V šatně odložím lehký kabátek, uhladím nadýchanou sukýnku na korzetových šatech, poupravím krajkovou škrabošku a vykročím k tanečnímu sálu.
Jdu vzpřímená jako voják, co na tom, že na mě všichni hledí. Bývaly časy, kdy mi takováhle pozornost byla na obtíž, ale naučila jsem se mít ráda taková, jaká jsem a hlavně se zbytečně nepodceňovat. Všechny tyhle vlastnosti ve mně vzbudil bývalý přítel, od kterého jsem často slýchala, že nejsem dobrá ani pěkná. Že bych mu měla být vděčná, když si mě všiml a začal se mnou chodit.
Tak dlouho mi to opakoval, až jsem tomu začala věřit. Kvůli němu jsem ztratila své sebevědomí, svou bezprostřednost. Dělala jsem co chtěl, byla jsem čím chtěl, a naivně jsem si myslela, že je to láska. Až pozdě mi došlo, že všechno bylo špatně. Ale jak říká klasik: Lépe pozdě nežli později. Také nyní si všimnu, jak se lidé otáčí. Nevadí mi to. Jen si musím dát pozor, abych neklopýtla na lodičkách. Přijdu k baru, kde mi přítomní kluci okamžitě udělají místo.
Nakloním se k barmanovi, čímž mu poskytnu výhled do mého korzetu. Nenápadně vypnu prsa. Když si chci svůj drink zaplatit, kluci se začnou předhánět, který mi jej zaplatí. Za mými zády se ozve hluboký, autoritativní mužský hlas: "To je na mě."
Pomalu se otočím a uvidím kluka oblečeného v masce Scorpiona ze hry Mortal Kombat. Aspoň doufám, že je kluk, protože skrz masku vidím jen bílé oči. Ale vzhledem k tomu, že pod kostýmem nevidím žádné velké náznaky prsou, to kluk bude. Pohled na něj mě malinko zaskočí. Nečekala jsem, že by se někdo rozhodl pro takový kostým. Tuhle hru zbožňuji, i když má oblíbená postava je Mileena.
Jemně se na neznámého usměji, poděkuji a mírně kývnu hlavou. Posadím se ke stolu, kde sedí tři dívky, které mi mezi sebou udělají místo. Nevnímám svět kolem sebe, i když jsem v sále plném lidí, připadám si neskutečně opuštěná.
Zhluboka se nadechnu, zaženu chmurné myšlenky a loknu si drinku. V duchu si vybavím, jak měl velké a pevné ruce. Musí dělat nějaký sport, vypadal dost namakaně. Hluk u stolu náhle utichne. Jsem tak zabraná do svých myšlenek, že si hned nevšimnu natažené ruky přede mnou. Teprve až si dotyčné holky začnou sedat zpříma, přinutím se zvednout oči. Přede mnou stojí Scorpion v celé své kráse. Holka v kostýmu nestydaté policajtky si stoupne tak rychle, až převrhne svou sklenici.
"Tak s tebou jdu tančit já, fešáku."
Scorpion ji sjede pohledem ostrým jako břitva: "Pro tebe jsem nepřišel."
Je na ní vidět, jak ji to zklamalo a svým pohledem mi to dá jasně najevo. Váhavě vsunu svou ruku do jeho dlaně a nechám se odvézt na parket. Právě začne hrát písnička Born to die, tudíž Scorpionovi položím ruce za krk a on si mě za boky přitáhne blíž k sobě. Ocením, že mi nesahá na zadek, ale ruce má volně položené na mých bocích.
Musím uznat, že tančí vážně skvěle, po parketu se téměř vznášíme. Už dlouho jsem si tak nezatančila.
Dívám se mu upřeně do očí, ale nevím, jestli se na mě také dívá. Má totiž bílé kontaktní čočky. Kostým si navrhl dokonale, jako by přede mnou stál skutečný Scorpion.
Jeho obejmutí zesílí. Mimoděk se celá zachvěji v očekávání, co bude následovat. Skloní se k mému uchu, do kterého mi zašeptá: "Taková nádherná princezna a je smutná. Kdo ti ublížil?" "Já se o tom nechci bavit, promiň. Nechci si stěžovat."
Najednou mě za rameno chytí opilý kluk v montérkách a otočí čelem k sobě. "Jdeme se svíjet, kočičko." Sjedu ho hodnotícím pohledem, ale nějak nejsem schopná určit za koho tady vlastně je. Údržbář, mechanik? Tak něco. Svou ruku mi bolestivě zatíná do ramene, až mám pocit, jakoby mi lámal kosti. Ruku mu setřesu. "Nechci s tebou tančit."
Když se chci vrátit ke svému společníkovi, ten kluk mě silou otočí, přitiskne se na mě celým tělem a do tváře mi dýchá výpary ze slivovice. "Řekl jsem, že se jdeme svíjet, tak dělej!"
V první vteřině jsem totálně v šoku a vystrašená, a v té druhé si všimnu ruky, která dotyčného pevně chytne za rameno. "A ona ti řekla, že nechce!" Kluk je sice opilý, ale není úplný blázen, aby si nespočítal, kdo by z případné potyčky vyšel jako vítěz. Okamžitě mě pustí a zvedne ruce v obranném gestu: "Hej, klídek, vždyť jsem toho tolik neřekl. To byla sranda."
Zmizí během vteřiny. Ze srdce mi spadne kámen, opravdu jsem se bála. "Jsi v pořádku?" Hlas se mi ještě trochu třese, když mu odpovídám: "Ano, už je to dobré. Děkuju. Jak ti můžu ještě poděkovat? Tohle se mi zdá málo...." Pohladí mě po tváři: "Co takhle ještě jeden tanec?"
DJ se rozhodl pro další sérii ploužáků a sál ozvučí písnička Everytime. Ochotně se do něj zavěsím. Ocením na něm, že mě nenutí do rozhovoru.
Když písnička skončí, omluvím se mu a chystám se k odchodu. Nesměle mě chytí za ruku: "Můžu tě doprovodit?"
Když vidí, jak se nadechuji k odpovědi, skočí mi do řeči: "I kdyby jsi řekla ne, tak ti to nepomůže. To byla jen řečnická otázka." Potěšeně se usměji: "Budu ráda."
V šatně mi pomůže do kabátku a galantně mi otevře dveře. Jdeme ztichlou ulicí a já přemýšlím, že na nás musí být skvělý pohled. Princezna a Scorpion, docela nesourodá dvojice. Otočí se ke mně čelem: "Rád bych tě někam pozval, ale v tomhle oblečení by mě asi nikam nepustili."
Uvolněně se rozesměji. " To nevadí, večerní procházka má taky něco do sebe." Dojdeme až k parku, kde si Scorpion sedne na lavičku. Já otálím. Nechci si sedat v bílých šatech na lavičku, kde se mohl válet bůhvíkdo, proto si stoupnu naproti jemu. Nervózně přešlápnu. "Ještě jsi mi neřekl, jak se jmenuješ ani neukázal tvář..."
Ušklíbne se: "Snad se mě nebojíš?" "Upřímně? Trochu ano."
To, co udělá, mě úplně rozhodí. Začne se smát tak nahlas, že ho musí slyšet všichni v okolí! Já jsem mu k smíchu?! Natáhne ke mně ruku, za kterou ho váhavě uchopím, a usadí si mě na klín. Pomalu si sundá masku a otočí se čelem ke mně. Sjedu ho zkoumavým pohledem, který mi vyrazí dech. Krátké blond vlasy, které jsou rozcuchané, rovný nos a plné rty, které doslova volají po polibku. "Tak co, vypadám už líp?"
Pousměji se: "Vypadal jsi dobře i v té masce, ale takhle je to lepší."
Váhavě mi vsune ruku do rozpuštěných vlasů a vpije se mi do pootevřených úst. Jeho polibek je váhavý, ale jakmile zjistí, že mu zdatně sekunduji, přitvrdí. Vzájemný chtíč z nás přímo vyzařuje. Táhne nás to k sobě jako magnety a já se v jeho náruči úplně ztrácím, má tak velké a silné ruce, že se v jeho objetí cítím v bezpečí jako nikde jinde.
Společně dojdeme k němu domů, cestou mi jen tak mimochodem oznámí, že se jmenuje Dan. V jeho domě zapadneme do ložnice, kde se začneme vášnivě líbat a zbavovat oblečení. Dan je na tom líp, já se s jeho kostýmem peru, ale nakonec s jeho pomocí se mi podaří mu ho svléct. Opatrně mě položí na postel, nakloní se nade mne a políbí. "Nebudu ti dělat nic, co bys nechtěla. Všechno nechám na tobě, Miri."
Přitáhnu si ho blíž k polibku, pomalu propletu svůj jazyk s jeho a navedu ho ke svému spodnímu prádlu, které mi sundá jedním tahem a mlčky obdivuje mé tělo.
Když si nasadí kondom a chce do mě vstoupit, zastavím ho. "Co se stalo, Miri?" Vidím na něm, jak je zmatený, a šibalsky se na něj usměji. "Vem si masku Scorpiona. Chci si hrát..."
Zajiskří mu v očích: "Rád, ale to tě nebudu moct líbat." Obejmu ho kolem pevných ramen: "Potom ti všechno vynahradím, Dane." Usměje se koutkem úst: "Takže ty si chceš hrát, ano?" Dychtivě přikývnu, pohodlně se položím, a když se ke mně Dan otočí, tentokrát v masce, celým tělem mi projede vlna vzrušení podobná vlně Tsunami, a já mám pocit, že mi každou chvílí hrozí samovznícení, tak moc mě ten pohled vzrušuje a rozpaluje.
Když se nade mne nakloní, aby do mě vstoupil, nevydržím, sama si ho do sebe navedu a vzájemnými pohyby rozjedeme svou hru. Dan mi drtí ramena, saje mou ztvrdlou bradavku, já ho škrábu na zádech a oba si tuhle jízdu užíváme plnými doušky. Svíjím se pod ním jako had a obdivuji, jak rychle a nespoutaně si mě bere.
Jasně cítím jeho tvrdý, zbytnělý penis, jak mi naráží do stěny dělohy, kde najde to správné místečko, které mě přivádí k extázi. Takovým tempem nám ten sex skončí dřív než se pořádně rozjedeme.
"Pusť mě nahoru, prosím..." Dan se smíchem zavrtí hlavou: "To zrovna." To se ještě uvidí. Využiji moment překvapení, kdy má zavřené oči, vysmeknu se z jeho sevření, hbitě nasednu na koníčka a prohnu se v zádech tak mohutně, až Dan hekne úžasem. Nevnímám to, jsem ve svém živlu, mám nad ním veškerou kontrolu a cítím, jak se dostávám do varu. Pomalu přirážím, sleduji, jak se Danovi zvedá hruď, v rukou svírá prostěradlo, zaklání hlavu, napíná své svalnaté tělo a vzdychá hrdelním hlasem.
Kolem boků ucítím jeho ruku, kterou mě přetočí pod sebe. Neudělá to zlehka, doslova se mnou mrští o matraci, zasunuje se hlouběji a přitom mi cucá a okusuje ušní lalůček. Ten kluk ví, jak na mě. Svými rty sjede mezi má stehna, vtahuje mě do úst, krouží kolem klitorisu jazykem a pomalými táhlými pohyby si mě vychutnává. Vystřídáme několik poloh, až nakonec skončíme spojení na pravém boku, kde se vzájemně přivedeme k orgasmu. Chvíli jen tak ležíme, až se Dan odváží zeptat, proč holka, jako já, nemá přítele.
Smutně se pousměji: "Nebyla jsem pro něj dost dobrá ani pěkná, aby se mnou zůstal. Prakticky jsem mu měla být vděčná, že si mě vůbec všiml." Dan si mě otočí čelem k sobě. " Co to bylo za magora? Jak mohl tohle vůbec říct?! Já bych ti nikdy neublížil, ani bych to nikomu nedovolil. Připadáš mi taková křehká, zranitelná..."
Sundám mu masku, kterou měl zlehka položenou na hlavě, a pevně ho obejmu. Prožvaníme takhle zbylou noc, během které zjistíme, že máme dost společných zájmů.
Ani jeden z nás neví, jak tohle dopadne, ale já jsem ochotná to riziko podstoupit, a kdo ví, třeba získám přítele, kterému za to budu stát.