Konečně přišel ten dlouho očekávaný pátek a Ivan s Ivanou se vydali do sousedního města za svou sestřenicí Petrou. Předháněli se v představách, co se asi bude dít, ale jak se později ukázalo, nikdo neměl tak dobrou fantazii.
Petra, která v onom městě studovala, měla svou vlastní garsonku, protože ji rodiče nechtěli zatěžovat dojížděním a na internátě odmítla být. Takhle se ukázala doma občas o víkendu a žila si zcela podle svých představ. A ty byly zjevně dosti svérázné.
Petra jim totiž přišla otevřít v oblečení, které oběma vyrazilo dech. Byl to "oblek", složený jen z kožených řemínků, kovových kroužků, řetízků a cvočky pobité kůže. Všemu vévodily vysoké černé kozačky a pevný obojek na krku. Na sourozence to celé velmi zapůsobilo a už začali tušit, že dnešní večer nebude jen tak něco obyčejného.
V garsonce byla cítit kůže a lidský a jakýsi blíže nedefinovatelný pach, což všechno dohromady působilo velice vzrušujícím dojmem. Vstupní chodbička tonula v přízračném šeru, stejně jako celý byt, sestávající se kromě kuchyňského příslušenství z ještě jednoho většího pokoje, ve kterém se všichni tři právě ocitli. Tady vytvářel tlumený halogen v rohu ďábelskou hru stínů a Ivan s Ivanou si připadali jako na nějaké temné seanci. Ten pocit ještě znásobovala podivně monotónní hudba, linoucí se z hi-fi věže, která svými kontrolkami vysílala do šera světelné signály.
Petra s úšklebkem a zřejmým uspokojením pozorovala stále víc rostoucí rozpaky svých příbuzných a pobídla je: "No tak se přece posaďte! A jako doma, jako doma!"
Usadili se do malých pohodlných křesílek, rozestavěných kolem nízkého skleněného stolku, na kterém stála oblíbená láhev vína. Vzrušení stoupalo, ale stále se nic nedělo, všichni si jen tak povídali. Jak ale hladina vína klesala, Ivan s Ivanou se zbavovali přebytečného oblečení. V krvi je příjemně hřál alkohol a oba najednou dostali chuť na to samé. Krásně se spolu milovat.
Jenomže Petra se právě v tu chvíli s leskem v očích zmocnila již prázdné láhve a špičkou jazyka olízla její hrdlo, které vzdáleně připomínalo žalud. Objala ho rty a vysála z nakloněné láhve několik posledních kapek na dně. Pak si levou rukou odhrnula proužek kůže, zaříznutý do jejího klína, a přiložila hrdlo lahve na zduřelou kundičku.
Ivana se přestala věnovat Ivanovi, jako ve snách si klekla k Petře a pomohla jí proniknout štíhlým hrdlem hlouběji do klína. Petra zasykla rozkoší, pobídla Ivana, ať se přidá, a on se ihned začal zabývat jejími ňadry, sevřenými mezi lesklými řetízky a proužky kůže.
Mohlo by to takhle vypadat ještě dost dlouho, ale Petra se náhle vymanila z jejich sevření a udělala gesto kamsi za sebe. Ivan se podíval naznačeným směrem a v šeru uviděl na stěně visící bičík se spoustou tenkých kožených pramínků. Okamžitě pochopil, co se po něm žádá. Uchopil důtky pevně do ruky a přišel pomalu k Petře, která před ním klečela na všech čtyřech.
"Prosím, udělej to, prosím!" sténala a svíjela se na koberci.
Ivan pokrčil rameny. Za chvíli se Petra zmítala pod vodopádem ran, které dopadaly na její tělo.
Najednou si Ivan povšiml Ivany, která seděla na křesílku a sledovala celé dění s dlaní v klíně. Nechal Petru Petrou a přistoupil k ní.
"Líbí se ti to?"
Ivana s rozšířenýma očima kývla hlavou.
"A chtěla bys to zažít?" zeptal se Ivan ledově.
Překvapeně se narovnala. Nevěděla, jestli to chce, nebo ne. Neměla by asi dost odvahy, ale vzrušovalo jí to, ty rudé pruhy na Petřině těle, šlehání biče, výkřiky a sténání. Byla na vážkách.
Ale to už Petra vstala a vzala ji za ruku.
"Neboj," řekla něžně, ale rozhodně, "nic to není. Pojď. Uvidíš!"
Společně s Ivanem ji dovedla k lůžku, které bylo rohu místnosti.
"Lehni si," poručila. "Na záda!"
Ivana, chvějící se vzrušením v očekávání toho, čeho se bála a po čem zároveň i toužila, si lehla, automaticky natáhla ruce za sebe a čekala, co přijde. Ucítila, jak jí chladný kov obepíná zápěstí a poutá je k rohům lůžka. Třásla se po celém těle a cítila, jak jí tuhnou bradavky a vlhne klín.
Petra jí najednou roztáhla nohy a nechala je klesnout přes boky lůžka, až se chodidly dotýkaly země. Pak je také připoutala pomocí ocelových řetízků. Ivana zhluboka dýchala a ňadra se jí zvedala a zase klesala. Ano, tohle bylo to, o čem snila. Toužila po donucovaní, omezování, násilí...
Petra vzala z Ivanových rukou důtky a klekla si jedním kolenem mezi Ivanina doširoka roztažená stehna. Pak jí začala přejíždět rukojetí bičíku mezi ňadry, po břiše, až ke klínu, který byl po vyholení pokrytý jen několikamilimetrovým porostem. Položila důtky na zem a kleknula si na postel. Sklonila se a obkroužila špičkou jazyka Ivanin pupík. Ta tlumeně vzdychla a téměř neznatelně sebou pohnula. Petra pomalu sjížděla jazykem níž a níž, ale těsně před drsným povrchem klína se zastavila. Začala ho hladit rukou a vychutnávala tuhost ještě ne zcela dorostlých chloupků. Ivana zakňourala a pootočila hlavou.
Petra prsty roztáhla štěrbinku a jazykem vklouzal dovnitř. Našla poštěváček a začala ho masírovat, až byl hezky tuhý. Obejmula ho rty a sála. Ivana začala sténat naplno a marně se pokoušela pohnout. Alespoň se nadzvedla v bocích a nasměrovala tak Petru ke své roztoužené dírce.
Petra jí však tu radost neudělala. Jen několikrát zabloudila jazykem na okraj vlhkého vchůdku, a pak náhle vstala a opět uchopila důtky. Než se Ivana vzpamatovala, už na její ňadra dopadaly prudké rány. Vykřikla a trhla sebou. Pokusila se osvobodit, ale záhy poznala, že je to marné. Zůstala bezmocně ležet a při každém úderu divoce trhla hlavou ze strany na stranu.
Jenže s bolestí už cítila i rozkoš. Celé tělo ji pálilo, protože rány sestupovaly stále níž. A pak ucítila první dotek svištící kůže na strništi svého klína. Opět se nadzvednula a sama šla ranám vstříc. Ale jak náhle rány začaly, tak i ustaly.
Otevřela oči, které měla po dobu bičování křečovitě zavřené, a uviděla nad sebou Ivana. Její zpleněná kundička přijmula jeho mohutný pyj a Ivan začal rychle a tvrdě přirážet. Cítila zvláštní směs ponížení, bolesti a uspokojení, která přerostla v mohutný orgasmus.
Probrala se, na svém bříšku cítila ještě teplý spermat, a Petra klečela u jejích nohou a uvolňovala jí pouta.
"To bylo hezký," řekl uznale Ivan, "ale nezdá se vám, že trochu zapomínáte na mě?"
"Ale copak?" ozvala se Ivana trochu ochraptěle, "chtěl bys snad taky?"
"To snad ani ne, mě by stačilo docela normálně -"
"Tak pojď, lehni si," pobídla ho Petra.
Ivan se tedy pohodlně položil na záda a spokojeně si založil ruce pod hlavu.
"A co teď?"
Petra s Ivanou si klekly každá na jednu stranu postele a začaly společně křísit svými ústy jeho ochablý úd. Olizovaly žalud a zároveň i sobě navzájem rty, a pak, když už byl pyj v pohotovosti a Ivan dávno ztratil svůj klid, mu ho začaly střídavě kouřit.
To je ovšem záhy také přestalo bavit, takže si Petra nasedla na Ivanův pyj a Ivana se usadila naproti ní, s klínem nad Ivanovými ústy. Obě dívky se obejmuly kolem ramen a začaly se pohybovat ve stejném rytmu. Pokojem se neslo trojí tlumené sténání a vzlykání.
Tahle noc byla dlouhá a ani jeden ze tří účastníků na ni nikdy nezapomněl. A všichni se také shodli, že by byla věčná škoda někdy si ji nezopakovat.