Květa byla tvrdošíjná panna. Tak to tehdy chodilo na venkově, dívky byly vychovávány v tom, že panenství si mají zachovat až do manželství. Tělo si ovšem žádá taky svoje.
A tak Květa náruživě prožívala, když jsem jí líbal kozičky a prsty se probíral v její škebličce, panenskou blánu si však ostražitě střežila. „To je moje jediné bohatství!“ Jediný ústupek, který jsem si na ní vynutil, byl, že mi honila ocas.
Velmi vzrušeně poslouchala, jak při tom sténám, a slastně pozorovala, jak můj klacek stříká na její bříško. Takže jsme se jenom navzájem masturbovali. To mi však nestačilo, a tak jsme se rozešli. Zaměřil jsem se na Marcelu, u ní to vypadalo nadějněji.
Už její vzhled napovídal, jaká vášeň je v ní skryta. Když jsem ji poprvé políbil, přisála se ke mně tak prudce, že jsem málem ztratil rovnováhu. Vše šlo u ní taky daleko rychleji.
Už druhý den jsem se dostal k jejím nahým kozičkám, to bylo pro mne úplné zjevení. Tyčily se na hrudi jako dvě věže ze slonoviny bez podpůrného systému podprsenky. Pak jsem se snadno probojoval houštím chloupků až do její štěrbinky, kterou střežil pyšný poštěváček. Ona zase bez pobízení uchopila můj penis a šílené rajcování začalo. Sténali jsme a kňučeli, až to rušilo lesní zvěř. S další etapou jsme se radši přestěhovali do mé útulné komůrky.
Naše ústa, jazyk i prsty objevovaly na nahých tělech místa, která jsou schopná rozehrát píseň rozkoše. Líbal jsem její klín, lízal jsem ji od prdelky až k poštěváčku a ona zase polykala můj žalud. Její pusa dovedla to, co nedovede žádná kunda: sála žalud, olizovala jazykem celý ocas i v ústech, zapojila do toho i zuby a jemně ho kousala. Dodnes, když si vzpomenu na její kuřbu, ucítím v rozkroku příjemné chvění.
To však bylo všechno. Pochva byla uzavřena panenskou blánou a do ní mi nedovolila vstoupit. Znovu a znovu jsem se pokoušel přivést ji svým jazykem k šílenství, při němž člověk ztrácí kontrolu nad sebou samým. Kolik mého spermatu spolykala, kolik její šťávy vyteklo do mých úst, ale jakmile jsem přiložil svůj ocas ke kundě, hned vystřízlivěla.
Tak to trvalo několik měsíců, vlastně až do svatby. Její panenská blána se stala až trofejí ženicha, kterého jí vybrali rodiče.
Brzo po svatbě mě pozvala na čaj. A protože manžel nebyl doma, bylo jasné, že se konečně seznámím i s interiérem její kundičky. Ach, to byl zase koncert pro dva mlsné jazyky!
Zastavil jsem se však včas, abych jí zase neexplodoval do pusy, ona mi však něžně pošeptala:
„Víš co? Nebudeme si kazit milování souloží!“
A dovedla můj ocas až k vrcholu. A vypila ho až do dna. Bylo to fajn!