Když skončila mše, farář šel do sakristie se převléci a pak se usadit do zpovědnice. Čekal na své ovečky.
Byl poněkud rozrušený. Právě začalo léto, udeřila první vedra a oblečení většiny dívek, ve kterém chodily do kostela se příliš neslučovalo s křesťanským pohledem na věc. Jako by ty malé mršky zkoušely, kam až můžou zajít. Jemu to příliš nevadilo, právě naopak. Občas však musel nějakou už příliš odvážnou kreaci vykázat ze svatostánku, aby neztratil před ostatními tvář dobromyslného avšak přísného duchovního. Jak se ale dny prodlužovaly a teplota stoupala, podobným tempem se zkracovaly i sukně těch naoko nevinných dívek a faráři se stále obtížněji soustředilo na kázání. Hřímal na své ovečky o zkaženosti dnešního světa a přitom myslel na růžové zadničky, malá pevná špičatá prsíčka a sotva ochmýřené pipinky těch andílků s čertovskými jiskřičkami v očích. V posledních dnech jen stěží ukrýval v sutaně stále přítomnou erekci.

Když se teď posadil ve své polovině zpovědnice, vytáhl kapesník a otřel si notně orosené čelo. Potom rukou, ve které stále držel kapesník, zajel pod sutanu s úmyslem ulevit tomu strašnému napětí.
V tom uslyšel nesmělé krůčky, rozléhající se chrámem. Zvědavě vykoukl zpoza záclonky. Do kostela vstoupila asi šestnáctiletá dívka. Plaše se rozhlédla a pak se sklopenou hlavou váhavě vyrazila ke zpovědnici. Farář zapátral v paměti. Ano, vždyť je to Janička. Pamatoval si ji z hodin katechismu.
"Ta nám ale vyrostla," pomyslel si a důkladně si ji prohlížel.

Její světle hnědé vlasy byly staženy dozadu, kde od světle modré mašle spadaly až do půli zad ve vlnitém vodopádu. Stydlivě klopila velké modré oči a tvář, která ještě nepoznala mejkap, měla zčervenalou studem. Bílou halenku s krátkými rukávy jí na hrudi napínaly její mladé špičaté kozičky a přes jemnou látku se zřetelně rýsovaly bradavky ztuhlé zřejmě účinkem chladnějšího vzduchu v prostorách chrámu. Farářův pohled potom sjel přes její útlý pas, a když se jeho pohled zastavil na jejím krásném dokonale kulatém zadečku ukrytém pod lehkou sukýnkou v pastelových barvách, ruka pod sutanou se mu roztřásla a vyschlo mu v krku. Musel si odkašlat. Dívka se tak polekala náhlým zvukem, že už to vypadalo, že se dá na útěk, ale pak si oddala odvahy a vstoupila do přítmí zpovědnice.

"Dobrý den Otče," špitla nesměle.

"Zdravím tě Janičko. Tak copak tě trápí dítě moje?" Naklonil se blíž k dřevěné mřížce oddělující obě části zpovědnice a ucítil svěží vůni jejího mladého, právě rozkvétajícího těla.
"Myslím že jsem zhřešila Otče." Upřela na něj pohled jakým pes vzhlíží ke svému pánu.
"Ale? Určitě to nebude nic vážného," konejšivě a chápavě se na ni usmál. "Tak se neboj a svěř se mi."

"Když já se hrozně stydím." Děvče rozpačitě sklopilo oči. Její malá ručka nervózně žmoulala lem sukénky.

"Přede mnou můžeš mluvit naprosto otevřeně dítě moje." Farářovy oči se leskly v šeru za mřížkou.
"No, někdy, když jsem sama. Nevím co mě to popadne, ale musím se sama sebe dotýkat."
"Dotýkat?" Po knězově čele se rozběhla kapka potu. Hlas se mu chvěl.

"Ano otče. Dotýkám se na různých místech, kde mě to tak divně příjemně svědí. Je to příjemné, ale potom se cítím provinile." Farářova ruka pod sutanou měla spoustu práce. Zhluboka se nadechl, aby uklidnil hlas.

"A na jakých místech?" Upřeně ji pozoroval.

"Třeba tady." Její ručka se nesměle zvedla k hrudi a prsty zavadily o bradavku trčící pod látkou blůzky.

"A jak přesně to děláš?"
"No, nejdřív..." začala.
"Víš co?" přerušil ji. "Radši mi to předveď."
"Ale..." zvedla k němu vyplašený pohled.
"No, tak. U doktora se přece taky nestydíš. Tohle je něco podobného. Musím vědět o co přesně jde." Povzbudivě se na ni usmál.

Vypadala, že ji jeho argumenty přesvědčily. Chvíli ještě váhala, ale pak pomalu rozepnula několik knoflíků na blůzce a doširoka ji rozhalila. Potom si vyhrnula lehkou hedvábnou košilku. Z pod ní vykoukly nádherné kozičky. Pevné, dokonale zaoblené sametové polokoule s tmavými kuželovitě vystouplými dvorci a trčícími bradavkami. Studem zavřela oči, vzala jednu bradavku mezi prsty a začala ji mnout.

Páter polkl. Kolárek ho začínal škrtit.
Dívka měla stále zavřené oči. Vypadala, že je naprosto unesena hrou se svými kozičkami. Pootevřela vlhké rty a unikl jí tichý vzdech. Pak ale, jako by si opět uvědomila kde je, ztuhla. Pak nechala ruku klesnout zpět, pomalu otevřela oči a podívala se na kněze s očekáváním jeho reakce.
Musel chvíli počkat, než se mu zklidní puls. Potom nasadil vážnou tvář.
"Hmm," pokýval hlavou.

"A kde ještě se dotýkáš?" Nemohl si pomoci a nedočkavě se naklonil, až téměř přitiskl obličej k mřížce.

Dívka chvíli bojovala sama se sebou, ale potom, jakoby už smířena s touto procedurou, položila dlaň do klína zhruba do míst kde se pod sukýnkou zdvihal Venušin pahorek.
"Tady," špitla.

"Mám to taky ukázat?" zeptala se tichým odevzdaným hlasem.
"Myslím, že to bude nutné." Už jen těžko skrýval v hlase horoucí očekávání.
Děvče uchopilo lem sukénky a pomalu ji vyhrnulo až k pasu. Objevily se bílé květované kalhotky, na kterých se jemně rýsovala úzká štěrbinka. Tázavě se na něj podívala.
"Jen pokračuj," pobídl ji. Trochu chraptěl.

Chytila tedy kalhotky na bocích za gumu, nadzvedla zadeček a stáhla si je až ke kotníkům. Poté se opět narovnala. Knězi se naskytl nádherný pohled na její vystouplou buchtičku přeťatou lehce pootevřenou růžovoučkou škvírkou. Nad ní vyrážel ostrůvek zatím jemných světlých chloupků.
Opět zavřela oči. Přejela dlaněmi po vnitřní straně stehen a mírně je rozevřela. Potom jedna její drobná ručka zajela do klína. Začala se jemně hladit. Dlaní čechrala chloupky a zajížděla níž po stranách štěrbinky. Občas přejela ukazováčkem nebo prostředníkem i přes pomalu se rozevírající lupínky. Hruď se jí teď zdvíhala a klesala v rychlejším tempu a přes její sladké rtíky unikaly tiché vzdechy.

Byla tím naprosto unešená. Farář ucítil jemnou vůni jejího mladého pohlaví. Čelo měl už úplně zborcené potem a těžce dýchal. Pohyby ruky pod sutanou získaly na ráznosti.
Dívka už si prostředníčkem projížděla štěrbinku po celé délce. Druhou ručkou si pevně stiskla jednu bradavku mezi ukazováček a palec a začala s ní kroutit. Prst klouzající mezi rozevřenými závojíčky náhle zajel dovnitř a palec začal zvolna kroužit u horního konce úžlabinky. Dívčina si skousla rty, prohnula se a zaklonila hlavu. Dávno přestala vnímat okolí a všechnu svou pozornost upínala jen k rychle se blížícímu cíli. Ruka v jejím rozkroku zrychlila a nepočínala si už s takovou jemností jako předtím. K prstu pronikajícímu do vlhké dírky se přidal druhý a po chvilce i třetí. Přes stisknuté rty začalo pronikat tlumené kňučení. Pak druhá ruka opustila týranou bradavku a doširoka rozevřela lesknoucí se skulinku. Prsty, které se dosud věnovaly zkoumání žhavých hlubin se vrhly na nalitý poštěváček a začaly ho divoce třít. Dívka kroutila pánví a stále hlasitěji vzdychala a kníkala až se konečně v slastné křeči prohnula do oblouku. Ještě několikrát vyšla klínem vstříc prstům kmitajícím v šíleném tempu a z její pičky se vyvalila záplava vonící horké šťávy. Její dlaň zpomalila a ona si začala krouživými pohyby roztírat vlhkost po celém klíně.
V tomtéž okamžiku došel k vrcholu i farář a zatímco vytřeštěně zíral na roztaženou kundičku chvějící se doznívajícím orgasmem jeho žhavé sperma proudilo do připraveného kapesníku.
Zatímco se vydýchával, otevřela dívka oči. Zmateně se rozhlédla. Náhle jak si uvědomila kde vlastně je a co se právě stalo. Obličej jí zčervenal, spěšně zakryla své nahé tělo a se sklopenou hlavou zůstala tiše sedět. Neodvážila se vzhlédnout k faráři.

Tomu to docela vyhovovalo. Poskytlo mu to čas na uklidnění. Rychle si otřel zpocený obličej, upravil si vlasy a nasadil opět vyrovnaný blahosklonný výraz.
"Ehm..." odkašlal si. Děvče sebou trhlo.

"Dítě moje. Ani jsem nečekal tolik vstřícnosti. Ale je dobře, že přede mnou nic neskrýváš. Tak to má být. Teď ti mohu odpovědět na tvou otázku. Toho, čeho ses dopustila není žádný velký hřích. Ale jako každý hřích, musí být i tento odčiněn. A proto jsem tu já."
Farář vstal a otevřel okénko s mřížkou, spojující obě části zpovědnice. Rozhrnul si sutanu a vystrčil z ní opět se ztopořující pyj.
Dívka jen vyjeveně zírala.

"Neboj se a přistup blíž. Budeš očištěna od svého hříchu. Poklekni, vezmi do úst můj úd a přijmi mé posvěcené semeno."

Jako v transu před něj děvče pokleklo a vzalo jeho penis mezi své nádherné lesknoucí se rtíky. S očekáváním k němu vzhlédlo. Kněz vzal její hlavu do rukou a jemně ji zatlačil k sobě a opět od sebe. Opakoval to, dokud dívka sama nechytila rytmus. Jeho ztvrdlý pyj byl obemknut teplem jejích úst. Vlhké rty jezdily po celé jeho délce. Napjatá kůže protkaná naběhlými žílami se vlhce leskla od jejích slin. Mrštný jazýček rejdil po spodní straně a vždy, když přejel přes citlivou uzdičku na konci penisu zachvělo se celé farářovo tělo vzrušením. Netrvalo to dlouho, v jeho slabinách začalo cukat a do mladých lačných úst vytryskl teplý hustý proud. Dívka nejdřív překvapeně vyvalila oči, ale vzápětí začala statečně polykat a sát. S posledními stahy vytáhl kněz penis z dívčiných úst a nechal si ho ještě očistit jazýčkem do poslední kapky.

"Nyní jsi očištěna. Můžeš odejít v pokoji." Pohladil ji po vlasech.
"Děkuji vám Otče." Děvče si otřelo ústa a s ulehčeným úsměvem na tváři vyšlo ze zpovědnice.
"Tohle léto bude ještě zajímavé," pomyslel si farář a vydal se osvěžit vyschlé hrdlo douškem mešního vína.