Kuba

Takže, dostal jsi dvě pětky, přišel jsi pozdě do školy, neuklízíš si pokoj a ráno jsi byl na mě drzý, vypočítávala máma Kubovi hříchy za uplynulý týden. Seděla v obýváku na sedačce a Kuba stál před ní se klopenou hlavou. Tahle bilance byla každý týden v pátek večer a nejméně jednou za měsíc to pro Kubu dopadlo špatně, byl bit. Tak kdy jsi naposledy dostal? Řekla máma. Kuba mlčel. Takže zítra dostaneš pořádně pře zadek! Konalo se to tedy v sobotu dopoledne. Po snídani jela máma s Kubou do nákupního centra, moc na něj nemluvila. Když přijeli, tak mu řekla běž do obýváku a připrav si vysvlečenej zadek! Kuba šel do obýváku. Sundal si mikinu a hodil ji na křeslo. Pak si stáhl kalhoty a slipy až ke kolenům a položil se na sedačku. Vyhrnul si tričko a pak už jen čekal… Máma si na ten Kubův zadek přinesla proutek. Rozpřáhla se a švih přes ten holý zadek! A znovu! Kuba začal vzlykat, pak se rozplakal, ale neřval. Na zadku přibývaly červené proužky. Kuba držel a necukal se, věděl, že by to bylo horší. Na trestání už si zvykl. Máma mu trestala ten jeho vysvlečený zadek celkem pravidelně. Někdy dostal jen vařečkou přes slipy, ale většinou byl bit na holou, prutem, nebo řemenem a máma mu nedávno řekla, že si na ten jeho zadek pořídí rákosku… Občas musel stát v koutě s předpaženýma rukama anebo klečet v koupelně na dlaždičkách. A taky měl slíbeno, že za pozdní příchod kamkoliv dostane brzo na chodidla. Výprask na chlapcův holý zadek pokračoval, Kuba tiše plakal. Máma rány nepočítala, bila vždycky Kubu, dokud nebyl zadek celý pruhovaný. Máma přerušila trestání a řekla Kubovi, aby se šel přehnout přes křeslo. Kluk se zvedl ze sedačky, kalhoty mu spadly na kotníky. Utíral si oči a vzlykal. Sundej to! Řekla máma. Kuba se sehnul a stáhl si přes kotníky kalhoty a slipy, nechal je na zemi. Kubík šel ke křeslu a přehnul se tam ze strany přes opěradlo. Nastavil tak pořádně tu jeho trestanou holou zadnici na další bití… Máma ho dál trestala. Proutek švihal ty jeho holé půlky, už byly hodně pruhované, ale pořád na nich bylo dost bílého místa… A tak byl Kuba švihán dál, otřásal se pláčem. Zadek ho bolel a pálil, měl ho jako v ohni. Jak to asi bude bolet tou rákoskou? Přemýšlel Kuba, asi hodně, moc… Konečně máma usoudila, že je Kubův zadek už dost zmalovaný a přestala ho přes něj švihat.

Komentáře

Nový komentář