Tento přiběh se stal v roce 1987 v Praze.Bylo mi osmnáct a vté době to byl věk kdy se lidé braly.Ven jsme chodily parta čtyř až dvanácti lidí ve věku 14 až 24 let.Nastaly prázdniny a naše čtrnáctiletá kamarádka přivedla Jiřinu,dokončila šestou třídu.Já dívku měl,ale bylo takové jak dubnové počasí.Jiřina chodila častěji mezi nás a já ji bral jako sobě rovnou,tudíž dospělou.Což nebyla,ale myslela si to.Prostě se do mě zamilovala.Dávala to najevo čím dál víc,já na ní měl čeket za barákem,se mnou do krámu pro pití atd.Její rodiče odjeli na slováč a jí hlídala nejstarší dvacetiletá sestra,takže nechala volnější režim.Jednou jí takhle vedu domů a ona mi říká,chceš se mnou chodit.Já už dívku mám,a za druhý si mladá.To mě nechceš jen proto,že neumím líbat?To je mi jedno zda umíš nebo meumíš,ale na todle jsi opravdu mladá.Kluka si najdeš až budeš starší.Jenže já bych chtěla tedˇA mně začalo šrotovat v hlavě,ta holka to opravdu chce,jenže v tý době za to dávaly až osm let,ale bylo to vzušující.Vešli jsme do baráku,a já jí říkám tak jdeme támhle do chodby kam není vidět.A co tam budem dělat?Naučím tě líbat.Myslel jsem,že uteče domu,naopak.Sedli jsme si na zem opření o zedˇa koukame si očí a jí hladím po hlavě a ona přivíra oči.Políbil jsem ji na ústa ona pusu zavřenou.To jí musíš otavřít,aby jsme se mohly dotýkat jazykama.Když já nevím?Chceš se naučit líbat nebo ne,chci moc,ale bojím se.A čeho já tě nekousnu,jen ji otevři a já tě budu řídit.Co vám mám psát naučila se to.Ten večer,když už jsem byl doma jsem si to musel udělat dvakrát,jak mě ta malá mrcha rozrajcovala.Příště vám napíši jak vůbec vypadala,a až kam jsme to nechaly zajít.