Jsem osmnáctiletá dlouhovlasá blondýna a někdy dost divoká. Jsem dost hezká a upřímně, ráda toho využívám. Vždycky se najde dost pitomců, kteří za hezký úsměv udělají co chci. Jednou na začátku léta jsem se doma pohádala s mámou a tak jsem třískla dveřmi a vyrazila strávit prázdniny mimo domov. Jenže bez peněz to není tak jednoduché. Přespávala jsem kde se dalo a jedla co se dalo. Už jsem si potřebovala někde pár dní v klidu odpočinout. I sprcha by bodla. A něco k snědku.
Potloukala jsem se v jedné chatové osadě a hledala příležitost. Jedna chata, stranou od ostatních měla pootevřené okno. To je ono, řekla jsem si. Vnikla jsem dovnitř a začala hledat něco na zub. Najednou mě překvapili dva chlápci. Vůbec jsem nevěděla, kde se tu vzali. Bohužel, to pootevřené okno byla asi jejich práce. Ač jsem se bránila jak jen jsem mohla, nedalo jim velkou práci mě zpacifikovat. Za chvíli jsem ležela bezmocná na pohovce. „Co tady dělá?“ ptal se ten větší. „Říkal jsi, že to tady bude nejmíň měsíc prázdné.“ „Ale to není majitelka. Ti jsou v cizině. Víš co, nejdřív ji svážeme a pak se domluvíme co dál. Hele, tady za opěradlem je nějaký provaz. Zvedni jí ruce nad hlavu a přivaž je tím provazem.“ Zatím co ten větší mě svazoval, ten menší si stoupnul přede mne a ptal se, co tady dělám. Sebrala jsem poslední odvahu a vší silou ho kopla do koulí. Zařval a zhroutil se na zem. Jenže ten větší už měl moje ruce svázané a tak mi hned chytil obě nohy. „To si vypiješ ty děvko.“ Zasyčel. „Hugo, přines provaz, musíme jí přivázat i nohy.“ „No to teda musíme.“ Přitakával Hugo. „Mám koule na maděru. Bolí to jako čert. Jen počkej ty děvko. My ti ukážeme.“ Přivázali mi nohy každou k jedné noze pohovky, takže jsem měla ruce svázené nad hlavou a nohy doširoka roztažené. Bylo parné léto, takže jsem měla jen tričko s krátkým rukávem, bez podprsenky a minisukni. Kalhotky jsem si naštěstí vzala. I tak jsem svoji situaci moc růžově neviděla.
Oba si spokojeně sedli na židle naproti mně a vychutnávali si moji bezmoc. Jen Hugo nervozně poposedával, aby našel vhodnou polohu pro svoje nateklé koule. „Tak povídej holčičko, jak se jmenuješ a co tady děláš?“ zeptal se ten větší. „Pusťte mě vy hajzlové!“ vykřikla jsem zuřivě. „Karlosi, já si ty koule musím zchladit.“ Ozval se Hugo. Přinesl si z mrazáku nějaký sáček, sundal si přede mnou kahoty i trenýrky a přiložil si ten sáček na svoje koule. „Ách to je úleva.“ Oddechl si. Měl obě koule opravdu pořádně nateklé a pytel celý rudý. Přes ně mu visel tlustý čurák, s ještě tlustším žaludem. A to bylo v klidu. Neumím si představit, kdyby se mu postavil. Něco takového jsem ještě neviděla. Jestli ten mě tady znásilní, tak budu odpaněná ještě jednou. Naštěstí je asi díky těm nakopnutým koulím na nějakou dobu mimo provoz. Jenomže ještě je tu Karlos. Chlap jako hora. No, snad má menšího čuráka než jeho kamarád. Smiřovala jsem se pomalu s tím, co mě asi čeká. To už byla Karlosova pozornost opět soustředěna na mě. „Tak holčičko, ještě jednou. Jak se jmenuješ a co tady děláš?“ Při tom mi prsty přes tričko stisknul levou prsní bradavku a potáhl ji k sobě. Bolestí jsem vyjekla. Pochopila jsem, že mlčením si nepomůžu. „Jsem Sandra a chtěla jsem se tady pár dní schovat.“ Řekla jsem po pravdě. „No vidíš, že to jde, když chceš.“ řekl spokojeně Karlos a pustil moji bradavku.
Obrátil se na Huga, který byl plně zaměstnán chlazením nateklého pytlíku. „Vidíš, jenom zlodějka. Ale musím uznat, je to kočka. Podívej na ty prsa. A ty boky.“ Nadzvedl mi minisukni a zíral mi do klína. „Páni, to je masíčko. Podívej, jak má tu píču pod kalhotkami pěkně vytvarovanou. Vsadím se, že ji má komplet vyholenou.“ Při tom mi prstem zlehka přejížděl po celé kundě. „Ta ji má hebkou. Hele, už se jí tady rýsuje poštěvák. To je macek.“ A s nenucenou samozřejmostí mi do poštěváku cvrnkal. „Není to nádhera? Pár dní si tady s ní užijeme, než potáhneme dál. Pořádně si zašukáme. Já už neviděl živou kundu ani nepamatuju. Ta nás nepráskne, že ne Sandro? Těžko bys policajtům vysvětlovala, kde ses tady vzala. Co myslíš Hugo, bude lepší ji šukat do kundy, nebo do prdele? No, však zkusíme obojí a uvidíme. Ale já jdu první, protože ty ji tou svojí baldou asi natrhneš konečník. Nakonec dobře jí tak. Přece jí ty tvoje koule nemůžou jen tak projít.“ Hugo souhlasně kýval hlavou. „No jo, stejně musím počkat až mi ty koule trošku splasknou. Ta svině má v nohách páru jako kobyla.“
Poslouchala jsem je s rozšířenýma očima. Kunda se mi svírala strachy při pomyšlení, co všechno se na mne chystá. To jsem radši měla zůstat doma a celé prázdniny snášet matčiny kecy. Karlos si začal sundávat kalhoty. Už je to tady. Z toho se nedostanu. Jsem tady vystavená jako zboží v regálu. Oba pánové se můžou obsloužit dle své libosti. Karlos si sundal trenýrky. Čuráka už měl napůl vztyčeného. „Tak Sandro, nejdřív mi ho pořádně pokuř. A dej si záležet. Přisaj se k němu a jazyk ať ti po něm jezdí ze všech stran. Ale pomalu, ať si vychutnám každý pohyb.“ Poroučel si, jak to chce. „A bacha. Jestli na něm jenom ucítím tvoje zuby, tak budeš moc litovat.“ Na štěstí ho neměl tak tlustého jako Hugo. Žalud měl ještě o něco užší, než zbytek čuráka, takže jsem odhadovala, že to snad zvládnu, aby byl spokojený. Začínala jsem mít strach, jak se mi chlapi pomstí za ty Hugovy koule. Snad jim bude stačit, když mě ošukají do kundy. Třeba na tu prdel zapomenou, když je dobře vykouřím. Do mé zadní dírky se mi ještě nikdo nedostal a nerada bych to zkoušela zrovna s tím tlustým Hugovým pérem. Asi bych se bolestí počůrala, v duchu jsem přemýšlela nad svojí situací.
Karlos si stoupnul ke mně na pohovku, chytil mě za vlasy a namířil obličejem k naběhlému žaludu. Ucítila jsem jeho nemytý smradlavý čurák a instinktivně jsem zavřela pusu. Žalud mi sklouznul po tváři. Karlos se naštval a už se chystal udělit mým bradavkám další lekci poslušnosti. Když v tom se ozval rachot zámku u vchodových dveří. „Karlosi, slyšel jsi to?“ zeptal se polohlasem Hugo. „Ty vole, to jsou ti jejich kluci. Měli jet na vodu. Asi si to rozmysleli. Zdrháme.“ Odvětil Karlos. Oba se rychle oblékli, posbírali svoje věci a zdrhli tím samým oknem, kterým jsem se dovnitř dostala já. Mě nechali přivázanou k pohovce s nohama do široka roztaženýma a rukama nad hlavou.