Ridlex Seznamka

Jak jsem se staral o kytky

Klasika
Kdo ji zná, tak ví, že těch měsíců bylo už přes padesát, stejně jako to, že její inteligence odpovídá teplotě, jakou má mít červené víno. Jediné, co ji vyvyšuje nad průměr, je poprsí. Šestky, s mamutími neustále trčícími bradavkami, které neprolezou snad jedině péřovou bundou...

O úloze květin v životě člověka jsem nikdy nepochyboval. S jejich pomocí jsem úspěšně uhasil i několik domácích požárů. Nicméně zalévat, ošetřovat a hnojením krmit - to nikdy nebyl můj koníček. Přesto jsem to dobrovolně krátkou dobu dělal. Může za to zvonek. Bytový. Zadrnčel, já otevřel a uviděl sousedku. Nic moc, i když za pomoci chemie tvrdí, že před několika měsíci potkala pětatřicítku. Kdo ji zná, tak ví, že těch měsíců bylo už přes padesát, stejně jako to, že její inteligence odpovídá teplotě, jakou má mít červené víno. Jediné, co ji vyvyšuje nad průměr, je poprsí. Šestky, s mamutími neustále trčícími bradavkami, které neprolezou snad jedině péřovou bundou. Upřímně řečeno, ona je zas tak často neschovává, takže je na co koukat, zvláště v létě. Po bytě totiž chodí zásadně nahá a jedině když se na pavlači motá okolo kytek, přehodí přes sebe košili, ale bez knoflíků. Vím, co vás teď napadá - určitě by si dala říct, ale říkám si, co je v domě, není pro mě. Teď stála mezi dveřmi s výrazem, který naznačoval, že má problém a spoléhá na mě, že ho odstraním. Jen aby to nebyl ucpanej hajzl, napadlo mě. Musím na pár dní pryč, ohlídáš mi kytky? zeptala se. Už jsem měl na jazyku známé pořekadlo o kozlovi a zahradnictví, ale najednou mě udeřila myšlenka. V baráku naproti je byteček, v němž bydlí Cibulkovi. Náruživá dvojka, on osmatřicet, docela korba, ona o pět let míň, vlasy pod lopatky, prsa tak čtyřky céčko. Šukají skoro denně a to tak, že parádně. Můžete mi věřit, mám to vysledované, i když ve výhledu mi brání starý jasan. Ovšem z pavlače od sousedky - to je už musí být jiné kafe. A což teprve z jejího balkónu! Zaskřehotal jsem cosi o tom, že lidé si mají pomáhat a pro jistotu honem vzal klíč z její ruky. Kytky jsem zalíval denně, i hlínu v květináčích občas kypřil a přitom zjistil mnoho zajímavého. Pohledná čtyřicítka Mázlová, která ulici fascinuje zvednutým poprsím, má doma bradavky až u pasu. Stará Voříšková, i když její jedna plus jedna oplývá koupelnou, se myje ve škopku v kuchyni a nohy roztahuje přesně proti oknu. Frndu už takřka bez chlupů si vždycky neskutečně dlouho vyplachuje a pak něčím natírá. Naštěstí o patro výš má pokojík Martina Pecková. Letos končí základku, podle tmavých chomáčů mezi nohama to však vypadá spíš na promoci. Postel má ale tak blbě postavenou, že je na ni vidět jedině z rohu pavlače. Často masturbuje, ale před tím ze stěny sundá zrcadlo a opře ho o zeď, aby na sebe viděla. Při orgasmu nezavírá oči, což mě fascinuje. Nezklamal ani balkón. Tak patnáct metrů přede mnou za otevřeným oknem bez záclon takřka denně běžel program, který u nás zatím nenabízí ani komerční televize, o veřejnoprávní nemluvě. Pravda, začátky se často posouvají až o hodinu, ale to dělá i Nova. Cibulkovi si to rozdávají kde je právě napadne. V kuchyni, při vaření, mezi jídlem i po jídle, v koupelně a někdy dokonce i v posteli. Mají akorát jednu nemilou vlastnost. Když se blíží k orgasmu, on přestane a jde zhasnout. Pak už se dá orientovat jen podle sluchu a fantazie. Naštěstí slyším dobře a představivost taky slouží. Navíc toho roku bylo léto teplé, až horké. Moje chvíle přicházely s tmou. Na balkón jsem si přinesl křesílko, stoleček, lahvinku červeného a dalekohled. Proč ten? Zkuste si to sami - zaostřete na něco blízkého a pochopíte. Všechno nepodstatné zmizí, zůstane jen detail. Třeba stříbřité kapičky na chlupech okolo zmáčené kundy. Nezapírám. Pozoroval jsem a poslouchal tu mrdající dvojici a při tom si ho vždy vyhonil. Snažil jsem se udělat zároveň s nima a vycházelo to. Čas plynul a já si s lítostí si uvědomoval, že to jednou skončí. A taky skončilo, i když jinak, než jsem čekal. Poctivě jsem ten podvečer zalil kytky (přečetl jsem si, že v parnu se to dělat nesmí, nemohl jsem dopustit, aby zeleň zašla, co kdyby sousedka zase někdy odjela) a čekal. Mázlová byla pryč, stejně jako Pecková a tak zůstala Voříšková a Cibulkovi. Zatímco babice skončila výplach výjimečně brzy, dvojka se k ničemu neměla. Najedla se, uklidila nádobí, přešla do pokoje a zase z něho odešla a vedla řeči (nevěřili byste, co dělá večerní ticho!) o tom, že pro babičku nemůžou sehnat hodinky s velkým ciferníkem a že na dovolenou asi letos nepojedou nikam. Víš, co musíme ještě dnes udělat? zeptal se najednou Cibulka. Strčit čuráka do kundy, dodal. Konečně! Už jsem myslela, že si ji budu muset nahonit sama, odtušila ona a stáhla dlouhé tričko. Pod ním neměla nic. Sedla si na stůl, on ji roztáhl nohy a začal lízat a pak ona jeho kouřit. Potom se párkrát otočili na stole i pod ním. Nakonec on z ní slezl, zhasnul a já už jenom poslouchal. Jsem tvoje kunda a ty můj čurák, vzdychala. Mrdáš báječně. Ještě. Pomalu. Rychle. Teď se zastav. Zmrdej mě až do němoty. Kousni mě do poštěváka. Mačkej mi koule. Roztáhni mi prdel. Šortky jsem měl už dávno dole. V čuráku mi cukalo a já se snažil co nejvíc oddálit okamžik výstřiku. A pak ně někdo chytil za ruku. Tep mi vyskočil na frekvenci, jakou mají kosmonauti tři vteřiny před startem. Otočil jsem hlavu a zíral na sousedku. Klečela vedle mě, blůzu rozepnutou, jednu ruku na puse s jednoznačnou výzvou k tichu, v druhé držela moji. Odtáhla ji od trčícího penisu a přitiskla na dvorec s bradavkou připomínající miniaturní okurku. Když jsme vstali, vtáhla mě do bytu, vyhrnula si sukni a předklonila se. Kalhotky už shodila někde sama. Já tě nepoznávám, řekl jsem a přitiskl se údem k jejím půlkám. Nemluv a dělej, hlesla a vyšla mi píčou naproti. Zažil jsem už toho dost, ale v té chvíli jsem se nemohl strefit. Když už to trvalo moc dlouho, vzala si ho do ruky a sama zavedla, až to mlasklo a já v horku její pochvy začal umírat. Budu cákat, zasípal jsem a vyndal ho. Narovnala se, obrátila ke mě čelem a bez jediného slova mě praštila přes nafialovělého čuráka. Ostrá bolest zastavila nastupující orgasmus. Pak mě třískla ještě třikrát a mě klesl. Vtáhla mě do koupelny a vlezla do vany. Vychčij se na mě, rozkázala. Zalapal jsem po dechu. To myslíš vážně? Tak bude to? řekla tónem, který nepřipouštěl odpor. Postavil jsem se nad ní, rozkročil a vzal ho do ruky, ale ona mě odstrčila a chytila si ho sama. Natáhla a zase stáhla předkožku, palcem a prostředníčkem stiskla žalud a vykroužila tak otvor, z něhož však nic neteklo. Jak dlouho budu ještě čekat? řekla skoro už výhrůžně. Ta přiblblá kozatka je snad Domina, napadlo mě. Když se mi to konečně podařilo, usměrnila teplý gejzír nejprve na svůj obličej, pak na prsa a břicho a nakonec mezi široce roztažené nohy. Teď já. Lehni si! přikázala a já ochotně poslechl. Rozkročila se nade mnou jak to šlo nejvíc a přisedla na bobek. Kundu pozlacenou kapičkami mé moči jsem měl jen pár centimetrů před očima. Prsty roztáhla pysky a uprostřed růžové lastury lemované černými chlupy se objevilo ústí, z něhož vytryskl zlatý proud. Totálně mě pochcala. Pak vzala sprchu, vystříkala se mezi stehny a vrhla se na mě. Když mi mydlila ptáka, cítil jsem, jak začíná opět růst. Odvedla mě zpátky na balkón, opřela se o zábradlí a v tichu postupující noci zašeptala: Mrdej. Udělal jsem to rád. S ní poprvé a naposledy, protože jak jsem již jednou řekl, co je v domě, není pro mě.