Tato věc se mi stala před rokem, bylo mě 13 let, jmenuji se se Petra a ještě před rokem jsem byla normální dospívající holka, která měla spoustu kamarádek a radost ze života. Klasicky jsem byla nespokojená se svým tělem, skoro žádná prsa, žádný zadek, prostě pořád taková holčička. Jednou, těsně před prázdninami jsem šla po škole se svojí nejkou Alenou do parku, posedět na lavce, koukat po klucích a tam to všechno začalo. Sedíme, řešíme kraviny a najednou „auuuuuvajs“, cukla jsem rukou. Ála se ptá co se děje? Já odpovídám, že nevím, ale asi mě něco kouslo a ukazuju jí dvě červené tečky na ukazováčku na ruce, kterou jsem držela prkna na boku lavičky. Ještě chvíli se blbě smějeme všemu možnému. Po chvíli mě začíná ruka divně brnět a na dotek je horká. Ali půjdeme domů, něčím si to doma namažu. Tak jo, odpoví Alena a jdeme domů. Doma najdu v lékárně Fenistil a prst si namažu, ruka je horká až po loket, ale snad to bude dobrý. Rozloučím se s Álou, ta mě řekne, že se ráno staví jako každý den a vyzvedne mě a půjdeme spolu do školy. Jsem unavená, máti přijde z práce až večer, tak si dám sprchu a půjdu si lehnout. Sprcha mě trochu probrala, ale ruka mě brněla víc a víc a navíc, jak jsem se utírala po sprše, tak jsem si všimla, že jsem si z klína utřela ručníkem ten tenký proužek chloupků, který jsem tam měla. Najednou byly chloupky všechny pryč z těla a zůstaly na ručníku. Mávla jsem nad tím rukou a šla si lehnout. Ještě jsem poslala smsku mámě, že jsem doma a jdu si lehnout. Máma pracuje v nemocnici jako lékařka, takže má dlouhé služby a moc se nevidíme, tátu už nemám. Druhý den ráno se začaly dít věci. Zvoní budík. Proberu se a zamáčknu ho a spím dál. Nejednou zvoní telefon, je to Ála, Peti, jsem dole, kde jsi? Přijdeme pozdě do školy, neslyšíš zvonek? Né, odpovím šeptem, je mi zle, nikam nejdu, odpovím. Jdu nahoru, ozve se z telefonu. Tak jo, jdu ti otevřít. Pomalu vstávám z postele, je mi strašně zle, jsem zesláblá, točí se mi hlava. Ála klepe na dveře, otvírám jí. Panebože!!! Peti, ty vypadáš strašně! Co? Jak? Kde? Jsi bílá jako stěna! Kouknu na sebe do zrcadla, které máme na chodbě, opravdu nevypadám dobře. Musím si jít lehnout a ploužím se zpět do pokoje. Ali, zavolej prosím mámě, že dnes nepůjdu do školy, že je mě nějak blbě. Alena to párkrát zkusí, ale nikdo to nebere. Nebere to. Hmmm, asi nemůže, řeknu slabým hlasem. Sedám si kraj postele a dám si hlavu do dlaní. Začíná se mě chtít zvracet, navaluje se mi, držím su rukou ústa. Budeš blikat, zeptá se Alena, jen kývnu hlavou. Alena odběhne pro něco do koupelny. Já to nevydržím a vyzvracím se na zem vedle postele, zvracím hustou, mléčně zabarvenou tekutinu a ve stejnou chvíli vyzvracím něco pevného, vypadá to jako nějaký mléčně zakalený rosol nebo želatina, je toho hromada a v tu chvíli se mi strašně uleví a udělá celkem dobře. Alena přiběhne s kyblíkem a vyjekne, proboha co to je? Koukám na ni a po tvářích mě stékají slzy. Já nevím. To vypadá jako nějaké vnitřnosti, ježiš to je hnusný. Vezme tužku ze stolku a lehce do toho dloubne. Opravdu to vypadá jako žaludek, střeva a další nějaké orgány. Peťo, volám sanitku! Ne, prosím ne! Sežeň mámu, prosím, jenom nevolej sanitku. Už je mi líp. Vlastně se cítím skvěle. Skvěle? Vyjekne Alena, vždyť jsi právě vyzvracela svoje orgány! Já to vidím, ale opravdu je mi skvěle. Opravdu jo. Ali, zkus tu mámu prosím. OKi, odpoví a jde do kuchyně, zavolám a přinesu ti něco na pití. Mám na sobě jen kalhotky a takovou sportovní podprsenku a jako by mě byla nějaká těsná, trochu mě brní bradavky a v klíně cítím takové lehké mravenčení. Sáhnu si na prsa a jsou horká a taky jsou větší. Alí, zavolám, moment ozve se. Zvedám se z postele, opatrně překročím tu hromadu a jdu do chodby. Prohlížím se v zrcadle, otáčí se kolem dokola, už ani nejsem tak bledá. Svlékám si podprsenku, prsty si střídavě nadzvedávám prsa, opravdu jsou větší. Moje předtím malinké dvorce bradavek jsou tmavší a mnohem větší v průměru. Svlékám si kalhotky, moje předtím viditelná neopálená místa jsou pryč, pokožka má jemně bronzový odstín a celá se lehce lesknu. Prohlížím si svůj klín a vidím,že moje ještě nedávno dětská lasturka je větší jakoby masitější a malé stydké pysky výrazně vykukují ven z těch velkých a to docela dost. Peťo? Volá Alena z kuchyně. Ano? Máma to pořád nebere. Kde jsi? Je teď slyšet z pokojíku. Tady odpovídám, už jdu. Vracím se do pokoje. Proč jsi nahá? Kouká na mě vyjeveně Alena. Tý jo! Vypadáš jinak. Jak jinak? No, no, máš větší prsa a tak vůbec jsi jiná, vykoktá Alena. Najednou mě docela silně píchne v břiše, vyjeknu bolestí a předkloním se. Co je? Nevím, už nic a sedám si zase na druhý kraj postele. Snad ta máma zavolá zpět, hele Ali omluv mě prosím ve škole a hlavně tam jdi. OKI, stavím se odpoledne, jo? Jasně, budu ráda, Alena si bere batoh, řekne čau a už slyším jen klapnout dveře. Uběhlo pár minut a já pořád cítím jak mi těžknou prsy na hrudníku, na jednu stranu z toho mám obrovskou radost, ale zároveň se bojím, není to přece normální, taková rychlá změna. Na chvíli usínám. Po chvíli mě probudila po ulici jedoucí sanitka nebo policie. Rozlepuji oči a vidím, že přes prsa vlastně nic nevidím. Ztěžka vstávám a jdu zase k zrcadlu, prsa se mi hloupou v rytmu chůze, dole v klíně vlhko a teplo. Dojdu k zrcadlu a vidím, že mám opravdu, ale opravdu velká prsa, jsou těžká pevná, ale lehce povídá, což je k jejich velikosti asi normální. Jsou nádherná, sáhnu si do klína, jsem tam celá nějaká ulepená, podívám se na prsty a mám je celé pokryté čirou, hustou a lepkavou tekutinou, navíc i malé pysky mám zase o mnoho větší a masitější. Co se to se mnou děje, promyslím si. Najednou zase ta intenzivní bolest v břiše a tentokrát to vystřeluje i do zad, jednou rukou se opírám o zrcadlo a ztěžka oddychuji. Pomalu to přechází a jdu zpět do pokoje. Lehám si do postele. Začínají mě opravdu hodně brnět palce u nohou a potom celé nohy. V břiše mě jakoby bublá. Po chvíli přestávám nohy úplně cítit. V děsí mě to, nemůžu s nima hýbat. Vzepnu se na rukou a několika pohyby se přisunu k čelu postele a posadím se. Prsty si píchám do stehen a necítím to. Strašně se vylekám a začínám plakat. V břiše se mi něco hýbe, snahám si na něj pod prsy a cítím to. Jak tak sedím v posteli a koukám se před sebe, tak vidím, jak mě obě nohy jakoby schnou, tvoří se na nich vrásky. Co to proboha je, vykřiknu. Najednou se mě levá noha, která je blíž hraně postele za divného mlaskavého zvuku oddělí v kyčli od těla, spadne na zem, tam se několikrát pokrčí v koleni a zůstane nehybně na zemi. Panebože, vykřiknu. Sáhnu si na pravé stehno a stejně se mě oddělí i pravá noha, zaklepe se a zůstane ležet na posteli, shodím ji rukou dolů z postele na zem. Jsem k smrti vyděšená. Osahávám si místa, kde jsem ještě před chvílí měla nohy a nic necítím, nikde ani kapka krve, nebolí to. Kůže se hned zacelila. Svalím se z postele na zem, svoji levou nohu strčím pod postel a ručkuji na rukou pozadu k zrcadlu. Zůstává za mnou vlhká a lesklá stopa na podlaze. Jak dorazím k zrcadlu natočím se k němu předem a vidím, že moje kundička se mi protahuje až nahoru skoro k pupíku a neustále mi z ní vytéká hustá, průhledná tekutina. Nad pysky mě trčí můj poštěváček, rudý, nateklý a má určitě minimálně 3 cm na délku. Pod sebou už mám slušnou louži tekutiny, která mě vytéká z kundičky. Navzdory tomu všemu se cítím skvěle a i to prvotní vyděšení mě přešlo. Ukazováčkem se dotknu špičky poštěváčku a tělem mi prolétne vlna vzrušení, přeběhne mi mráz po zádech a to opravdu silně. V tu chvíli, cítím divné šimrání a tlak v zadku. Přetočím se na bok a vidím, že mi ze zadku začíná pomalu vylézat tmavě šedá, sametově lesklá a vlhká věc, která lehce vrní a pulsuje. S každým plusem se zvětšuje. Už je skoro velká jako moje boky a na jejím konci se formují čtyři jakoby válečky, vypadají jako velké a tlusté bradavky. Na vzduchu ta věc schne, je vidět, že je pokryta jemným jakoby sametem, jsou to maličké sametové chloupky. Pořád se zvětšuje a můj zadek do toho pomaličku vrůstá a mizí. Uběhlo pár sekund a na spodku toho zadečku, pomaličku si říkám, že to vypadá jako zadek pavouka a začíná mi to všechno docházet s tou příhodu z parku se objeví šest malých kmitajících nožiček. Jsou kovově lesklé a pořád se prodlužují a sílí, začínám je cítit, mohu je ovládat. Udiveně na to koukám a skoro jsem si nevšimla, že se mi pod těmi velkými prsy vytvořil další pár bradavek. Po pár chvílích se začínají pod nimi nalévat další pár prsou. Nové nohy mezitím přestaly růst. Zkouším se na ně pomalu postavit, pomáhám si rukama. Po chvíli se mi to podaří, jsem vratká. Tím novým zadkem narážím do stěn. Nohy klapou po podlaze. Stoupám si čelem k zrcadlu, opravdu jsem tvor napůl žena a napůl pavouk. Zadeček neustále pulsuje. Moje kundička sahá od spodku těla, kde přechází do zadečku až skoro k pupíku a neustále z ní odkapávají dlouhé provazce husté tekutiny a celá pulsuje spolu se zadečkem. Dva páry prsou, jedny menší a druhé větší se mi dmou na hrudi, celá se lesknu a vypadám jako bych byla hodně opálená. Úplně jsem ztratila pojem o čase a z pokoje slyším mobil. Pomalu jdu do pokoje, ale sotva projdu dveřmi, zadeček je hodně široký, ale nakonec se protlačím. Beru telefon, volá Alena. Ano Ali? Jak se cítíš, už je ti líp? Ptá se. Je mi skvěle, jestli chceš, stav se. Jasně, za 5 minut jsem u tebe, OKi? Jasně, ráda tě uvidím, ale připrav se na šok. Šok? Nebudeme to řešit po telefonu, stav se a položím telefon. Čekám na Álu, mezitím jsem se napila vody, shodila jsem v kuchyni zadečkem věci ze stolu a jedné police na zdi. Pořád jsem hodně nemotorná. Všude po podlaze za mnou zůstává ulepená podlaha. Z kundičky mě vytéká té tekutiny snad pořád víc a víc. Jak asi bude reagovat, promyslím si. Navíc mě hlavou probleskují myšlenky na rozmnožování a taky začínám být trochu hladová. Jdu k lednici, uvnitř je jen světlo, zima a kostka másla. Hmmm, tak tady se moc nenajím. Ty myšlenky na potravu a rozmnožování se stále vracejí. V tu chvíli jsem si vzpomněla na tu hromádku vyzvrácených vnitřností, přecupitala jsem do pokoje vedle postele, zadkem jsem převrhla kosmetický stoleček a dívám se na tu hromadu. Pomalu se k ní skláním a najednou mám zase pocit na zvracení. Z úst mě vytryskl proud nažloutlé tekutiny, která pokryla celou hromádku, tak se začala třást, pěnit a bublat a pár chvilek se to všechno rozpustilo do velké nažloutlé bublající louže, sklonila jsem se k tomu a pomaličku jsem ji celou vypila a vysála. Znovu jsem se napřímila a ke svému úžasu jsem si jazykem, který jak jsem hned zjistila, že ho mám mnohem delší očistila celý obličej a bradavky vrchních prsou, které jsem si namočila do bašty na podlaze. Najednou zvoní zvonek, to je Alena, pomyslela jsem si. Cupitám ke dveřím, kouknu do kukátka, je to ona. Beru za kliku a malinko otevřu dveře, kouknu jen hlavou přes jejich hranu a koukám na Alenu. Pojď dál, ale prosím tě nelekej se. Čeho, ptá se. Uvidíš… Alena vejde a zírá na mě jako opařená, zavřu dveře. Co? To? Co se ti? Koktá. Já nevím, ale je to skvělé. Víš jak mě včera v parku něco kouslo? No, jo, ale…. Tak to mám z toho, asi. Asi vypadám děsivě, ale cítím jako nikdy před tím. Alena se nezmáhá na slovo. Kouká na mě, na prsa, na moji vlhkou a pulsující a stále tekutinu ronící kundičku. Pak najednou řekne, že krásně voním. Cože? Nádherně voníš Peti. Udělá krok ke mně a položí mi ruku na rameno.
Můžu? Zeptá se. Co? Můžu ti sáhnout na prsa? Trošku mě to překvapí, ale svolím. Pomaličku se dotkne mého pravého prsu. Páni, to jsou ale pořádná prsa. Chytím Alenu za obě ramena a nasměruji její hlavu a hlavně ústa k mojí bradavce.

Pokračování příště….