Stále si říkám, jak je možné, že když se na něco těšíte, tak ten čas ubíhá tak strašně pomalu. Zatímco, když prožíváte něco úžasného a čas by jste rádi zastavili, tak to nejde a uběhne to jako okamžik.
Stejné to bylo i se mnou, už jsem se těšil až bude další středa a já budu moc jít zase na plavání. I když to bylo jen sedm dní, zdálo se mi to jako věčnost.
Konečně to bylo tady, vystoupil jsem na Strahově před stadionem a celý nervózní s žaludkem sevřeným kráčel dovnitř. Netušil jsem co mě tam čeká, nevěděl jsem co to mělo znamenat, jestli bude něco dál. Ale moc jsem toužil jí vidět a ujasnit si to.
Celou dobu co jsem byl v šatně, připravoval jsem si v duchu fráze, které použiji až jí uvidím. Bohužel skrytý básník, který ve mně dřímal měl zrovna zimní spánek, takže jedinou větu, kterou jsem měl připravenou bylo: „Čau, jak se máš? Jsem moc rád, že tě zase vidím.“ Já vím je to bída, ale co se dá dělat, mlčet by bylo asi ještě horší a nic lepšího jsem dohromady nedal.
Rychle jsem proběhl sprchou a už jsem běžel k bazénu. Rozhlížel jsem se pečlivě a hledal drobnou brunetku v červených plavkách. Marně, nebyla tam. Sedl jsem si na lavičku a toužebně hleděl ke dveřím od dámských sprch.
Hodina začala, udělali jsem docházku a šli do bazénu. Darja stále nikde, minimálně půl hodiny jsem jí ještě vyhlížel, ale nepřišla. Byl jsem zoufalý, co to má znamenat. Nevěděl jsem.
Za týden se to zopakovalo, také nepřišla. Nechápu co to do mě vjelo, obyčejně bych to vzdal, ale tentokrát ne.
Dostal jsem spásnou myšlenku, přihlásil jsem do školního informačního systému a tam se mi podařilo v rozvrhu najít seznam přihlášených na kurz. Darja tam byla pouze jedna, takže jsem měl i její školní email.
Napsal jsem jí email. Moc šancí jsem tomu nedával, ale přeci jenom jsem to zkusil a s pomocí Google se mi podařilo dát dohromady i zamilovanou básničku. Sice ani jedno slovo v té básni nebylo z mé hlavy, ale o to byla upřímnější a přesně vystihovala mé pocity.
Druhý den jsem dostal odpověď. Při otevírání emailu se mi dostavily stejné pocity, jako když jsem před čtrnácti dny vcházel na Strahov k bazénu. Žaludek jsem měl sevřený, polykat jsem nemohl a srdce mi bušilo. Je to stejné, jako když otevíráte dopis s hlavičkou vysoké školy na kterou jste si podali přihlášku a čekáte na vyjádření.
Email se mi otevřel a já začal číst, rozdíl mezi tímto emailem a rozhodnutím z vysoké školy je v tom, že v rozhodnutí je vždy tučným písmem napsáno přijat nebo nepřijat, tedy potřebnou informaci se dozvíte okamžitě. Já musel email číst celý, bohužel Darja zapomněla zvýraznit, zda ano nebo ne.
Email začal pro mě dosti nelichotivě, v úvodu mi poděkovala za krásnou básničku a se smajlíkem do závorek přiložila odkaz na stránku, ze které jsem jí stáhl. To jsem dost znervózněl, jsem si to říkal hned, že ten Google je strašný udavač, ale co se dá dělat. A to jsem si s tím dal takovou práci, básničku jsem vzal až z 10. nalezeného odkazu, přece nejsem nějaký amatér.
Ale potěšilo jí, že jsem konečně přebral iniciativu a moc ráda se se mnou potká, příští týden po plavání na Strahově. Přijde na zastávku k autobusu, je po nemoci a plavat ještě nepůjde.
Ihned jak skončilo plavání, utíkal jsem co nejrychleji na autobusovou zastávku, Darja už tam byla a pozvala mě k ní na kolej. Celou cestu jsme se líbali, bylo to naprosto úžasné. Hladil jsem jí po zadečku a moc si to užíval. Penis mi opět šponoval kalhoty.
Vlezli jsme do pokoje, posadila mě na postel a pustila hudbu. Pomalinku začala tancovat a svlékat si oblečení. Už tam stála jen v kalhotkách, nádherných modrých hebounkých lesklých tmavě modrých kalhotkách. Přitancovala ke mně sedla si mi na klín a políbila mě. Pak mi zašeptala do ucha: „A co ty? Jestli chceš vidět víc, tak mi musíš taky něco ukázat. To nemůže být jednostranné“.
Jediná moje myšlenka byla: „Cože, ono se to fakt jako stane. Konečně prolomím tu smůlu a zapíchám si. Omg, to budou čumět až ji přivedu do party. Takovou kočku mi budou všichni závidět. Konečně se mi přestanou smát“.
Víc jsem neuvažoval a rychle ze sebe strhal hadry. Stál jsem před ní jen ve slipech.
Darja ke mně přišla a povídá, tak co rozbalíš si mě. Pomalinku jsem jí stahoval kalhotky a se zalíbením sledoval, jak se mi odkrývá její nádherná kundička. Vypadal jak exotická rostlina, nejvíc mi připomínala květ orchideje, také mě lákalo si přivonět k okvětním plátkům, ale ještě víc mě lákalo jí opilovat. Sáhl jsem si do slipů a vyndal penis. Začal jsem ho přibližovat, v tom měl ale zarazila. Prý to nejde a ukázala na bílý provázek, který jí visel z prcinky. Moc jsem to nechápal, ale když ho trochu povytáhla a já uviděl část tampónu, pochopil jsem i já. Sex nebude. Proč mě sem ale zvala, v duchu jsem si říkal.
Natáhla si opět kalhotky, položila mě na postel. „Aha takže kuřbička, no lepší než drátem do oka.“ přemýšlel jsem v duchu.
Plivla mi na penis a rukou mi to po něm rozetřela. Pak mi sedla na klín čelem ke mně a rozkrokem mi jezdila po penisu. Už jsem cítil, že budu stříkat, zaťal jsem svaly a připravoval se na výstřik. Seskočila ze mě a k výstřiku nedošlo, nechala mě asi minutu odpočinout, pak si na mě opět sedla. Tentokrát zády ke mně. Penis si vložila do kalhotek mezi půlky a začala na mě rajtovat.
Během chvíle jsme jí nastříkal kalhotky. Krásně si to ručičkou rozetřela po zadečku a šla se obléknout. Prý musí na přednášku do školy.
Ještě mě stihla ukecat, abych se s ní přihlásil na letní výcvikový kurz a jel tam s ní. Prý aby tam nebyla sama. Kurz byl za čtyři týdny a prý do té doby nebude mít čas, musí udělat všechny zkoušky.
No co když jsem vydržel tolik let, tak ještě čtyři týdny to vydrží. I když přemýšlím, jestli jsem byl ještě panic, když jsem jí ojel kalhotky, no asi jo.