Konečně pátek! Jsem vyždímaná jak citron. Nahromadilo se toho v práci za celý týden strašně moc a já se sotva plazím. Nutně se potřebuju nějak odreagovat. Procházka? Pivo po práci? Oboje!

“Cink!” Slyším příchozí zprávu z Messengeru.

Hele! Petr chce dnes také spláchnout pracovní týden. A společně. Paráda, nebudu na to sama! Známe se z netu a jednou jsme byli spolu na kafe. Hodně jsme si vykládali a všechno jsme ani nedopověděli. Konečně někdo normální, s kým je inteligentní pokec!
Slovo dalo slovo - v 17 hodin v centru před obchoďákem.

Stepuju tam v určený čas, Peťan nikde. Zato to tu začíná houstnout všelijakou multi-kulti sebrankou. Nečekám na nic a volám mu:

“Kde vězíš? Je tu lidí jak opic! Tady fakt nebudu. Skočím si jen do drogerky a pak jdu na schody o blok dál,” hlásím.

“OK, dorazím za 10 minut.” slyším v mobilu.

Bleskově nakoupím, cestou ven to vezmu přes toalety a pak se skutečně setkáváme.

“Uf, ještěže jsi tu,” s úlevou si vydechnu. “Už mně tam začínalo být úzko.”

“Tak někam pojďme - třeba k řece?” zní návrh.

“Jo, to chci! U Svitavy jsem ještě nebyla.” nadšeně souhlasím.

A jde se.

Hodně si povídáme a taky se smějeme. Slunce se kloní k západu, řeka klokotá a my jdeme podél opuštěné vlakové trati v území nikoho. Asi po půl hodině už cítím pokles teploty a křehnou mně ruce. Je teprve březen. Pomalu se blížíme zpátky do města.

“Kousek odsud bydlím. Tamhle v tom domě za mostem. Skočil bych si pro šálu, jestli ještě zůstaneme venku. Můžeme to vzít kolem?” navrhuje Petr.

“Jasně. Divila jsem se, že nemáš nic na krku.” souhlasím.

Mezitím dojdeme k domu.

“Počkáš na mě dole? Anebo můžeš jít nahoru a já uvařím třeba bylinkový čaj, co jsem sbíral.”

“No tady rozhodně nezůstanu!” rozhlížím se kolem a odmítám první návrh.

“OK, tak prosím” otevře dveře a vyzve mě dál můj kavalír.

Vyjedeme výtahem skoro až pod střechu, kde obdivuji krásné výhledy ze všech oken. V zapadajícím slunci se vyjímá katedrála. Je to tu tak útulné! Je to jeden z těch domů s vysokými stropy. Všude starý dřevěný nábytek, velké zrcadlo… Skromné, ale velmi útulné hnízdo.

Jdeme vařit čaj. Sedíme na lince každý z jedné strany sporáku a čekáme, až budou bylinky hotové. Povídáme si o historii, psaní povídek, o hudbě… Dostanu hrnek čaje a jdeme si sednout do Petrova pokoje. Má tam tři kytary, wow!

“Jů, netušila jsem, že umíš na kytaru! Zahraješ něco?” jiskří mně oči.

“Tak jo…” zamyslí se Pete, sáhne pro jednu z kytar a hrábne do strun.

V pokoji se pomalu stmívá a stojací lampa hází měkké světlo. Romantika!

“Hele, co jsi vlastně kupovala v té drogerii?” zeptal se, když dohrál.

“Silonky” odvětila jsem.

“Hm! Tyhle co máš na sobě?” je zvědavý.

“Hm, přesně tyhle.” dramaticky a zároveň klidně se na něj podívám.

“A kam až sahají - k pupíku nebo končí na stehnech?”

Ani jeden neuhýbáme pohledem.

“Zkus hádat” vyzývám jej.

“A naznačíš aspoň, když odpovím? Povyhrneš trošku sukni, abych věděl, jak jsem se trefil?”

“Možná…” já na to. “Tak hádej.”

“Ty do pasu.”

Pomalinku sunu svou pouzdrovou minisukni nahoru, když tu vykoukne kousek krajkového lemu černých samodržících punčoch.

“Chci vidět víc!” polkne Petr nasucho a přistoupí ke mně nebezpečně blízko.

Sáhne mně do vlasů a přiblíží své rty k mým. Přivineme se k sobě a naše ústa se do sebe vpijí.

Něžně se líbáme, naše vzrušení stoupá. Svlékáme jeden druhému tričko. Pak padá má podprsenka.

“Ach!” vzdychne, když mě spatří má prsa.

Bere mě za ruku a dovede do své velké postele. Mezi polibky letí dolů sukně, džíny…

“Ty máš vlhké kalhotky, mmm!” mazlí se s nimi a čichá k nim, když je ze mě svlékne.
Zpod trenek na mě vykoukne jeho penis. Obrovský a nádherný!

Hodně se líbáme, hladíme, mazlíme a nespěcháme. Vychutnáváme si to. Petr se mně koukne hluboko do očí a pomalinku nasadí špičku penisu na můj vlhký vchod… Krásně do mě vnikne a jemně jde hlouběji. Maximálně rozevírám nohy od sebe a tisknu si jeho zadek do klína. Bože! Nemůžu uvěřit, že se to stalo. To, co jsem tak dlouho chtěla. Teď je to tady!

Vlníme se na sobě, po chvíli zrychlujeme přírazy, měníme polohy i rychlost. Chvíli jsem já nahoře, chvíli dole. Chci, aby to nikdy neskončilo.
Nakonec se přesune Petr nahoru a já jsem zahrnuta jeho tělem. Zvolňujeme do mučivě pomalého tempa. Je to tak vzrušující! Cítím se naprosto zahrnutá láskou.
To už Petr nemůže vydržet.

“Já… Jo, jooo” vzdychá a vystříká do mě plnou palbu.

Přitulený ke mně vstřebá doznívající orgasmus.

Po chvíli líbání beru jeho ruku a pokládám si ji do svého klína.

“Pohraješ si se mnou?”

“To víš, že jo” usměje se a začíná mně laskat poštěváček. “Ale chci tě ochutnat” loupne po mně očkem a přisaje se mně ústy do klína. Je to nádherné. Bojím se, že se neudržím a taky dostane stříkanec do pusy. Cuknu sebou.

“Zlato, nebraň se a pusť to. Chci tě vypít” povzbuzuje mně.

OK… když chceš. A pak už si bere moje hlava dovolenou úplně. Unáším se na vlnách vzrušení kamsi do vesmíru.

“Neudržím to! Neee!” křičím a pode mnou se rozlévá kaluž.

Petr povzbuzen tímhle představením přidává a dráždí mě čím dál intenzivněji. Nechce přestat, takže každou chvíli ustříknu. Okamžitě mu stojí klacek a bleskurychle na mě skočí, aby mě znovu ošukal. Vjela do něj neskutečná vášeň a přiráží jako by mu za to platili.

“Omrdám tě jako nikdy, ty pochcaná děvko!” syčí mi do ucha.

Cítím, jak se mé vzrušení opět stupňuje. Křičím a házím sebou a jeho to vyrajcuje až k orgasmu. Po chvíli zvolňuje, ale ptáka má pořád vraženého ve mně. Tak hluboko ještě nikdy žádný nebyl.

“Teď se vychčiju. Do tebe, zlato. … jo?”

“Pojď, pusť to,” nadšeně souhlasím.

Chvilku na mě mlčky a nehybně kouká, soustředí se a pak začne ze mně pomalu vytékat pramínek jeho moči. Je toho čím dál víc! I já se ještě malinko ještě přidám a čůrám pod nás oba.
Bože, pochcat se v posteli je tak sprosté! A nechat chlapa vychcat se do kundy a pustit to v ten moment s ním! To už nic nepřekoná jak je to vzrušující!

“Měl bych ti za tu postel ten tvůj pochcaný zadek seřezat tak, až se z toho pochčiješ podruhé!” mračí se na mě Petr a já vytřeštím oči.

“Nee, neboj, dělám si srandu. Nic tak skvělého jsem ještě nezažil,” rozzáří se.

“Uf! To jsi mě vyděsil” s ulehčením se rozesměju. “Bylo to totiž totálně úžasné a nejlepší.”

“A já si tě teď ještě olížu” vrhá se na mě nadšeně můj milenec. “Mmm! Krásně ti voní chloupky a chutnají po tvém nektaru.”

Ještě si hrajeme a vymýšlíme, co dalšího roupama podniknout. Petra zaujala moje zadní dírka, když na něj vystrkuju zadek a líže mně i ji.

“Chci dovnitř, pustíš mě?” žadoní.

“Hmm” váhám chvíli. “No tak jo, ale jemně” svoluji.

Petr hrábne na stolek po sklenici s kokosovým olejem a namaže si ho. Už mu zase stojí.

“Klekni si na všechny čtyři a roztáhni si zadek” napovídá.

Pak pomalinku zatlačí na můj zadeček a po milimetrech vstupuje dovnitř. Je to příjemné. Chci víc a sama začínám přirážet. Zrychlujeme tempo a můj hřebec je uvnitř už celý. Svým tělem mě zalehne a úplně přikryje. Vzrušuje mě pocit jeho dominance a lásky. Přichází poslední a pro nás oba společný orgasmus.

Venku mezitím padla tma. Tiše ležíme propleteni jeden v druhého.
Slova už nejsou potřeba.