Celé Bradavice se zdály být neuvěřitelně tiché. Bylo již po půlnoci a v tuto dobu již neměli bradavičtí studenti co pohledávat mimo své pokoje ve svých kolejích. Kromě občasného vrznutí, které je běžné i v obyčejných prastarých hradech a podivného šepotu, který se ozývá běžně z obrazů v Bradavickém hradě nebylo nic slyšet kromě zrychleného dechu podivně vypadajícího děvčete v dlouhém koridoru slabě ozářeném jasem poletujících svíček v zadním traktu levého křídla hradu. Kdo by nevěděl co se jí před chvilkou stalo, asi by si myslel, že se jedná o nějakou dívku, trpící hyperestrogenózou – poruchou hladiny pohlavních hormonů způsobující extrémní vyvinutí sekundárních pohlavních znaků žen. Luna ale touto nemocí netrpěla. Stala se jen obětí bláznivého žertu jiných studentů tady v Bradavicích. Přesněji řečeno ji dvojčata Weasleyovy do této podoby proměnily díky svým šprýmovním bonbónům. Asi by se zdálo, že Luna musí být na dvojčata hodně naštvaná, po tom co ji nechali narůst prsa, na které by byla každá kojná hrdá, a pak i zadek, na který by potřebovala aspoň dvě židle, ale Luna nebyla. Jednak jim před tím, než snědla druhý bonbón, slíbila, že se na ně nebude zlobit, jednak neměla ve zvyku se zlobit na druhé. Je totiž zvyklá na hloupé vtípky, jako že se jí celý rok ztrácejí věci, které se na konci roku zase najdou. Jediný na koho se v tuto chvíli zlobila, byla ona sama. Vždy si v takovéto chvíle vyčítá, že je pro normální život příliš nepraktická a že by měla svůj rozum používat víc selsky. Luna totiž patří k nejchytřejším studentů a proto navštěvuje Havrospárskou kolej, kam se dostanou jen ti nejchytřejší a nejmoudřejší. Bohužel chytrost a praktičnost občas nejdou dohromady, a proto se i tak moudrá dívka, jakou Luna je, může dostat do takováto situace.

Potřebovala by se hodně rychle někam skrýt a proměnit se zpět do své normální podoby. Problém byl v tom, že jednak neví, kde se pořádně nachází, jednak ani netuší, jak by se mohla proměnit zpět. Jediný co jí v tuto chvíli napadá je dostat se na ošetřovnu. Rychle se rozhlédla kolem sebe, ale stále nedokázala nalézt žádný záchytný bod, podle kterého by se mohla řídit a vydat se správným směrem. Nakonec se odhodlala a překonala strach, že pokud se nebude opírat o stěnu, přepadne dopředu, a vykročila vpřed. Po nohách ji sklouzlo na zem její rozervané prádlo, které nedokázalo odolat tlaku jejího rozpínajícího se těla. Chtěla se podívat pod sebe, aby zjistila škody, ale přes své obrovské poprsí a ještě větší zadek se nedokázala na zem pod sebe podívat. Opatrně udělala krok do boku, stále nejistá novými vlastnosti svého nového těla. Bála se, že pokud se dá takový kolos do pohybu, nebude ho tak snadno ovládat, jako své předchozí štíhlé tělíčko. Naštěstí proměnou zbytku těla se jí zvětšila i síla v potřebných partiích a jakýkoliv pohyb ji nedělal nyní problémy. Udělala tedy ještě jeden krok a konečně uviděla na zemi své roztržené kalhotky a kamaše, které nosívala pod kouzelnickou róbou. Chvilku uvažovala, jestli má riskovat a shýbnout se pro její věci, ale pak tu myšlenku zavrhla.

„Expelliarmus!“ Luna přerušila to ticho hlasitým zvoláním a ukázala hůlkou na roztrhané prádlo. Expelliarmus je kouzlo, které se používá na odzbrojení protivníka v čarodějnickým souboji a které vytrhne druhému hůlku z ruky a přenese ji k tomu, co jej vyvolal. Bylo to taky jediné kouzlo, které se Luna naučila v prvním ročníku v soubojnickém klubu. Sice roztrhané prádlo na zemi nebyla protivníkova hůlka, a na přenášení věci jsou jiné kouzla, ale ty se učí až ve čtvrtém ročníku a Luna je ještě neznala. Naštěstí v tuto chvíli expelliarmus posloužil svému účelu a přitáhl lunino prádlo do její natažené dlaně, stejně jako by to byla cizí hůlka.

Luna se chvilku zaposlouchala, jestli svým kouzlem nepřilákala něčí pozornost. Naštěstí bylo stále stejné ticho jako před tím.

V tuto chvíli již nehrozilo, že by jí tu spatřil nějaký jiný student, ale bylo tu veliké nebezpečí, že ji objeví školník Filch, který stále slídí i se svou kočkou - paní Norrisovou po Bradavicích a snaží se usvědčit studenty z nějakých lumpáren. Spatřit ji v tomto stavu by byl pro něj určitě takový šok, že by to určitě považoval za nějakou lumpárnu nachystanou na něj a určitě by chtěl ji vyloučit z Bradavic.

A další, koho by tu mohla teď potkat byl Protiva – školní strašidlo, které rádo tropilo různé naschválnosti a taková příležitost, jako najít studentku po půlnoci skoro nahou a takto vypadající by bylo určitě něco pro něj. Určitě by ztropil takový povyk, že by se k ní seběhly snad všichni z Bradavic.

Naštěstí zdejších duchů se dnes nemusela obávat, jednak budou asi dnes všichni ve sklepení oslavovat svátek všech svatých, jednak by jim asi ani nepřišla za ta staletí, co tu bývají, nijak zajímavá.

Když se ujistila, že určitě nikdo v blízkosti není, rozhodla se vydat se co nejopatrněji pryč a najít cestu na ošetřovnu. Vydala se směrem, kam utíkali dvojčata Weasleyovi a za chvilku došla na konec chodby, kde byly dvoje dveře a schodiště. Asi se bude jednat o nějaké nepoužívané učebny, pomyslela si a rychle zkusila, jestli by se do jedné nemohla na chvilku ukrýt a dát se aspoň trochu do pořádku. Aspoň co se oblečení týče.

Dveře byly zamčeny. Naštěstí Luna již zná i odemykací kouzla.

„Allahomora!“ zvolala a uslyšela, jak v zámku cvaklo a dveře se před ní otevřely.

Rychle vešla dovnitř a dveře za sebou zavřela v případě, že by její kouzlo někdo uslyšel.

Uvnitř byla naprostá tma.

„Lumos!“ vyčarovala světelný kužel, který osvětlil celou místnost.

Byla to zrcadlová místnost plná různých zrcadel ze kterých na ni koukal její odraz nového vzhledu. Trochu ji ten pohled zaskočil. Nevypadala zas tak hrozně, jak si před tím myslela a dokonce se přistihla, že chápe, proč ti kluci byly před tím vzrušeni a zase je politovala.

Sexuální vzrušení totiž u mladých čarodějů není nic tak nevinného, jako u mladých mudlů. Sexualita je totiž úzce spojena s magickou mocí a energií. Proto je taky každý mladý čaroděj a čarodějka ještě před svou pubertou poučen, jakým nebezpečným obdobím budou procházet. Ztráta panenství a panictví v mladém věku může vést až ke ztrátě magických schopností. Navíc i v dospělosti každý orgasmus dospělého čaroděje-muže je tak vysilující, že někteří se raději nežení a většina smíšených rodin jsou otec mudla a matka čarodějka, než naopak. Čarodějky naopak orgasmus posiluje a zvyšuje jejich magickou moc. Je to kompenzace za ztrátu magické energie, kterou každá čarodějka od puberty každý měsíc musí podstoupit se svou periodou. Magická energie totiž je všude kolem nás. Každým stvořením a každou věcí protéká a plní jeho magickou nádobu. Dokonce i mudlama. Rozdíl ale je, že čarodějové a čarodějky přijmou daleko více energie, než vydají, a proto jim zbude na kouzlení. Ztráta panenství v mladém věku ale znamená do nádoby s magickou energií takovou díru, že jí většina energie odteče a na kouzla již žádná nezbude. Dospělý čaroděj a čarodějka si s tím již dokáží poradit, buď pomocí kouzla lásky, nebo jsou i způsoby černé magie, ale pro mladého čaroděje a čarodějku by takový otvor znamenal konec čarování. Proto taky většina nejmocnějších čarodějnic jsou panny i v pozdním věku. Tím se ale nemyslí, že si nedopřávají potěšení z orgasmu. Ba právě na opak. Ty mudlovské povídačky o sletech čarodějnic, kde masturbují kolem ohně, jsou založeny na pravdě. Jen prostě ta čarodějnice nesmí přijít o své panenství a to je vše. Muži čarodějové to mají daleko horší. I obyčejný orgasmu v pubertě běžně v mudlovském světě nazývaný noční polucí je pro ně tak vysilující, že druhý den nemohou vyvolat ani to nejjednodušší kouzlo. Proto taky málokdy přistihnete mladého čaroděje, na rozdíl od mladého mudlovského chlapce, jak by si prohlížel nějaký nemravný časopis, který by ho mohl vzrušit, a on by si na to mohl třeba ve spánku vzpomenout. Zážitek z nemožnosti kouzlit je pro ně tak hrozný, že naprostý celibát je u mladých čarodějů úplně normální. A to je taky důvod, proč jsou taky dívčí časti kolejí pro mladé čaroděje zapovězeny a proč dívky do chlapeckých mohou. To co by chlapci na dívčí koleji viděli by je mohlo tak vzrušit, že by se škola mohla pro ně prostě zavřít. Zato dívky se mohou po chlapeckých běžně pohybovat, protože pokud by je náhodou něco tam vzrušilo, nemělo by to na jejich výkon příští den žádný vliv (pokud by tedy nezašly do extrému a nepřipravily by se o panenství) ba naopak. Proto taky Luna teď ty dvojčata Weasleyovi víc litovala a cítila s nimi, když asi zítra ti chudáčci si nevykouzlí ani obyčejné světlo. Znovu si vzpomněla na ty jejich vzrušené pohlavní údy, které jim občas vyskočili zpoza róby a cítila se taky vzrušená. Navíc i ten monstrózní pohled na své objemné tělo ji vzrušoval a pocítila touhu se uspokojit. Nacvičeným pohybem se zajela do rozkroku a začala si jmout poštěváček. Vlna rozkoše na sebe nenechala dlouho čekat. Zalila ji tak silně, že cítila, že by dokázala teď snad i vyčarovat i ty nejtěžší a nejsilnější kouzla. Chvilku se kochala tím pocitem a pak se vrátila v duchu zase do normálního světa, kde jí čekalo dostat se na ošetřovnu a nechat se proměnit do normální podoby.

Podívala se na sebe do zrcadla. Její kouzelnická róba byla trochu roztržená a měla utrženy všechny knoflíky, jak se její prsa a zadek dral z ní ven. Teď jí visela jen tak volně na zádech a sotva ji zakrývala ty její obrovský půlky.

Nejdřív musí začít s prádlem.

„Reppato!“ pronesla zaklínadlo a ukázala na své prádlo, které držela ve své druhé ruce. Ucítila nepatrný pohyb v ruce, ve které svírala to prádlo a poznala, že prádlo už není roztrhané.

„Engorgio!“ znovu ukázala na spravené prádlo a nechala ho zvětšit do velikosti, která by stačila tak pěti ženám dohromady, a která ji bude dokonale sedět.

Trochu si ho nevěřícně prohlížela a přemýšlela, jak se do něj má dostat. Přes své obrovské prsy si na své nohy nevidí a oblékat se podle odrazu v zrcadle nebyla zvyklá. Nakonec se rozhodla, že přeci jenom riskne si sednout na zem a obléknout se v sedě.

Nebylo to vůbec jednoduchý. Když si sedla, její prsa jí dosahovali až ke kolenům a bránili ji dostat se ke špičkám noh. Otočila se tedy na břicho. Přesněji na prsa, protože když se zapřela rukama, její prsa byly stále na podlaze, ale podařilo se jí navléct kalhotky ze zadu na pokrčený nohy. Pak se otočila na záda a využila toho, že se její prsa rozlily do stran, zvedla nohy co nejvýše a stáhla si kalhoty skoro až na zadek. Pak se otočila znovu na břicho a dorovnala je na tu svou obrovskou prdel. Stejným způsobem postupovala se svými kamašemi.

Když byly její nohy oblečeny, s velkými obtížemi se jí podařilo vstát.

„Reppato!“ opravila svoji róbu.

„Engorgio!“ zvětšila ji tak, aby se mohla zapnout a skrýt své naduté tělo pod ní.

Tak a teď se ještě dostat na ošetřovnu. Oddechla si, když si prohlížela výsledek své práce v zrcadlech. Její kouzelnická róba teď dokázala zakrýt všechno, co jí ti kluci provedli a teď vypadala, jako kdyby malinká hlavička seděla na obrovsky širokém těle, ale takhle už se může po hradě pohybovat.

Než odejde, rychle se ještě rozhlédla po místnosti, jestli tu nic nenechala, a v tom si všimla, že jedno zrcadlo vzadu je otočeno obráceně a vypadalo trochu jinak. Bylo vysoké až do stropu a mělo zdobený rám na dvou nohách s velkými drápy. Zvědavost ji nedala a obešla to zrcadlo. Nahoře byl do oblouku vyrytý nápis: Mízar bozyhu otešave lařáv ten.

„Zrcadlo z Erisedu,“ napadlo ji v okamžiku. Nedávno četla článek o něm a o tom, co ukazuje. Znala i příběh, který se odehrál rok před tím, než přišla do školy, a kdy bylo toto zrcadlo použito na ochranu kamene mudrců.

Nestála přesně naproti němu, tak zatím neviděla svůj odraz v něm, ale zaváhala, jestli ho má uvidět. Věděla totiž, že zrcadlo ukazuje to, co si dotyčný nejvíce přeje. A to jsou většinou nesplnitelný věci. Věděla, že někteří u toho zrcadla proseděli skoro celý život, jak toužili znovu vidět to, co jim ukazovalo. A pocítila strach z toho, co by si vlastně mohla nejvíce přát. Blesklo jí hlavou několik přání, které kdy v minulosti měla. Aby se maminka vrátila a znovu žila. Aby byla oblíbená. Aby tu byl s ní tatínek. A další přání a další. Ale které je to, po kterém nejvíce touží? Moudré je nevědět. Otočila se a zamířila na ošetřovnu.