Naše firma opět vysílala své zaměstnance na školení, a co čert nechtěl, tak se to dotklo i mě. A aby toho nebylo málo, tak na dva dny. Naštěstí nás tam vedení vyslalo dva, kromě mě jel ještě Roman. Místem školení byl takový ten konferenční hotel, který leží uprostřed ničeho, takže utéct odtud úplně nemůžete. Navíc bar byl po dohodě se školiteli otevřen až po lekcích. Čili jsme museli přežít den, teprve pak si člověk mohl dopřát něco jiného než všudypřítomnou vodu. Co nepomáhalo bylo i složení těch, co na školení přijeli. Většinou se jednalo o muže středního věku. Školící tým byl složen tak půl na půl. No a pak tu bylo osazenstvo hotelu, kde spíše převažovalo opačné pohlaví.
S Romanem jsme měli trochu štěstí. Podařilo se nám zaparkovat u stolu, kde seděli naši známí z firmy, se kterou spolupracujeme – Klárka a Kuba. Po večeři jsme zůstali u stolu, nejprve jsme probírali obsah školení, byť jeho přínos se mi zdál přinejmenším sporný. Během večera jsem si vyměnil pár sympatických gest s jednou servírkou, ale těžko říct, jak si to brala ona, zda odpovídala pouze zdvořilostně nebo ne.
Během večera se k nám připotácel již lehce bujarý muž, přitáhl si židli, napil se ze skleničky a spustil: „Víte, co se děje na pokoji 26?“ Nevadilo, že nás evidentně vyrušil, natož aby nás nechal hádat. „Pár chlapů tam nakládá té blonďaté školitelce, jak řečnila polovinu dopoledne. Asi jí vracejí ty její řeči o motivaci k práci.“ Přihnul si. „Vypadá to, že kdo chce, tak může přijít.“ Podíval se na nás, až pak si všiml Klárky. „Nebojte, ona to nejspíš zvládne sama, jede jako mašina….“ Načež se zvedl a odpotácel k dalšímu stolu.
Chvilku bylo ticho. „To se děje běžně na školeních?“ zeptala se Klárka, která měla pár měsíců po vysoké škole, a proto se její korporát rozhodl vyslat ji na školení. „To že se někdo opije a má blbý řeči?“ odpověděl Roman, „ano, docela často.“ „Ne, měla jsem na mysli to o čem mluvil.“ Opět nastala pomlka. „No, spíš ne než ano,“ ujal se odpovědi Kuba. „Jako čas od času se někdo vyspí, ale o něčem podobném jsem myslím neslyšel. Nebo se mi to vyhlo.“ „A nechceme to jít prověřit,“ zeptala se Klárka s jiskrou v oku. Podívali jsme se na sebe. Tak nějak jsme pokývali hlavou, dopili jsme a vstali.
Pokoj 26 nebyl zavřený, ale dveře byly přivřené. Stačilo lehce zatlačit a dostali jsme se dovnitř. Pokoj měl malé zádveří se závěsem. Když jsme jím prošli, tak jsme viděli následující. Kolem postele stálo asi osm mužů, někteří jen stáli kolem a nic neděli, další si honili. Na posteli ležela nahá školitelka, do které to zrovna někdo bušil a ona přitom honila další dvě péra a jedno kouřila. Náš příchod skoro nikoho nevyvedl z míry, jen u mužů, co zrovna nebyli na řadě upoutala pozornost Klárka. Když jsme s kluky dali najevo, že je k ní nepustíme, tak naděje opadla. Ne tak jejich péra.
„Jak k tomu došlo,“ zeptal jsem se vedle stojícího honiče. „No, někdo tady ji už znal a ukázal nám video z jiného školení. Támhle ten mladík,“ ukázal na kluka sedícího na židli, který se snažil vrátit do hry, ale moc mu to nešlo, „to na ní zkusil. Tak jsme šli, jak dlouho vydrží. Vysála ho, než si stačil vrznout. A pak se to tak nějak rozjelo, sem tam někdo přijde. Jestli chcete, tak se klidně přidejte, vypadá to, že ji jen tak něco neunaví.“ Nejspíš měl pravdu, protože jen co domluvil tak školitelka začala dostávat sendvič a náš informátor jí ho strčil do kundy, protože na něj přišla řada.
„Asi bych si nechal říct,“ přemýšlel nahlas Roman. Mezitím se mi nahoře na stehně objevila ruka, a ucha rty Klárky: „Nechceš jít někam, kde je klid?“ Obdobnou nabídku dostal o chvíli později Kuba. Roman ne. Pomalu jsme se začali vytrácet. Když to zjistil Roman, tak jen pokrčil rameny, sundal si kalhoty a snažil se dostat k ústům školitelky. My jsme mezitím na chodbě potkali dalšího zájemce, který spěchal do pokoje 26. Klárka bydlela na 23, navíc sama, takže bylo rozhodnuto, kam půjdeme.
„Něco podobného jsem viděla naposledy na koleji,“ řekla, jen co za námi zaklaply dveře. Pokoj to byl malý s jedním lůžka. Klárka začala hledat něco v tašce, vytáhla víno a otvírák a podala mi ho, abych ho otevřel. Následně jsme si flašku posílali. „A co to bylo za zážitek?“ zeptal jsme se. „No, nebyla to takováto divočina, jako tady. Hráli jsme flašku na úkoly a pár zajímavých tam proběhlo. Hlavně šlo o kouření nebo lízání. Ale vrcholem bylo, když kamarádka dostala za úkol zasouložit si před ostatníma. Zvládla to, byl to lehce zvláštní zážitek, ale proč vlastně ne. Přiznám se, že jsem z toho byla docela mokrá,“ končila vyprávění v momentě, kdy nám s Kubou ležela na klínech, zatímco my jsme seděli na její posteli.
„A co teď?“ zeptal se Kuba a lehce jí začal stahovat sukni. Já jsem se začal věnovat jejím ústům. Nebránila se. Zatímco jsme se kousali, tak jí Kuba zbavil sukně a kalhotek, kdy se k mému překvapení ukázalo, že má podvazky. Sice ne takové erotické ze sexshopu, ale to mi v tu chvíli vážně nevadilo. Bylo načase, abych se i já chopil „vesla“, rozepnul jsem jí blůzku a zatím jenom stáhl podprsenku. Kuba se mezitím dostal zpod Klárky a začala jí jazykem dráždit poštěvák. Já jsem pokračoval s líbáním, ale rukama jsem se věnoval i jejím bradavkám, které byly v pozoru.
„Tak a teď vy,“ řekla Klárka, když se prohnula po Kubově práci. Vstala, sundala si blůzku a podprsenku, takže jí zůstaly jen ty podvazky. Postavu měla opravdu nádhernou, byť takovou normální, co ale dělalo hodně byl její hezký, těžko popsatelný obličej, navíc měla brýle, a k tomu po ramena střižené brunet vlasy. Oba nás opět posadila na postel, kdy nám stáhla kalhoty a začala nám ho oběma honit. „S kterým mám začít?“ zeptala se Klárka a olízla se. Podívali jsme se na sebe. „Co si střihnout?“ zeptal se Kuba. Přikývl jsem. Klárce se to asi líbilo, že si o ní dva chlapi losují. Vyhrál Kuba, takže Klárka ho začala dělat ústy, mě dál dráždila rukou. Já jsem toho využil a strkal jí tam zezadu prsty. Na Kubovi bylo vidět, že si to velmi užívá, Klárka to opravdu uměla, o čemž jsme se přesvědčil za chvíli. To se Kuba zvedl a začal jí ho tam posílat zezadu. To, co uměla opravdu výborně nebylo samotné kouření, ale to kolem, hodně můj pyj olizovala a cucala, obzvlášť koule.
Po chvíli jsme se Kubou prohodili. Klárka byla na mě příjemně úzká, ale ne moc těsná, prostě tak akorát. Pak jsem si na mě nasedla na koníčka. To se Kuba pokusil naznačit, jestli by nebyl možný anál, abychom si mohli užít oba najednou, ale Klárka dala poměrně jasně najevo, že to nepřichází v úvahu. Nicméně zatímco jeden z nás Klárku šukal, tak ho tomu druhému kouřila. Bylo vidět, že s dvěma muži není poprvé, protože věděla, co a jak. Takže když byl Kuba na misionáře, nebo já ji ohnul přes židli, tak vždy měla péro toho druhého v puse. Jako první se udělal Kuba. Stalo se tak, když ho Klárka kouřila, takže všechno spolykala. Kuba se posadil vedle na židli a dál nás sledoval.
Klárka se tak mohla najednou věnovat jenom mě. Lehl jsem si na postel, kde jsi mě opět osedlala. Pomalu jsem se nehnul, kdy ona na mě začala řádit, přitom i dost nahlas vzdychat. Opět se prohnula, kdy se opět udělala. Pak na chvilku zpomalila, nechala moje péro v sobě a posouvala se pomalu dopředu a dozadu. Celé to mělo efekt i na mě, protože jsem také blížil vrcholu. Klekla si proto na zem, otevřela pusu a čekala, až se jí tam udělám. Já jsem měl trochu jiný plán, takže první várka spermatu šla na obličej, trefil jsem nos, brýle a trochu vlasy, teprve zbytek šel do pusy, který stejně jako u Kuby spolykala. Nadšená z mého „špatného míření“ úplně nebyla, ale nic neřekla. Nevadilo mi, hlavně že jsem byl spokojený já. Ještě jsme se společně umyli, Klárka se převlékla rovnou na spaní, měla toho asi dost, ale vypadala na výsost spokojeně. Já se oblékl už méně formálně, ale zamířil jsem zpět do hotelového baru.
Ačkoliv bylo jenom jedenáct hodin, tak byl dost prázdný. Posadil jsem se k baru, měl jsem štěstí, začala se mi věnovat ta servírka, po které jsem házel očima. Objednal jsem si hruškovici, kterou jsem měl v plánu usrkávat. „Taky jste si byl užít?“, zeptala se mě jakoby vyčítavě. „To už se to tak rozkřiklo?“ Přikývla. „Byl jsem se tam na skok podívat, ale nic víc.“ „No, ale vypadáte trochu jinak.“ Usmála se na mě a odešla do kuchyně. Nějak mi to přišlo, tak jsem do sebe destilát kopl najednou. Po chvíli se vrátila. „Máte slinu?“ „Ještě jednou. A nechcete taky? Stejně to není moc koho obsluhovat.“ Podívala se na mě, jako bych jí nabízel nevím co, ale nakonec rozlila do dvou sklenic.
„Jestli chcete, můžu si vzít na chvíli volno, teď je nás tu stejnak hodně,“ šibalsky se na mě usmála. Hlavou mi proběhlo několik myšlenek. Hlavně jsem přemítal, jestli si ze mě neutahuje. Usrkl jsem hruškovice: „A jak byste to volno chtěla využít?“. Jako by se nechumelilo odpověděla: „Vás nic nenapadá?“ „Předpokládám, že to už máte vymyšlené. Tak pojďme na to,“ přešel jsem do protiútoku. Trochu se zarazila. Nabyl jsem dojmu, jestli mě jenom nechtěla provokovat, protože počítala s tím, že budu vyčerpaný odjinud a já odmítnu. Pro změnu kopla do sebe zbytek panáka ona a odešla. Po chvíli se vrátila, v ruce klíč. Chytla mě za ruku a řekla: „Pojď.“ Vedla mě kuchyní až jsme došli do takové zastrčené místnosti, která se zdála být kanceláří.
Zamkla za námi. „Doufám, že jsem si to volno nebrala nadarmo.“ V hlavě mi zněla stejná myšlenka. Ale když jsem před sebou uviděl to mladé tělo, bylo jí tak dvacet, tak mi začínalo docházet, že spíš ne. Ač se to může zdát kýčové, tak místní servírky měli stejnokroj, bílou blůzku a černou sukni. Kája měla i černé punčocháče. Rozhodl jsme se nespěchat. Polibky tak byly dlouhé, ale začala se projevovat její mladická hravost. Rozpínala mi pomalu košili a polibky postupovala od krku až k pasu, kde mi stáhla kalhoty. Bylo na mě vidět, že jsem nedávno v akci byl, jen se trochu zatvářila a začala mi do něj vhánět krev, nejprve rukou, později jej začala olizovat, ale do pusy jej nevzala.
Netrvalo to dlouho, a byl opět v pozoru, byť si myslím, že už jsem zažil lepší chvíle. „Pojď do mě!“ mi pomalu rozkázala a sedla si na stůl. Vyhrnul jsem jí sukni a abych moc nezdržoval, tak jsem punčocháče nesundával, ale roztrhl je tam, kde bylo třeba. Dát na stranu její tanga již nebyl takový problém, takže jsem do ní mohl začít vnikat. A protože jsem jí chtěl vrátit laskavost, tak jsem jí rozepnul blůzku, kterou jsme společně sundali a podprsenku taky. Kája nebyla z nejobdařenějších žen, spíše naopak. Její prsa se lehce schovala do mé dlaně. A ta jsem začal dráždit svým jazykem, zatímco jsem do ní vnikal. Bylo vidět, že si toho hodně užívá.
Času bohužel neměla mnoho. Stihl jsem jí ještě vyšukat zezadu, pak mě ale zastavila, že se bude muset vrátit. Přidal jsem tak na tempu, díky čemuž se udělala. Já ale nic. Ujmula se toho opět rukama, a byť to chvíli trvalo, tak jsem ze sebe něco dostal, a postříkal jí ta malá prsa. Ta si vzápětí otřela a rychle jsme upravili, abych mohli zpět. Jenom punčochy to odnesly, musela je sundat a vyhodit, úplně se roztrhaly. Lehkým polibkem jsme se rozloučili a já se vyčerpán vrátil na pokoj, kde už ležel Roman.
„Ty taky vypadáš“, přivítal mě. „Jaké to bylo,“ zeptal jsem se. „Ale, ta ženská je opravdu mašina, nic takového jsem v životě neviděl. Vystřídalo se nás tam postupně asi patnáct, zvládla všechny, některé i víckrát. Jo a všechno snad spolykala. Přiznám se ti, že tu bych doma mít nechtěl.“ Po chvíli jsem usnul, celou noc jsem o sobě nevěděl. A školení druhý jsem popravdě taky moc nevnímal, ale celkově jsem jej považoval za úspěšné.

Black Mirror