Začínal jsem mít komplex z Lenky, protože vypadala opravdu nádherně. Lesklé, červené, přiléhavé minišaty, ve kterých výrazně vynikaly její proporce, prsa se znatelnými bradavkami, zaoblené boky, úzký pas. Dlouhé nohy ještě více prodlužovaly černé lodičky...

Sotva jsme za sebou zaklapli dveře bytu, začal jsem litovat, že odcházíme. Po osprchování horkou a poté studenou vodou, což praktikuji vždy, jsem se opět začal cítit velmi dobře a spadla ze mne veškerá únava. Cítil jsem tolik sil, že bych se mohl milovat až do rána. Jediné, co mě deprimovalo, bylo moje oblečení. Zmuchlané, špinavé kalhoty, ušmudlaná košile a pomačkané sako. Potřeboval jsem se rychle převléci. Začínal jsem mít komplex z Lenky, protože vypadala opravdu nádherně. Lesklé, červené, přiléhavé minišaty, ve kterých výrazně vynikaly její proporce, prsa se znatelnými bradavkami, zaoblené boky, úzký pas. Dlouhé nohy ještě více prodlužovaly černé lodičky. Nádherná, mladá, krásně vonící a žádoucí dáma. V těsném výtahu jsem si vedle ní dvojnásob začal připadat jako ušmudlaný žebrák. Lenka pobaveně pozorovala moje loudivé pohledy, a snad aby rozptýlila moje chmury se mě se smíchem zeptala: „Chceš také vidět moje kalhotky?“ Aniž čekala na odpověď, vyhrnula šaty a já spatřil černé krajkové minikalhotky.
„Jen mi je, prosím tě, zatím neroztrhej,“ smála se Lenka, vzala moji ruku a položila ji na svůj klín. Ucítil jsem jemnou, hebkou látku pokrývající Venušin pahorek. Chtěl jsem nahmatat poštěváčka, ale vtom zastavil výtah v přízemí. Ucukl jsem ruku, smějící Lenka si srovnala šaty a vyšli jsme ven. Taxík už čekal před domem, nasedli jsme dozadu a já řekl řidiči svoji adresu. Lenka se ke mně přitulila a chtěla se líbat. Všiml jsem si, že nás taxikář nenápadně ve zpětném zrcátku pozoruje. Rozhodl jsem se, že odolám.„Tak pánovi se nechce? To se na něj musíme tedy podívat.“ Lenka se svýma rukama dravě hrnula k příklopci mých kalhot. Překvapilo mě, kolik má síly. Nechtěl jsem se s ní dlouho prát a dělat ještě větší rozruch, a tak jsem to vzdal. Klidně jsem se usadil a řekl jsem si, že odolám, seč mohu. Lenka se zřejmě pevně rozhodla, že první housle bude hrát dnes ona. Zručně rozepnula příklopec a nahmatala můj penis. Bylo to velmi snadné, protože zasemeněné slipy jsem už dávno raději vyhodil. Mohl jsem si tisíckrát poroučet, že odolám, ale nebylo to nic platné. Lenka začala pomalinku stahovat předkožku a hebce hladit celý pyj. Dostala se i k pytlíku a něžně ho pošimrala. Krev se mi začala hrnout do penisu, ale stále jsem ještě odolával. Moje obrana však již byla silně narušena. Lenka vyndala ruku, naslinila si prsty a opět uchopila svoji hračku - můj penis. Jemně stáhla předkožku a vlhkými prsty začala hladit špičku žaludu a uzdičku předkožky. Zpropadená medička, dostala mě, pomyslel jsem si, ale vůbec jsem se na ni nehněval. Můj klacík se opět nemohl vejít do kalhot. Lenka ho už plně měla ve své moci a pomohla mu z uvěznění. Láskyplně se mu věnovala a on stál jako telegrafní sloup. Seděl jsem tam, v celkem prostorném taxíku bez hnutí, s trčícím penisem, kolem něhož se všelijak kroutila Lenka. Šofér nás již zcela nepokrytě pozoroval. Lenka mu určitě nabízela hodně krásných pohledů na svoje nohy a rozkrok. Všiml jsem si, že rozhodně nejede nejkratší cestou, ale ani mi to nevadilo. Byl to šedivý pán, k šedesátce mu určitě moc nechybělo. Blesklo mi hlavou, že za nějakých deset let budu stejně starý jako on, a tak jsem mu to pokoukání i přál. A Lenka mu těch pohledů nabízela přehršli. Později si svlékla dokonce šaty, asi aby si je nepoškodila, takže nabízela šoférovi nádherné pohledy na svoje perfektní tělo a úplnému pohledu na její lůno bránila už jenom ta drobná erotická věcička – kalhotky. Lenka mi ho nyní už bez zábran kouřila a přitom klečela na sedačce se svlečenými šaty a vystrčeným zadkem. Musel to být pro toho taxikáře úžasný pohled, kdoví, jestli něco podobného v životě zažil. Jenom jsem se bál, abychom nenabourali, protože občas bylo nutné se dívat i dopředu.
Ale všechno jednou končí, a tak musela skončit i ta naše jízda. Auto zastavilo v naší ulici. Lenka rozmrzele musela skončit, ale já jsem byl na jednu stranu rád, že jsem vydržel a nevystříkl. Poprosil jsem taxikáře ať chvíli počká a dobře baví Lenku. Ta kupodivu již neměla námitky a já jsem se šel sám domů převléci.
Odjistil jsem zabezpečovací zařízení a vstoupil do vily. Byla neútulně prázdná, ale bylo čisto a uklizeno. Paní Beranová se činila. Jako vždy, konstatoval jsem si. Rychle jsem se převlékal, když zadrnčel telefon. Tušil jsem, kdo volá.
„Ano, paní Beranová, už jsem doma, ale zase musím odejít, takže si to všechno povíme až zítra,“ snažil jsem se rychle ukončit hovor. Přesto jsem musel ještě pár vět vyslechnout. Konečně jsem si oblékl béžový letní oblek, uzamkl vilu a šel k taxíku. Třebaže taxi stálo o kus dál, až sem doléhal hlasitý hovor, smích a rádio. V liduprázdné ulici se to neskutečně rozléhalo. Lenka s taxikářem se zřejmě dobře bavili a v teplé letní noci byla dokořán otevřena okna auta. Když jsem přišel blíž, spatřil jsem, že je Lenka stále ještě skoro nahá a na jedné bradavce jí cosi visí. „Vsadila jsem se s panem taxikářem, že udržím na bradavce jeho svazek klíčů a vyhrála jsem, jedeme zadarmo,“ hlaholila vesele Lenka. A skutečně, spatřil jsem, že má na bradavce zavěšen nemalý svazek klíčů. Taxikář byl jako u vytržení. Hltal pohledem Lenku a jeho brunátný obličej naznačoval silné vzrušení. Uvědomil jsem si, že situace by se mohla zvrhnout, a že musím ochladit atmosféru. Nasadil jsem autoritativní tón řídícího pracovníka a ukončil jejich družné veselí. „Prosím, ztište to rádio a věnujte mi, laskavě, svoji pozornost!“
Když se utišili, pokračoval jsem. Požádal jsem taxikáře, aby jel nejkratší cestou k restauraci U soudku a Lenku jsem požádal, aby zanechala veškerých aktivit na jinou dobu. „Ano, jak pán poroučí,“ odvětila, již oblečená, Lenka s blahosklonným úsměvem. Cesta nyní už proběhla bez incidentů, jenom mě Lenka lehounce šimrala za uchem. Naoko jsem si jí nevšímal, ale dělalo mi to dobře. Bleskla mi hlavou otázka, jestli je vůbec dobré, že sebou Lenku beru, ale už se s tím nedalo nic dělat. Za pár minut jsme byli na místě. Chtěl jsem taxikáři zaplatit, ale s úsměvem mi odvětil: „Ne, nechci nic, sázka je sázka, a kromě toho, děkuju za krásné kino.“ S těmito slovy odejel.