Svatá zpověď hříšníka

Poezie Ó velebný otče, já líbal,
synu milý, duše tvá je pustá,
ty jsi líbal ženu na růžová ústa?
Ach velebný otče svatou pravdu díš,
líbal jsem ji líbal, ale trochu níž.

Ó velebný otče, já líbal,
synu milý, duše tvá je pustá,
ty jsi líbal ženu na růžová ústa?
Ach velebný otče svatou pravdu díš,
líbal jsem ji líbal, ale trochu níž.

Synu milý, tvá nevinnost padla,
ty jsi líbal ženu na bělostná ňadra?
Ach velebný otče svatou pravdu díš,
líbal jsem ji líbal, ale trochu níž.

Synu milý, ty jsi plný hříchu,
ty jsi líbal ženu na bělostném břichu?
Ach velebný otče svatou pravdu díš,
líbal jsem ji líbal, ale trochu níž.

Synu milý, tvá duše je podlomená,
ty jsi líbal ženu asi na kolena?
Ach velebný otče, svatou pravdu díš,
líbal jsem ji líbal, ale trochu výš.

Synu milý, jak tě spasit teda,
ty jsi líbal ženu na to nač si sedá?
Ach velebný otče, vzdám se bez obrany,
líbal jsem ji líbal, ale z druhé strany.

Tos tedy můj synu vůbec neprohřešil,
budiž tedy spasen na léta,
neb to co jsi líbal je kolébka světa.
Teď po modlitbě vstaň a odejdi s pánem bohem,
a líbej dál, já líbal též, až na věky ámen.