Sakra, koho to sem čerti nesou!? Seděl jsem po ránu nahý v křesle a popíjel pomerančový džus. Když zazvonil zvonek u dveří, oblékl jsem si rychle župan a šel otevřít. Byla tam Ona. Pošťačka. Nejkrásnější ženská, jakou jsem v posledních letech viděl.
„Nesu vám peníze, ale potřebovala bych, jestli nemáte drobné.“
Její vysoká, štíhlá postavička se vyjímala v nové pošťácké uniformě. Čepičku měla koketně posazenou na zářivě blonďatých vlasech, vzadu stažených do uzlu.
„Tak pojďte dál, snad něco najdu.“
Postavila se v předsíni a trpělivě čekala, než najdu peníze na vrácení. Překotně jsem přehraboval kapsy, až se mi podařilo shodit sklenici s džusem.
„Nemusíte pospíchat,“ ozvalo se z předsíně, „dneska jste poslední, koho mám na štaci.“ Zbystřil jsem sluch.
„Když tedy máte čas, nemáte chuť na kafe nebo na něco lepšího?“
„To není špatný nápad, už jsem se naběhala dost a ráda si odpočinu.“
Usadil jsem ji na pohovku v pokoji a šel vařit kávu. Když jsem se vrátil zpět už se šálky vroucí kávy, seděla jen tak v bílé, skoro průhledné blůzičce, pod kterou se rýsovala její pevná a krásná ňadra.
„A co takhle něco ostřejšího?“ dodával jsem sám sobě odvahy.
Když přikývla, otevřel jsem malý příruční bar a nabídl jí z několika druhů lihovin. Vybrala si vodku s ledem. Přes stůl jsem jí začal nalévat a přitom očima zabloudil do jejího výstřihu, který odhaloval veškerou ukrytou krásu. Ten letmý pohled stačil k tomu, abych se napružil. A jak jsem tam tak stál; pouze v županu, mé celé mužství nečekaně vyhlédlo skulinkou ven. Strnul jsem a ona se mnou.
Nekonečně dlouhou chvíli jsme zůstali tak, jak jsme byli: ona sedící a já dvakrát stojící. A stalo se to, co bych nejméně přepokládal. Podívala se mi do očí, sešpulila rty a pak přiklekla k mým nohám. Objala můj pulzující úd svými rty a začala sát. Hodnou chvíli jsem tak stál, než mi došlo, co se vlastně děje. Shodil jsem župan, zatímco ona se se mnou tak kouzelně mazlila. Byla stále rychlejší a rychlejší. Můj zdatný bojovník dosáhl rozměrů taktické řízené střely a vzápětí explodoval do jejích úst.
Pak už jsem byl pánem situace já. Rozepnul jsem jí blůzku, ze které se na mě usmívaly dva ladně tvarované bochánky ňader. Začal jsem ji líbat. Systematicky odshora. Její bradavky byly mladistvě růžové, líbezně oblé a trčící do výšky amerických mrakodrapů. V malých ústech pulzovaly zběsilým tempem.
Stáhl jsem poslední kousek oděvu minisukni a ke svému potěšení jsem viděl, že už pod ní nemá zhola nic. Zabořil jsem obličej do rozpáleného klína a v tu chvíli nestačil lízat její sladkou šťávu rozkoše. Chvěla se vzrušením a roztahovala nohy do neuvěřitelné polohy. Tím mi nabídla k laskání i svou tmavorůžovou dírku na zadečku. Nejdříve jsem ji jen tak přejel jazykem a pak do ní vstrčil prostředník.
Mezi tím už jsem jemně držel v zubech poštěváček velký jako křehkou okurku. To už slastí řičela a škemrala, abych do ní vnikl. Ještě malou chvilku jsem ji tak dráždil a pak jsem ji proklál svým mečem z ocele. Zmítala se v šíleném rytmu našeho milování a když už se zdálo, že toho máme oba dost, vystříkal jsem jí celou svou novou dávku na alabastrově bílé, ploché břicho, vzedmutá prsa a slastí se usmívající obličej.
Když odešla, zůstala po ní netknutá káva a vůně parfému.