Večer toho dne došlo ještě k jedné události. Helena nastoupila večer v sedm do služby, ale na statku byla jen ona, Marie a Karel, který unavený po prožitém milování s matkou odpočíval ve svém pokoji. Marie si vyčíhala vhodný okamžik, když šla Helena do stodoly a vešla tam za ní. Zavřela za sebou vrata a když se Helena vyrušená hlukem otočila, hned na ní spustila. „Tak ty mi učíš syna pěkným věcem. Co jsi si to vůbec dovolila – dělat s Karlem takové věci, svlékat se před ním a ještě s ním dokonce mrdat, tohle přece nemůžu nechat bez povšimnutí. Budeš se pakovat ještě zítra ze statku s takovým vysvědčením, že tě nikde nevezmou, ty děvko.“ Helenou to trhlo, to, co jí hrozilo od jejího prvního prohřešku s Karlem, dostávalo náhle konkrétních podob. Klekla si na slámu před Marii a začala jí prosit: „Paní Marie, prosím vás nevyhánějte mne, já už to víckrát neudělám. To mne mladý pán přistihnul když jsem se sama ukájela a donutil mne k tomu, jinak mi vyhrožoval, že vám to prozradí a tak jsem ho musela poslechnout. Nevyhánějte mne, já vám slibuji, že udělám všechno, co budete chtít, jen mne prosím nevyhánějte!“
To byla slova, na která Marie čekala a které jejímu záměru plně vyhovovala. Po odpoledním milování a souloži se synem v ní totiž uzrál plán, jak ukojit svoje choutky, které v ní dlouhé roky dřímaly – neboť její styky s manželem byly dost časté, ale žádné experimenty se u nich nekonaly. Až do dnešního dne úspěšně bránila tomu, že by si užívala jinak než pravidelným sexem s manželem. Vypadalo to, jako by Karlův ocas v její kundě otevřel stavidla, ze kterých se vyvalily neřestné myšlenky a ona chtěla využít každou příležitost, jak je ukojit.
Postavila se před klečící Helenu, vyhrnula si sukni a před Heleninýma očima se objevila hnědými chloupky porostlá kunda. Spodní prádlo samozřejmě Marie na sobě neměla, dobře věděla, že by jí při jejím plánu jenom zdržovalo. „Když uděláš všechno, tak všechno, Heleno, vylízej mi mojí kundu, ale pořádně!“ Helena překvapena požadavkem hospodyně strnula. Její Petr sice při jejich milování a mazlení několikrát jazykem zabrousil do jejího roztouženého klína a ona tedy ten pocit, kdy jazyk líže její pysky, znala, takže jí ten dotyk cizí nebyl, ale že by to ona dělala jiné ženě, to ji nikdy nenapadlo. Marie netrpělivě přistoupila k ní blíže a opakovala: „Tak bude to, lízej!“ a aniž by čekala na Heleninu reakci, uchopila Helenu za hlavu a přitiskla si ji do svého klína. Helena ucítila na rtech její chloupky a věděla už, že jinou možnost nemá. Jazykem poprvé olízla Mariinu kundičku a poznala, že to nebylo tak nepříjemné, jak původně očekávala. Marie ji však neustále držela za hlavu a Helena musela pokračovat dále ve svém počínání. Helenin jazyk pronikal každým líznutím stále hlouběji do Mariiny kundy a když Helena několikrát za sebou přejela špičkou jazyka po jejím poštěváčku, cítila Marie, že na ni velmi rychle přichází její chvíle a ještě pevněji přitiskla Helenina ústa do svého klína a vzápětí jí vystříkla do obličeje dávku své šťávy. Helena chtěla vytáhnout hlavu ven a přestat, ale Marie ji stále pevně svírala a do stenů rozkoše, kterou ji Helena působila, se mísila její slova: „Jen lízej dál, Heleno, to je ještě málo, musíš mi ji vylízat úplně do sucha.!“ To však nebylo vůbec jednoduché, neboť Mariin klín zásoboval svou šťávou, která se vždy při orgasmu z klína uvolnila, bohatě drážděnou kundičku a Heleně tedy nezbylo nic jiného, než nakonec začít tu vytékající šťávu polykat a pokračovat dále v této pro ní nové činnosti. Trvalo to snad deset minut a teprve potom byla Marie spokojena (ukojená snad třikrát) a pustila Heleninu hlavu. Helena už si myslela, že má vše za sebou, ale to se mýlila.
Sotva Helena vstala od Mariiny kundy, přistoupila k ní Marie znovu a řekla: „Svlékni se do naha a honem, nebudu na to dlouho čekat!“ Helena věděla, že nemá hospodyní smysl odporovat, když už jí předtím poslechla a během půl minuty stále před ní nahá. Marie si se zalíbení prohlížela nahou dívku a dostávala stále více chuť ji trochu potýrat. Vzala provaz, svázala jím Heleně ruce a přivázala ji k zábradlí ve stodole. Poručila jí: „Předkloň se a vysaď na mne tu svoji prdel, holčičko!“ Helena ji poslechla a Marie se mohla kochat pohledem na její vysazený zadeček a visící ňadra. Stoupla si za ní a začala jí rukama jezdit po nahém těle. Nejprve ji pohladila po krku, pak jí rukou sjela na bradavky jejích ňader a začala je mnout a tisknout a Heleně to opět bylo velmi příjemné. Pak sjela Marie rukama po jejích bocích, pohladila jí po prdelce a rukou jela ještě níž, nejprve k dirce její prdelky a pak dál do škvírky, kde vykukovaly nejen její chloupky, ale i pěkné pysky její buchtičky. Lehce jí je roztáhla a pronikla prstem na kraj tohoto vlhkého údolí. Jestli však Helena čekala, že jí ukojí tím, že půjde s prsty dál, mýlila se znovu. Marie jí přestala hladit jak zadeček, tak i masírovat její kozičku a pokračovala zcela jiným způsobem.
Přistoupila ke zdi, sejmula z ní opratě a než se mohla Helena vzpamatovat, švihla ji s nimi přes její vysazený zadek, což donutilo Helenu k výkřiku. Velmi rychle to Marie opakovala a v rychlém sledu následovalo deset ran, které se na Helenině prdelce projevily červenými pruhy. „Předkloň se ještě víc,“ vyzvala jí Marie a následovalo dalších pět šlehů, tentokrát mířících na Heleninu kundičku a bylo kupodivu, jak přesně se tam Marie trefila. Poté Marie sice s výpraskem skončila, ale Helenu nechala přivázanou. Rukou ji opět pohladila jak po zadečku, tak i po jejích ňadrech a se slovy: „Neboj se, za chvilku se vrátím,“ odešla. Helena byla bezmocná, neboť odvázat se nemohla a musela tak čekat, až se vrátí Marie. Místo ní však přišel dříve někdo jiný.