Ridlex Seznamka

Jarní koupání

V přírodě
V polospánku jsem zaslechla ptačí zpěv a do spacáku mi pronikaly teplé
sluneční paprsky. O kus dál se probouzeli kamarádi. Karel rozespale
zývl, Martin s Lenkou se něčemu chichotali, ale všichni z naší party
už vstávali. Nádherné jarní počasí nás zas jednou vytáhlo na vandr do
lesů, kde lišky dávají dobrou noc a skály obklopují zatopený lom.
Oblékla jsem se a šla se k vodě umýt.
"Dáš si čaj, Jano?" zeptal se Karel, když jsem se objevila zpátky u ohniště.
"Jo, díky. Seš milej," odvětila jsem s úsměvem. Karel mně podal
hrníček s čajem a přitom se otřel prsty o mou ruku. Už nějakou dobu po
mě házel zkoumavé pohledy, ale já si toho moc nevšímala. Chtěla jsem
být po nedávném rozchodu s mým expřítelem sama. Jeho bezdůvodné
žárlivé scény mě dost odradily od chuti do nového vztahu a nabytá
volnost mi vyhovovala. Tu a tam se mi sice zastesklo po krásných
chvílích plných něhy, a chyběla mi teplá a bezpečná mužská náruč, ale
vzápětí mé úvahy vždy přehlušily nepříjemné vzpomínky.
"Nevím jak ostatní, ale já nemám chuť se někam dnes trmácet. Bude
krásně, co kdybychom dnešek strávili koupáním tady?" ozvala se Lenka.
"Tak tomu říkám nápad dne. Jsem pro!" řekl s nadšením Karel.
"Teda vy jste bábovky. A já se tak těšil jak vás utahám!" hrál
uraženého Martin.
"Doufám, že aspoň ty, Jani, nezklameš," hledal u mě Martin podporu.
"Je mi líto, ale po tomhle týdnu v práci jsem ráda, že žiju, takže
koupání teď vážně uvítám" přidala jsem se k většině.
"No jo, co už s váma, bando! Tak bychom aspoň měli uklohnit oběd, ne?
Na snídani je už stejně pozdě," kapituloval naoko naštvaně Martin.
Vytáhli jsme konzervy s lančmítem, chleba a sáček gulášové polévky.
Děvčata vařila vodu na polévku, kluci krájeli chleba a opékali maso.
Panovala dobrá nálada a slunko začalo připalovat. Konečně bylo
uvařeno, my se nadlábli a odpočívali ve stínu borovic. Martin a Lenka
se zamilovaně tulili k sobě. Seznámil je Karel jednou v zimě, když
jsme s partou lyžovali na Pradědu, a byla to láska na první pohled. Od
té doby jsme jezdili společně čas od času do přírody. Tentokrát však
pár lidí odpadlo, takže jsme zůstali jen čtyři.
"Tak co bude s tím koupáním? Jestli hned nevyrazíme, asi to tu
zalomím," navrhla jsem konec siesty.
"Jasně, však už jdeme," ozvala se Leňa.
Převlékli jsme se do plavek a zamířili k lomu, jehož hladina
probleskovala mezi stromy.
"Schválně - kdo bude první na druhé straně!" vypískla Lenka a vrhla se do vody.
"No počkej! Uvidíš, že tam budu rychleji!" hecoval ji Martin a skočil
za ní ze břehu parádní šipku.
"Já nezávodím," oznámila jsem a pomalu vstoupila do vody. "Jů, ta je
studená!" otřásla jsem se.
"Já tě rád zahřeju," zasmál se za mnou Karel a mrknul na mě ze strany.
"Myslím, že nejprve bychom měli doplavat za Lenkou a Martinem. Jsou už
skoro na druhé straně," koktala jsem zmateně. Plavali jsme na druhou
stranu, ale kde ti dva už byli! Chvíli se honili po břehu jako malé
děti a brzy zmizeli někde v lese.
"Nespěchej tolik, ať se nám tu neutopíš," slyšela jsem za sebou Karla.
"Páni, skoro jsem ti nestačil, ty Rusalko!" pokoušel se zas se mnou
laškovat, když jsme vylézali na břeh.
"No jo, ale Lenku s Martinem jsme tu stejně někde ztratili," snažila
jsem se odvést řeč jinam.
"A není to jedno?" podíval se na mě Karel se zvláštním klidem a v
očích mu zajiskřilo. Přistoupil ke mně až jsem cítila jak se mi
rozbušilo srdce. Z jeho krásných tmavých vlasů kapala voda a já si
všimla jak se mu koutek jeho malinové pusiny maličko roztáhl do
úsměvu.
"Na tuhle chvíli jsem už dlouho čekal," řekl tiše, vzal mi hlavu do
dlaní a pomalu mě políbil. Když jsem ucítila jeho jazyk ve svých
ústech, podlomila se mi kolena pod záchvěvem touhy. Oba jsme klesli do
trávy a Kája mě začal divoce líbat na krku a hladil a mačkal mi prsa.
"Počkej, rozepnu si aspoň podprsenku," řekla jsem a sundala si mokrý
vršek plavek. Kája se nedočkavě vrhl na mé oblé prsy, líbal je a
hnětl, a vychutnával si moje bradavky, které trčely nahoru jako
čudlíky. Bylo to tak vzrušující! Cítila jsem jak vlhnu a líbala ho
všude kam jsem dosáhla. Bylo nám v tu chvíli úplně jedno, jestli nás
tam na břehu někdo vidí. Kája mi líbal bříško a zavrtával se jazýčkem
do pupíku až jsem vzrušením zavzdychala.
"Ty plavky nám trochu překážejí," spiklenecky na mě mrkl a začal mi
stahovat kalhotky. Nadzvedla jsem se, abych mu to usnadnila a skopla
kalhotky úplně. Kájovi jsem taky pomohla z plavek. To šlo trochu hůř,
protože jeho penis už stál jak voják na stráži. Osvobozeni od
posledních kousků oděvu jsme klesli zpátky do trávy a Kája se sklonil
k mému klínu. Pokrčila jsem kolena a doširoka roztáhla nohy.
"Báječně tečeš!" prohlásil zasněně, když mě začal prsty dráždit v mém
žlábku. "Musím tě ochutnat, lásko!" Přisál se rty k mému klínu a
jazykem začal kmitat po mém nenasytném poštěváčku.
"Áách, anoo!" zavzdychala jsem. "Skoč na mě, nevydržím to!" úpěla jsem
už zoufale.
"Výborně chutnáš, vydrž ještě chvilku," mučil mě.
Už jsem myslela, že se zblázním vzrušením, když se konečně přesunul
nade mne a opřel se o lokty. Nastavila jsem mu svůj klín a on do mě
vklouzl až po koule. Přitiskla jsem si jeho pevný zadek k sobě až mi
svou tíhou málem rozdrtil poštěváček. Kája nejprve dlouhými tahy
přirážel, ale moje vzrušení bylo už příliš vysoké. Chtěla jsem ho jako
klisna v říji hřebce. Zrychlovali jsme přírazy a z obou se z nás lil
pot. Sténala jsem a vzdychala a cítila, že se blíží moje chvíle.
"Ach bože, ty jsi tak báječný! Ještěěě!"
"Ještě... ještě chvíli, lásko!" sténal Kája zatímco jsme šukali jak
rozjetá lokomotiva. Pak mohutně přirazil, prohnul se jako luk a já
cítila jak do mě stříká svou dávku semene. Vtom jsem se i já roztřásla
vzrušením a házela sebou pod vlnou orgasmu. Kája ještě párkrát
přirazil a vysílením klesl na mě. Oba jsme oddychovali a já cítila jak
ze mě vytéká Kájovo sperma, kterým mě naplnil.
"Něco tak krásného jsem už dlouho nezažil," políbil mě Kája a přitulil
se šťastně ke mně.
"Bylo to nádherné!" vydechla jsem ještě omámeně a odpočívala. Ale to
už jsme slyšeli z lesa Lenčin a Martinův hlas. Navlíkli jsme na sebe
rychle plavky a vydali se k vodě.
"No konečně jdete," prohlásil Kája. Všichni jsme koukali po sobě s
potutelnými úsměvy a rozběhli se raději do vody.
29.1.2022 12:19

Pěkně napsané a moc krásné čtivé.