"To mám tak schválně, Dášo," vysvětloval jsem funkci odpočívadla. "Sem si totiž vodím sexuchtivé dívky. Kdybych tady měl drátěnku, zapadla by každá do ní jako do korýtka, a to by se pak dobře nešoustalo. Proto tady mám žíněnku a ta se nepronese. Zadeček má každá dívka o hodně výš ..

Ve dvaaosmdesátém roce byl náš podnik v takovém rozkvětu, že jsme se mezi stavebními podniky umístili na prvém místě v českých zemích a ministerstvo rozhodlo, že nám při oslavě Dne stavbařů udělí nějaký čestný titul. Organizací této slávy byl pověřen správce budov, a když ředitel dopoledne odjel na letiště přivítat zástupce ministerstva, uložil sekretářce a mně, abychom ještě dohlédli, aby bylo všechno v pořádku.
S Dášou jsme zjistili, že organizace nemá chybu. Až na jednu věc. Vázičky na stolech zely prázdnotou.
"Krucinál, já jsem na kytky zapomněl. Kde jich teď stovku seženu?" lamentoval správce budov. Ale já jsem ho utěšil.
"Odneste každou druhou vázu a těch padesát kytek nařežeme s Dášou na mé zahrádce."
Dášenka byla pro.
Na mé latifundii v zahrádkářské kolonii byla poprvé, byla proto překvapena množstvím květin, které jsem tam pěstoval. A stejnou zvědavost vzbudila i zahradní chatka, takže mi nezbylo, než jí její vnitřek ukázat.
"No tedy... Ty to tu máš úžasné! A ta širokánská pohovka." Sedla si na ni a v tu ránu její nadšení opadlo. "Ty brďo! Vždyť je to tady tvrdé!"
"To mám tak schválně, Dášo," vysvětloval jsem funkci odpočívadla. "Sem si totiž vodím sexuchtivé dívky. Kdybych tady měl drátěnku, zapadla by každá do ní jako do korýtka, a to by se pak dobře nešoustalo. Proto tady mám žíněnku a ta se nepronese. Zadeček má každá dívka o hodně výš a to je pak pošušňání..."
Hleděla na mne překvapeně.
"Ty chlípníku, a to si tu užíváš často?" zeptala se a tváře jí trochu zčervenaly.
"Dost často. Mimochodem, nechtěla bys to tady taky vyzkoušet?" Chvíli váhala a pak přikývla: "Tak jo, ale musím se napřed opláchnout." Teď to bylo překvapení zase pro mne. Ale já ženské znám! Samozřejmě, že se tváří dotčeně, jakmile jim muž nabídne přímo soulož. Ovšem v podstatě samy nemyslí také na nic jiného, než jak si hezky zamrdat. Beze svědků, divoce, dokonale, do umdlení, tak jak to doma nemají, jsou-li vdané. Ale svobodné nejsou jiné.
Dáša byla boubelatá pětadvacítka hezky oplácaná. Když jsem se vrátil, ležela už na kanapi a jednou rukou si zakrývala ohanbí a druhou ňadra. Rychle jsem se svlékl a přilehl si k ní. Ruka z ňader jí okamžitě sklouzla dolů a chopila se mého pyje. Baculatá ručka s ním láskyplně začala cvičit, zatímco já jsem ústy plenil její vnady a dobýval se jí rukou mezi stehna.
"Kolik jsi těch ženských tady měl?" zeptala se najednou. Asi byla zvědavá, kolikátá je v pořadí. Počet jsem měl poznamenaný na stěně u pohovky.
"Třiadvacet..."
"Ty vole!" podivila se. To už však její rozkrok byl dostatečně vlhký, takže jsem se do něj pohodlně vklínil.
"Jo, to je něco jiného!" vzdychla a já nevěděl, co s čím srovnává. Pomalu jsem se sunul do jejího podbřišku.
"A co ty? Šoustá tě ředitel?"
"No..." zaváhala, ale pak přiznala barvu. "Jo. Vlastně já šoustám jeho. Ptáka má malého a hned se zadýchá. Tak si to většinou na něm odskáču sama."
"Chudáčku!" politoval jsem ji. "Ale proč se vůbec divím. Jde mu na šedesát a kdoví, jak v jeho věku budeme vypadat my."
Pak jsme zmlkli, protože šoustat a bavit se to jaksi nejde dohromady. Dáša byla holka přičinlivá, mastila si komínek jak se patří. Při orgasmu byla velmi roztomilá.
"Dávej ale pozor! Bobule neberu. S ředitelem i se svým přítelem šoustáme jedině s kondomem," začala se starat. Já jsem ze zásuvky ve stolečku vytáhl prezervativ. Na ten ona vykulila oči. Jeho konec totiž vypadal jako čertí hlava s trčícími rohy. Tenkrát to bylo podpultové zboží, kterým mě zásobovala známá vedoucí drogerie, za což požadovala patřičné erotické služby. Když jsme testovali podobnou čertí hlavu tvrdila, že je to velice "rajcent", prý ty rohy báječně šimrají na děloze.
"Nemusíš se obávat, já si čerta nasadím chvilku před koncem a do té doby si dám pozor. Jinak bys to musela svést na direktora. A víš co? Předveď mi, jak ho ukojuješ!"
Musel jsem konstatovat, že rajtovačku ovládá báječně a navíc mi poskytla zajímavý pohled na nádherné vlnobití jejích prsů. Při druhém orgasmu byla celkem tichá, jen lapala po dechu a taky potom byla dost udýchaná.
"Tak si odpočiň," řekl jsem jí a zatímco se jí uklidňoval dech, zamířil jsem zvědavě mezi její masivní stehna. Chtěl jsem si ověřit svá pozorování, že baculky mají tlusťoučké a krátké poštěváčky, zatímco ty hubené zase dlouhé a tenké. Při svých zkoumáních jsem dokonce zažil u jedné hubené dívky poštěváček dlouhý snad čtyři centimetry. To se to parádně cumlalo. Dáša ho měla tlustý a pomenší, a jak jsem hned poznal, orálu se nevyhýbala. Při něm už byla hlasitější a vydatně tekla. Oddělala se v nádherném rozpoložení.
"A co ty kytky?" Vzpomněla si najednou.
"No jo, kytky! Ještě si chvíli oddechni a pak to skončíme."
Ležela odevzdaně s roztaženými stehny a prohlížela si čertí hlavu.
"Čertí hlava do chlupatého pekla. To by šlo. Dovolíš, abych ti ho sama navlékla?" S prezervativy měla zřejmě praxi. Znovu si lehla a rozevřela vrata. Po několika přírazech se jí rozsvítily oči.
"Ty brďo! To je pošušňání! Ty rohy ve mně dělají divy. Přirážej... dělej... to je úžasné! Tak jsem se asi dosud ještě nikdy neudělala!" Začala skoro jódlovat, ale zacpala si ústa polštářem, aby nás nikdo nezaslechl. "A ještě počkej... nechci, abys končil. Já to chci ještě jednou!"
Udělal jsem jí s čertíkem dvě čísla a pak jsem naplnil čertí hlavu obsahem svého šourku.
Květiny jsme přivezli včas a vše dopadlo k ředitelově spokojenosti. A když se dověděl, jak to bylo s květinami, napsal mi dva tisíce korun odměny, což v té době bylo docela dost peněz. Ale ani Dáša nepřišla zkrátka. Odměnu dostala od ředitele tři tisíce, určitě ji vymrdal a já jsem jí navíc věnoval dvě sady kondomů s čertími hlavami. Byla mi moc vděčná, což dokázala také několika návštěvami v mém zahradním domku, kde vedle gauče přibyla na zdi další čárka.