I. Je horko
Silničky v bývalém vojenském prostoru byly úzké a i když měly poměrně dobrý povrch, při zajíždění syrového motoru zrenovované kejvačky ani nebyla chuť dělat nějaké vylomeniny. Bohatě stačilo nechat motor bublat šedesátkou, při které jsem se mohl kochat borovými lesy a pískovcovými výtvory přírody. Jen to vedro kdyby takové nebylo. Vrcholící léto, pátek, tři hodiny odpoledne - ani lísteček se nepohne, obloha bez mráčku a ve stínu určitě dost přes třicet.
Zatočil jsem na polní cestu, vedoucí k lesu a borovým porostem jsem se na dvojčičku (konečně stín) vydal nazdařbůh. Les postupně řídl, až přišla zase loučka, kterou se mezi keříčky a břízkami klikatila říčka. Úzkou pěšinkou podle břehu jsem se pustil po proudu, hladina se pomalu zklidnila a šířka se začala zvětšovat - no samosebou, byl tam jez. Vypnul jsem motor, ať si chvilku odpočine, mašinu opřel o strom a šel to okouknout. Voda čisťounká jako sklo, zkusil jsem ji a sice žádná vana, ale docela teplý! Shodil jsem kraťasy, košili, sandály i trenky a už jsem se ráchal nad jezem.
Kam nemůže čert … Sakra, celé odpoledne jsem nepotkal živou duši a jen vlezu do vody, přibatolí se dvě ženský s taškama a roztáhnou si deky u jedinýho místa, kudy se nechá vlézt do vody. Ne, že by si mě nevšimly, ale vůbec se na mne neohlížely, svlékly šaty, nahé se natáhly na deky a vesele klábosily. Mít na sobě plavky nebo aspoň trenky, tak mi to nevadilo, byly to hezké a pěkně rostlé tmavovlasé ženské tak kolem pětadvaceti, žádné vychrtliny ani boubelky, pevný prsa velký tak akorát - jenže já byl nahý, všechny věci naházené na motorce kousek od nich a ty můry dělaly jakoby nic.
Co dělat - slušně jsem pozdravil a požádal jsem je, jestli by se neotočily, že jsem nahý a už bych z té vody chtěl vylézt. Jedna z nich se na mne podívala a prej že jim nevadím, jsou naturistky a nahého chlapa v životě viděly už mockrát. Jestli chci, ať z tý vody klidně vylezu. Čert to vem, když se na to cítí a nevadí jim to, tak co bych si měl dělat starosti já - vylezl jsem z vody a zády k nim jsem se přesunul k mašině. Nejdřív jsem měl sice nutkání honem se obléci, ale pak jsem si řekl, že to počká až oschnu. Ženský se v klidu natáhly na břicho a zahájily opalování. První leknutí mě mezitím přešlo a tahle situace se mi naopak začala docela zamlouvat.
Hned jak jsem trochu oschnul, natáhl jsem si trenky a vydal jsem se k nim na kus drbu. Jedna z nich dělala, že jsem vzduch a vůbec si mne nevšímala, druhá hovornější mne vybídla, abych se radši posadil na deku, protože si kvůli mně nehodlá vyvrátit hlavu a takhle nahoru se jí blbě mluví. Sedl jsem si tedy k ní na kraj deky, představil jsem se a začali jsme se bavit.
Byly to dvě kamarádky z Ústí na dovolené, bydlí na blízkém mlýně. Ta, co si mne nevšímala, se jmenovala Helena, druhá - ta co se mnou mluvila, byla Jana. Až do dneška tady měly úplný klid. Dneska slyšely zvuk motorky a tak nebyly překvapeny, když viděly, že se na jejich místečku koupe nějakej chlap. Nejdřív je samozřejmě napadlo, že by bylo lepší se vrátit, ale když si mne prohlídly, řekly si, že nevypadám nebezpečně.
Během hovoru se začala vrtět, přetočila se naznak a nastavila sluníčku břicho. Nasadila si sluneční brýle a zeptala se, jak jsem se tam ocitl já. Pustil jsem se do vyprávění o zajíždění motorky a popisu míst, které jsem zatím objel. Přitom jsem se snažil se nedívat na ni, ani na Helenu, která se taky otočila a stejně samozřejmě jako Jana vystavila svoje vnady sluníčku. Nebylo to nic platné, oči mi stejně zajížděly na pevná prsa a hustý drn klína. Jana si mých problémů hned všimla a řekla, že jí takhle připadám jako ti oblečení chlapi, co na plážích očumují nahé ženské. Odsunula se stranou a navrhla mi, abych se natáhl a radši koukal do nebe, aby mi nevypadly oči. To už bylo příliš ! Stáhl jsem si trenky, natáhl se vedle ní na břicho a roztáhl nohy, aby se mi opalovaly stehna zevnitř.