Zpoved dobreho kneze

Klasika PO PREDCHOZICH HARD-CORE POVIDKACH JSEM SE ROZHODL ODLEHCIT ATMOSFERU A NAPSAT NECO V SOFT NAZNACICH, CILI POKUD OCEKAVATE DALSI PRIDEL ZVRHLOSTI, ANI NECTETE DAL...

Bylo mi 42 let, kdyz jsem prisel do nove farnosti na vychode Cech. Knezem jsem byl vice nez 12 let a po celou tu dobu mne ma prace dokonale naplnovala. Nikdy jsem nelitoval sveho rozhodnuti zasvetit svuj zivot Bohu. Ve svem novem pusobisti jsem mel nahradit zesnuleho kolegu a prevzit po nem spravu farnosti. "Zdedil" jsem po nem i jeho pastoracni asistentku Danielu. Byla to mlada divka, ve veku kolem petadvaceti let. Nedokazi posoudit, zda-li byla hezka, nebo nikoliv. Byla predevsim zajimava, ale bohuzel nemluvila. Jak mi bylo receno, prisla sem z detskeho domova, protoze po dovrseni veku 18 let ji uz nadale nemohli ubytovavat a jelikoz to byla divka mirna a hodna, zaridili ji pres reditelku z domova, ze bude pomahat ve farnosti, bude se starat o bezny chod fary a naoplatku ji zde bude poskytnuto zazemi a nevyznamny plat. Lide ve farnosti ji, diky jeji mile povaze a handicapu v podobe mlcenlivosti, prijali vlidne. Ja jsem s tim ze zacatku mel trochu problem, protoze nebyvalo zvykem, aby relativne mlady knez, za ktereho se stale jeste povazuji, zil v pritomnosti mlade zeny. Myslim, ze i ona byla ze zacatku prekvapena, kdyz po zesnulem farari, kteremu bylo pres 70 let, na jeho misto nastoupil nekdo o tolik mladsi. Navic byl nezvyk zit v pritomnosti nekoho, kdo nemluvil. Kdo sice rozumel kazdemu vasemu slovu a pozadavku, ale neodpovidal jinak, nez pokyvnutim hlavy nebo usmevem. Nakonec jsem si na jeji pritomnost zvykl a dospel jsem k nazoru, ze je to velmi mila osoba, se kterou bylo prijemne sdilet strechu nad hlavou. Abyste lepe rozumneli, kazdy jsme meli svuj pokoj v odlisne casti fary. Ona nezasahovala do meho soukromi a ja do jejiho. Velice rychle jsem si ale zvykl na pripravene snidane a teple vecere. Vonave a vyzehlene padlo. Bylo to vice nez zvlastni souziti dvou lidi.

Jsem ovsem take muz. A i pres veskerou snahu byt vice knezem, jsem postupem casu zjistoval, ze svou sexualitu nemohu vymazat a ignorovat. Ono ve spolecenstvi lidi, kteri na vas nepusobi se to lepe snasi. Ale ve spolecenstvi Daniely to zacinalo byt skutecne tezke. Ne, nejsem zadny zvrhlik a svuj celibat jsem po celou dobu snasel pokorne a trpelive. V mem umyslu nebylo zit ve hrichu, akcoliv ma mysl vzdorovala do posledniho okamziku, me telo bylo o poznani slabsi. Napriklad, kdyz si Daniela fenovala mokre vlasy v kuchyni, protoze stare rozvody v nasi fare nepamatovaly na zasuvky v koupelne a celou kuchynskou mistnosti se rozlinula vune jejich cerstve umytych vlasu po levandulovem samponu. To byly ty stezejni chvile, kdy se me telo rozhodlo pro erektivni vzpouru a ja musel radeji jit prerovnat ven nastipane spalky do drevniku. Nebo kdyz upustila na zem porcelanovou misu, slapla na strep a ja ji musel z chodidla vytahnout kus porcelanu a vycistit ji ranu kyslicnikem. Sukne se ji vyhrnula nad kolena vys, nez mela v umyslu a ja tak zahledl bledemodrou latku jejich kalhotek. To nejen, ze nebylo schopne zvladnout me telo, to dokonce nebyla schopna vstrebat ani ma mysl a ja ji tam nemohl nechat sedet na zidli a odejit si buhvi kam do drevniku zahanet hrisne myslenky. Musel jsem ji ranu osetrit do konce a verte, ze kazda vterina, kdy jsem se dotykal jeji hladke kuze, byla peknem a rajem zaroven. Rajem pro mladeho muze, ktery sexualni napeti uvolnoval pouze behem nahodilych nocnich poluci a peklem pro kneze, ktery dobrovolne a rad slozil slib celibatu. Nemohu posoudit, zda-li si ona nekdy vsimla mych pohnutek, ale snazil jsem se to utajit div ne sam pred sebou. A nejhorsi na svete byly pochybnosti. O sobe samem a pak vycitky.

Jednoho dne me pocity vygradovaly. A prave o tento zazitek bych se s vami chtel podelit. Bylo leto a ja pracoval dlouho do noci, opisoval jsem nejake texty a snazil se je prekladat z latiny do cestiny. Venku se celym vecerem za okny prohanely hromy a blesky a dest smele bubnoval na parapety, kdyz v tom najednou vypadl proud. Cely otraveny jsem se zvedl, ze si dojdu pro rezervni svicky, ktere byly ukryte v kuchyni nad mikrovlnnou troubou. Kdyz jsem vysel ze sveho pokoje na chodbu, uslysel jsem Danielu primo v kuchyni, jak neco hleda. Stavalo se to casto, ze se chodivala v noci napit do kuchyne, nebo ze chodivala v noci na wc. Rozhodne vim, ze spanek mela slaby, castokrat za noc se budivala, asi ji pronasledovaly vzpominky na otresne detsvi, pred kterymi ji utociste poskytl prave detsky domov a posleze i nase fara. Kdyz jsem dosel az ke kuchyni, po slepu jsem nahmatal kliku od dveri a vesel jsem dovnitr. Jakmile jsem vesel, tak jsem do tmy rekl, ze si jdu pro svicky, abych ji prilis nevylekal. Me oci si stale jeste neprivykly tme, takze jsem nevidel skoro ani na krok. Rukama jsem pred sebou sermoval, abych nepovalil nejakou ze zidli, nebo abych nevrazil do Daniely. Uslysel jsem slabe vzlykani. Bylo jasne, ze je to ona. Nejdriv jsem nechapal, co se deje, proto jsem se ji zeptal, jestli se ji neco nestalo, nejaky uraz, nebo tak. Kdyz v tom se zablyskalo a svetlo blesku osvetlilo cely prostor prede mnou. Rozeznal jsem obrys jeji postavy, jak se chouli v rohu kuchyne hned vedle dveri. Sedela na zemi v nocni kosili, dlouhe vlasy ji spadaly pres ramena. Prisel jsem k ni a sedl si vedle ni. Chtel jsem vedet, co se ji stalo, proc breci. To bylo obtizne, protoze jak jsem jiz zminoval, Daniela nemluvi. Tak jsem ji shrnul vlasy z obliceje, abych mohl lepe odezirat z jejiho vyrazu, ktery sem tam osvetlil blesk a zahledl jsem, jak se ji po tvari kutali jedna slza za druhou. Pohladil jsem ji a objal. Cela se trasla. V tu chvili mi bylo jasne, ze se boji bourky. Buhvi jak priserne vzpominky se ji pri bource vybavovaly. Drzel jsem ji v naruci, kdyz se mi chtela vysmeknout. Klekl jsem si na kolena a chtel ji ubezpecit, ze je pod moji ochranou, ze ji zadne nebezpeci nehorzi. Naprimila se a otrela se svym telem o to me. To se nemelo stat! Kdyz zavadila o oblast moji panve, jako by mym telem projel sam blesk, ktery se prohanel za okny. Jak se chvela, tak jeji telo davalo kazkou vterinu nalezite o sve pritomnosti vedet. Najednou se ke mne pritiskla, docela blizko a objala mne kolem ramen. Na sve hrudi jsem ucitil dva vybezky jejich nader pod slabou latkou bavlnene nocni kosilky. Tiskla me k sobe stale pevneji a muj penis se zacal nalevat krvi a vzdouvat volnymi kalhotami tak, az jsem se jim docista dotykal jejiho tela v oblasti bricha. Vlastne bych dokonce rekl, ze se boril do jejiho mekkeho briska. Ten strasny pocit, ktery mnou prostupoval, na druhou stranu nepoznana rozkos divci blizkosti, kterou jsem zazil jen jedinkrat v zivote a to ve svych 19 letech a vubec se mi to tehdy nelibilo. Najendou jsem byl odhalen. Cela ma intimita se ted borila do jejiho mekkeho tela. Neslo ji prehlednout. Ale nedelala vubec nic, jen me objimala a dal se chvela. A ja ji neprestaval hladit a utesovat a snazil jsem se chovat, jako by se nic nestalo. Jenze ono se stalo. V podbrisku me simralo a mym penisem pulsovala nova a nova krev. Byl tak nality, ze jsem chvilema pochyboval o tom, ze to vse udrzim a neexploduji primo ted a tady. Znovu se o mne lehce otrela. Neslo to vydrzet. Kdyz postrehla, co to ve mne vyvolava, zacala se o muj rozkrok otirat docela pavidelne a rytmicky. Masirovala muj ud a ja vedel, ze za tohle se dostanu do pekla. Ale sam jsem se nemohl ani pohnout. Nemohl jsem se sebrat a utect, ale ani sam prevzit aktivitu a zacit se ji dotykat. Ucitil jsem, jak se horkym dechem priblizuje k memu uchu a lehce do nej stena a vzdycha. Dodnes nevim, jestli to bylo tichnounkym placem nebo vzrusenim. Stenala mi do ouska, otirala se o mne a me telo se rohodlo, ze vypudi notnou davku semene primo do mych napnutych kalhot. Mohutne mi v penisu zacukalo a zhave semeno se zacalo rozlevat po mem pradle, az na kalhotech vytvorilo stale se rozpijejici skvrnu. Muj tep a dech byl k nezadrzeni. Nejslastnejsi, zaroven nejhorsi zazitek meho zivota. Tolik jsem nechtel zklamat, dabel si presto nasel mou slabinu a ovladl mou mysl i telo. Ne, nemohl jsem zustat dal. Jakmile se mi tep ustalil, musel jsem opustit ji i mistnost. Zasel jsem zpet do sveho pokoje a zbytek noci prozil ve vycitkach a modlitbe.

Druhy den jsme se oba tvarili jako by se nic nestalo. Ja ale vedel, co musim udelat. Mel jsem pred sebou cestu za svym bikupem, aby mne prelozil do jine farnosti, protoze jsem moc dobre vedel, ze nejsem dostatecne silny na to, abych dokazal ovladat sve slabe telo.