Když láhev oběhla dokola, usadily se zase holky na svá místa. Chvilku trvalo dohadování, jestli má zadávat další úkol Petra nebo Jana, ale nakonec jsme se dohodly, že to bude Jana. Ta vůbec nezaváhala, a s prohlášením, že Renátka ještě žádný úkol neplnila se...

Nevím jak dlouho jsem měla oči zavřené, ale když jsem je otevřela, tak Petra ležela s dmoucí se hrudí vedle ještě zadýchanější Jany. Pootočila jsem hlavu k Andulce, která něco říkala, ale nějak jsem nevnímala význam těch slov. Chvíli jsem se soustředila a slyšela už jen konec věty: „...a neuvěřitelný egoistky“.
„Cos říkala?“, zkrabatila jsem čelo v maximálním soustředění.
„Že to bylo strašně rajcovní šou, ale že jsou to nepřející mrchy a neuvěřitelný egoistky!“ Odpověděla Andulka pohazujíc bradou směrem k holkám na zemi. „Hele, mám pocit, že si se udělala taky“, řekla ještě a dodala: „Bylas jak pod proudem“. Divné bylo, že se nesmála. Řekla to zcela vážným tónem. Prostě to konstatovala.
Neodpověděla jsem, nebylo co říct.
„Eště se hraje?“, zeptala se naivně Renata, evidentně zpocená jak myš, snad víc než Petra s Janou, protože i její krátké špinavě blond vlasy byly jakoby právě vylezla z vody.
„Jestli nemají už dost, tak snad jo“, odpověděla jí Andulka naoko naštvaně.
„Plníme jenom úkoly“, vrhla na nás šibalský pohled Jana, která už nabrala dech a klečela teď sedíc si na patách. Vypadala rozzářeně a spokojeně. „Podejte mi sem někdo flašku“.
Renata jí podala jednu z lahví, ale předtím si ještě lokla sama.
Když láhev oběhla dokola, usadily se zase holky na svá místa. Chvilku trvalo dohadování, jestli má zadávat další úkol Petra nebo Jana, ale nakonec jsme se dohodly, že to bude Jana. Ta vůbec nezaváhala, a s prohlášením, že Renátka ještě žádný úkol neplnila se jí zeptala jestli se někdy už líbala s klukem. Renata samozřejmě frajersky řekla že ano.
„Tak dáš teď francouzáka Andulce“, řekla na to Jana a dodala: „ale dáš ho její micině!“
„To přece nejde?“, spíš se zeptala, než protestovala Renata.
„Neboj se jde, je to stejný jako na ústa, uvidíš...“, odrazila její námitku Jana a pokračovala: „A vlastně nevím, proč by jsme se my ostatní měly jenom koukat. Olina by mohla to samý udělat micině Renátky a my s Petrou uvidíme jestli se nepřidáme“.
Nejdříve jsem chtěla protestovat, ale při pohledu na trochu vykulenou Renatu jsem si řekla, že jí to ulehčím, když v tom nebude sama. Navíc představa mazlení a líbání její skoro ještě dětské a vlastně teprve chmýřím ochlupené buchtičky ve mě vyvolala znovu vzrušení. Byla jsem v tu chvíli plná náruživosti zopakovat si ten krásný pocit rozkoše, který ještě úplně neodezněl. Renata nic nenamítala a Andulka se jen pohodlně rozvalila, roztáhla široko od sebe nohy a s výrazem plným očekávání hleděla na Renatu.
Tmavovlasá Andulka měla proti nám ostatním široké boky a trochu nadlimitní zadek, pro který jsme si jí někdy žertem dobíraly. Buchtičku měla tmavě ochlupenou a vyboulenou, takže Venušin pahorek byl opravdu pahorkem. Renata si před ní klekla na všechny čtyři a pak se zlehka dotkla rty výrazného límce stydkých pysků. Andulka sebou mírně cukla a s bradou na prsou pozorně sledovala Renátčino počínání mezi svými stehny. Viděla jsem, že Renata je dost nejistá, co má vlastně dělat a tak jsem slezla ze sedačky, klekla si za ní a rukou pohladila zespoda její buchtičku. Ten dotek byl velice příjemný díky světlému chmýří, kterým měla teprve micku porostlou. Renatka zareagovala tím, že se její zadeček propadl dopředu, jakoby proti mé ruce a kolena se rozjela více od sebe. Prstem jsem zlehka projela štěrbinu a zjistila, že je těsná, ale kluzká.
„Musíš si pod ní lehnout“, instruovala mě Jana. „Ukaž jí, jak se to má dělat!“
Lehla jsem si na záda, takže jsem nyní měla tu rozkošnou buchtičku přímo nad obličejem. Viděla jsem každý detail jejího přirození. Vypadalo jako čerstvě upečená žemle. Stydké pysky byly neroztažené, téměř u sebe, takže vstup do pochvy ani klitoris nebyl vidět. Stačilo jen mírně nadzdvihnout hlavu a mohla jsem se ústy dotknout. Bylo to vzrušující! Špičkou jazyka jsem projela rýhu mezi pysky od shora dolů, až téměř ke konečníku a uvědomila si zvláštní sladkou vůni a hlavně trochu slanou chuť jejího přirození. Renátka se zachvěla, ale neucukla. Dodalo mi to odvahy a můj jazyk to zkusil znovu. Palci jsem trochu roztáhla stydké pysky od sebe a jazykem pronikla až na vstup do pochvy. Byl mazlavý a poddajný. Tůňka musela být úplně plná, protože jsem v malém okamžiku cítila, jak mi do úst kolem jazyka stéká její milostná šťáva. Připadala mi sladká jako med. Můj jazyk začal mírně rejdit na okraji té tůňky, zatímco jsem se snažila teď už prsty roztáhnout stydké pysky co nejvíc od sebe abych se dostala hlouběji. Nevěděla jsem co dělá Renata Andulce, ale podle mírných vzdechů bylo jasné, že se snaží kopírovat moje počínání. To pomyšlení mě úplně rozbouřilo a moje pochva se zase začala plnit. Skoro bych řekla, že jsem se tetelila touhou, aby si někdo taky takhle pohrál se mnou.
Lízala jsem náruživě Renátčinu buchtičku, která zaplavovala můj obličej neúnavně množstvím šťáv, mazlila se s ní a vůbec mnou prostupovala nepoznaná vášeň. Dokázala bych se s ní takhle mazlit snad navěky. Můj jazýček neopomínal chvílemi polaskat i poštěváček, malý, měkký a téměř ukrytý předkožkou, kterou jsem musela vždycky prsty trochu shrnout abych se k němu dostala. Bylo to k zbláznění. Renátčin hubený zadeček mi vycházel mírně vstříc.
Byla jsem v nejlepším, když jsem najednou ucítila jak mi čísi ruce sáhly zevnitř na stehna a mírným tlakem je roztáhly od sebe. Povolila jsem svaly a roztáhla kolena od sebe jak nejdál to šlo. A pak, až jsem sebou cukla, najednou do mého lůna vniknul čísi jazyk a zarejdil hluboko v něm tak, že jsem měla pocit, že umřu blahem. Vychutnávala jsem ten pocit slasti, dál jsem vehementně jazykem zpracovávala Renátčinu micinku a vůbec mě nezajímalo, čí jazyk v tu chvíli laská moji studánku lásky. A aby toho nebylo málo, ucítila jsem na žebrech teplou hebkost čísi kůže a to z obou stran najednou. Donutilo mě to podívat se co se děje a to co jsem viděla mě úplně šokovalo. Nad mou hrudí klečela obkročmo Petra (nedalo se to splést podle bledého proužku od bikin vystupujícího z hnědě opálené pokožky). Byla předkem ke mě a já zírala na bledý trojúhelník rozkroku porostlý zlatavými chlupy s výraznou rýhou mezi slabinami nad svými pěkně kulatými pevnými ňadry (byla jsem na ně celkem hrdá), jejichž vzrušením ztvrdlé bradavky samozřejmě trčely vzhůru jako dva tmavě rudé majáky. Nebylo mi hned jasné, co že to chce vlastně Petra dělat a trochu napjatě jsem čekala co bude. Jana zatím neúnavně zpracovávala můj rozkrok, teď už ústy i prsty a můj zadek jí reflexivně pomáhal krouživými pohyby.
Petra nejdříve pohladila moje ňadra, dlaněmi přejela po ztvrdlých bradavkách, obkroužila prsty jejich dvorce, což ve mě vyvolalo velmi příjemný pocit, který se přidal k hromadě příjemných vjemů, které procházely celým mým tělem od přirození až kamsi do krku a zátylku. Nakonec její prsty stiskly jedno z prsou ze stran a Petřin zadeček klesl níž, až jsem na bradavce ucítila horkost a vlhkost jejího klína. Pohybovala pánví dopředu a dozadu, takže moje bradavka projížděla po celé délce její štěrbinkou, zatímco ruka ho tiskla a jemně ho tlačila proti pohybu zadečku. Petra dosedla ještě níž a pozvolnými a dlouhými houpavými pohyby třela svůj rozkrok o moje ňadro, které bylo za chvíli mokré od mazlavé šťávy dokazující její vzrušení.
Vychutnávala jsem všechny ty dráždivé doteky a mazlení se holek s mým tělem a znovu se pustila do chvíli zanedbávané buchtičky Renátky, která teď už asi s Andulkou dělala pravé divy, protože ta vzdychala jako by běžela maratón. Netrvalo to ani pár vteřin a poznala jsem, že Andulka je těsně před orgasmem, protože Renatčino tělo se celé otřásalo, jak s ní cloumaly prudké pohyby zadku vycházejícího vstříc jejím ústům. Andulčin orgasmus musel být prudký a mocný! Doprovodila ho výkřikem a sténáním a křečí, která přenesla své vibrace i na Renátku, která teď mocně tiskla svou buchtičku na můj obličej, takže jsem ano nemusela zdvihat hlavu abych ji mohla laskat ústy. Lízala jsem jí jako o život, sála sladkou vlhkost a byla na vrcholu šílenství. Hlavou mi jenom blesknul údiv, že se ještě Renata neudělala, ale mohlo se stát, že už to má za sebou a já to nemusela postřehnout, protože jsem měla co dělat sama se sebou.
Když už jsem myslela, že i já dojdu konečně svého vytouženého vrcholu, přestal jazyk dovádět v mé mušličce. Kdyby můj obličej nedrtila Renata svým rozmáčeným rozkrokem, podívala bych se co se děje, ale takhle jsem nemohla. Jediné co jsem viděla bylo, že Renata už nebyla na čtyřech, ale vzpřímeně seděla na mém obličeji, takže se proti bílému stropu rýsovaly siluety jejích malých a špičatých prsou. Se skloněnou hlavou se mi dívala trochu kalným zrakem do očí, ve tváři soustředěný a napjatý až křečovitý výraz. Její zadeček kroužil, pohupoval se a vůbec dělal divy, takže jsem často bořila do rozmáčené pochvy i nos a jazyk jen tápavě sem tam našel svůj cíl. Tvář jsem měla úplně mokrou a rukama jsem svírala její hubený zadeček za půlky a snažila se zmírnit jeho pohyby, abych se mohla sem tam aspoň nadechnout. Petra se nejspíš přitiskla na její záda, protože jsem viděla jak Renátiny rašící bobulky tisknou zezadu její ruce, zatímco stisk na mém prsu povolil. Její zadek se na mé hrudi smýkal do všech stran, zatímco stehna drtila moje ňadra.
Renátka udělala zadkem ještě několik prudkých pohybů a pak můj obličej zalila opravdová záplava a tlak tisknoucí se mušličky na můj obličej byl tak silný, že jsem musela napnout svaly a trochu necitelně vytlačit její zadek nahoru. Renata lokty uvolnila objetí Petřiných rukou a pak se po kolenou odšourala stranou. Vypadalo to asi směšně, ale to jsem si v tu chvíli neuvědomila. Bolely mě ruce, jazyk a vůbec jsem byla jak po výprasku, jen touha po uspokojení mě neopustila.
Petra byla Renátčiným náhlým pohybem trochu konsternovaná, takže dokonce na chvíli i povolila tlak na mou hruď. Hbitě jsem toho využila a po loktech se vysoukala výš, takže její klín byl teď nad mojí pánví. Chtěla jsem se vyprostit úplně, ale Petra sama ze mě slezla a zůstala klečet na patách vedle mě. Mezi pevnými špičatými ňadry jí stékaly stružky potu po opálené kůži a zanechávaly za sebou ve světle se blyštící stopu. Dlouhé světlé vlasy rozházené po ramenou a prsou se lepily na zpocené tělo a vyvolávaly asociaci na mořskou pannu. Sedla jsem si a rozhlédla se po ostatních...
Daly jsme si malou přestávku. Všechny holky, včetně mne, byly dost unavené, ale chuť hrát si jsme neztratily. Byly jsme jako ve snách, nemohly jsme se nasytit rozkoší, které pro nás byly zcela nové a neuvěřitelně krásné. Své určitě udělalo i množství alkoholu a bylo dost záhadou, že některé z nás ještě nebylo z něj špatně.
„Tak můžeme hrát dál, ne???“, spíš oznámila, než se zeptala Jana.
„Kdo je vlastně na řadě?“, optala se Petra.
„Přece Renata, za to parádní provedení svého úkolu si to zaslouží“, smála se Andulka.