Ridlex Seznamka

Henrico II.

Gay
Dnes tedy byla špinavá. Sedl jsem si na stoličku, která měla přesně tu výšku, že jsem měl ústa u její kundy. Maria pod sukní nikdy nenosila spodní prádlo. Roztáhla stehna a oběma rukama odtáhla od své díry stydké pysky a já počal lízat. Dnes chtěla, abych jazykem zajížděl co nejhloub. Silnou ruku mi dala do zátylku a přimáčkla mi hlavu k jejímu tělu, že jsem zajel do kundy i nosem. Věděl jsem, že poštěváček si nechá na jindy. Byla skromná, vyžadovala vždy jedu věc, když se cítila špinavá. Měla širokou zadnici, sotva jsem ji mými paži objal . Má hlava byla mezi jejíma stehny jak kulička v důlku. Také jste hráli, jako děti kuličky? Pak se její černá jeskyň nadýchla a obrovským mlasknutím se udělala. Znovu a znovu se jí pochva stahovala a vydávala ten zvuk. Protože jsem měl teď ruce volné a čurák mi zase stál, počal jsem onanovat. Jako vždy na to Maria přišla. Okřikla mne vypustila mou hlavu ze své sukně a klekla si na kuchyňskou dlažbu. Zručně ztrhla ze stolu nějakou mastičku, teď již nedávala pozor jakou a upatlala si jí konečník, do kterého jsem ponořil svůj klacek. Maria řvala tak dlouho, až jsem se vystříkal. Pak rychle vyskočila, vrazila mi facku a nadávala, že jsem sprosťák, že se na ni dívám. Musel jsem začít jako plakat, to bylo pravidlo hry. Maria mne zase položila na stůl, tentokrát jsem musel být na čtyřech, jako pes a ona mi krásně lízala konečník, brázdičku mezi ním a varlaty, něžně se zabývala mými koulemi a jazykem jezdila po mém pyji. Pak mne celého natřela jejími mastičkami a napudrovala různými pudry. Čurák mi již zase stál, ale Maria ho přehlédla. Musím říci, že vše co Maria dělala bylo dobré. I to jídlo, co dnes přinesla. Pečené banány s telecím s omáčkou z avokád. Pak se podávaly čerstvé fíky. Odpoledne jsem prospal. Maria ani Manuel nebydleli na Granatilio. Měli domky hned za zdí usedlosti. Dokud jsem byl ještě dítě, bydlela Maria v jednom pokoji pro hosty, od mých 18. narozenin na Granatilio jen dochází. Já sám tu trávím jen víkendy a prázdniny, jinak bydlím na kampu univerzity v Montpellier. Jakým právem mne mí zploditelé nutí, abych studoval, to nevím. Také mi není jasno, kde a v jakém povolání si vydělám 10 tisíc dolarů. Samozřejmě že mne vydírali. Vyhrožovali, že mi podstatně zkrátí almužnu, když na universitu nepůjdu. Je tam někdy legrace, člověk musí i tvrdé a stinné stánky života vidět s humorem. Večer, když obzor září nekonečně oranžovou barvou zapadajícího slunce, bývá vůně Manuelových květin, které na Granatilio pěstuje nejsilnější. Byla to i doba, kdy jsem sešel s pokoje, abych zašel do garáže a vyvezl mého Ferrari. Má krásnou, červenou barvu. Je mi celkem jedno, jaké auto jezdím, ale barva je důležitá. Tu má jen Ferrari. Co mi jiného zbývá? Člověk musí být skromný. Na barvu dbám, sedí dobře k mým černým vlasům. Když jsem přišel do garáže, abych vyjel před dům na, bělostným štěrkem vysypané prostranství, na které by se vešlo 20 Rolls Roysů, zaslechl jsem jakýsi šramot z dílny, která přiléhala k zadní stěně. Nic netuše jsem se tam šel podívat. To, co jsem viděl, mne přimělo, abych zůstal stát a tiše pozoroval. Jak jsem již říkal, Manuel byl líný a pracoval hlavně v noci a tak jsem neměl zdání, že je tak udělaný. Stál tu celý nahý a v tomto okamžiku byl ke mně otočen zády. Měl široká ramena, silné paže se svaly (o těch se může jen zdát), štíhlý pas a svalnatý zadek. Toto vše bylo postaveno na pevných, dobře modelovaných nohách. Stál rozkročen, ne snad proto, že by měl tak obrovské přirození, to jsem momentě nemohl posoudit, ale proto, že se mu mezi mima motala ústa dvou krásných černošek. Holky se černotou jen leskly a prsa se jim pletla mezi paže, protože byly před Manuelem v pozici psů. Manuelovi se to muselo líbit, protože se jeho sedací svaly v pravidelných intervalech stahovaly. To znám, mně se také stahují, když se mi něco líbí. Černošky asi po chvíli zjistily, že u pohlavního údu pro obě ústa není dost místa a jedna se přesunula k jeho zadku. Tak jsem se v tomto okamžiku díval na dva zadky. Jeden hezčí než druhý, pod tím černým se ale nehoupala varlata, jak to bylo u Manuela vidět, ale svítila růžová kunda. I konečník měl růžovou barvu. Chvíli se Manuel vzrušoval krásnými bělozubými ústy ze zadu i zepředu, pak děvčatům nařídil, aby si vlezli na válendu, která tu stála. Nikdy mi nepřišlo na mysl přemýšlet o tom, proč tu stojí. Byla tu již co si pamatuji. No, jo, teď to vím. Manuel děvčatům nařídil, aby si vzájemně lízaly kundy. Jedna ležela na zádech a druhá nad ní klečela, no jo, jak se říká - 69 posice. Teď, když se Manuel otočil, spatřil jsem jeho klacek. Lidi, skoro jsem se lekl. Byl dlouhý ale tenký jako včelí žihadlo. Klekl si za hlavu jednoho mouřenína a strčil své žihadlo do kundy tam kde byl již dívčin jazyk. Chvilku v ní rajtoval a pak ho vytáhl a strčil do zadní díry. Zpracovával tímto způsobem to děvče, co klečelo. To co leželo, podporovalo tuto jeho metodu svým jazykem. Připadalo mi to, jakoby to ta trojka měla již dobře nacvičené. Zapomněl jsem, že jsem chtěl vyjet vozem z garáže a jet do Saint Tropez a pozoroval tu hru. Manuel se chvěl rozkoší, jeho svaly hrály hru vzrušeného hřebce, lesky se potem a vypětím. Pak přešel na druhou stranu a zpracovával obě dírky druhého mouřenína. Obě děvčata se navzájem tak vzrušovala, že výskala rozkoší a jejich orgasmy hlasitě bublaly dílnou. Asi jsem ztratil kontrolu nade mnou, protože jsem tu najednou stál nahý, jako Adam. Ani nevím, že jsem se svlékal. Pak mne Manuel objevil. Vytáhl své žihadlo, které měl zrovna v zadní díře děvčete s krátkými vlasy, přišel ke mně a vzal mne za ruku: "Máme tu návštěvu, cucáka mladého, chcete si na něm zgustnout?" zeptal se dívek. Ty si totiž ani nevšimly, že je Manuel opustil, asi byly v nejlepším. Přestaly a upřely na nás pohled. Musel to být pro ně zajímavý pohled. Muž v plné pohlavní síle, svalnatý a hřmotný a vedle něho chcípák jako já: štíhlounký a nemožně vysoký, útlých ramínek a vpadlého, hladového břicha, prdelky jako dítěte, hubených stehen a tomu všemu dominující černá vlasatá hlava a nepřiměřeně velké přirození. Tak jsem se viděl každé ráno v zrcadle, věřte mi, nevymýšlím si. "Tak co dámy, jaké by jste měly s námi úmysly?" ptal se děvčat Manuel. Myslím, že to neměl dělat. "Splníme vám každé přání," dodal ještě Manuel. Já nic neříkal. Pozoroval jsem jejich prsa a oblé boky a takové úplně jiné prdele, než měly bělošky. Chtěl jsem si na to vše sáhnout. Děvčata si něco počala šuškat a já tušil nějakou lumpárnu. "Každé přání?" zeptala se jedním hlasem. "Jasně, každé," houkl Manuel a hledal pohledem u mne zastání. Díval jsem se jinam, nic jsem nesliboval. Pak to začalo. Ani nevím, zda bych to měl vyprávět, docela se stydím. Děvčata vylezla z válendy a každá si vzala jednoho z nás. Nevynechala jediné místo na našich tělech na který by si nesáhla, nechala nás také všechna jejich místa osahat a stále si nás střídala. To bylo OK. Pak jme najednou leželi na válendě, rozumíte, já a Manuel. To bylo jejich přání. Měli jsme se navzájem omrdat. Jak, na to nám byly dávány instrukce. Nejdříve jsem si myslel, že toho necháme, že je Manuel pošle do háje. On to ale neudělal a vzal, podle dívčin pokynů mého ptáka do úst. Svého mi vrazil do pusy. Tak to bylo nové. Cítil jsem mužský zápach v ústech a měl jsem ho plný nos. Nejhorší bylo, že to byl docela příjemný zápach. Počal jsem objíždět jazykem Manuelův žalud a on řval rozkoší. Že to umí chlap chlapovi udělat lépe než žena, mi došlo, když mi dnes u bazénu kouřil ocas Marc. Přestal jsem se zajímat co za povely dávala děvčata, která nás pozorovala, přestal jsem se zajímat co se děje s mým ptákem v Manuelových ústech, vnímal jsem je to dospělé a mužné přirození. Pod plochým a svalnatým břichem Manuela, mezi černým ochlupením vyčníval jeho tenký dlouhý pyj. Zakončen byl obrovským žaludem, který se podle potřeby, dokázal schovat celý do předkožky. Tuto předkožku jsem počal přetahovat a zase stahovat a pozoroval jak žalud vylézá a zase zalézá. Pak jsem přiložil jazyk na plochu žaludu a přetáhl jeho předkožku tak, že se schovala i špička mého jazyka. Chvíli mne to bavilo. Pak jsem se věnoval velkým varlatům, pohrával si s nadvarlaty a olizoval brázdičku mezi kořenem čuráka a konečníkem. Toto vše mi dělalo potěšení, když jsem se věnoval mému tělu ve chvilkách samoty. Pravděpodobně to dělalo potěšení i Manuelovi, protože mi vše oplácel na mém pohlavním údu. Byl jsem tak zabrán do hry, že mi docela uniklo, že jsem se udělal. Teprve, když počal Manuel stříkat do mých úst, uvědomil jsem si, že tu rozkoš, která projela mým tělem není jen zapříčiněná smetanou, která v dlouhých a nekonečných intervalech zaplňovala má ústa, ale že i já plním Manuela. Nechal jsem ten dlouhý ocas vystříkat, aniž bych jeho šťávu polykal. Měl jsem jí plná ústa, nechtěl jsem se vzdát té vysloveně lahodné chuti. Pokynul jsem děvčeti, té co měla dlouhé vlasy(jinak jsem je nerozeznával) aby si lehla na záda a nechal Manuelovi spermie vytéci z mých úst na její břicho. Manuel mne pozoroval. Patrně mé výkaly spolykal a nyní se vrhnul na své vlastní. Olízal dlouhovlasé břicho. Pak mne znásilnil. Děvčata se dívala a nic nepodnikla. Manuel mi skočil mezi nohy, přehodil si je přes ramena, takže já, v leže na zádech mu, donucen, nastavil zadek, do kterého zabořil svého čuráka. Pak mrdal. Cítil jsem, jak neustále dráždil mou prostatu, až jsem počal stříkat. To byl ale i Manuel hotov, olizoval své spermie, které vytékaly z mé prdele a olízal i mé, které se válely na mém vyhládlém břiše. Děvčata měla vzájemně strčené prsty ve svých kundách a právě se dodělala. Řvala jako na nože braná. Počal jsem se před Manuelem stydět, vždyť byl skoro jako můj otec. Poplácal mne po prdelce a snad nechtěně zajel prstem do mé díry. "Dobré, Henrico, bylo to dobré, jsi pašák," řekl a já pocítil pýchu. Rozumíte, kdy dostane syn od otce pochvalu? To se stává málokdy.