KAMARÁD.
„Polaskám ti tvoji kundičku, Mařenko! stačí, když si stáhneš dolů kalhotky a vyšpulíš ji na mě! Nestyď se! Uvidíš, jak je to hezké! Holky to mají od kluků moc rády! Hezky jim zvlhne a pak to v ní hezky čvachtá! Kdybys mě pak dovolila přiložit k ní mého natrčeného čuráčka, viděla bys, jak by tam hezky vklouzl. Ani by tě to nezabolelo, jak bych ti protrhl panenskou blanku! Krásně bych tě oprcal a uviděla bys, jaké to je!“ říkal mi Olda, ve staré stodole, kam jsme si přišli zablbnout do slámy.
Věděla jsem už, že svoji skulinku nemám jen na čurání, ale před klukem jsem se svléknout styděla.
„Jsi pěkný sprosťák!“ osopila jsem se na něj. „Sliboval jsi, že budeme skákat do slámy a teď chceš vidět moji prcinku!“ dodala jsem.
„Ale Mařenko, nebuď na mě zlá! Vždyť je to normální, že kluk s holkou si prohlížejí vzájemně svá pohlaví! Vždyť jednou stejně budeš muset klukovi pičku ukázat a nechat se od něj polaskat, proč né dnes a mě! Prosím, nebuď na mě tak zlá! Ukáži ti, jak mě stojí čuráček!“ lákal mě na svůj poklad.
Trochu jsem polevila. „Dobře, ale jen se vzájemně prohlédneme, nebudeme na sebe sahat!“ řekla jsem rázně.
„Dobře!“ řekl. „Já si, ale pohoním ocásek a budu se dívat na tvoji kundičku!“ dodal.
Rychle si sundal kalhoty i s trenclema a vyvalil na mě svůj penis. Trčel mu šikmo vzhůru a byl alespoň 15. cm dlouhý. I já sundala svoje kalhotky a svoji sukénku vykasala. Moc toho na mě neviděl, protože jsem měla nohy u sebe. Asi mu to nevadilo. Uchopil svého čuráka do dlaně a klouzal po něm nahoru a dolů. Jen tak, pomalu a koukal na moji kundičku.
„Kdybys jsi trochu rozevřela stehýnka, abych lépe viděl tvoji prcinku, šlo by mě to lépe!“ řekl mi.
Nevěděla jsem, mám-li mu vyhovět. Cítila jsem, jak mě začíná prcinka vlhnout a svrbět. Vzrušoval mě pohled na onanujícího kluka, kterého jsem si už dávno přála vidět a teď, když mám tu možnost, tak se stydím! V duchu jsem si nadávala. Vždyť jsem mu ho klidně mohla vzít do dlaně já a pohrát si s ním. Tak moc jsem si to přála. Poslechla jsem ho a nohy trošku rozkročila. Skulinka se mi uvolnila a já cítila, jak mi po stehně teče kapička šťávičky.
„Nechceš mě ho pohonit ty?“ zeptal se mě.
To už jsem nevydržela a přitakala. Hned mě ho nabídl. Přiklekla jsem a opatrně si ho vzala do dlaně. Obnažila jsem mu žaluda stažením předkožky. Byl temně rudý, nalitý krví. Začala jsem mu po něm klouzat. Začal vzdychat. Muselo se mu to moc líbit.
„Ještě chvilku a budu stříkat! Trochu to zrychli!“ vydechoval.
Zrychlila jsem klouzání po jeho stvolu a najednou mu v něm zacukalo a mohutný gejzír mě zasáhl přímo do vlasů.
„Fuj, koukni, jak si mě nahodil!“ řekla jsem mu. Jen se smál.
„Můžeš si za to sama, ale nevadí, lehko se to očistí!“ řekl a kapesníkem mě vlasy čistil. „Teď bych si měl pohrát s tvojí kundičkou já! Jako na oplátku!“ řekl a já nevěděla, jak mu to zamítnout. Měl totiž pravdu! Nakonec jsem po tom stejně toužila, až mě bude kluk prstit. Jeho penis ochab a já věděla, že v tom stavu ho do mě stejně nemůže dostat.
„A budeš jemný?“ zeptala jsem se ho.
„Ani to nepocítíš!“ řekl mi a už mě pokládal na slámu. Nijak jsem se nebránila. Byla jsem smířená s osudem. Přiměl mě rozevřít stehna a nohy pokrčit v kolenou. Pohladil mě po mém, ještě ani pořádně neochlupeném, Venušině pahorku a dvěma prsty mě ji jemně rozevřel. Cítila jsem, jak mě rozevírá závojíčky a jak jsem celá mokrá! Trochu jsem se za to styděla. Prstem druhé ruky mě vnikl mezi závojíčky a lehce se dotkl poštěváčku. Zavýskla jsem, protože takhle se mě ještě nikdo poštěváčku nedotkl. Bylo to opravdu vzrušující. Hekala jsem slastí.
„Líbí se ti to Mařenko?“ zeptal se mě. Jen jsem přikývla. Nechtěla jsem si tu krásnou chvilku rušit mluvením.
Sklonil hlavu co nejvíce k moji skulince a já na ni cítila jeho dech. Pojednou se mého poštěváčku dotklo něco drsného, ale moc příjemného. Pozvedla jsem hlavu, abych se podívala a strnula jsem. On mě poštěváček drhnul jazykem! Oh, to bylo něco. Neměla jsem, ani sílu mu v tom zamezit. Vždyť to bylo tak krásné! Neznámá síla se mnou začala házet ze strany na stranu. Slyšela jsem se, jak vzdychám a volám maminku. Pojednou jsem zůstala ležet bez hnutí a bylo mě moc hezky!
„To bylo hezké Oldíku!“ řekla jsem mu a pohladila ho po vlasech.
„Můžu ti to dělat třeba každý den!“ řekl mi. Zvlášť, když mě ho vždycky, tak hezky vyhoníš!“ dodal.