Chodila ke mně a já se třásl nedočkavostí, den bez ní mi připadal jako věčnost. Mezi dveřmi se mi vrhala do náruče a zasypávala mě polibky. Tiskla se ke mně a do ucha mi šeptala naivní, ale o to krásnější vyznání. Končili jsme v ložnici, ruce i ústa plná laskání a touhy.

Jednou, na začátku váhavě zašeptala: „Miki..chtěl bys.. i do mě? Jestli chceš..víš.. ty můžeš.“

Myslel jsem, že se rozbrečím. Chvíli jsem jen zhluboka dýchal. „Denisko, miluju tě, chtěl bych, ale právě proto že tě miluju to nejde. Když se spolu mazlíme, je to krásný, to nejkrásnější co jsem zažil. Ale to co říkáš ty, to ještě ne..Mohlo by tě to bolet, a to nechci. Až budeš větší, až se z princezničky stane princezna, potom.. Počkáme, až budeš velká holka. Dobře?!

„A jak poznám, že už jsem velká holka?“

Zaváhal jsem. „No, až začneš..víš co..až budeš mít menses.“

„Co to je?“

Šok... Moje malá velká láska, která se mi s důvěrou nabízela, o těchhle věcech neví skoro nic.

A tak jsem začal vysvětlovat. Bylo to dokonale šílený. Deniska ležela přitulená ke mně, něžně hladila moji erekci a já jí vysvětloval co je to menses, ovulace, početí, antikoncepce a proč může být deflorace bolestivá. „Teď už tomu rozumíš, andílku?“, dokončil jsem tu bláznivou přednášku.

Dlouze mě políbila. „ Miki, já tě strašně moc miluju. A ž budu velká, tak už budu pořád jen s tebou. A budeme mít miminko a budeme rodina a ty od nás nikdy neodejdeš, viď že ne? Miki..Nebreč..Co ti je?“

„Nic, miláčku.“

Byly vánoce. Sehnal jsem stromeček a dárky bral pod tlakem. Koupil jsem všechno, o čem jsem si myslel, že by se Denisce mohlo líbit.

Mohla přijít až pětadvacátého, ale to mi bylo jedno.

Když vešla do obýváku, zůstala stát jak opařená. Střídavě zírala na stromek a na mě. „To..to je.. to jsou..?“

„Jen pro tebe, andílku.“

Vypískla, rychle mě políbila a vrhla se k balíkům. Rozkládala kolem sebe panenky, medvídky, knížky, dvdéčka, smála se..Byla šťastná. Poslední balík. Dívala se na dárky jako na poklad, pak se znovu podívala pod stromek a na mě. Nejistě zašeptala: „A co ty, Miki, já pro tebe..nic..“ Sesypala se na zem s tvářičkou v dlaních, v tichém, bezradném pláči.

Obejmul jsem ji a přitiskl k sobě. „ Máš, Denisko. Jsi tady, se mnou. Kdybych neměl tebe, neměl bych nikoho. Byl bych sám. Ty si moje malá víla a největší a nejkrásnější dárek, co jsem mohl dostat. Když mám tebe, andílku, mám všechno.“

Jeden druhému v náručí pod rozsvíceným stromkem. Cítil jsem její něžné, opatrné doteky po celém těle. Její polibky, pomalu klesající ke slabinám. Bouřlivě jsem pulsoval a při pohledu na její vzrušenou tvářičku v záplavě rudých vlasů jsem se napjal k prasknutí. Svlékla se a klekla si, pomalu se zaklonila a já se přisál k temně rudé bradavce, vystupující jako přezrálá jahoda z drobného náznaku ňadra.

Deniska zasténala, vzala mě za druhou ruku a vedla moji dlaň přes druhou bradavku, bříško, až do vlahého žáru mezi stehny. Po chvíli mazlení do mě lehce strčila, převalila mě na záda a lehla si na mě. Líbali jsme se, ve tváři mě šimrala ty nádherná, ohnivá hříva. Jednou rukou jsem ji hladil po zádech, druhou vychutnával hebkost zadečku.

„Zavři oči!“ zašeptala mi do ucha.

„Proč?“

„Zavři je, Miki. Prosím.“

Poslechl jsem. Pak jsem ucítil, jak se mi opřela rukama o ramena a zdvihla se. Její stehna mi přejely přes boky, jak se sunula níž. Ucítil jsem její ruce a vlahé teplo na špičce penisu. Otevřel jsem oči. „Denisko, NE!“

S odhodlaným výrazem prudce klesla dolů a vykřikla. Po stehnech jí stékaly kapky krve. Položila se na mě, aniž by přerušila spojení. „Zůstaň ve mně, Miki. Zůstaň ve mně.“

„Denisko, miláčku.“

„Miki.“

Pohnula boky sykla, pak znovu a znovu. Bolest ve tváři postupně vystřídal výraz extáze. Její i moje pohyby a dech splynuly, propletené prsty a polibky a výkřik společného vyvrcholení.

Leželi jsme si v náručí.

„To bylo jen pro tebe Miki. Můj dárek.“ zašeptala s vážným výrazem maličká. „A teď už patříme k sobě, napořád.“

Za oknem mezi vločkami létali andělé a ten nejkrásnější z nich mě objímal pod zářícím stromkem.