše a já jí pevně tiskl, dokud neodezněl celý orgasmus.
Když jsem jí zaplnil bříško, pohladil jsem jí po těch dlouhých černých vlasech a vyklouzl jí z krku. Usmál jsem se na ní a ona se usmála ne mě, jako by se vůbec nic nestalo. Pořád to byla ta krásná malá holčička.

(Stále to není konec našeho příběhu ;) Těším se na vaše komentáře!)
26.11.2022 21:14

Skvělý příběh. Škoda že je tak málo podobných.