Opět mě nechává čekat. Přece moc dobře ví, jak čekání nenávidím. Moc dobře ví, že v záchvěvu své vlastní nedočkavosti ztrácím i tu poslední špetku soucitu, která ve mně zbývá. Copak se z předchozích trestů nepoučí? Ale tentokrát jí to tak snadno neprojde! Tentokrát budou všechny prosby marné a ona pozná skutečný hněv svého Pána.

Hned jak jí spatřím za dveřmi, vtáhnu jí dovnitř a okamžitě zamknu. Pak už nepronikne ven ani hlásek a ona bude jen v mé moci. Ó, jak se na to těším. Okamžitě z ní strhám vše, co bude mít na sobě, kromě spodního prádla. Obnažím její nádherné tělo, které mě dohání k šílenství, pokaždé, když na něj pohlédnu. Moje otrokyně snů. Ale dnes na lichotky nebude prostor. Velmi rád si poslechnu všechny ty obvyklé výmluvy, proč přišla pozdě, ale tentokrát jsou mi všechny důvody lhostejné. Jen mi poskytnou dostatek času, abych si při pohledu na její tělo, domyslel, jak začne dnešní večer plný bolesti spojený s vášní. Večer který ve výsledku bude znamenat nevyslovitelnou rozkoš pro mě a postupně i pro mojí otrokyni.

I když se to snaží popírat, já to poznám. Ten záchvěv chtíče v jejích očích, když prosí, abych byl tentokrát jemnější. Ví moc dobře, jak takové prosby na jejího Pána působí, jak ho přivádějí do nálady, kdy je krutý a nelítostný. A to dnes budu. Nezmírním jediný pohyb, kterým jí budu způsobovat bolest. Bude přede mnou stát ponížená, jak z ní krutě strhám oblečení. Přikážu jí, aby na uvítanou políbila svého pána. Pohodlně se posadím a budu čekat. Beze slova to splní, tím jsem si jistý. Líbá úžasně. Usedne mi na klín a dlouze mě políbí. Určitě do toho polibku dá všechnu vášeň a pokoru. Bez jediného doteku nechám ovíjet její úžasné tělo kolem sebe, dokud se pomalu neukolébá do falešného pocitu bezpečí, že jí tentokrát bylo odpuštěno. Nechám jí šeptat svému Pánovi omluvy a prosby o odpuštění. Umí prosit. Led by roztál, kdyby mu šeptala svoje prosby způsobem, jaký ovládá pouze ona. Dnes to je však jen součástí hry, o které zatím nepotřebuje vědět, dokud nepřijde první náznak.

Chladně jí oznámím, že dnes už se její omluva nepřijímá a ve stejném okamžiku stisknu vší silou její bok. Druhou rukou jí pevně chytnu za vlasy a pomalu jí donutím přede mnou kleknout. Naposledy jí dlouze políbím. Pochopí, že dnes je něco jinak než obvykle a konečně ho spatřím, náznak strachu v jejím pohledu. Ze šeptání se rázem stane hlasité bolestné sténání. Krásná to hudba pro mé uši. „Prosím, Pane, už se to nikdy nestane. Odpusť, Pane“. Už z mého pohledu ale pozná, že tentokrát jí to nebude nic platné. „Neodpustím!“ řeknu chladně. Strach v jejích očích ještě vzroste a ve mně se začne zvedat silná vlna vzrušení. Nechci riskovat, aby moje obrovské vzrušení ovlivnilo úsudek a zkrátilo trest kvůli mé nedočkavosti. „Udělej svého Pána“, přikážu jí. Postavím se před ní a nechám jí vysvobodit své už notně nabuzené mužství z kalhot. Okamžitě, skoro až instinktivně, začne otevírat pusu a opatrně si ho do ní vsouvat. Ale já ještě zesílím stisk své ruky v jejích vlasech a proces znatelně urychlím. Překvapením a náhlou bolestí jí vyhrknou slzy. To mi ale nemůže zabránit, abych jí tu její rozkošnou pusinku ošukal. Jenom párkrát povolím, nechci, aby se mi udusila. Miluji jí. Cítím, jak má rozkoš stoupá, není daleko od zamýšleného cíle. Najednou mnou projde vlna, ohromná vlna slasti. Uvolním se z jejích úst a na obličej a krk jí dopadne sprška horkého spermatu. Takto uspokojen a o něco čistší myslí jí pošlu rychle se osprchovat a oznámím jí, že čekám v ložnici. Přijde v podstatě okamžitě. Teď už si netroufne svého pána dlouho dráždit. Alespoň doufám. Už pro její dobro.

Stihnu pouze zapálit pár svíček. A zkontrolovat zda je vše na svém místě. Kožená pouta spojená želízky už čekají poslušně na posteli, stejně tak dlouhý kožený pásek-můj oblíbený. A nakonec novinka, velká karabina připevněná ke stropu, kterou jsem namontoval tenhle týden. Dokonce i pouta jsou upravena, aby šla připevnit ke karabině. Bude to bolestivé, ale trvale jí to neublíží. To je přesně to, co potřebuji. Hra má správné účinky. Po umytí se ke mně skoro plazí. Její uslzený a strachem naplněný pohled se na mě bude upínat a já vněm opět spatřím mihnutí rozkoše, slasti a vzrušení. Přikážu jí položit se na postel. Přistoupím k ní s poutama v rukou. Nebudu muset přikazovat, natáhne ruce, abych jí mohl spoutat. Někdy mám rád, když se se mnou pere a ona mi vždycky ráda vyhoví. Ale dnes bude stačit krátký příkaz pouhým pohledem, aby pochopila, že vzpíráním si vše jen zhorší. Zbožňuju, jak mi moje kurvička rozumí, pochopí vše beze zbytku z našich očních domluv. Na slova není v téhle chvíli místo a roztřesený hlas nás obou by jenom rozptyloval.

Svážu jí ruce i nohy a chvíli budu pouze sedět vedle ní a budu na ní upírat svůj chladný pohled. Poté začnu rukama kopírovat křivky jejího svůdného a bezbranného těla a co chvíli jí stisknu v bolestivém sevření. Uslyším její vzdech a ucítím, jak se její tělo napíná s každým novým impulsem bolesti. Rty budu lehce přejíždět po její horké pokožce a na zvláště citlivých místech ucítí stisk mých zubů. Po celou dobu bude pouze přivírat oči a s častými steny se bude poddávat vůli svého Pána. Náhle se její přivřené oči rozšíří s novým přívalem strachu a vzrušení. Ve sporém osvětlení svíček si všimne karabiny připevněné ke stropu. Mé ruce sklouznou k jejímu rozkroku a jsem si jistý, že narazím na vodopád milostných tekutin řinoucích se vzrušením z její kundičky. „Co to je můj Pane? “ zeptá se určitě. „To je jediný způsob jak dnes můžeš dosáhnout odpuštění“ oznámím jí. Vzápětí jí zvednu a připevním pouta na jejích rukou ke karabině a pomalu jí vytáhnu do dostatečné výšky tak, aby nedosáhla nohama na zem. Bude tak naprosto bezbranná a to já zbožňuju. Uchopím pásek a začnu jím pomalu přejíždět po jejím chvějícím se těle. V duchu si budu vybírat první místo, na kterém pocítí můj hněv. První místo, které ozdobí červený pruh po ráně páskem. Teď si ještě nejsem jistý, ale nejspíš si vyberu zadeček.

Ale dost snění, už slyším její kroky na chodbě. Jen pojď má milovaná, čeká tě velice zvláštní večer...