Stalo se to jednoho letního odpoledne, kdy mě požádala moje ssousedka, jestli bych jí večer nepohlídal její sedmiletou dcerku Nikolku. Ráda by se prý s manželem zůčastnila podnikového večírku. Paní sousedka je drobná blondýnka, která v přízemí své vilky provozuje dětskou ordinaci. Ve smluvenou dobu jsem se dostavil, paní doktorka byla s manželem zrovna na odchodu. Jen mě upozornila, že si máme hrát, dívat se na televizi a potom mám dát malou spát. Po hodině různých her napadlo Nikolku, že půjdem dolů do ordinace, že si chce hrát na paní doktorku. Řekl jsem jí, že ne, že by se to mamince nelíbilo, načež mě přesvědčila, že to mamince nevadí a protože chce být, až bude velká také doktorkou, tak si tam hraje s kamarádkami normálně. Rezignoval jsem a šel jsem s ní. Nechala mě sedět v čekárně, že mě zavolá. Čekárna byla příjemně vytopena, u zdi byly dva přebalovací pulty a v rohu hrací koutek se spoustou hraček. Po chvíli se otevřely dveře ordinace, vyšla Nikolka v bílém lékařském oblečení, na krku měla přehozený červený stetoskop a pozvala mě dál. Pokynula mi, abych se posadil. Sama si sedla za stůl a něco jako zapisovala. Já jsem se zatím porozhlédl po ordinaci. Byla velmi vkusně zařízená, všude bylo hodně hraček a na zdi spousta obrázků, co namalovali malí pacienti. U zdi stál přebalovací pult, na němž paní doktorka vyšetřovala miminka, vedle bylo nízké vyšetřovací lehátko pro větší děti. Na lehátku nebylo klasické bílé prostěradlo s modrým pruhem, ale pestrobarevná deka s obrázky zvířátek překrytá trochu zažloutlým, ale průhledným igelitem. Na jedné straně lehátka byl pod igelitem vsunut papír s namalovanou dětskou hlavičkou, aby děti věděly, jak si správně lehnout. Nikolka dopsala a řekla mi, abych se svlékl, že mi provede preventivní prohlídku. Odložil jsem si do půl těla a čekal jsem. Nikolka se na mě zamračila a řekla mi, jestli jsem nebyl nikdy na preventivní prohlídce, že nevím, že se mám svléknout jen do trenýrek. Chvíli jsem protestoval, ale nebylo mi to nic platné. Potupně jsem stál před mladou paní doktorkou jen v boxerkách a čekal, co se bude dít. Na to, že je jí teprve sedm má s hrami na doktory nějaké zkušenosti, asi na několika prohlídkách mamince asistovala. Napřed proběhlo měření výšky, vážení a čtení písmen z prosvětlené tabule. Potom mě dovedla před lékařskou lampu, strčila mi špachtli do krku a musel jsem říct áááá. Následovalo běžné poslouchání stetoskopem a pak mi přikázala položít se na lehátko. Ulehl jsem na chladivý igelit a pokrčil nohy, jak si paní doktorka přála. Zkušeně mi odhrnula část trenýrek z podbřišku (asi to odkoukala od mámy) a začala mě prohmatávat. Její drobné prstíky se mi prosahávaly útrobami a já jen čekal, kdy už bude konec. Po chvíli mi řekla, že se můžu postavit a já si oddechl, že je konečně konec. Mýlil jsem se. V nestřeženém okamžiku mi jedním pohybem stáhla trenýrky až ke kolenům. V pudu sebezáchovy jsem je rychle vrátil zpět a řekl jsem jí, že to nemůže dělat. Na to mi hned odpověděla, že je paní doktorka a ta musí prohlédnout všechno, takže pindíka také. Znovu mi stáhla trenýrky a já červený jak srdcová sedma jsem čekal, co bude dál. Přišlo mi hrozně perverzní, aby tak malá holka se dotýkala mého přirození. Bez jakéhokoliv studu vzala mých 12 cm v klidu do svých ruček a jemně mi přetáhla předkožku. Poté prohmatala varlata a se slovy, že se můžu obléci ukončila vyšetření. Ani nevíte, jak jsem byl rád, že byl konec. Potupné, ale přitom vzrušující.