Ridlex Seznamka

Krajina posedlá tmou

Gay
Patnáctiletý David nastoupil po prázdninách do prvního ročníku průmyslovky. Po páru dnech, když se trošku rozkoukal, zjistil, že na škole pracuje fotokroužek. Rád fotil už jako malý kluk, a tak se rozhodl, že se do zájmového kroužku přihlásí. "Nebude na škodu, když se něčemu přiučím", pomyslel si novopečený prvák. Fotokroužek oficiálně sice vedl profesor fyziky, ale spíš jen na papíru. Ve skutečnosti za vším stál zkušený student třetího ročníku, Ondřej. Dalo by se říci, že kroužek fungoval jen díky jeho obětavé práci. Ondra byl typ kluka, co budil dojem, že mnohým dívkám nevědomky přivodil nejeden "provlhlý sen". Stačilo jen kývnout, a kdyby chtěl, na každém prstu jich mohl mít deset. No právě, kdyby ale chtěl. Která by odolala vysokému, štíhlému a stále usměvavému hnědookému blonďákovi, který i přes své mládí, si vypěstoval přirozenou autoritu u spolužáků a uznání u profesorů. Navíc na poli fotografie již leccos dokázal a byl "pojmem" po celém městě. Sraz zájemců svolal Ondra na úterní odpoledne. Kromě loňských členů se dostavil i jeden nový zájemce - prvák David. Řekli byste, že nováčků mnoho nebylo, ale když si uvědomíte, jak je tato práce časově a finančně náročná, nelze se ani divit. Ondra všechny přivítal a seznámil je, co nového má pro ně připravené, a jaký je záměr práce kroužku. Protože mezi kluky uviděl i novou Davidovu tvář, věnoval mu také pár slov na přivítanou. "Předpokládám, že svůj foťák máš, ale fotky jsi asi nikdy sám nedělal, že mám pravdu", zahrnul pochybovačnými otázkami vykuleného nováčka. "Do fotokomory tě také zatím samotného nepustím, pouze v doprovodu někoho ze zkušenějších kluků." David uznale přikývl na souhlas hlavou, až se mu zavlnily krásné, kaštanově hnědé kudrnaté vlasy. "Pojďme tedy do našeho království", vyzval Ondra kluky, a zavedl je před dveře fotokomory, na kterých byl kromě strohého úředního nápisu fotokomora, ještě přilepen Renčínův obrázek s karikaturou dvou postaviček, držících transparent s nápisem "Krajina posedlá tmou". Odemkl dveře, aby se pochlubil svým královstvím. V Davidových očích se objevil neskrývaný údiv, který ho prozradil, že je v takovémto prostředí poprvé v životě. Na stolech nerůznější přístroje a laboratorní nádobí, jejichž účel mu byl tajemstvím. Po stěnách vystavené nejlepší fotografie, plakáty, diplomy a čestná uznání z výstav, která fotokroužek školy za léta své práce nasbíral. Davida zaujala na zdi vystavená série portrétů kluků. Byly to Ondrovy vítězné snímky z loňské celostátní fotosoutěže. David většinu těch kluků na fotkách znal ze školy, nebo je potkával ve městě. Davidovi zatím nedošlo, proč kolekce obsahuje pouze samé kluky. Měl ale velkou práci se ovládat, protože se každou chvíli přistihl, jak po klučičích portrétech pořád stáčí pohled. Věděl, že musí být více opatrnější, protože kdyby se provalila jeho orientace, ve škole by asi pro ostudu nevydržel a musel by odejít na jinou školu. Starší kluci se hned začali věnovat své práci a Ondra novému adeptovi. Mladíček s kudrnatými vlasy a krásnýma zelenošedýma očima ho začal velmi zajímat, protože pro takto mladé kluky měl Ondra slabost. Snažil se vlídným a přátelským slovem u Davida probudit zájem o kumšt, což se mu podařilo. Umínil si, že Davida musí poznat blíže. "Jen ale pomalu, abych tě nevylekal", řekl si v duchu Ondra. Oba kluci sice chodili na stejnou základní školu a Ondra si Davida dokonce pamatoval ještě ze školních akcí. Nyní při pohledu na tohoto "zelenoočka" si vzpomněl, že jako deváťák, se po něm, coby sedmákovi, i párkrát ohlédl, přestože si pravý důvod, proč mu věnoval pozornost, si ještě neuvědomoval. Asi tomu chtěla vyšší moc, že mu takto David spadl z nebe. "Spíše se jen koukej a ptej se na to, co tě bude zajímat", vyzval přátelským hlasem Ondra nového adepta. I David byl z Ondřeje jako u vytržení, a musel se dost přemáhat, aby z něj alespoň na chvíli odtrhnul oči, a tím trošku zamaskoval svůj chtíč. Rád se kamarádil s vůdcovskými typy kluky, cítil se v jejich blízkosti bezpečně. Ondra takový vůdčí typ byl, a Davida fascinoval snad úplně vším. Rozhodl se, že kroužku věnuje veškerý svůj volný čas a Ondru tak bude moci vidět co možná nejčastěji. Lepší zamaskování zájmu o něj ho zatím nenapadlo. Vzrušovala ho Ondrova gesta, jeho sarkasmus často přecházející až k lehké dráždivé aroganci. A to ještě netušil, že ani on sám mu není lhostejný. Oba kluci si tak nějak hned od začátku padli do oka. Ondřej si uvědomil, že by se měl chvilku věnovat i ostatním. Prošel všemi pracovišti fotokomory a rozdal několik rad, to proto, aby si snad nevšimli, že se nemůže od toho nováčka nějak odtrhnout. Lidé jsou v tomto věku až moc nebezpečně všímaví. Po hodině okounění a všetečných otázek, byl toho dne David propuštěn raději domů, aby nerušil ostatní v tvůrčí práci. Rozloučil se a už nyní se nemohl dočkal příští schůzky, která měla být zase za týden v úterý. Celý zbytek týdne a hlavně o víkendu se Davidovi vybavoval Ondrův obraz, a často si na něj vzpomněl. David byl vnímavý kluk, proto již po několika týdnech práce v kroužku smazal vědomostní rozdíl mezi ním a kluky, které tam pracovali delší dobu. Všichni si nového člena oblíbili, snad pro jeho veselou povahu, obětavost a nezištnost. Ostatní kluci brzy pochopili, že se David stal po čase Ondrovým chráněncem. Asi po půl roce, bylo to květnové pondělí, se oba kluci potkali ve školní jídelně na obědě. Ondra na Davida z dálky zavolal: "Jak jsi na tom dnes s časem? Nechceš mi jít dnes odpoledne pomoci do fotokomory? Petr, se kterým jsem to měl domluvené, onemocněl. Musím udělat fotky na nástěnku ze sobotních školních atletických přeborů. Byl jsem tam fotit, a má se to udělat co nejdříve", vysvětlil mu blonďák.Větší radost mu nemohl udělat. "Budu rád, když mně trošku pomůžeš. Zatím co já budu zvětšovat fotky, můžeš je průběžně odebírat, prát a leštit", navrhoval Ondra. "Což o to, v "leštění", to jsem já mistr", pomyslel si v duchu David, a lehce se z té dvojsmyslné myšlenky začervenal. Pak si uvědomil, že vlastně vůbec ještě leštičku sám nikdy neobsluhoval. To bylo doménou starších kluků. "Snad to zvládnu a neutrhnu si u Ondry ostudu." I přes toto malinké zaváhání se ale David na spolupráci se svojí tajnou láskou moc těšil. Dali si sraz ve čtyři, protože na rozdíl od něj, měl jeho starší kamarád ještě odpolední vyučování. Bylo proto dost času si odběhnout domů dát tašku s učením a převléknout se.
Do začátku schůzky zbývaly možná dvě hodinky, které se David rozhodl využít k odpolední relaxaci. Že si relaxování zpříjemní činností, pro něj tak oblíbenou, nebylo pochyb. Tak, jako již nesčíslněkrát předtím, se položil na válendu ve svém pokojíčku, zavřel oči, rukou si zajel mezi nohy, aby se ujistil, že je tam vše v pořádku. Když už tam byl, musel si přece pohrát se svým "pinďulínem". Takto jeho mužskou chloubu pojmenovala jeho babička v dobách, když byl ještě malým chlapcem, a potřebovala tuto část jeho těla nazvat přiměřeně k jeho věku. Dodnes mu vzpomínka na babiččino pojmenování jeho přirození vždy vyloudí úsměv na tváři, ale pořád ho rád sám pro sebe používá. Velmi pomalu a jemně si ho začal hladit, přitom mu z mysli vyskočil obrázek Ondry. David byl poměrně snadno vzrušivý typ. Když se mu dostal do rukou ve dvanácti letech první pornočasopis, myslel, že to nepřežije. Půjčil mu ho na jednu noc jeho o dva roky starší bratranec. Našel ho doma, protože strejda jezdil na služební cesty do zahraničí, takže přivézt něco takového nebylo problém. Přestože byla tiskovina zaměřena heterosexuálně, tak David tenkrát studium pornočasopisu málem odstonal, protože něco takového viděl poprvé v životě. V té době si již ale plnými doušky užíval autoerotiky. Toho večera si zalezl do pokojíčku, a už brzy z večera se oddal náruživému studiu zakázané literatury. Nemohl se toho pořád nabažit. Nejvíce ho překvapilo, když si uvědomil, že se stále vrací k obrázkům, na kterých byla v dominantní vyobrazení mužská přirození. Žasnul nad velikostí namodralých a lesknoucích se klád černochů. Spalovala ho představa, že se mazlí s pevně stojícími penisy s obnaženými žaludy blonďatých seveřanů, či honí exoticky vypadajícího obřezaného "krasavce" asiatovi. Všechny tyto představy mu přiváděly krev do bodu varu. Tu noc skoro oka nezamhouřil, a z té nádhery se udělal snad pětkrát. Noc s pornočasopisem ho tak vyčerpala, že měl ráno kruhy pod očima z únavy a nevyspání, že si jeho stavu všimla i maminka. Při snídani mu starostlivě přiložila ruku na čelo, zda není nemocen. "Nic mi není", odsekl na její otázku rozmrzele, protože si vzpomněl, že dnes už musí časopis odnést zase bratranci, aby i on ho včas vrátil, a až se strejda vrátí ze služební cesty, nic nepoznal. Ty "klády" z pornomagazínu měl David před očima po další dlouhé měsíce. Stačilo mu, když zavřel oči, a prolistoval v paměti stránky toho časáku a vždy si vybral partnera pro snový sex, podle jeho momentálního přání, chuti či rozmaru… Ano, nebylo pochybu, že Davida vzrušovali chlapi, že byl gay. Nádherné okamžiky při svém snění, že se miluje s kluky, mu vynahradily počáteční výčitky svědomí a zmatek v jeho hlavě. Proto se menšinovou variantou své sexuality dlouho netrápil. Pomalu si na svoji odlišnost přivykl, ale ve skrytu duše mu trošku zmatku zůstalo, proto přiznat to veřejně, to se přeci jen bál.
Dnes, při odpolední siestě, se mu ale v hlavě odvíjel úplně jiný filmový děj. Snil o tom, jaké by to bylo, kdyby svedl toho blonďatého třeťáka Ondru. Ten, o dva roky starší mladík, ho začal jak se patří rajcovat, a měl stále plnou hlavu hříšných otázek. "Jakého ho asi ten Ondra má? Má ho většího než já, kolikrát si ho asi denně honí? Možná už má nějakou holku, která mu ho i kouří," povzdechl si s nádechem závisti David. Jak by asi zareagoval na moji nabídku, že mu ho vykouřím já. Tyto myšlenky zapříčinily, že se v několika minutách jeho penis proměnil na jakýsi nádherný, pevně stojící stalagnit. Byl také tak tvrdý, hebký a od vzrušení kluzce mokrý. Celé své snění, doprovázel David lehkými pohyby něžných prstů své pravačky, které netrvalo déle jak pár minut, než se dostavil orgasmus. Ty, tolik zbožňované pocity, které by nevyměnil za nic na světě, zapříčily, že dávka horkého semene s milióny malých Davídků, zkropila jeho hrudník a břicho, a navíc provoněla celý pokojík dráždivou vůní rozbouřeného chlapcova mužství. Pár kapek spermatu přistálo i na nártu jeho ruky. Labužnicky si je rozetřel po obličeji. Se zavřenýma očima a zrychleným dechem nechal David odplout okamžiky nádherného štěstí do dáli. Své sny ukončil, tak jako již nesčíslněkrát, "naškrobením" připraveného kapesníku. Po krátkém odpočinku vstal z lůžka, odebral se do koupelny, kde se trošku opláchl a navoněl taťkovým sprejem tropické vůně. Oblékl si čisté tričko a napsal na stůl mamce vzkaz na lístek, že jde na kroužek a vrátí se na večeři. Poté zabouchl dveře bytu, zamkl a zamířil směrem ke škole.
Do budovy dorazil pár minut před čtvrtou. Prošel přízemím okolo kanceláří a zamířil do zadního traktu budovy, kde se nacházela fotokomora. Když přišel před dveře, uslyšel za dveřmi nějaký hovor a tlumenou hudbu. Nesměle proto zaklepal a vzal za kliku. Dveře byly ale zamčené. "Jo, moment, už jdu…", uslyšel David známý hlas. Zarachotily klíče v zámku a mezi dveřmi se objevila postava Ondry. Stál tam zarámován futry dveří, a Davidovi připadal jako nádherný obraz od renesančního italského mistra. Jeho delší blond vlnité vlasy mu splývaly na ramena. Na sobě měl vypasované tmavě modré džíny a bílý nátělník. Na krku se mu třpytil zlatý řetízek s přívěskem, v němž David rozpoznal měsíční znamení střelce. "Ahoj Davide, pojď dál, akorát jsme skončili s výběrem snímků, můžeme se dát hned do práce", dodal Ondra. David odpověděl na pozdrav a vešel do místnosti. Fotokomoru tvořily dvě místnosti. Ta první, větší, byla určena na práci při světle. Byla vybavena dvěma školními lavicemi, čtyřmi židlemi, sušicí skříní na negativy a v rohu byl novodurový bazén na praní fotografií se dvěma kohoutky na teplou a studenou vodu. Za dveřmi stála velká oboustranná leštička na fotografie. Mezi první a druhou místností byla malá chodbička, která sloužila jako přechod do temné komory. David byl Ondrou tak fascinován, že mu chvíli trvalo, než si všiml, že je v místnosti ještě další kluk, kterého viděl poprvé. Určitě to nebyl nikdo ze členů fotokroužku, ty už znal. Ondřej si všiml Davidova překvapeného pohledu, proto kluky navzájem představil. "To je Míra, chodí do čtvrťáku a je kapitán atletického školního oddílu. Byl si tu vybrat snímky ze sobotních přeborů." Davidovi to jako odpověď stačilo. Mirek se z Davidem pozdravil a pronesl něco ve smyslu, že se už těší na fotky, a odešel. Když za ním zaklaply dveře, David s Ondřejem ve fotokomoře osiřeli.
"Jestli chceš, pojď se mnou zatím do temné komory ke zvětšováku, a můžeš se dívat, než udělám první várku fotek." David jen přikývl a společně odešli do druhé místnosti. Tam již bylo vše připravené. Ondra si sedl ke zvětšováku, ve kterém měl již založený negativ. Ondra zhasl bílé světlo a místností se rozlilo červené světlo, co vycházelo ze dvou aladinek, které visely nad stoly. Davidovi připadaly ty červené lucerny strašně vzrušující. Nikdy by neřekl, jak může prostředí fotokomory působit intimně. Stál nad Ondrou, a aby mu nic neuteklo, trošku se nad něj naklonil, aby lépe viděl. Začal si uvědomovat své vzrušení, protože si teprve nyní ve tmě uvědomil, jak moc mu Ondra zavoněl. Viděl před sebou jeho záda, která hrála vypracovanými svaly. Ondra, aniž by to tušil, se stal objektem Davidovy sexuální touhy. Cítil, jak se přestává kontrolovat, a aby nedošlo k nejhoršímu, strčil si svoji pravačku do kapsy, aby nepozorovaně včas přibrzdil svůj stále se zvětšující úd. Byl by se Ondrovi nejraději vrhnul kolem krku a pověděl mu, jak moc by ho chtěl. Několikrát se mu podařilo se ho dokonce jemně dotknout, což urychlilo jeho silné vzrušení. Ondřejovi šla práce od ruky, proto netrvalo ani patnáct minut a první zvětšeniny byly na světě. Ondra se Davidovy během práce snažil vysvětlit, proč dělá to, či ono. David by se byl rád na jeho slova soustředil, ale nešlo to. Byl samým vzrušením doslova rozhozen, a nebyl schopen se na cokoliv soustředit. Konečně byly první zvětšeniny ustáleny a mohly je odnést na světlo. Ondra poznamenal, že mu ukáže, jak se zachází s leštičkou, zavřel světlocitlivý materiál do skříňky, aby mohli odejít z fotokomory do vedlejší místnosti k leštičce. David byl velmi učenlivý kluk, proto mu netrvalo dlouho, než vše pochopil. Dal prát zvětšeniny do vypíračky, přičemž byl rád, že Ondra zalezl zpět do temné komory. David zůstal v první místnosti sám se svými vzpomínkami. Než se snímky vypraly, bloudil očima po zdech, kde si prohlížel vystavené snímky kluků, což mu ke zklidnění hormonů také nepomohlo. Stále cítil to napětí mezi nohama a protože věděl, že Ondra může vyjít nejdříve zhruba zase za patnáct minut, má dostatek času si od toho napětí odpomoci. Nechtěl ztrácet čas, proto se otočil směrem k vydlaždičkované stěně u umývadla, rozepnul poklopec a dal tomu svému pinďovi volnost. Ten z narvaných slipů vystřelil takovou rychlostí, až pleskl o břicho. Byl již celý mokrý a vzpomínka na Ondru, sedícího vedle v místnosti mu ještě navíc přidala na tvrdosti. Nebylo mnoho času, proto si ho David pevně uchopil pravačkou a několikrát jemně zmáčkl, přitom vždy lehce přetáhl předkožku. Vzrušní dosáhlo dokonalosti, proto se nedivte, že se u něj po několika minutách dostavil takový orgasmus, doprovázený výronem semene takové razance, proti kterému jsou gejzíry mariánskolázeňské zpívající fontány jen kapající vodovod. První bílá střela přelétla umývadlo a přistála na dlaždičkách za ním. Dalších několik se snažil namířit do umývadla, a ty nejslabší mu zůstaly na ruce. Rychle pustil vodu, aby pozůstatky svého vzrušení rychle zprovodil ze světa. Když byl s úklidem toho nadělení hotov, uslyšel, jak Ondra volá od vedle, že nese další várku snímků. David to stihl jen tak tak, rychle zapnul poklopec a zastrčil opět ruku do kapsy, aby s její pomocí zmenšil stále ještě dobře znatelnou bouli v rozkroku. Vtom se rozlétly dveře a Ondra vstoupil dovnitř. "Tady to máš a dej se do leštění." "Jó, hned", odpověděl David. "Ještě si odskočím na záchod, aby mě z práce nic nevyrušovalo a mohl jsem se soustředit", dodal. Hlavní důvod ale byl ten, aby získal čas a nějak se zbavil stále ještě zřetelné boule na svých riflích. "Záchod je naproti na chodbě", řekl Ondra, a David se z místnosti vytratil. Ondra položil misku s mokrými fotkami na umývadlo a protože ho přepadla žízeň, naklonil se nad kohoutek, že se z vodovodu napije. Chvilku hleděl do jiskřivého proudu a čekal, až se voda odtočí. Jeho pohled se samovolně přeostřil na dlaždičky, jen o pár centimetrů dál. Všiml si, že po tmavohnědé glazuře stéká slabý pramínek bílé tekutiny, která si díky zemské gravitaci razila cestu dolů, na okraj umývadla. Ondra na to nechápavě koukal a očima zkoumal zdroj původu tekutiny. Pár vteřin mu trvalo, než pochopil původ v těchto prostorách nezvyklé látky. Aby se ujistil, že se nemýlí, opatrně setřel kapku a promnul ji mezi dvěma prsty. Prsty po sobě jemně sklouzly, tak se ujistil, že se nemýlil, a že to, co má právě mezi palcem a ukazováčkem, bude nejspíš Davidovo sperma. Myslel, že se z toho zjištění na místě udělá. "Co Davida mohlo tady tak rozparádit", nemohl si odpustit všetečnou otázku. Pak si uvědomil, že mladí kluci si to potřebují udělat několikrát denně a asi právě tady to na chudáka přišlo. Pravý důvod mu ale zatím ještě nedošel. Zjištění, že se jeho svěřenec "udělal" v jeho království, ho dokonale vzrušila. Cítil, jak také jeho kolík narůstá do nezvladatelných rozměrů. Nečekal proto, až se David vrátí ze záchodu a zavřel se opět do tmy. Nemohl se dočkat samoty, protože uznejte, že nemohl udělat nic jiného, než se za svůj objev "odměnit". Uslyšel, jak se David vrátil zpět a za lehkého pohvízdávání si, začal s leštěním fotek. Ondra měl nyní klid, tiše si rozepnul zip poklopce, aby vysvobodil ze zajetí svého touhou umírajícího ptáka. Mírně si stáhl rifle i se slipy, aby si složil své dlouhé nohy pod lavici, na které stál zvětšovák. Sevřel horkého krasavce do dlaně, přetáhl předkožku co šla nejdál. Uzdička předkožky se mu napnula k prasknutí, což ho mírně zabolelo, ale vystupňovalo vzrušení. Jemnými krouživými pohyby druhé ruky si začal roztírat první kapky, které se prodraly na svět. Představil si, jak by se asi David zatvářil, kdyby najednou před něj vyšel takto vzrušný a řekl mu, jak moc po něm touží. Nemohl popřít slabost pro mladé a hezké kluky. Myšlenka, že ale David přece na kluky není, mu tento nápad ihned zapudila. Představil si, že jeho ruka hrající si se svojí pýchou, je ruka Davida. Napadaly ho ještě absurdnější myšlenky, proto raději přidal na rychlosti svých pohybů, aby měl brzy za sebou to náhlé citové vzplanutí, a po orgasmu se trošku zklidnil. Nejvíc ho ale vzrušila vzpomínka na to, že měl ještě před malou chvílí Davidovo sperma na svých prstech. Tato myšlenka byla onou poslední kapkou, která byla potřeba k tomu, aby mohl přetéci Ondrův pohár rozkoše. Silný orgasmus zazmítal krásným mladým osmnáctiletým tělem. Následovala série výstřiků, které blonďák pochytal do dlaně pravačky. Po pěti erupcích již byla dlaň plná životadárné lávy, až mu začala mezi palcem a ukazovákem vytékat na podlahu. Když nával vzrušení ustal, Ondra vstal, své semeno otřel do ručníku, který visel na háčku u dveří. Nezapomněl ani na pár kapek na zemi, které rozetřel podrážkou tenisky. Celé toto jeho vzplanutí mělo ale za následek, že se přestal Ondra soustředit na práci. Jeho mysl byla nyní zaměstnána Davidem. Situace jako ve špatném snu.
Když opět vyšel Ondra s novou várkou hotových fotek do přední místnosti, David již měl rozložené vyleštěné snímky po lavicích a věnoval se jejich studiu. Na všech byli sportovci z přeborů. "To se ti Ondro opravdu moc povedlo", pochválil ho mladíček. David mohl na snímcích atletů, basketbalistů nebo fotbalistů nechat oči. Ondrovi snímky byly většinou detaily, pořízené teleobjektivem. Oči hocha se popásaly na nádherných sportovcích ve všech možných pozicích. Věděl, že takto by to on neuměl vyfotit, i kdyby se snažil sebevíc. Ondra na to měl prostě oko, proto byl jednička. Jak si ty snímky prohlížel, ucítil na sobě Ondřejův pohled, který se do něj zezadu zabodával. Zprvu si toho nevšímal, ale když to již nějakou dobu trvalo, otočil se a skoro prosebně se Ondry zeptal, zda s něčím nepotřebuje pomoci. Ondra v jeho oddaném pohledu vyčetl náznak vzrušení. Musel jednat okamžitě, protože by si to byl za pár vteřin rozmyslel. Přistoupil a naklonil se nad Davida, který klečel na židli a byl nahnutý nad snímkami, kterých se nemohl nabažit. Ondra se opřel loktem jedné ruky o jeho záda a prsty druhé ruky mu zajel do prstýnků jeho vlasů, a tiše mu povídá. "Davide, fakt se ti líbí"? "No, jsou super", odpověděl popravdě mládenec. "A snad jsem je i správně vyleštil", rád by se byl dočkal pochvaly. "No víš, já nyní nemyslím fotky, ale kluci na nich", prohodil polohlasem Ondra. David ztuhnul. Mlčel a pár vteřin raději dělal, že otázku neslyšel. Ondra ale začal hovor na toto téma znovu. Hoch honem nevěděl kam s očima, ale po chvíli se přece jen podíval do těch Ondrových. Myslím, že bych ti měl Davide říci, o sobě pravdu, protože by ses to stejně od někoho dozvěděl, protože to už dost lidí o mě ví. Víš, v životě si můžeš leccos naplánovat, ale někdy se vyskytnou věci, které ovlivnit nemůžeš. Chci, abys věděl, že jsem gay. Říkám ti to raději sám a nebudu se na tebe zlobit, když sem kvůli tomu přestaneš chodit. Umím pochopit, že někomu to nemusí být příjemné", doříkal svůj monolog Ondra. David na něj vykulil oči, až z toho zjištění se mu krev přelila do hlavy, což zapříčinilo jeho náhlý nachový odstín jeho obličeje. "Říkám ti to hlavně proto, protože myslím, že jsem se dokonce do tebe zamiloval", dodal, a pohled jeho očí prozradil, že nelže. Krajinu posedlou tmou najednou navíc zalilo i ticho. Netrvalo však příliš dlouho. Ondra nechal Davidovi dostatek času, aby se s touto novinku nějak mohl srovnat, a počítal, že se kluk zvedne a odejde. To, co se mu ale vrátilo jako odpověď, mu vyrazilo dech. "Víš Ondro, neomlouvej se, u mě je to nějak podobně" přiznal barvu David, a nemohl si nevšimnout, jak se Ondrovi údivem pootevřela ústa. Oba kluci ale naráz ucítili, jak z nich spadla obrovská tíseň a projel elektrizující pocit souznění duší. I když je dělily od sebe dva roky věku, v tu chvíli si to ani jeden z nich neuvědomoval. Ondra vzal přátelsky Davida okolo ramen a na upevnění jejich přátelství mu dal na tvář lehounký polibek. Ten zavřel oči a myslel, že je to sen, co musí zase skončit. Ondrův polibek, co voněl po mentolu jeho žvýkačky, mu chtěl David oplatit. Vzal ho kolem krku a začal si hrát s jeho hebkými blonďatými vlasy, které se na jeho ramenech stáčely do ruličky. Dodal si odvahu. Pohledy jejich očí se střetly a předaly si informaci o vzájemné touze jednoho po druhém. Pohled staršího prosil chci tě, mladší mu odpovídal vezmi si mě. David se vzrušením celý chvěl, protože to byl jeho první kontakt s klukem. Zavřel oči, aby si ničím nepokazil ten kouzelný pocit prvního polibku. Ondra byl kluk zkušený a myslel si, že i David má již jisté věci též za sebou. Že tomu tak není, zjistil, když se pokusil o kontakt svého jazyka s jeho. David měl pevně sevřené rty a Ondřeje si dál nepustil. Ten se ale zachoval taktně, když zjistil, že má co do činění s "nepolíbeným". Svoji rukou ho pohladil po čele a po obličeji. David si uvědomil, že cítí vzrušující vůni Ondrova mužství, která mu na ní zbyla po nedávném orgasmu. "Davide, hlupáčku, zašeptal, takto se možná líbá tetička na nádraží, a ne kluk, kterého miluješ. Musíš se uvolnit a uvidíš, že se ti to bude líbit", dodal povzbudivě. David ucítil, jak Ondrova špička jazyku labužnicky přejela po jeho horním rtu, a navlhčila jemné chmýří pod nosem, z něhož jistě bude jednou hezký knírek. David pociťoval vrchol blaha. Trošku povolil zatím pevně sevřené rty, čehož Ondra okamžitě využil a jemně mezi ně zasunul špičku jazyku, která se zarazila o jeho zuby. Chuť toho mladíčka byla opojná. Ondra ucítil, že dokonce David lehce stiskl špičku jazyka svými rty. Proto se odvážil jít ve svém školení polibků dál. Vzal jemně do svých dlaní Davidovu hlavu, trošku ji zaklonil a pokusil se dostat celý jazyk do jeho úst. Manévr se povedl, a ve vteřině byla ta sladká, souměrná ústa s krásnými bílými zuby, dobita. Ondrův jazyk se potkal s Davidovým. Chvilku si na sebe zvykaly, a jakoby se zkoumaly. Opojný pocit prvního horkého a vlhkého polibku milované osoby si oba kluci dosyta užili. Když se na sebe při divokých polibcích tiskli, oba cítili, jak jsou vzrušení a jejich nástroje byly opět připravené k akci. David si připadal jako v sedmém nebi. Zkušenější Ondra věděl, na jak tenkém ledu citů se ale pohybuje, a nějakou nepředložeností by byl nerad o Davidovu přízeň přišel. Ten se však z Ondrových polibků cítil úplně jak smyslů zbavený, a vůbec by se byl nebránil i dalším sexuálním aktivitám, protože dokonalejšího kluka než je Ondra, zatím v životě nepotkal.
David čekal, co se bude dít dál, ale Ondra zatím zůstal jen u polibků, a k ničemu dalšímu se neměl. Zajel proto svojí rukou do jeho rozkroku, a začal ho hladit, aby mu naznačil, že by rád více. "Podám ti prst, a ty hned chceš celou ruku", zašeptal mu do ucha. "Davídku, miláčku, nepospíchej, počkejme s tím ještě nějaký den, ať můžeme oba vstřebat ten příval vzájemné rozkoše. Budu nejšťastnějším klukem, až budeme poprvé spolu, ale nyní to nepokaz." David jeho prosbu vyslechl a trochu se za svoji nadrženost zastyděl. Jako omluvu, a důkaz že to chápe, chytil Ondru kolem krku a vášnivě ho znovu políbil. Jejich polibek a vzájemné hlazení trvalo několik dalších minut. "Nech už toho ty divochu, nebo ty fotky dnes nedoděláme", poznamenal Ondra, přitom ocenil, jak je ten kluk učenlivý. Nemohl se již dočkat na další pokračování výuky svého mladého milence. Uvědomil si, že díky školní fotokomoře budou mít zajištěný i dostatek soukromí. Hlavou mu proběhly barvité myšlenky a David při pohledu na jeho tvář přesně uhádl na co myslí. "Ondrášku, jdi raději dodělat ty fotky, nebo za sebe neručím", provokoval ho s úsměvem ve tváři David. "Nenecháme to raději na zítřek", navrhnul mu Ondra. "Myslím, že dnes již nemám sílu toho mnoho udělat. Já bych to dorazil zítra, mám odpoledne čas, ale nevím, jak si ale na tom ty, protože pochop, že budu potřebovat zase tvou pomoc s leštěním", dodal, a oba se začali hlasitě smát…
Cestu domů si kluci zkrátili přes park. David se cítil jak opilý štěstím. U Ondry tomu bylo podobně. Šli vedle sebe, jen co noha nohu mine, s pocitem sounáležitosti a opojeni štěstím z nového vztahu. Mlčeli, ale přesto oba věděli, na co myslí ten druhý. Než vyšli z parku na rušnou ulici, chvilku se zastavili u malého altánku. Když se ujistili, že nikde na blízku nejsou žádné zvědavé oči, tak se v šeru zahradní stavby, pro dnešek naposledy, políbili. Potom vyšli na ulici, a každý zamířil k domovu v jiné části sídliště. David se ještě několikrát za Ondrou otočil, než mu zmizel za rohem. Uvědomil si, snad poprvé v životě co tu bydlí, že celým sídlištěm se rozlévá překrásná až sladce opojná vůně rozkvétajících akátů. Rozkvetlé akáty mu již navždy budou připomínat vůni jeho první lásky.
12.11.2022 19:28

Skvěle se čte, bude pokračování?