Seděl jsem v autě s rodiči cestou zpátky, domodřený, k smrti unavený, ale hodně, hodně spokojený. Na krku se mi totiž houpala stříbrná medaile. „Jen“ stříbrná - motivace je úžasná věc, ale můj poslední soupeř byl svou technikou někde trochu jinde než já. Hodně jinde. Později jsem se dověděl, že vyhrál poslední tři ročníky, takže mě to zase tak moc nemrzelo. A kromě toho, cíl jsem splnil. Poprvé v životě jsem měl důvod na sebe být opravdu hrdý. Měl jsem ale pocit, že táta byl z mého úspěchu ještě nadšenější než já. Když při cestě domů zuřivě předváděl všechny ty údery a kopy, málem jsme se dvakrát vybourali.

Medaili jsme vyhráli všichni z naší tajné skupiny, Lukáš a Pakoš bronz, Modrák vybojoval dokonce zlato. Nevím, jestli se Magor opravdu učil u mistrů v Albequerque, ale jeho motivační technika rozhodně zabrala. Šťastnějšího jsem ho nikdy neviděl. Rozdával úsměvy na všechny strany, poplácával nás po zádech a dokola opakoval: „Já věděl, že nejste takoví sráči, jak vypadáte.“ Jen jednou pak nenápadně zahuhlal: „Na té výhře se ještě domluvíme.“

V noci jsem nemohl usnout, částečně bolestí, částečně z rozrušení a částečně nervozitou. Pořád jsem si všechno znovu a znovu v hlavě přehrával. Byl jsem tak rozrušený, že jsem ani nešel na erotické stránky, a to je co říct.

Na příštím tréninku nás Sensei přede všemi pochválil jako příklad pro ostatní. Co jsem se pak bavil s ostatními, něco takového nikdy neudělal. Slíbili jsme, že mu medaile odevzdáme, aby je mohl nechat zasklít a konečně něco taky v tělocvičně vystavit.
Samozřejmě se s námi nenápadně domluvil, jak “to” proběhne. Rozdělil si nás všechny po jednom do několika dnů, ať si to vyřídíme doma, že budeme v tu dobu někde pryč. A na smluvené místo si pro nás přijede autem. Další instrukce se dozvíme ten den, ale máme si vzít sportovní věci. Kimono prý ne, o karate to nebude. A samozřejmě ten, kdo by chtěl vyzvídat od kolegy, který už by to měl za sebou, bude vyloučen z možnosti výhru získat.

První byl na řadě Pakoš. Když jsme ho po jeho “akci” viděli na tréninku poprvé, jenom smutně zakroutil hlavou a nic neřekl. Celkem snadno se z toho dalo vyvodit, že mu to nevyšlo. Pamatovali jsme ale na Magorovu hrozbu, takže jsme dál nevyzvídali.
Následoval Modrák a Lukáš, ale ani oni dva štěstí neměli. Začínal jsem o celé té akci mít svoje pochybnosti. Modrák byl fyzicky mnohem zdatnější než já, takže když to nedal on, jakou šanci můžu mít? Říkal jsem si, jestli nás Magor jenom nevyužil nějakým klamným příslibem. Na druhou stranu, za tu medaili by to ale nakonec stálo i bez téhle „výhry“, takže stěžovat si moc nemůžu.
Konečně přišel den D. Byl jsem nervózní jako myš na výstavě koček. Spoustu času jsem strávil vyhledáváním různých typů a triků na první soulož, takže jsem si ho ten den před odjezdem jednou vyhonil. To mělo pomoct lepší výdrži. Já běžně denně honil 3x – 4x, takže jedno číslo předem by mělo být tak akorát. Dál jsem se dočetl o dechových cvičeních, které by měly pomoct přenést krev z penisu, ale to mi zase přišlo trochu nebezpečné – jakože bych taky mohl v kritickou chvíli úplně selhat. To byly dva moje největší strašáky stojící na opačné straně barikády – selhání nebo předčasná ejakulace. Chtěl jsem na ni prostě udělat dojem.

Rodičům jsem řekl, že jdu ke kamarádovi a odešel jsem s neskutečným očekáváním. Sensei pro mě přijel ve stanovený čas na stanovené místo. “Nastup si,” zavrčel na mě místo pozdravu.
Trochu ve mně zatrnulo a moje nervózně rozradostněná nálada byla ta tam. Na to, jak se k nám dosud měl za to, jakou jsme mu udělali radost, byl teď očividně naštvaný. Neměl jsem nejmenší tušení proč. Cíl jsme splnili, nic jsem mu neprovedl, nikde jsem nevyzvídal, nic jsem nikomu neřekl… tak co má proboha za problém?

Cestou jsem nad tím usilovně přemýšlel a trochu mě začínalo děsit, že vlastně vůbec netuším, kam jedeme a co tam budeme dělat. Klidně mě mohl zavézt někam za Prahu, tam mě praštit tyčí do hlavy a moje tělo někde zakopat. Podle toho, jak se na mě tvářil, by mě něco takového moc nepřekvapilo a teď mě mrzelo, že jsem rodičům řekl, že jdu ke kamarádovi. Jestli mě zabije, tak ať si to pak aspoň odsedí, hajzl jeden.

Ta situace byla ujetá ještě z jiného důvodu. Celé to působilo, jako bych jel do bordelu a vezl mě tam můj vlastní strýc, který by si pak někde venku četl noviny. Zkrátka a dobře nakonec jsem si říkal, jestli to radši celé neodpískám. A pak mě napadl ještě třetí důvod, proč je to celý hrozně divný a hrozně mě překvapilo, že mě to napadlo až teď.

Postupně jsme odbočili z dálnice na silnici a ze silnice následně na prašnou lesní cestu. Chvíli jsme po ní jeli, já neměl naprosto nejmenší tušení, kde to proboha jsme, ale to bylo koneckonců jedno. Míjeli jsme malé baráčky, postupně ale zmizely i ty a my dojeli na kraj nějakého lesa. Slunce svítilo, ptáčci zpívali a já byl neskutečně mimo, skoro jsem měl regulérní strach.
U lesa už na nás čekala. Měla na sobě uplé bílé tričko a kraťasy na běhání a byla ještě krásnější, než jsem si ji pamatoval. Vlasy měla svázané do culíku. Moc jí to slušelo.

Rychle jsem vystoupil z auta a byl připravený začít prchat pryč. Magor vystoupil, na ni se ani nepodíval a hned na mě spustil. „Ty budeš stát tady u auta, ona pár metrů dál u lesa. Oba dva vystartujete najednou. Když ji chytíš, bude tvoje. To je celý,“ propaloval mě pohledem.

Aha, takže hra na honěnou? To se mi nezdálo moc fér. Já byl docela rychlý a holky jsou přecejenom trochu pomalejší. Jenže předtím bylo potřeba ještě něco vyřídit. Třetí důvod, proč je to celé hrozně ujetý, který mě napadl až v autě.
Sebral jsem veškerou svou odvahu a zeptal se Magora, který pořád vypadal, jako by mě v duchu trhal na kousky: “Můžu si s ní na chvíli promluvit?” Překvapeně zvedl obočí, ale neřekl nic a jenom přikývl.
Nesměle jsem došel až k ní. Energicky se protahovala.

“Ahoj,” pozdravil jsem.
“Ahoj,” usmála se. Zvědavě na mě koukala a čekala, co bude dál.
“Chtěl jsem ti jenom říct,” začal jsem, ale nějak jsem se zakoktal. Zavřel jsem oči, chvíli počkal a začal znovu a pomaleji. “Že tohle je divný.”
Naklonila hlavu na stranu a znovu se začala protahovat. “Divný?”
“Jo. Víš, jestli to nechceš dělat, tak nemusíš. Nechci tě do nutit do ničeho, co bys nechtěla.” Tak, a bylo to venku. Pro všechnu tu práci s Turnajem jsem si nevšiml, že tohle všechno pro ni třeba nemusí být úplně komfortní. A já nechtěl nikoho de facto znásilnit. Byl jsem nadržený, jako každý v mým věku, ale pořád jsem měl nějaké meze. Moje libido ale samozřejmě začalo mlátit hlavou o zeď, jaký jsem debil.

Usmála se na mě ještě víc a v očích se jí trochu zalesklo. Z nějakého důvodu vrhla vítězoslavný pohled na Magora, který se snažil budit dojem, jakože nás neposlouchá. Pak se otočila zase ke mně.
“Jsi hrozně milej, ale dohoda je dohoda. Nemám na vybranou,” odpověděla, jako bychom se bavili o tom, že místo na její oblíbenou operu půjdeme na fotbal.
“Ale-“
“Neboj, bude to v pohodě. Ale díky,” mrknula na mě a šla se připravit na startovní čáru.
V duchu jsem pokrčil rameny. Aspoň budu mít čistý svědomí, až ji chytím. V rychlosti jsem se taky trochu rozehřál, abych si nenatáhl sval nebo tak něco, ale počítal jsem, že moc dlouho běhat nebudu.
Připravil jsem se na start. Magor nám to odpočítal. „Tři, dva, jedna, TEĎ!“

A vyrazili jsme. Respektive ona vyrazila, já jsem podle všeho jenom tak rychleji vyšel. Byla neuvěřitelně rychlá – a to jsem byl v naší třídě v běhu na 60 metrů jednoznačně nejrychlejší. Zkusil jsem ještě přidat, ale spíš než že bych ji doháněl se mi spíš jakž takž přestala vzdalovat. To je fajn, ale takové tempo moc dlouho nevydržím, na čtyřstovky mě nikdy moc neužilo.

A pak mě to trklo. Už jsem si vzpomněl, kde jsem ji viděl, proč mi byla povědomá. Loni na konci školního roku jsme na našem školním oválu pořádali nějaké atletické hry. A ona tam byla, určitě tam byla, říkal jsem si, že je taková hezká a sympatická.
A vtom mi došla další věc – Magor tohle věděl. Narafičil to. Bylo mu jasné, že ona bez problému všem uteče, takže žádná ztráta panictví se konat nebude. Žádné hypotetické znásilnění. Vlastně nemělo smysl se snažit ji dohonit. Začínal jsem chytat kyslíkový dluh, tak jsem se na to vykašlal. Postupně jsem zvolnil, až jsem zpomalil do rychlé chůze. Ona už byla samozřejmě někde daleko za kopečky. V klidu jsem se procházel lesem a přemýšlel. Bylo takové vedro, že jen za tu cca minutu, co jsem běžel, jsem byl hrozně zpocený.

Měl bych se cítit podvedený, ale nebylo to tak. Motivace zafungovala a já jsem konečně vystoupil ze své pohodlné průměrnosti a pokusil se dosáhnout něčeho většího. Překonal jsem svůj strach z toho, že zjistím, že mi třeba něco nejde a že jsem úplně k ničemu. A zjistil jsem přitom dost důležitou věc. Něco mi jde a nejsem úplně k ničemu! Dokonce i ve škole se mi dařilo líp.
Jenom jedno mi pořád vrtalo hlavou. Když Magor věděl, že nemám šanci ji dohonit, tak proč na mě byl tak hrozně naštvaný? To nedávalo vůbec smysl. Nemohl být přece naštvaný, že jsem nevyhrál zlato – i z té stříbrné měl přece hroznou radost. Tak co za tím-
„Baf!“ ozvalo se za mnou a já leknutím trochu nadskočil: „Ty cype kurva Ježíši Kriste!“ zkombinoval jsem své nejoblíbenější kletby.

Stála za mnou, při mém výkřiku pobaveně uskočila stranou a začala se smát na celé kolo. „Ty cype kurva Ježíši Kriste? To teda slyším poprvé!“ Měla hrozně roztomilý smích.
Srdce mi bušilo rychleji než kolibříkovi po dvou Redbullech. Držel jsem se za srdce a pomalu se vydýchával. „Ty chodíš jak duch!“
„Ani ne, to spíš ty chodíš hrozně zamyšlenej a neposloucháš okolí. Kampak sis vyšel? Na vycházku? Nemáš náhodou nějaký závod?“ popichovala mě.
„Vzpomněl jsem si, kde jsem tě viděl a došlo mi, že nemám šanci tě dohnat.“
„Takhle ale namotivovaný karatista nemluví, tsk tsk tsk! Ale někdo chytrý ano, to zase jo,“ poklepala si na čelo. „Já říkala, že jsi bystřejší než ti ostatní.“
Pokrčil jsem rameny. „Tak není důvod v tom pokračovat, ne?“
Chvíli přemýšlela. „Pojďme se aspoň na chvíli projít,“ navrhla. „Tudy,“ nečekala na mou odpověď a vyrazila. Následoval jsem ji a srovnal s ní krok. Druhá varianta byla vrátit se k Magorovi, a to se mi moc nechtělo. Pomalu už jsem zase chytal dech.

Chvíli jsme šli mlčky, ozývalo se jenom křupání větviček a listí pod našima nohama. Slunce přes stromy pěkně pálilo, bylo to cítit i v lese a já si znovu uvědomil, jak jsem hrozně zpocený. Doufal jsem, že to není moc cítit. Ona nebyla ani zadýchaná. Kdo ví, jak daleko se za mnou musela vracet. Moje ego dostalo ránu na solar.

Šli jsme spolu vedle sebe a já si připadal jako na nějakém dost ujetém rande. S holkou jsem pochopitelně nikdy takhle o samotě nebyl, natož v lese. Vždyť jsem se s nima o samotě nikdy nebavil. Vždycky byly v kroužku, takže i kdybych chtěl, odchytit nějakou samotnou byl takřka nadlidský úkol. Byla to pro mě velmi nová situace. Velmi nezvyklá a velmi trapná. „Vypadáš zamyšleně,“ poznamenala.

„Chci se tě na to zeptat.“
„Do toho, ještě bych kvůli tomu nespala,“ řekla naoko ironicky, ale usmála se, aby ukázala, že to nemyslela zle. Začínala se mi líbit čím dál víc.
„Jak jsi na něco takového mohla přistoupit?“
Chvíli se zarazila, ale pak pokrčila rameny. „Měla jsem svoje důvody. Jeden z nich byl ten, že jsem věděla, že tu šanci dostaneš i ty.“
To zarazilo pro změnu mě. Něco takového jsem nečekal. Byl jsem od holek zvyklý spíš na naprostý ignor, maximálně nějakou tu herdu do zad nebo ramene. To kvůli těm výstřihům, o kterých jsem se už zmiňoval.
„Párkrát jsem tě viděla, když jsem s holkama čekala před vaší školou,“ pokračovala. „Líbil ses mi, ale pak…“
„No?“ pobídl jsem ji.
„Znáš Radka Kratochvíla?“
„To mi nic neříká,“ zavrtěl jsem hlavou.
„Je to takovej černovlasej malej ňuník s brýlema.“
Asi mi došlo, o čem a o kom bude mluvit a málem jsem řekl něco jako „Aha, takovej přiblblej nýmand“, ale naštěstí jsem se včas zarazil.
„Ten jak ho ve škole občas šikanovali. A nejvíc jeden deváťák, takovej velkej a hrozně blbej, se zkaženýma zubama.“

Věděl jsem, kam tím míří. Byl to jeden z těch dnů, kdy jsem neměl moc náladu, dostal jsem čtyřku z chemie a o polední pauze se tam tenhle velkej dement začal po tom malém vozit. Zasáhl jsem a trochu jsem doufal, že se s tím zmetkem porvu, abych si spravil náladu, ale on překvapivě docela rychle vycouval. Zvedlo mi to opět trochu sebevědomí a tomu malýmu jsem navrhl, aby začal chodit k nám na karate. Říkal, že si to rozmyslí, ale na tréninku jsem ho nikdy neviděl. Doufám, že si nemyslí, že ho bude pořád někdo v životě zachraňovat.

„Chápu,“ přikývl jsem. „Ale vlastně nechápu,“ dodal jsem.
„On je to brácha mojí nejlepší kámošky.“
„Aha,“ odtušil jsem. Takže jsem u ní měl plusové body. To je dobré!
„A jak jsem tě vídala před školou, tak na rozdíl od ostatních jsem nikdy neměla pocit, že jsi namarchrovanej. A nakonec jsem tě viděla na Turnaji. To bylo skvělý, ale měl bys zapracovat na stabilitě. A rychlosti.“
Už už jsem se chtěl ohradit, co o tom tak může vědět, ale naštěstí jsem si to rychle rozmyslel. Vždyť mi vlastně složila poklonu.
„A teď, jak jsi za mnou přišel, že to nemusíme dělat… to bylo vážně hrozně milý. A díky tomu všemu jsem se rozhodla.“
„O čem?“
„Že s tebou bych si dala říct, jestli chceš,“ odpověděla a ani se nezačervenala. Jako bychom se domlouvali, že půjdeme do kina.
To mě poněkud vykolejilo. Málokdy vám v podstatě neznámá krásná sexy vysportovaná milá holka na procházce v lese řekne, že by si to s vámi ráda rozdala. „Dobře,“ řekl jsem a následně to slovo ještě třikrát zopakoval. „Dobře!“ uzavřel jsem to nakonec.
„Dobře!“ napodobila mě a zasmála se. „Máš skvělou slovní zásobu, hotovej rétor.“ Chvíli bylo ticho. „Tys to ještě nikdy nedělal?“ zeptala se.

Málem mi zaskočilo. Opravdu jsem nebyl zvyklý, že by se mě kdy nějaká holka na takové věci ptala.
Na krátkou chvíli mě napadlo, že je to nějaký hodně sofistikovaný kanadský žertík. Že ji někdo navedl, aby to celé hrála. Ta druhá varianta byla, že se jí fakt líbím, a to mi přišlo jako ještě absurdnější myšlenka.
„Ne,“ přiznal jsem se. Stejně by na to asi přišla sama. Počkat, jak to myslím? Copak já opravdu… já jdu… já za chvíli… začala se mi trochu motat hlava.
„To nevadí. Já už to jednou dělala, ale nikomu to neříkej,“ mrkla na mě. Opravdu nevím, komu bych něco takového vykládal, ale stejně jsem přikývl, jako že je její tajemství u mě v bezpečí. „Ten kluk se mi vlastně ani moc nelíbil, ale všechny holky se pořád vytahovaly, jak už to mají za sebou, tak jsem to chtěla taky zkusit.“
„A?“
„Nic moc,“ uzavřela to. „Čekala jsem asi něco víc.“
„Ale před chvílí jsem ti řekl, že já nikdy… takže…“
„To nevadí, horší než on ani být nemůžeš,“ mávla rukou. „Navíc, já jsem teď docela nadržená.“

Znovu jsem se málem zakuckal, ale tentokrát jsem to ustál lépe než v těch předchozích případech. Začínal jsem si na ty hlášky a celou tu situaci asi zvykat nebo co.
„Kam to vlastně jdeme?“ trochu jsem se vyděsil, protože já neměl ani tušení, kde to jsem.
„Do domu jedný mý kámošky. Bude trojka!“
Tentokrát jsem se rozkuckal doopravdy, až mě musela se smíchem plácat po zádech. „Tebe tyhle řeči vážně rozhodí, co? Promiň! Dělala jsem si srandu. Jsou na dovolený, ale já mám klíče. Budeme tam mít soukromí, teda pokud mě nechceš vohnout rovnou tady.“

Podobný slovní výpad jsem už čekal, takže jsem se na ni jenom zašklebil. „Ale co-„
„Magor? Neboj, ten na nás čekat nebude. Má svoje instrukce.“ Byl jsem tak rozrušený, že mi pořádně nedošlo, co to vlastně řekla. Spíš mi vrtalo hlavou něco jiného. Jsem v situaci, za kterou by každý můj spolužák vraždil. Za chvíli skončím v posteli s krásnou holkou, která mě chce a navíc vím předem, že k tomu dojde. To byl naprosto skvělý pocit. Tak proč jsem se necítil jako ten největší king na světě?

Odpověděl jsem si sám: Protože jsem byl panic, který všechny svoje znalosti o sexu čerpal z internetu roku 2002. Co když to nějak zkazím? Co když se mi nepostaví? Dřív stačilo jenom to, že se o mě holka otřela, aby se mi postavil. Teď? Teď byl zbaběle schovaný a vůbec se neměl k nějaké aktivitě. Jestli něco, spíš se mi chtělo zvracet. Opravdu báječný.

* * *

„Já si jenom odskočím, zatím tady počkej.“
Stál jsem v obývacím pokoji a rozhlížel se kolem. Klasický obývací pokoj, s gaučem, televizí a tak. Byl jsem nervóznější než před Turnajem. Snažil jsem se zaměstnat mysl a odvést ji od věcí příštích, tak jsem se bavil tím, že jsem počítal všechny fotky a obrazy, které tam byly vystavené. Když jsem si byl jistý, že jich je opravdu 11, začal jsem uvažovat, jakou úhlopříčku má asi ta televize. Byla vážně velká. „Nechceš si taky odskočit?“ zjevila se vedle mě. Lekl jsem se, ale tentokrát to nekomentovala.
Zavrtěl jsem hlavou.

Zvedla okraj svého trička a čuchla k němu. „Ještě si dám sprchu.“ Když to teď řekla, uvědomil jsem si, že trošku zpocená vlastně je. A že mi hezky voní. Já na tom musel být podstatně hůř, zastyděl jsem se. „Nechceš jít se mnou?“ navrhla.
Tak. A bylo to tady. Den D. Hodina H. Minuta M. Celá moje budoucnost se teď bude odvíjet od následujících okamžiků. Dobře, to je možná trochu přehnané, ale v tu chvíli mi to tak připadalo.

„Tak jo,“ odpověděl jsem přiškrceně.
Usmála se, vzala mě za ruku a odvedla mě do koupelny. Na nic nečekala a začala se svlékat – tričko, kraťasy, podprsenku a vmžiku i kalhotky. Než jsem se nadál, stála přede mnou úplně nahá. To bylo poprvé, co jsem viděl nahou holku. Vlastně podruhé, ale to poprvé bylo tak dávno a byl jsem tak překvapený, že jsem si to ani pořádně neužil. Teprve teď jsem si všiml, jaké měla vypracované břišní svaly. Nebyl jsem si jistý, jestli to je díky běhu, nebo jestli dělá nějakou další atletickou disciplínu, ale-

„To se budeš sprchovat oblečenej?“ zeptala se. Zase jsem se trochu zapomněl. Začervenal jsem se a rychle jsem ze sebe svlékl zpocené oblečení. Během chvilky jsme tak byli nazí oba. Všiml jsem si, že má pořád vyholenou tenkou čárečku. Bylo to hrozně sexy. Já byl oproti ní zarostlý, ale nevypadalo to, že by jí to nějak vadilo.

Vešla do sprchy, já hned za ní a dával jsem si dobrý pozor, abych se jí nedotkl nebo o ni nějak nezavadil. Jenže to se ve sprchovém koutě stavěném pro jednoho dělá dost těžko, takže jsme se o sebe otírali jakože docela dost. Pustila horkou sprchu – na to vedro venku to nebylo úplně ideální, ale studená sprcha by mi asi v téhle situaci zrovna nepomohla – a začala se rychle mydlit. Následoval jsem jejího příkladu a přitom se snažil na ni moc nezírat a pokud možno se jí nedotýkat. Ale to samozřejmě bylo dost marné. Zdálo se mi, že se o mě otírá trochu víc, než by bylo nutné.

Na druhou stranu ze mě padla jedna velká nejistota – jestli jsem se bál selhání, tak už jsem se ho bát nemusel. Při pohledu na její krásné štíhlé sexy tělo, ta malá, ale pevná prsa, vyholenou čárku… se mi začal stavět do pozoru. Byla to úleva, i když jsem musel trochu zrudnout v obličeji, ale přes tu horkou sprchu to nebylo poznat. Znovu se usmála, ale nic neřekla a pokračovala v umývání. Když skončila, vyběhla ze sprchy a začala se utírat. Já byl rád za trošku soukromí a prostoru, takže jsem se umyl důkladněji a už se nemusel bát, že budu smrdět. Krásný pocit.

Když jsem vylezl ze sprchy, ani jsem neměl možnost se nějak utřít, protože v tu ránu byla u mě, objala mě kolem krku a začala mě vášnivě líbat. Ztopořený penis se jí přitom nalepil na břicho. V ten moment ze mě spadly poslední zábrany, veškerá nejistota a váhavost. Chce to, to už jsem věděl. A já to chci taky, to jsem zjistil právě teď. A mám na to.
Nemusím snad říkat, že jsem se ještě nelíbal, ale snažil jsem se improvizovat a polibky jí oplácel. Když mě to po chvíli přestalo bavit – jazyk je fajn, ale na jejím těle je spousta dalších míst, která jsem nikdy zblízka neviděl a která bych chtěl prozkoumat – přesunul jsem se na její krk a ramena a postupně je líbal, kam až mi jazyk dosáhl. Vzdychala a očividně si to užívala, což mě povzbudilo.

Ani nevím jak, ale ocitli jsme se (opět za stálého líbání) v pokoji nebo ložnici nebo co to bylo, nějak jsem neměl myšlenky na to moc koukat kolem. V podstatě jsem ji hodil na postel a pokračoval v líbání jejího těla – prolíbal jsem se až na její prsa. Neměla je sice moc velká, zhruba dvojky, možná ani to ne, ale to mi nevadilo. Bradavky měla krásně tvrdé, tak jsem zkoušel využít vše, co jsem se naučil z porna a líbal jsem hlavně je a sledoval její reakce. Co jsem tak vypozoroval, bylo, že měla nejradši jednoduché olizování, žádné sání a kousání s ní moc nedělalo. No, to za mě bylo v pohodě.

Líbal jsem je a hnětl a líbal a líbal a pořád dokola, až jsem měl trochu strach, aby je neměla moc od slin, ale nevypadala, že by jí něco vadilo.
Netušil jsem, kolik času mohlo uběhnout, tak jsem v duchu pro jistotu ještě napočítal do 60 a následně se přesunul na její pupek. Měla ho hrozně roztomilý a kolem něj se jí napínaly její břišní svaly. Ne že by měla vyloženě pekáč buchet, ale byly výrazné a bylo vidět, jak je vysportovaná. Bylo to hrozně sexy.

Ukázalo se ale, že je docela dost lechtivá, tak jsem se na břiše dvakrát nezdržoval a vjel přímo do finále – její kundičku. Vidět ji takhle poprvé naživo bylo dost zvláštní, ale okamžitě jsem se do ní zamiloval. Vzhledem ke své nezkušenosti jsem se rozhodl, že budu opatrný, a začal jsem tím, že jsem začal líbat prostor v klíně nejdřív na jedné noze, pak na druhé. A nakonec tam doprostřed… čárka nad její jeskyňkou byla hrozně roztomilá, tak jsem ji trochu pomazlil a pofoukal a nakonec se přesunul trochu níž. Opatrně jsem jí přejel jazykem po jejím sladkém tajemství a poprvé v životě ochutnal, jak chutná žena. Bylo to fantastické, kdybych nebyl tak nadržený, asi by mi to tak sexy nepřišlo, jenže já byl nadrženější než stepní koza v Zoo zavřená dva měsíce v karanténě. Její šťáva tak v ten moment byla to nejsladší věc, co jsem kdy v životě ochutnal. Roztáhla nohy, jak nejvíc mohla, takže se mi otevřel pohled na její nádheru v celé její kráse. Nikde jí nic nepřečnívalo, byla opravdu perfektní (ne že by mi v tu chvíli vadilo, kdyby tomu bylo jinak).

A tak jsem prostě improvizoval a zkoumal, kde bude asi nejvíc citlivá – samozřejmě že na svém klitorisu. Opatrně jsem líbal pysky, strany stehen, ohanbí, jeskyňku… letmo jsem experimentoval a zkoušel dovnitř strčit jazyk. Líbilo se jí to, líbilo se jí to asi všechno, podle zvuků, které vydávala. Bál jsem se, že nás někdo uslyší, ale pak jsem v duchu pokrčil rameny. Tak ať.

Strkal jsem do ní jazyk, sál její šťávu a na svou dřívější nervozitu si ani nevzpomněl. Pokračoval jsem, co mi síly stačily, ale její studnice byla podle všeho bezedná. Zároveň jsem se snažil každý okamžik, každý záhyb jejího těla, vrýt do paměti – z toho budu při osamělých večerech čerpat hodně dlouho. A kdo ví, kdy se mi něco takového zase poštěstí?
Pokračoval bych dál, ale v jeden moment se skoro rozplakala, vzala mě za hlavu a řekla „Už dooost, já už nemůžuuu,“ ale takovým krásně zasněným a uspokojeným hlasem. Hrozně mě to potěšilo. Položil jsem se nad ní a nechal jí chvíli vydechnout, protože byla docela zadýchaná a trochu zpocená. To mě potěšilo ještě víc – běh se mnou jí zabrat nedal vůbec, zato můj orál jí zničil. Hahá! „Ježišmarjá,“ zakryla si tvář dlaněmi a překulila se na bok. „Nikdy by mě nenapadlo, že to může být tak… intenzivní.“ Jestli bude takhle pokračovat, tak se nafouknu tak moc, že vyletím oknem.

„Teď chvíli já,“ řekla a vysoukala se nade mě. Myslel jsem, že mě čeká taky orál, ale asi na něj byla moc nadržená. Místo toho si na mě sedla a začala se přirozením otírat o můj penis. V tu chvíli jsem vytřeštil oči – byl to naprosto fantastický pocit. Když jsem jí lízal, tak to pro mě bylo fajn a vzrušivé, ale teď, když se ona otírala o mě, ten kontakt tam dole… to bylo něco nepopsatelného. Byl jsem tak moc vzrušený, že mě začaly brnět ruce. Netuším, čím to bylo, jestli se mi hodně krve dostalo do mozku nebo do ptáka nebo oboje… ale bylo to tak. Položil jsem je vedle sebe na postel a nechal je tam a čekal, jestli to nepřejde.
Zpočátku se otírala jenom lehce a pomalu, ale postupně se na mě začala pokládat větší vahou a začínala zrychlovat. Chtěl jsem ji obejmout za boky nebo hladit po prsou, ale ty zatracené ruce mě pořád hrozně brněly, takže jsem je vůbec necítil. Na druhou stranu bylo fajn, že jsem se mohl soustředit na něco jiného než na to, co se odehrávalo v mém rozkroku, jinak bych se už dávno udělal.

Když už jí přestalo bavit otírání, vzala můj penis do ruky a nasměrovala ho do sebe. Byla tak vlhká, že to šlo úplně hladce. Nasoukala se na mě a já…

Nic necítil. Vůbec nic. Ani když se na mně začala pomalu pohybovat nahoru a dolů.

To mě v první chvíli dost vyděsilo. Samozřejmě jsem slyšel o tom, že první sex nikdy není tak dobrý, jak by člověk čekal, ale tohle bylo trochu moc. Vůbec jsem to nechápal. Měl bych být bez sebe blahem a držet se zuby nehty, abych se neudělal.

Takhle jsem na sobě cítil jen její váhu a to, jak na mě pomalu narážela. Ale v oblasti rozkroku… nic. Nedal jsem na sobě nic znát a nechal ji, ať si užije aspoň ona. Když nic jiného, budu za hvězdu, jak dlouho vydržím. Měl jsem strach jenom z toho, abych nepřišel o erekci, ale pohled na to, jak se na mně houpe krásná sexy atletka mě docela vzrušoval, takže tohle asi nehrozilo.
Takhle to šlo nějakou chvíli, občas se naklonila tělem ke mně a líbali jsme se, to jsem pak musel převzít iniciativu já a poprvé si vyzkoušet pánevní pohyby. Po pár zásunech už mi to docela šlo, řekl bych, takže zatímco mě ona objala a lehce kousala do ucha (to se mnou nic nedělalo, ale tak co už), já jsem zatnul břišáky a začal do ní bušit zespodu. Nejdřív pomalu, potom rychleji a rychleji a nakonec jako sbíječka utržená ze řetězu. Úplně jako z porna. Pořád jsem nic necítil, takže z mé strany žádné nebezpečí nehrozilo.

Očividně se jí to líbilo, soudě podle vzdechů, které vydávala a občasného povzbuzování typu „Jo, jo, JOO!“, „Nepřestávej!“ a „Ještě! Ještě!“ Za jiných okolností bych byl v sedmém nebi, ale místo toho jsem přemýšlel, jestli takhle bude vypadat každý můj sex. Ta myšlenka mě trochu znepokojila. No, aspoň že ona si to užívala, pokrčil jsem v duchu rameny. Kromě toho to bylo docela dobré cvičení na břicho.

Když jsem v duchu napočítal do šedesáti (ke konci jsem počítal rychleji, protože mě břicho začínalo pěkně pálit), řekl jsem si, že by nebylo od věci změnit polohu. Bylo mi trochu líto jí kazit radost, ale tohle bych věčně fakt nevydržel. Trochu jsem zvolnil a lehce jí přes boky zatlačil na stranu. Po chvíli pochopila a vyměnili jsme si pozice na klasického misionáře. Tady se aspoň tolik nenadřu, říkal jsem si.

Penis si do sebe opět nasměrovala sama a já… jsem pomalu něco začínal cítit. Překvapilo mě to tak moc, že jsem se na chvíli zarazil. Bylo to tak, konečně jsem začal cítit tlak a teplo jejího klína. Úžasný pocit, tak krásně intimní. Teprve teď jsem si plně uvědomil fyzično jejího těla. Jakoby mě někdo praštil po hlavě a já se probudil ze snu s tím, že je to opravdové, že se mi to opravdu děje. A je to něco nádherného.

Tentokrát jsem musel být opatrný, protože s nezřízeným bušením bych dlouho nevydržel. Zkoušel jsem různě měnit rychlost, vychutnávat si to a nikam jsem nespěchal. Chvíli jsem byl opřený rukama a koukal na ní (a hlavně na její prsa), chvíli jsem se na ní položil a měl hlavu vedle ní. Zkoušel jsem jí žužlat ucho, protože mi to přišlo jako dobrý nápad, když ho žužlala i ona mně, ale po chvíli jsem zjistil, že olizuju roh polštáře. Naštěstí byla do aktu tak zabraná, že si ničeho nevšimla.

Zkoušel jsem malé zásuny, pak větší a nakonec i takové, kdy jsem vlastně celý vyjel ven – to se jí líbilo nejvíc, řekl bych. Byla opravdu hodně vlhká, tak jsem z ní párkrát vyklouzl, ale vypadala, že jí to moc nevadilo. A takhle jsme pokračovali pořád dál a dál a já si byl čím dál jistější v kramflecích a začal jsem si to užívat taky. Jako když se člověk učí jezdit na kole, jenom je to větší zábava.

A pak jsem to najednou už prostě nemohl vydržet, ztuhl jsem uprostřed pohybu a prostě jsem to do ní napumpoval. Ona mě pevně objala a držela a poslušně držela. Teprve když jsem se položil vedle ní, došlo mi, že jsem úplně zapomněl na kondomy, které mi tak kulantně dal táta. Snad má antikoncepci vyřešenou ona. Řeč na to zavedu asi později, teď se mi to nezdálo jako vhodná chvíle.

Leželi jsme vedle sebe a pomalu oddechovali. Vášeň pomalu opadávala. Nenápadně jsem se rozhlížel po pokoji. Byl to nepochybně dívčí pokoj, vzhledem k výzdobě laděné lehce do růžova a plakátům chlapeckých skupin vylepených na zdi. Postel byla celá mokrá od toho, jak jsme se vůbec neusušili, když jsme vylezli ze sprchy. Měla hrozně roztomile rozcuchané mokré vlasy. Po chvíli se zvedla a se slovy „Jenom se ještě vysrpchnu,“ odcupitala pryč. Uvědomil jsem si, jak jsem vlastně zase celý špinavý a lepkavý. Tohle se v pornu moc neřešilo, napadlo mě.

Dal jsem si ruce za hlavu a v klidu si vychutnával pocit vítězství. Když se po chvíli vrátila zabalená v ručníku, do sprchy jsem šel pro změnu já. Nakonec jsme se znovu sešli na posteli.

„Hezky jsi mi to udělal. Vidíš, že nakonec nebylo čeho se bát!“ popíchla mě.
Jí se to řekne. Ženský takový věci jako erektilní disfunkci řešit nemusí. V reálu jsem se ale jenom usmál a přikývl. Něco mi ale pořád vrtalo hlavou. Vlastně to byly dvě věci.
„Stejně to ale celý bylo divný, to mi nikdo nevymluví,“ poznamenal jsem s pohledem upřeným do stropu.
„To jo, ale na druhou stranu, táta mě varoval, že si mám tu trojku z matiky a dějepisu opravit. Dějepis jsem zvládla, ale na matiku jsem prostě levá,“ zasmála se.
„Haha, to já vlastně taky –„ V půlce věty jsem se zarazil. COŽE?
Zvědavě se na mě zadívala, zatímco mně se v hlavě formovalo informační tornádo. „Táta mi vyhrožoval, že něco takového udělá, pokud si ty známky nezvládnu opravit. Tak to byl výsledek naší dohody. Ale nakonec mu ten jeho plán vybuchl do obličeje, haha,“ zasmála se znovu.
Pořád jsem se na ni díval, pořád jsem se na ni usmíval, ale kdo by se na mě zadíval pozorně, všiml by si, že mi úsměv a celkově výraz v obličeji poněkud tuhne. Rigor mortis hadr. Spousta věcí postupně zacvakla na své místo.

Tohle nebyla nějaká holka, kterou Magor sebral někde na ulici. Byla to jeho dcera. Já ošukal Magorovu dceru! Proto na mě byl v tom autě tak naštvaný. Asi mu předtím během nějaké hádky řekla, že se mnou by si říct dala, takže mi utíkat nebude. Aby se mu pomstila, ukázala mu, zač je toho loket, nebo co já vím.

Do prdele! Do prdele! Do prdele!

Pokoušel se o mě regulérní záchvat paniky. Snažil jsem se zachovat si tvář, tak jsem odpověděl jenom něco jako „Vážně?“ a snažil se tvářit, jakoby mě nesvírala smrtelná úzkost. Takže jsem byl vlastně něco jako prostředek, jak se mohla svýmu tátovi dostat na kobylku. Měl bych se cítit dotčený, ale z nějakého důvodu jsem se tak necítil. Asi to bylo tím, že jsem díky tomu zažil první sex.

„Ale mojí mámě to neříkej, ta by vyletěla z kůže, kdyby se to dozvěděla. Myslí si, kdovíjaký není její dcera andílek. Táta si to doteď asi myslel taky,“ dodala s úsměvem.
Každé její slovo mě zaráželo do jámy plné zoufalství hlouběji a hlouběji. Ale ona pokračovala, jakoby si toho vůbec nevšimla. „Oni jsou rozvedení, víš. Už 4 roky.“ Upřímně, nebylo se moc čemu divit.
Pořád jsem se to v sobě snažil všechno zpracovat.
„Takže to znamená,“ donutil jsem se něco říct, abych přebyl to trapné ticho, „že my dva… spolu… tó…“
„No?“ pobídla mě.
„Chodíme?“
„Já nevím. Chodíme?“ zeptala se zvědavě.
Chvíli jsem nad tím přemýšlel. Na jedné straně je sex s krásně sexy holkou, na druhé straně, ta holka je Magorova dcera a byť ji znám jenom chvíli, už teď můžu s jistotou říct, že jablko moc daleko od stromu nepadlo.

Ale… sex s krásnou sexy holkou.
Ale… její táta je Magor. Bude mě chtít zabít.
Ale… sex s krásnou sexy holkou.
Ale… obě nohy zlomené v koleni.
Ale… sex s krásnou sexy holkou.

Usmál jsem se na ni a začal ji líbat na rty. Ona mi polibky oplácela, objali jsme se a pokračovali v tom a mě mimoděk napadlo, jak by asi teď vypadal můj život, kdybych na karate chodit nezačal.

(KONEC)
(Budu rád za zpětnou vazbu, jak se vám povídka ne/líbila :))