Byly mezi nimi i ty, které byly naopak úplně vyholené. Byly tam slečny mladého věku s krásným, teprve se nalévajícím poprsím, ale i ženy středního věku, kolem nichž se potulovaly malé děti.Lhal bych, kdybych neřekl, že tam byly i ženy zřejmě v důchodovém věku. Na ..

Blízko Lázní Bohdaneč, mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, je široko daleko řadu let znám krásný prostor po vybagrovaném písku, zaplněný průzračnou vodou. Zmíněný rybník, či lépe řečeno písník, je v bezprostřední blízkosti hlavní silnice, kde je dostatek prostoru pro zaparkování desítek aut. Samotná nádrž je obklopena přírodní hrází z písku, drnů a bujné trávy i veškeré vegetace, jako jsou břízy, ořešáky, olše, různé keře. To vše tvoří přirozenou přírodní hradbu, přes kterou ze silnice nejen není vidět koupající se občany, ale ani samotnou vodu.
Teprve po deseti minutách chůze po vyšlapané pěšince se návštěvník dostane bezpečně ke kouzelné vodě, průzračně čisté a dostatečně teplé, na což má bezesporu kladný vliv nejen písečné dno, ale i písečná hráz, která jej obepíná kolem dokola. To vše je celkem normální a běžné a bylo by zbytečné se o tom rozepisovat, kdyby toto místo nebylo přitažlivé něčím jiným, co ještě před několika lety nepřicházelo u nás vůbec v úvahu. Tam, na severním břehu, se po řadu roků scházejí nudisté, skryti přírodním krytem, vegetací. Každý si vyhledá svoje místečko, aby své tělo vystavil blahodárným slunečním paprskům a potom okusil pravou slast, koupat se jen tak, bez plavek. Kdo to na vlastní kůži nezkusil, neví, co je to koupání.
Jižní břeh tohoto rybníka je nepsaným zákonem vyhrazen a také respektován těmi, kteří se koupou klasickým způsobem, přiodění plavkami, i když mnohdy plavky mladých dívek více toho odhalují, než skrývají. Podstatné je ale to, že tyto dvě skupiny se vzájemně respektují a mezi oběma je dostatečný dělící prostor. Vzájemně se respektují a neruší.
Já sám jsem o tomto kouzelném koutku dlouho neměl tušení, až jeden dobrý přítel mne vzal s sebou. Jen co jsme sešli ze silnice na shora uvedenou pěšinku, po které se chodí pěšky, ale jezdí i na kole, prošli asi padesát metrů porostem keřů a stromků a už všude kolem nás leželi naháči bez jakéhokoliv studu a ostychu. Toliko ti, co zde byli snad poprvé nebo jen krátce, se poznali na první pohled. Nejen že byli na intimních místech bílí, neopálení, ale i podle toho, že se snažili více krýt a využívat k tomu přírody.
I když jsem napoprvé nechtěl vypadat jako nějaký křupan nebo zajíc, který v životě neviděl nahou ženu, přesto jsem neodolal a nepozorovaně se díval na desítky žen, které ležely v bezprostřední blízkosti naší cestičky. Pohled to byl zajímavý. Viděl jsem nejednu krásnou mladou mušličku lásky, více či méně porostlou různobarevným ochlupením. Byly mezi nimi i ty, které byly naopak úplně vyholené. Byly tam slečny mladého věku s krásným, teprve se nalévajícím poprsím, ale i ženy středního věku, kolem nichž se potulovaly malé děti.
Lhal bych, kdybych neřekl, že tam byly i ženy zřejmě v důchodovém věku. Na mnohé již nestálo ovšem zato dlouho hledět. Stáří se projevovalo na všech stranách, i když výjimka potvrzuje pravidlo. Byly tam i takové, na kterých byla znát dlouhodobá péče a údržba těla, a jistě i v pokročilém věku pro mnohé muže byly přitažlivé.
To, co jsem řekl již o ženách, rovným dílem platilo i o mužích. Byly tam desítky mladých, urostlých a často na všech místech opálených mužů, kteří se mohli právem chlubit svým orgánem. A jak jsem pozoroval, nejedna žena se zalíbením, i když jen krátce, se kochala jejich tělem i mužstvím. Byli tam ženáči i důchodci, mnozí s prošedivělou i lysou hlavou, s pytlíkem i pinďourem značně povadlým, který jim doslova a do písmene visel.
Co dělat, takový je život a mladí můžeme jen jednou být! Potěšitelné ale bylo to, že snad podle nepsaného, ale dodržovaného zákona se mladí sdružovali s mladými a starší muži a ženy tíhli k sobě. Budilo to ve mně dojem, že se stahovali i více do ústraní, dále od pěšinky, kde byl stále oboustranný provoz přicházejících a odcházejících nudistů.
Můj kamarád mne zavedl na poměrně vzdálené místečko, kde nejbližší naháči byli od nás vzdáleni snad padesát metrů a my měli naprostý klid pro sebe, nikým nerušeni, neokukováni, a přitom přírodou dostatečně kryti.
"Tak, Jardo," pravil mi, "to je moje místečko, které pokud vím zatím nikdo z nudistů neobjevil. Vím o něm jen já a dnes ty. Proto, pokud nám sem nikdo nevleze, budeme jej využívat sami. Dávám ti svolení, jako by byl jeho absolutním vlastníkem, že sem můžeš přijít i beze mne. Cestu znáš."
Ten den jsme si skutečně užili koupání i slunění. Nikdo nás nerušil, ani naše zákoutí neobjevil, a proto jsem se rozhodl, že i v dalších dnech využiji každého volna a budu chodit jenom tam.
Tak se stalo i onu inkriminovanou neděli, kdy jsem se vypravil na shora popisovanou nudistickou pláž.
Pokud možno rychle jsem tehdy prošel příslušnou pěšinkou a zdaleka ne již tolik zvědavý, abych okukoval kolem ležící naháče, spěchal na naše skryté místečko. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem tam přišel. Na našem plácku ležela na zádech mladá žena. Nohy měla mírně roztažené a do její štěrbinky lásky svítilo a jistě i příjemně hřálo sluníčko. Věřím, že sluneční paprsky jí krásně rozehřívaly a ona prožívala pěkné chvíle. Při pohledu na ni se mi zdálo, jako by mírně nadzvedávala zadeček a svoji štěrbinku ještě více nastavovala slunci.
Pohledem na její hezké tělo a pěkné kozičky jsem byl tak fascinován, že jsem si ani neuvědomil, že přede mnou leží moje známá, téměř sousedka. Ta záhy buď podvědomě zaregistrovala, že není sama, že na ni někdo hledí, nebo snad na ni padnul můj stín. Nevím. Vím jen to, že otevřela oči, posadila se a usmála. Než jsem se stačil vzpamatovat z úleku, připadal jsem si jako bych byl přistižen při nějaké lumpárně, nějakém nedovoleném činu. Ona mě ale vyvedla z rozpaků slovy: "To jste vy, Jaroušku? No to je ale překvapení! Tak i vy chodíte na nuda pláž? Snad jsem vám nezabrala místo? Nikdo zde nebyl, tak jsem se tu usadila. Je tu krásně. No ale proč stojíte? Svlečte se a přisedněte si ke mně na deku. Místa je tu dost a jsme tu sami. Na nudistické pláži se přece jeden před druhým nemusíme stydět!"
Měla pravdu. Nevím jak, ale tak rychle jsem snad nebyl nikdy svlečený. Jenže pohled na její krásné tělo, vzedmuté kozičky a tmavým porostem obrostlou studničku lásky, přinesl své důsledky. Ještě jsem nestačil svléct trenýrky a moje mužství stálo v pozoru, jako sám voják v poli.
Viděl jsem, jak se zalíbením se na něho podívala a maličko se nadzvedla. Pravou rukou mne za něj vzala a přitáhla k sobě na deku. Aniž by jej pustila, pravila: "Tak jsem se nemýlila, že se vám líbím, když se někdy na ulici potkáme. Že se vám ale váš, či snad bych mohla říci tvůj pindík tak rychle a krásně postaví, to jsem si opravdu nemyslela. No, když se ti tak líbím, pojď blíž a můžeme si spolu trochu užít!" Přitom mne nejen nepustila, ale její ruka mi jemně několikrát přejela předkožkou po žaludu a aniž bych tomu mohl zabránit, po několika vteřinách jsem se udělal a ejakuloval do její ruky. Zastyděl jsem se podruhé, ale ona to přešla s noblesou.
"To nic, Jarouši, vidím, že se ti nejen líbím, ale že jsi asi i nadržený. Tak snad to nebude dlouho trvat a budeš opět k potřebě. Zatím, než se ti postaví, můžeš si prsty pohrát v mé kundičce."
To byla výzva, které se nedalo odolat a jistě bych tak učinil i sám, neboť již od samotného pohledu mne doslova vábila, přitahovala a fascinovala. Lehce jsem jí přejel po kozičkách, na dvě tři vteřinky pohladil bříško kolem pupíku a již moje pravá ruka byla v jejím rozkroku. Sama obě nohy povolila do krásného véčka. Můj prsteníček a později i ukazováček bez problémů vjel do její studánky. Nikdy před tím jsem snad nezažil uvnitř kundy tak velikou vlhkost a krásnou teplotu. Bylo to asi od toho, jak jí před několika minutami ještě prohřívalo sluníčko, nebo snad byla i ona už před krásným orgasmem?
To druhé byla pravda. Po několika tazích do její hloubky i polaskání nateklého a rudého poštěváčku se za krásných vzlyků vzepjala a dosáhla vyvrcholení, tak jako já před tím. Záhy na to klesla unavená, ale šťastná na deku, aby si odpočinula. Netrvalo ale dlouho, snad to bylo jen několik sekund, kdy opět uchopila moje mužství. Zatím co jsem jí odpravil prsty, postavil se mi opět do pozoru. To si již mne ale přitáhla sama na sebe a naučeným pohybem navedla do příslušného teplého a vlhkého prostoru.
Tahle soulož, to bylo něco neopakovatelného a doslova kouzelného. Vzájemně jsme využívali každý pozvolný, později se zrychlující pohyb, až jsme dosáhli oboustranného vyvrcholení. Před tím, než došlo u nás obou k orgasmu, stačila mi říct, abych pokračoval až do konce.
"Ničeho se neboj a pusť to do mne. Beru prášky a měla jsem i menzes."
Poté jsme oba ve sladké únavě klesli na sebe. Ještě chvíli jsem zůstal v ní, aby krásně dozněla milostná rozkoš a teprve o něco později, když mi úd změknul a sám vyplul, jsem se překulil na bok a odpočíval vedle milé sousedky, tehdy už i milující milenky, byť vdané ženy, která měla asi tříletého chlapečka.
Po určité době jsme si uvědomili, že jsme přece na hrázi s teplou a průzračně čistou vodou. Jako na povel jsme se zvedli a šli se nejen umýt, ale i zaplavat si.
Lhal bych, kdybych nepřiznal, že než jsme se rozešli, pomilovali jsme se ještě dvakrát. Třetí číslo, mohu-li to tak nazvat, bylo takové, že jsme si vyměnili polohy. Já jsem byl dole a ona si lehla na mne. Milovali jsme se tedy na koníčka a musím říci, že i při tom jsme si oba přišli na své. Nevím, kde se to vše při jejím mládí, odhadem jí mohlo být tak pětadvacet let, naučila, ale v milování byla v té době pro mne mistrem. Nejen že mne mnohému naučila, ale byla i ve všem příkladem a přebornicí. Snad i proto, ještě dříve, než jsme se rozešli, musel jsem ji pomilovat zezadu. Ona si klekla na kolena, opřela se o lokty, prdelku s kundičkou vystrčila nejen proti mně, ale již i proti pomalu zapadajícímu slunci, a já do ní vjel zezadu svým vztyčeným bodákem.
Ani potom nebyla jen pouhou trpitelkou-čekatelkou, až bude mít orgasmus a já budu do ní ejakulovat, ale sama jako zkušená jezdkyně sladila své protipohyby s mými, a tak i toto číslo bylo vynikající a nezapomenutelné.
Když bylo po všem, ještě jednou jsme se umyli v rybníku a zaplavali si v čisté vodě.
Na závěr této vzpomínky bych měl popravdě přiznat, že moje ani její návštěva této nudistické pláže nebyla poslední, neboť léto ještě zdaleka nekončilo...