Kdyby mi tuhle otázku položil někdo ještě před měsícem, určitě bych odpověděla, že ne nebo jenom těžko, jsou přeci mnohem přirozenější a pohodlnější místa, tak proč zrovna ve vlaku! Ale sama jsem se přesvědčila o opaku.
Vraceli jsme se s kolegou z dvoudenní služební cesty a měli důvod ke spokojenosti – ze smlouvy. Kterou jsme podepsali, nás v podniku čekají příští měsíc vysoké prémie. Ještě dvě hodiny a jsem doma. Sami dva v kupé první třídy. Každý z jedné strany okénka, každý se svými myšlenkami, skoro jsme nemluvili. Na co myslel právě on, nevím, já myslela na včerejší večer.
Trochu se pilo a tančilo, byl příjemný, ale když mi navrhl, že můžeme pokračovat v jeho pokoji, odmítla jsem. Ne, vůbec nejsem proti očasné nevěře, když to má svoje kouzlo, když to stojí za to, ale tentokrát jsem prostě odmítla. Snad kvůli tomu co je v domě, není pro mě. Ale ted, na cestě domů, když už se nedalo nic napravit, mě to začlo mrzet. V uších mi znělo jemné klepání na dveře a jeho vemlouvavý šepot. „Ještě se zlobíš“? Vyklouzlo mi. Posmutněle se usmál a zavrtěl hlovou.
„Ale ne, já bych asi taky neotevřel, kdyby mi byl někdo protivný.“
„Ale tak to není,“ řekla jsem rychle. „já ….já jáni nevím proč.... asi jsem hloupá“, pokrčila jsem rameny. Podíval se na mě pozorněji. V příštím okamžiku už klečel a hlavu mi zabořil do klína.
„Kdybys věděla, jak moc tě chci! Celou noc jsem nespal!“
„Neblázni!“ opřela jsem se mu doramen a chtěla ho odstrčit, ale svíral mě jako klíště. „Tak pust! Někdo přijde!“
„A kdyby nepřišel? Zvedl ke mně obličeja já zřetelně viděla, že mluvil pravdu, že mě opravdu moc chce. Zalichotilo mi to, vzrušilo mě to. Ach bože, já káča pitomá! Kdybych to tak mohla všechno vrátit!
„Tak bud přeci rozumný,“ snažila jsem se domluvit, ale vlastní hlas mě zrazoval. „Třeba se to jindy povede...“
„A kdybys měla jistotu že nikdo nepřijde?“opakoval otázku. Jenom jsem vzdychla a zavřela oči. Vstal a vyšel na chodbičku. Myslela, že se urazil, ale za chvilku byl nazpět. Kličku, kterou vzal bůchví kde, zacvakl zámek a zatáhl záclonku. Hleděla jsem na něho vytřeštěnýma očima.
„Ty ses zbláznil!“
„Jo asi jo.“ Přisedl si ke mně, pokoušel se mě líbat. Ješte jsem vzdorovala, i když mě ta zvláští situace doslova rozpalovala.
„Jsi krásná, jsi tak krásná, dovol mi to, třeba je to naše jediná příležitost.“ Líbal mě na krk, na uši, na semknuté rty a pořát něco šeptal. Měl horký dech, jeho ruce mi bloudily po těle, pomalu jsem se přestávala ovládat a najednou jsem zatoužila se s ním milovat. Co když má pravdu? Co když už žádné příště nebude?
To už jsem ale měla vyhrnutou sukni.
Líbal mě na na stehna a oběma rukama mi hnětl boky. Vjela jsem mu prsty do vlasů a vzdala to. Skopla jsem střevíčky a skrčila nohy na sedadle, aby ke mně mohl. Okamžitě toho využil. Jedním trhnutím ze mě svlékl kalhotky, roztáhl mi nohy a začal mi lízat kundičku. Zavřela jsem oči a zvrátila hlavu. Kdyby nás těd někdo vyrušil, kdyby z nějakého důvodu přestal, asi bych se zbláznila. Byl velmi zkušený, jeho jazyk neomylně nacházel ta nejcitlivější místečka. Kroutila jsem se a vzdychala, oběma rukama tlačila jeho hlavu do svého klína a soustředila se na to, co už přicházelo. Zasténala jsem, vypjala se jako luk a nepustila jeho hlavu, dokud orgasmus neodezněl.
Sedl si. Tvář měl rudou námahou a vzrušením úplně mokrou.
„Byl jsi báječný.“ zašeptala jsem, „ted na oplátku já.“
Pořádně ho vykouřím. Bude to rychlejší a mám to ráda.
Nechal se rozepnout a trochu se nadzvihl, abch mohla stáhnout kalhoty a slipy do půli stehen. Měl krásné, velké pohlavý s naběhlými žílami. Cítila jsem v prstech jeho tvrdost a znovu jsem zalitovala, že jsem včera nedala na jeho prosby. Předklonila jsem se a jednou, dvaktrát jsem jazykem obkroužila žalud.
Byl úplně mokrý, doslova tekl. To opravdu nebude dlouho trvat.
Vzala jsem ho do úst a hlavou začala pohybovat nahoru a dolů. Dýchal ztěžka a prudce. Měla jseme ho plná ústa. Zasunula jsem si ho co nejdále a pak dlouhý zpětný pohyb, až mi rty s měkkým mlasknutím sklouzli ze žaludu.
Políbila jsem tu ohromnou, krví naběhlou hlavu, a znova jsem ho do sebe pohroužila. Když mi zatal prsty do rame, přejela jsem rychle jazykem několikrát citlivé místo pod žaludem a už se to z něho valilo. Sténali jsem oba a já polykala plnými ústy, prsty jsem ho tiskla a vymačkávala tu opojnou štávu.
Zmoženě se opřel o sedadlo a zhluboka vydechl. Stále jsem prsty objímala jeho pohlaví, které kupodivu neochabovalo. Když se vyronila ještě jedna bílá kapka, něžně jsem ji slízl. Tak, a je po všem, pomysela jsem si smutně.
„Pojd sem!“
Hmátl po mně, otočil a posadil si mě rozkročmo do klína. Až jsem vykřikla, když do mě zajel. Okamžitě začal prudce přirážet a rukama mi hnětl prsy. Sáhla jsem pod sebe a dlaní mu mačkala varlata, nevzdávala se v šíleném rytmu, nabodávala se a vrtěla zadečkem. Zatínala jsem zuby, abych nekřičela nahlas. Pak mě vzal za lokty, postavil tváří k oknu, donutil mě předklonit se a opřít se rukama o stolek. Zezadu se ke mně přitiskl, počkal, až si ho zavedu sama, a pak pokračoval v šoustání.
Byl jedninečný. Jeho ocas do mě zajížděl, chvílemi jsem ho cítila až v žaludku. Za oknem letěla světla jakého si zastrčeného nádraží a já už nemohla nekřičet, protože v tu chvíli do mě vystříkl. Neptal se mě jestli může, prostě mě začal plnit tou žhavou lávou a já nebyla při smyslech.
Udělal jsem se tak nádherně, jak už dlouho ne. Valila se do mě celá řeka jeho horkého semene, jeho úd se ve mně škubal, chvěl, třásl a zmítal a můj vrchol nekončil a nekončil...
Vlak začal brzdit. Otevřela jsem oči a za oknem uviděla světla našeho města.
Roztřesenýma rukama jsme začali shledávat své svršky, byli jsme jako opilí. Sotva jsem si zapnula sukni. Vlak zastavil. Podívali jsme se na sebe. „Jsme to ale blázni!“ potřásla jsem hlavou.
„Nikdy to ještě nebylo tak hezké,“ řekl potichu.
„Ani pro mě,“ přiznala jsem upřímně. Na sedadle ještě zbyl mokrý otisk jeho těla....