Návštěva odešla. Cítila jsem se prázdně. Mé očekávání pomoci se nekonalo. Manžel přišel ke mě, odvázal mě a odvedl do převlékárny. Sundal mi masku, korzet, prostě mě celou svlékl. Přivázal mě za ruce ke kladce, kterou vytáhl ke stropu tak, že jsem stála na špičkách. Začal do mé pokožky vtírat nějakou mast, celé tělo jsem najednou měla v jednom ohni, začala jsem křičet. Roubík byl jen logický následek mého jednání. Dostala jsem nafukovací, zaplnil mi celá usta a já se jen zalikala svými slinami a slzami.

Manžel přinesl celotělový latexový oblek a vysvětlil mi, že ta mastička způsobí, že latex přilne k mému tělu. Začal mě oblékat od nohou.Stále jsem se nemohla vyrovnat s tím svěděním a pálením celého těla.

Když mi oblek natáhl až na prsa, odvázal mě od kladky a navlékl mi oblek na ruce a hlavu, zatáhl zip až k bradě. Z obleku mi koukal jen obličej. Znovu mě za ruce pověsil na kladku a přinesl ocelový korzet, s pořádně úzským pasem. Přiložil mi ho na tělo a lehce ho utáhl ocelovými lanky vzadu. Spustil kousek kladku, abych se chodidly mohla opřít o podlahu. Začal utahovat. Bylo to opět utrpení, ztrácela jsem chvílem vědomí, ale povedlo se. Ocel uvěznila mé ubohé tělo. Viděla jsem se v zrdcadle před sebou. Byla jsem nádherně štíhlá v pase, ale napůl udušená.Tvrdá ocel nepovolila ani kousek nádechu, než abych se udžela při vědomí. Stejně ocelový krční korzet přinesl manžel vzápětí se slovy budeš nádherná má drahá. Zdělila jsem se. Ale na štěstí krční korzet utáhl jen mírně. Nakonec jsem dostala na obličej ocelovou smějící se masku s otvory na oči a nos. Ocelové rukavice a ocelové boty, opět o několik čísel menších na jedlovém podpadku. Takto vyzdobenou mě manžel uvázal do svého oblíbeného kola a pořádně přikurtoval. Pak rozepl zip který na latexovém obleku zakrýval mé pohlaví a zadeček a přinesl kovového robertka, kterého mi zarazil do kundičky a druhého do zadečku, oba je zabezpečil ocelovým pásem cudnosti, naštěstí nebyly na jakýholi pohon, jen měli způsobit mé nepohodlí. Manžel si mě ještě jednou prohlédl a prohlásil, že mě čeká velmi zajímavá noc. Nechal mě uvázanou v tom ocelovém vězení, jenže neměla jsem čas to řešit, byla jsem ráda, že stihnu zásobovat své ubohé tělo kyslíkem. Doufala jsem , že mě brzy přepadnou mdloby, či milosrdný spánek.