Po chvíli slyším tvé kroky, jak se přibližují. Na tvém těle se ještě tetelí kapky vody, z čehož usuzuji, že jsi právě dokončil svou očistu..za sebou jsi nechal stopy v podobě kapek. Usedáš vedle mě, piješ kávu a nic neříkáš. Nemusíš, jsou to naše vše

Je vlahý podvečer. Slunce se chystá zapadnout a já jsem právě skončila s osvěžující koupelí po těžkém dnu. Suším si ručníkem vlasy, stojím na terase a dívám se na vodní hladinu, která se líně pohybuje sem a tam. Paprsky zapadajícího slunce vytvářejí nezapomenutelnou atmosféru, celé okolí je jakoby polité růžovým vínem. Jsem stále nahá, jen vánek mě tu a tam osvěží.. Oblékám na sebe bělostnou šifonovou halenu, která neskryje absolutně nic, jen dokresluje tvary… Vybírám bílé krajkové nohavičkové kalhotky..mé nejoblíbenější a také nejpohodlnější. Do ruky chytnu rákosovou podložku a vyrážím před dům.. na pláž. Vdechuji čerstvý mořský vzduch a hlavou mi probíhá milion myšlenek. Nechávám je volně plout, jen relaxuji.. Krátká procházka stačí k tomu, aby se hlava pročistila. Rozkládám podložku a usedám… zahledím se na vodní hladinu a nemyslím vůbec na nic, jen na to, jak je mi příjemně..teď a tady, jak mě nic netísní, jak sluncem prohřátá země je stále plna energie. Opřu si hlavu o kolena a pozoruji vlnky, jak jedna předhání druhou. V dálce plují zaoceánské lodi, které vyrážejí z několik kilometrů vzdáleného přístavu. Pozoruji racky, jak doráží jeden na druhého. Oči obrátím vzhůru k oblakům… uléhám na podložku, ruce složím pod hlavu a jen tak bezděčně pozoruji oblohu. Na mysl mi přijdou myšlenky, čím vším jsme museli projít, abychom teď byli tady. Okamžitě si zakazuji na to myslet a raději se věnuji fantazírování o tom, jestli slunce zmizí za tím nebo oním mrakem.. Slyším přijíždět auto. Vracíš se z práce. Slyším, jak bouchnou dveře u hlavního vchodu, slyším tě procházet domem. Zastavíš se v kuchyni, vaříš kávu. Já stále ležím a upřeně hledím na poslední paprsky slunce, jež se co nevidět skryje za obzor. Zvedá se vítr a mě je příjemně..Po chvíli slyším tvé kroky, jak se přibližují. Na tvém těle se ještě tetelí kapky vody, z čehož usuzuji, že jsi právě dokončil svou očistu..za sebou jsi nechal stopy v podobě kapek. Usedáš vedle mě, piješ kávu a nic neříkáš. Nemusíš, jsou to naše vše a při tom nic neříkající chvilky. Neříkáme nic a přitom tolik… Pohladím tě po zádech, ty se skloníš ke mně a políbíš. Sladký polibek mě uklidňuje, rozehřívá. Chvíli ti ležím v klíně, vykládáš mi o tom, jak se ti dnes vedlo, či spíše nevedlo, smějeme se kouskům, kterých jsi byl dnešního dne svědkem. Není každý den posvícení a my oba víme, že může být i hůř.
Začíná příliv, začíná se stmívat. Vlnky tiše přeskakují jedna druhou, je ticho a je slyšet jen šumění moře. Zvedám se a stoupám si na kraj břehu, voda mi omývá nohy, je krásně teplá..následuješ mě. Stojím k tobě zády, ty máš hlavu opřenou o mé rameno. Obracím se k tobě, políbím tě….. nečekaně ti podrazím nohy a ty už se válíš v písku. Křičíš něco o tom, že ses právě vykoupal, ale pro mě je to strašně směšné, směju se tobě, jak se tam válíš v tom písku, nadáváš, působíš tak komicky bez spodního prádla… Jenže ty se nenecháš a přes veškerý můj odpor, jako je útěk, kopání a odstrkování, vysmekávání se z tvých spár mě chytneš a plácneš se mnou do vody. Jsem mokrá od hlavy až k patě. Ale směju se, až se zalykám.V očích mě pálí sůl, ale já se pořád směju.. jako kdyby mě právě pustili z psychiatrické léčebny a já zjistila, že moře je slané… Šifonová košile se mi přilepila na tělo a nyní už neskrývá vůbec nic, bohužel ani krajkové kalhotky. Teď se směješ zase ty mě, prý vypadám jako zmoklá slepice, ale ani nemusím být zmoklá. Tak tohle ti nedaruju.. snažím se tě chytnout, ale voda mé kroky zpomaluje, unikáš mi..jen na chvíli..schválně na mě čekáš, jen abys udělal to co před chvílí. Plácneš se mnou znovu do vody. Usedám na dno a rukama plácám do vody na znamení toho, že se vzdávám. Pomalu vstávám. Voda teče proudem z těch kousků oblečení, které na sobě mám. Stojíš u mě a pozoruješ.. pozoruješ to, co nestydatá halena ukazuje. Nečekáš na nic. Tvá ruka mě drží v zátylku a ty mě divoce políbíš, jakoby jsi mě chtěl sníst. Mezi našimi těly by nepropadl ani špendlík, držíš mě pevně a nepovoluješ. Ruka ti vklouzává pod halenu a hladíš mě po zádech. Třesu se.. zimou..svlékám si oblečení, protože je chladivé, nedaří se mi, protože mě nechceš pustit ze svého sevření. Mé tělo přilepené na tvém, tvé na mém, vlnky stále dorážejí… Tvé prsty se rozbíhají všude, kam se dostanou. Nenechává mě to chladnou, spíše naopak. Dokonale znáš mé tělo, víš co si žádá. V nestřeženém okamžiku ti zas podrazím nohy a ty se zase válíš ve vodě. Tentokrát se mi podaří utéct pár metrů dál, ale ty mě dostihneš a porazíš na zem. Voda mě teď omývá téměř celou, ležíme na břehu, do půl těla ve vodě. Kropíš mé tělo polibky, já se zarývám nehty do tvých zad a nestydatě se ti otvírám.. nabízím ti všechno, po čem toužíš. Bez varování vnikáš do mé jeskyňky, což je doprovázeno mým tichým vzdechnutím. Kousnu se do rtu a zavírám na chvíli oči. Jen chvíli držíš tempo přílivu a odlivu vodní hladiny, za chvíli mě necháváš roztouženou a rozpálenou. Zvedáš se a podáváš mi ruku, jen proto, abys mě zase shodil do vody.. Odebíráš se pro hrnek od kávy, pro podložku a křikneš na mě, že čekáš na mě ve sprše. Chvíli se sbírám ze země, courám se k domu a nechávám tě chvíli vyčkat. V koupelně už se orosila zrcadla. Vstupuji za tebou do sprchy. Jsi na mě přichystán… s veškerou výbavou. V ruce šampon, v očích chtíč a v rozkroku tvou silnou zbraň. Letmým gestem mě voláš k sobě. Strčíš mě pod proud vody, namočíš vlasy a smýváš z něj písek a sůl. Mydlí mé tělo od hlavy k patě. Jsem k tobě obrácena zády, nevynecháš ani kousek, poctivě smýváš solnou pachuť Ruka ti zajíždí do mého rozkroku. Výrazným vzdechem dávám najevo, že se mi to líbí. Tlakem tvé dlaně na mém rameni mi dáváš znamení, abych se malinko předklonila. A je to tady zas, tvůj penis se rozhodl, že mou broskvičku dnes bude provokovat. Jen několik průniků tam a zpět a začneš se věnovat opět mytí. Obracím se k tobě obličejem. Přitiskneš mě ke zdi, instinktivně zvedám nohu a vstupuješ do mě nezvaně, hluboce a vášnivě. Vzdávám se. Jsi neúnavný, pokračuješ dále. S každým přiražením mé roztoužení stoupá, tváře se mi začínají ohřívat na milion stupňů, dech se mi zrychlil, tep stoupá na maximum. Mé vzrušení tě více motivuje, jsi hrubější, pronikáš hluboko a zuřivěji. Usmívám se, dívám se ti do očí a líbám tě. Naše těla splynula v jedno, jsme v jednom rytmu, na jedné vlnové délce. .. trvá to věčnost, neuvěřitelnou věčnost, ztrácíme pojem o čase. Pohled z očí do očí prozrazuje vše… Odtáhnu se od tebe a odvrátím tvář, zavírám oči a slyším, jak nahlas vzdycháš. Tvé vzrušení mě silně přitahuje, čím více tě slyším, tím větší napětí ve mně roste, tím více má jeskyňka vlhne a poskytuje tobě větší prostor pro proniknutí. Náhle přišla křeč, přinesla uvolnění toho napětí, které předcházelo. Je to jako kolíbání se na mořských vlnách.. tam a zpět. Celým tělem prolétl ten známý orgastický náboj. Silně a nahlas vydechuji a slyším tebe, jak sténáš slastí… Podívám se ti do očí, políbím tě a usměju se. Šeptám ti slůvka o tom, jak moc se mi to líbilo, že jsi nejlepší milenec, kterého jsem kdy měla a že bych chtěla celou noc strávit v posteli.. s tebou..a nejen noc.
autor: Leniule