Klárka z kolejí

Kláru jsem znal ještě z kolejí a z tamnich klubov. Občas jsme tam prokalili mládí, takže jsme byli fakt dobří kamoši. Chytrá, milá, ale jak chtěla, tak ostra jak břitva. Někdy tichá, někdy divoká, trochu při těle, ale kozy – ty nešly přehlédnout ani v mlze.
Že ju po letech potkám v nobl baru, byl dost šok. Zvlášť když jsem zrovna balil kumpány s tym, že už mam dost a idu do hajzlu. Narazil jsem na ňu u baru, a bo byla fajn, dal jsem s ní jednoho panáka. A druheho. A tretiho. Když zavírali, hlava mi litala v oblacích, ale nohy jsem měl těžké jak z olova. Rozloučili jsme se a já začal kličkovat domu. Vtom me Klárka doběhla a že bydli vedle, ať idu přespat k ní. Ten slalom jsem vzdal rád. Za chvíli už jsem seděl u ní na gauči, ona mi lila do pulitra trochu vína na chuť a dosti vody na dehydrataci, bo jsem byl zralý na ručník.
Upíjel jsem a Klárka poletovala po bytě. Koukám – shodila svršky a cupitá tam jen v kalhotkách a v tričku, pod kerym se jí volně houpaly ty její parádní přednosti. Hned jsem říkal: „Dobre ti to sluší, holka! Tričko i to houpání!“ Jen sa zasmála.
Koukal jsem na ňu dál a to bimbání me bavilo čím dál víc. Jak si sedla vedle mě, vzal jsem ju za ruku a položil jí ju na tu moju bouli na gatich. „Podívej, co robíš. Jak mam takhle usnout, štajf jak poleno?“ Jako správná hostitelka nad tym začala uvažovat a já jeji rukou jezdil po te bouli dalej. Bo ruku neucukla, rozepnul jsem pásek. Pořád nic, neucukla. Tak jsem rozepnul gaty, vyndal ho ven a vrazil jej do ruky. To na chvíli zmlkla, bo předtym jsme pořád kecali. Ale ruka hned jela a přesně tak, jak měla. A ještě mi pochválila, že mam pěkného chachara – no věděla přesně, jak na chlapské ego.
Klekla si. Stáhl jsem gaty úplně, natáhl sa a namířil jej rovnou proti jejim ustam. Pořád ho honila, druhou rukou mačkala koule, začala ho líbat, olizovat a pak vzala do pusy žalud a víc a ještě víc. Kouřila fajn, jazýčkem pracovala jak divá a ja si to neskutečně užíval. Jak jsem se natáhl, že si pohladím ten jeji příboj pod tričkem, ucukla: „Eště co! Taky nejsem z kamene, dál tě nepustím!“ Ale kouřila dál a brala si ho hluboko do krku. Trvalo to dlouho, alkohol dělal svoje, ale nakonec jsem dlouze... dehydratoval, zase. Všecko semínko spolkla, žalud pěkně olízala a bylo. S uvolněním jsem jí poděkoval, ona s úsměvem prohodila, že teď už sa mi bude spát dobře, a šla na kutě.
Ráno, když me přišla budit, měl jsem zrovna ranní stoják. Vzhledem k noci jsem sa už nerozpakoval – chytil jsem ju za ruku a vstrčil jí ho do pusinky. Zase mi ho hezky vykouřila, ale do kalhotek ani pod tričko me nepustila. Projetí kačenky už u Klárenky do běžné pohostinnosti nepatřilo :-). I tak jsem z té opiliády odcházel do dalšího dne s perfektní náladou.

Komentáře

Nový komentář