Ridlex Seznamka

Lenka I.

Lolitky
Jmenuji se Petr a je mi 17 let. S námi doma často bývá ještě sestřenice Lenka, které je 12 let a čtyři měsíce. Dost často se díváme společně v obýváku na televizi. Tak to bylo i v jeden nedávno uplynulý předvánoční večer. Byla prosincová sobota. Čas plynul, přiblížila se jednadvacátá hodina a naši se náhle po telefonickém hovoru dohodli a rozhodli, že odjedou ještě teď večer na návštěvu k mojí babičce, do rána tam přespí a domů se vrátí až zítra – v neděli dopoledne. Já a Lenka jsme zůstali doma. Náhle se tak objevila vidina báječného večera před námi. Sami doma, mohli jsme si prostě dělat co jsme chtěli, koukat na televizi do kolika budeme chtít, no prostě super představa! Za chvíli mě napadlo, že bychom mohli ochutnat něco dobrého. Neváhal jsem dlouho, otevřel dvířka od baru a mrknul na Lenku. Trochu se pousmála a oči jí zajiskřily. Vím, že má ráda sladké, proto jsem vyndal láhev griotky a dvě, na tento nápoj poněkud větší, skleničky. „Dáme si jen jednu skleničku, aby naši nic nepoznali“, řekl jsem. Lenka souhlasila. Nalil jsem dvě plné lampy – asi dvoudecky. V láhvi toho zůstala skoro jen půlka, ale vůbec mi to v té chvíli nijak divné nepřišlo. Přiťukli jsme si na pěkný večer a sledovali dále film v televizi. Přitom pomalu upíjeli. Asi po půl hodině bylo Lence trochu teplo, proto si sundala Mikinu. Jak ji sundávala, vytáhlo se jí nahoru i tričko a já jsem na chvilku viděl i její malé kozičky. Hned zas tričko stáhla. Kromě trička měla na sobě ještě slabé přiléhavé tepláky – elasťáky.

Uplynula další hodina, film v televizi skončil. Přišel další pořad – Peříčko. „Že ještě nepůjdeme spát…“, žadonila Lenka. „Ále to víš, že ne! Noc je ještě mladá… Času dost…“ A tak jsme koukali na televizi dál. Seděli jsme oba vedle sebe na gauči v obýváku. Lenka upřeně sledovala scény v televizi. Asi jí to docela zajímalo, protože naši ji na večerní, či spíše noční pořady koukat nenechají. Udělala si přitom pohodlí. Nohy si opřela o konferenční stolek, trochu měla kolena rozkročená, aniž by si to uvědomovala a bavila se televizí. Mně televize moc nezajímala, ale spíš se mi začínalo líbit, jak Lenka vše zvědavě sleduje. Přitom jsem měl možnost si ji pěkně upřeně prohlížet, aniž by to vnímala. Tričko měla trošku vyhrnuté nahoru a kousek pod obnaženým pupíkem začínaly velmi přiléhavé elasťáky, které velice přesně kopírovaly její štíhlé tělo. Když jsem se pečlivě podíval do jejího rozkroku, na což jsem měl dost příležitostí, všiml jsem si, že tepláky kopírují i její rýhu mezi nohama. Docela mě to začalo vzrušovat a přemýšlel jsem, co podniknout. Lenka občas nevědomky roztáhla na chvilku kolena od sebe, což ještě násobilo mé představy. V jednu takovou chvíli jsem přes ní nenápadně hodil svoji ruku a dlaň přitisknul na její nejtajnější místečka v rozkroku. Lenka se lekla, škubla sebou a instinktivně přirazila nohy rychle k sobě. Mou ruku ale tak akorát sevřela mezi nohama a nevěděla, co má dělat… Po krátké chvilce zrudla a protože si myslela, že takhle jednají jen puberťačky, dala kolena zase od sebe a tvářila se, jako že jí to nevadí. Seděli jsme dále, já s rukou stále přitisknutou na jejím klíně. Tvářila se jakoby nic, ale já cítil, jak jí pysky v rozkroku tuhnou a palcem jsem v jejích slabinách pozoroval, jak jí rychleji a více tluče srdíčko. Po chvíli jsem začal rukou jemně pohybovat. Zase sebou trhla, ale dělala, že jí to nijak nevadí. Jen v obličeji byla trochu červenější. Řekl jsem si – zkusíme víc. Po chvíli lechtání jsem rukou vyjel na nahé břicho, trochu odhrnul okraj elasťáků a rukou zajel pod ně. Aniž bych si ale uvědomil, moje ruka už byla i pod kalhotkami Lenky a za chvíli už narazila na její ještě jemné chloupky v rozkroku. Nohy k sobě ale tentokrát nepřirazila. Jen se pořád smála a tvrdila, že to hrozně lechtá. Pak odběhla na záchod. Když se vrátila, chvíli se nic nedělo. Pak se najednou Lenka ke mně obrátila a povídá: „Hele, Petře, neukázal bys mi, jak se to tam dává?“ Rychle mi blesklo, co by to pro mě vlastně znamenalo. Sestřenka by si musela přede mnou sundat kalhotky. Ale s tím já bych se přece nespokojil… Docela rychle jsem tedy zareagoval. „Proč ne? Tak si tady přede mě stoupni a svlíkni se do naha!“ „To fakt musím? Můžu si nechat aspoň tričko?“ „NE!“ Řekl jsem nekompromisně. „Tak se aspoň otočím k tobě zády, jo?“ Na to už jsem Lence klidně kývnul, protože mi bylo jasné, že tato poloha stejně nevydrží dlouho. Začala se svlíkat. Nejdřív stáhla elasťáky a já uviděl její hubené nohy. Pak se trošku zarazila – asi čekala, jak budu reagovat a začala přetahovat přes hlavu tričko. Protože podprsenku neměla, zůstaly už jí jen kalhotky a ponožky. Kalhotky měla bílé, dost průsvitné. V tu chvíli mi to bylo ale úplně jedno, protože jsem věděl, že za chvíli stejně nebude mít žádné. Nakonec to přece sama chtěla… Tělo měla dost kostnaté. „Tak sundej i ten zbytek“, vyzval jsem ji. Nejistě zasunula palce za gumu kalhotek a začala je pomalu rolovat dolů. Byla sice ke mně zády, ale když už měla kalhotky pod koleny a chystala se je úplně svlíknout, musela se dost předklonit. Aniž by si to uvědomila, dala mi tak poprvé možnost nádherně se přesvědčit očima zezadu, že je Lenka opravdu samička. Chlupy mezi nohama ještě moc neměla, jen takové jemňoučké. Zato z velkých pysků se jí docela znatelně cpaly ven malé. Jak tak stála, měla mezi hubenýma nohama mezeru, že by se mi tam klidně ruka vešla. „Stačí?“ „Ne! Ještě ty ponožky!“ To jsem řekl záměrně proto, abych jí donutil znovu se předklonit. Tak se také stalo.