Čas, který zbýval do Kátina příchodu se neskutečně vlekl. Znovu jsem si přehrával vzpomínky na její poslední návštěvu. Byli jsme tehdy na večírku její třídy 5 let po maturitě. Odtamtud jsme se vytratili ke mne do bytu a prošukali jsme celou noc. Bylo to v květnu a dnes bylo 15. listopadu. Ačkoliv slíbila, že se ozve, od té doby jsem od ní neměl nejmenší zprávu. A dnes mi najednou zavolá, připomene mi, že mám narozeniny a slíbí, že večer přijde a přinese mi dárek. Nikdo jiný si na moje narozeniny ani nevzpomněl a v práci jsem to raději ani neřekl.

Abych utloukl čas, tak jsem se ještě jednou oholil a převlékl se do čistého prádla. Konečně se přiblížila 17. hodina. Byl jsem zvědav, jak bude přesná. Měl jsem zkušenost, že drtivá většina žen přichází na schůzky pozdě, skoro bych řekl, že programově. Snad si myslí, že tím čekajícího samečka ještě víc nabudí. Sám jsem byl vyznavačem přesnosti a celý život jsem se snažit to dodržovat. Pokud jsem přislíbil, že někde budu ve 13,00, tak jsem tam byl ve 13,00. Ne o 5 minut dřív, nebo o minutu později. Prostě ve 13,00 a basta.

Když kukačka odkukala 5 hodin odpoledne, jenom jsem se pousmál. Káťa je ženská, jako každá jiná. Přijde později, pokud přijde vůbec. Ale to jsem si ani nechtěl připustit. Kdyby nechtěla přijít, tak proč by tedy volala? Sotva jsem se v myšlenkách dostal až sem, ozvalo se cinknutí zvonku. Nedočkavě jsem otevřel bytové dveře a za nimi stála Ona. Káťa. Moje bývalá studentka, se kterou jsem se dvakrát parádně pomiloval. Krásná holka, která mi 2x vstoupila do života a opět odešla. Holka, která byla pro mne příliš mladá, než abych jenom pomyslel na to, že by se naše osudy mohly natrvalo spojit.

Měla na sobě moc hezký kožíšek a na hlavě jakousi pletenou čepici. V jedné ruce držela květinu, zabalenou do papíru a v druhé igelitovou tašku s potiskem Tesco. Přes rameno nezbytnou kabelku. Rozpačitě se usmívala a vypadala nádherně. Udělal jsem ten krok, co nás dělil a lehce jsem ji objal. Objetí opětovala, co ji plné ruce dovolily. Zaklonila hlavu a nastavila mi rty k polibku. Pár vteřin jsem ji líbal, když jsem si uvědomil, že stojíme v otevřených dveřích. „Ahoj“, vydechla, když jsem ji pustil a uvolnil ji místo, aby mohla projít. Zavřel jsem dveře a znovu jsem ji objal.

„Káťo, ty se mi snad jenom zdáš. Od rána mám den blbec a najednou jsi tady. To je jako když se skrz mraky prodere sluníčko“, řekl jsem až trochu pateticky. Pomohl jsem ji z kabátu a pověsil jej na věšák. Pak jsem ji přejel pohledem od hlavy k patě. A najednou jsem lehce strnul. Měla zřetelně zakulacené bříško! To nebyl obezita, nebo tloušťka. Káťa byla evidentně v jiném stavu. Sice mne to trochu vyvedlo z míry, ale rozhodl jsem se, že budu dělat mrtvého brouka. Však ona o tom začne sama, až uzná za vhodné. Znovu jsem ji objal a přitiskl k sobě. Ačkoliv jsem vnímal, jak se o mě její naběhlé bříško opřelo, stále jsem dělal, jakoby nic.

Pustil jsem ji a vzal jsem květinu, kterou odložila na botník. Shýbla se, vzala igelitku a zamířila za mnou do pokoje. „Přinesla jsem nějaký proviant, když jsem tě tak na honem přepadla“, řekla a igelitku mi podala. Letmo jsem nahlédl dovnitř. Několik rohlíků, plastová krabička s jakýmsi vlašským salátem, balíček krájeného salámu ve vakuovém balení, nějaké křupky, sušenky a slané mandle. „Tak tohle jsi opravdu nemusela. Zavolala jsi s patřičným předstihem, abych mohl zařídit nákup.“ S taškou v ruce jsem odešel do kuchyně a otevřel jsem ledničku, aby mohla nakouknout. Potom jsem vzal vázičku, naplnil ji vodou a vysvobodil květinu z papírového obalu. Umístil jsem ji na stůl a pochválil její vkus.

„Něco jsi říkala o dárku, který pro mne máš. Doufám, že jsi zbytečně neutrácela. Stejně mne to potěší, ať je to cokoliv.“ Stála ode mne asi na dva metry, trochu otočená na bok. Teď se ke mně otočila čelem, rozkročila se a do dlaní vzala své vzedmuté bříško. Lehce je pohladila a krásně se usmála. „Tady máš můj dárek. Bude to kluk. Ale bohužel si jej budu zase muset odnést sebou.“ Zalapal jsem po dechu a pak jsem se raději posadil na židli. Asi jsem v tu chvíli nevypadal moc chytře. Přišla ke mně, posadila se mi na klín a objala mne kolem ramen.

„Pamatuješ, jak jsme se tady v květnu milovali? Tehdy jsem ti řekla, abys to do mne klidně pustil a tys to s radostí udělal. Dokonce myslím, že 4x, pokud jsem dobře počítala.“
„ No ano, to je fakt, ale já myslel, že něco bereš“, hájil jsem se zaraženě. Lehce se usmála. „Ale já nic nebrala. Jistě jsem ti říkala, že chodím už dlouho s jedním klukem od nás z práce. A že je to takový ňouma, který se nedovede rozhodnout. Je pod silným vlivem svoji mámy. Když jsme se seznámili byl panic a tak jsem si ho musela vyučit. Dodnes to moc neumí a mockrát mu to ujelo a pustil to do mne. A ono pořád nic. Už jsem si začala myslet, že jsem snad neplodná. A na tom večírku mi napadlo, že to otestuji s tebou. A tobě se to povedlo hned napoprvé. Tak jsem ho zmáčkla a teprve tohle ho přimělo k tomu, že se konečně rozhodl a do dvou měsíců jsme se vzali. Takže já jsem dnes šťastně vdaná, budu mít s tebou dítě a spokojenost je na všech stranách.“ Znovu se usmála a přitiskla se ke mně. „Tak co tomu říkáš?“ Chvíli jsem mlčel a pak jsem rozpačitě řekl : „Co bych na to mohl říkat? Mohu jen děkovat Bohu, že jsem z toho vyvázl tak lacino.“

Něžně jsem pohladil její okrouhlé bříško a stejně, jako ona před tím, jsem je vzal z obou stran do rukou „Jistě se už občas hýbá. Možná, že bych to mohl cítit v dlaních. Řekni mu, ať se pohne, že je tady jeho táta“. „Mám dojem, že spí a to se moc nehýbá“, odpověděla mi. Pocítil jsem neskonalou něhu. „Katuško, děkuji ti. Lepší dárek jsi mi ani dát nemohla“, řekl jsem dojatě. Teď by bylo na místě potomka zapít, ale Káťa jakýkoliv alkohol odmítla. „Však si dobrou náladu uděláme i bez toho,“ řekla slibně a zamířila ke koupelně. Po cestě si svlékala jednotlivé oblečení a nechávala je na podlaze, jakoby nechávala stopy, abych ji snáze našel.

V koupelně jsme se navzájem pěkně umyli a patřičně se porajcovali. Vedle jejích krásných koziček a rozkošné zarostlé kundičky jsem objevil, že mě náramně vzrušuje i její okrouhlé bříško. Nemohl jsem se nabažit pohledu na tento výsledek moji práce. Vzpomněl jsem si na radostné šukačky s moji bejvalou, když byla těhotná. S žádnou jinou těhulí jsem potom již nikdy nemrdal. Teď jsem měl příležitost užívat si celou noc a těšil jsem se na to jak panic na první šoust. Káťa už věděla, že šukat v koupelně rozhodně nebudeme a tak se ochotně nechala odnést do ložnice na manželské dvojlůžko.

Potom jsme opět prožili skutečně vášnivou noc. Vybavoval jsem si tu poslední, před 5 měsíci a radoval jsem se, kdykoliv jsem pohlédl na její těhotné bříško. Byl jsem pyšný na to, že jsem odvedl tak dobrou práci. Vystřídali jsme snad všechny polohy na které jsme si vzpomněli a s vyjímkou análu jsme dělali úplně všechno. Jenom jsem se občas musel krotit, abych moc nedivočil. Bylo přece nutné, brát ohled na děťátko. Přál jsem si, aby tato noc nikdy neskončila, ale bohužel všechno hezké jednou končí.
Pokud by si někdo myslel, že se tím můj život nějak podstatně změnil, tak se bohužel mýlil. Káťa zmizela potřetí z mého života a to na velmi dlouho. Teprve, když bylo synovi 15 let a končil základku, objevila se Káťa znovu. Přišla mne požádat o protekci, aby se synáček dostal na naši průmyslovku. Tuto maličkost jsem pro ni obratem ruky snadno zařídil. A tak jsem se další 4 roky denně stýkal na půdě naší školy se svým synem. Dočkal jsem se ve zdraví i toho, že jsme naši školu také společně opustili. On zamířil do života a já do penze.