Budík zvoní a já se probouzím. Chvíli mi trvá, než se zorientuju. Nevstávám do práce. Dnes nejdu ani do školy. Je sobota. Rychle vstávám z postele, nasnídám se, osprchuji a během půl hodiny jsem na ulici. Před domem stojí auto, které jsem si včera večer vyzvednul v půjčovně.

Je sobota ráno a tak jsou ulice prázdné a já jsem během chvíle pryč z Prahy. Jedu zhruba 40 minut, než přijedu do cíle. Podle mapy najdu dům a zastavuji před ním. Naštěstí jsem přijel včas, dokonce o dvacet minut dříve. Procházím se chvíli v okolí domu a když je přesně devět hodin, vracím se před dům, zvoním na zvonek, dveře zabzučí a já je otevírám. Jdu do třetího patra, druhé dveře vlevo. Zazvoním a klekám si na zem. Asi po dvou minutách se otevírají dveře. Oči mám sklopené k zemi, periferně však vidím černou kůži. Černou kůži Jejích kozaček. Skláním hlavu a políbím špičky Jejích bot. "Pojď dovnitř," přikazuje mi a já se zvedám. "Po kolenou samozřejmě!," zarazí mne a já si uvědomuji svou chybu. Zavře za mnou dveře a řekne mi, že na Ni chvíli ještě počkám, než se připraví. Je již oblečena a tak asi během deseti minut odcházíme z bytu. Dostávám povolení zvednout se, beru Její kabelku a odcházíme k automobilu.

Startuji auto a vyrážíme zpět do Prahy. Během cesty se bavíme, ale konverzace se mi příliš nedaří, jsem strašně nervózní. Madam je opravdu nádherná a já se snažím nic nepokazit. Netrvá dlouho a jsme zpět v Praze. Cesta do centra je trochu náročnější, ale nakonec se mi přeci jen podaří dostat do podzemních garáží Palladia. Parkuji auto a vycházíme ven.

Jdeme nahoru do obchodního centra, konkrétně do obchodu s botami. Madam mi řekla, jaké boty by si dnes ráda koupila a já jsem včera večer prochodil téměř celé centrum, abych zjistil, kde jaké mají. Snad se Jí ty, které nabízejí zde, budou líbit. Vcházíme do obchodu, kde je asi 5 lidí. Madam si sedá do křesla, já jdu k polici, beru mnou vybranou botu a nesu Jí Madam. "Není špatná, tu si zkusím." Beru botu a jdu za prodavačkou. Požádám ji o konkrétní velikost a ona mi ji přináší. Dává mi ji do rukou a já jdu zpět k Madam. Klekám si před ní, sundávám opatrně boty, které má na sobě, beru do rukou Její krásné nožky a nazouvám boty. Poté se skloním k zemi a obě políbím na jejich špičku. Paní vstává a prochází se v nich. Já jí následuju. Nemohu si nevšimnout zvídavých pohledů ostatních zákazníků a prodavaček. Madam se v nich prochází, prohlíží se před zrcadlem a pak řekne:"Docela se mi líbí, ty si vezmu." Pak se v nich prochází po obchodě a do oka Jí padnou ještě další dva páry krásných bot. Vrací se zpět do křesla, já Jí boty z nožek sundám, poté je položím zpět do krabice. Prodavačka k nám přichází a ptá se Paní, jestli si je vezme. "Ano, Madam si je koupí," odpovídám a nepochybuju o tom, že při tom trochu zčervenám. Ještě požádám o donesení dvou párů bot, které by si Madam též ráda vyzkoušela. Poté, co je přináší, Jí opět nejprve jedny a poté i druhé nasadím a políbím jejich špičku. Madam se v nich poté prochází a prohlíží se v zrcadle. Není s nimi ale zcela spokojena a tak platím pouze první vybrané boty. Jsem pyšný na to, že jsem Jí je předvybral správně. Odcházíme z obchodu a já nesu tašku s botami. Vyjedeme do čtvrtého patra a vcházíme do kavárny. Odsunu Madam židli, ona si sedá a já Jí objednávám kávu. Poté nesu tašku s botami do auta. Když se vracím, Madam zrovna dopíjí kávu. Zaplatím za Ni a ocházíme pryč. Vyjdeme ven na ulici a míříme směrem ke Staroměstskému náměstí. Den plný nákupů právě začal...