Šestnácté narozeniny jsem oslavila s našima na chalupě. Nic moc, ale bylo hezky, koupaliště poblíž, tak mi to ani nevadilo. Druhý den se u nás nečekaně objevil strejda z Kroměříže. Od malička mu říkám strejda Medvídek. Má něco přes metrák, je takový hřmotný, ale dobrosrdečný a je s ním vždycky legrace. Je to tátův bratranec, ale podoba žádná, můj táta je malý a hubený. Jeli s tetou někam kempovat a tak se stavili. Naši je umluvili, ať se zdrží alespoň přes noc, že zapálíme táborák a opečeme si buřty. Těšila jsem se na strejdovi fórky. Většinou byly dvojsmyslné a máma ho i teď krotila, aby tak nemluvil přede mnou. Jako bych byla malá holka. Přitom jsem měla už půl roku kluka. Honza byl o pár dní mladší než já, takové vytáhlé bidlo, co furt někde lítá na kole. Moc si ke mně nedovolil i když já bych už chuť měla. Tak jsem si o tom alespoň četla. Strejda se omluvil, že pro mě nemá žádný dárek a sedl do auta, že pojede něco koupit, i když jsme ho všichni přemlouvali, že to není nutné. Přivezl mi medvěda. Prý, když je pro mě ten strejda Medvídek, tak ať mám vzpomínku. Poděkovala jsem a chtěla hračku někam zastrčit. Malá už tedy opravdu nejsem. Když jsem držela medvěda za břicho, cítila jsem, že je nějaký divně hranatý a v plyšové srsti objevila zip. Uvnitř byla knížečka. Kapesní vydání Kámasútry. Už jsem o ní slyšela, ale nikdy se mi do ruky nedostala. Zalezla jsem si s ní na konec zahrady a sedla si na kmen poražené třešně. Byla moc pěkná. Vázaná v kůži s barevnými ilustracemi krásných indických žen a mužů. Nějak mi došlo, že tohle nemohl strejda kupovat nahonem ve městě, kde je jen papírnictví a malá sámožka. Musel dárek přivést už sebou. Během chvilky jsem se začetla.

Máma volala k obědu a tak jsem knížku i s medvědem schovala u stromu a rozběhla se přes zahradu k chalupě. To jsem neměla dělat. Někde v zemi muselo být vosí hnízdo a já do něj šlápla. Hrozně jsem se lekla, protože ještě než jsem si vos všimla, už jsem dostala pár žihadel. Začala jsem křičet a utíkala pryč. Naproti mi přiběhl táta, hned jak si všiml vos kolem mě, zařval na mě, ať si nohu strčím pod studenou vodu. Dobelhala jsem se ke studni a strejda Medvídek už mi pumpoval na otékající nohu chladnou vodu. Bolelo to jako čert a já se rozbrečela. Vzal mě do náruče a odnesl do chalupy. Cítila jsem se u něj dobře. Jako mimino. Posadil mě na lavici a přinesl led. „No jo, tak to odpoledne asi padne,“ řekl táta. Teprve teď jsem se dozvěděla, že se naši s tetou a strejdou domluvili, že pojedou do Michaliček. Je to asi 20 km od naší chalupy a nějaká rodina tam vyrábí krásné věci z proutí. Teta si chtěla vybavit proutěným nábytkem novou zimní zahradu. „Mně to neva, jeďte sami“, reagovala jsem. „Já tu s ní zůstanu,“přidal se strejda Medvídek, „stejně jsem měl pivo a nábytek mě nezajímá.“ Odjeli a já se svlékla do bikin a lehla si na zahradu na deku, že se budu opalovat a číst. Znáte ten pocit, že na vás někdo kouká? Otočila jsem se a viděla pohled strejdy, který se rychle otočil a přihnul si piva z lahve. Nevím co to do mě vjelo, ale začala jsem ho provokovat. Převalovala jsem se na dece, roztahovala nohy a cítila, že přesně tam míří jeho pohled. Pak jsem si dokonce rozepnula vrchní díl bikin a odhodila ho od sebe, tak aby si toho všiml. „Dám ti na tu nohu ještě led,“ zaslechla jsem za sebou. Přisedl si na deku a na oteklý kotník mi přiložil igelitové tvořítko na led. Krásně to studilo a já se opět začetla do knížky od strejdy.“Líbí se ti to?“ zeptal se. „Hmm.“ „A co tohle?“ Strejda vyloupl ze sáčku jednu kostičku ledu a jel mi s ní po lýtku. Jen jsem kývla a pohodlně si lehla a hlavu si položila na ruce. Cítila jsem, jak se mi vyskakuje na noze husí kůže a tělem probíhá příjemné mrazení. Najednou jsem si vzpomněla na varování mamky, ať si nepouštím žádné chlapy k tělu. Ale tohle nebyl žádný cizí chlap, to byl náš strejda Medvídek, co mě jako malou vysazoval sobě na krk, abych viděla na Staromáku orloj. Led se rozpouštěl a kapky vody mi stékaly po lýtku, teď už po stehně a kostičku ledu jsem cítila i na levé půlce. Měla jsem tanga, takže nebyl problém obsáhnout celý zadek, což strejda udělal. Michal, tedy můj kluk takhle nikdy něžný nebyl, vlastně by ho to ani nenapadlo. Jediné co uměl bylo nacpat mi svůj dlouhý jazyk až do krku a při tom mi mačkat prsa. Led se rozpustil a strejda vyloupl další kousek. Jel výš. Zchladil mi pas a horká záda projel křížem krážem. Začala jsem se chichotat, protože mě to lechtalo. Led sklouzl na krk. Podle stínu, který na mě padl, jsem cítila, že se strejda naklání nade mnou. Zbyteček ledu se dotkl ze strany mých prsou. Věděla jsem, že už to je trochu moc, ale nějak jsem neměla sílu usadit ho. Divné mravenčení mi probíhalo podbřiškem a bylo to velice příjemné. Strejda se ještě zkusmo několikrát dotkl ze strany obou mých prsou a pak zachraptěl: „ Zavři oči, otoč se na záda ničeho se neboj.“ Udělala jsem to i když jsem dostala trochu strach co bude. Nohy jsem si raději přitiskla k sobě. Opět mrazivý pocit na obou kotnících, kolenou a stehnech. Led stékal až k lemu plavek v rozkroku a já tam začala pociťovat kromě mravenčení i horko. Kostička ledu položená na pupík mě málem vymrštila z deky, ale oči jsem neotevřela. Styděla jsem se a bála se vidět strejdu jak zírá na má obnažená prsa. Zase jsem si vzpomněla na Michala a na jeho neohrabané hrubé mazlení. Tohle bylo úplně něco jiného. Jako by mi strejda četl myšlenky, zeptal se:“ Tak co ten tvůj fešák, umí to s tebou, umí ti udělat hezky?“ „Moc ne,“pípla jsem. „A chtěla bys, aby ti bylo hezky?“ Nevěděla jsem co myslí a tak jsem jen zaťala zuby. Strejda si přisedl blíž ke mně a zafuněl, když to svoje těžké tělo přesouval. Cítila jsem trochu pot, trochu pivo, ale taky pěknou vůni kolínské. „Já nevím,“ odpověděla jsem až po chvíli. Strejda už nic neříkal a popojel ledem výš. Obkroužil mi prsa a já cítila, jak mi tvrdnou bradavky. „Máš je moc hezké“, heknul vedle mě. Nečekaně mi zavadil ledem přímo o bradavky až to skoro zabolelo. Rychle jsem mrkla a viděla své bradavky trčet jako tmavé ostružiny. Zachytla jsem i pohled strejdy. Oči měl jakoby zapadlé a tmavší. Možná se mi to zdálo, ale najednou jsem neviděla strejdu Medvídka, ale muže, který něco chce a já nevěděla co a co to bude pro mě znamenat. Radši jsem oči hned zase zavřela. Led už se rozpustil, ale napětí v bradavkách a celém břiše jsem cítila pořád. Strejda se natáhl přese mě pro opalovací krém a zavadil mi břichem o stehna. Cítila jsem jeho velké rozpálené tělo. Bez ptaní mi začal natírat tělo krémem. Začal na chodidlech. Takový blažený pocit jsem snad nikdy nezažila. Zapomněla jsem na varovné rady a oddávala se sladkým pocitům. Měla jsem čas přemýšlet i o tom, co jsem se zatím dočetla v Kámasútře. Masáž přešla na jedno a pak druhé lýtko, stehna. Silné, ale jemné prsty strejdy se každým tahem dostávaly blíž k rozkroku a dolů mezi stehna. Uvolnila jsem se a nepatrně roztáhla nohy. Skoro jsem zadržela dech, když se nakrémované ruce dotkly mých chloupků, které vyčuhovaly kolem plavek. Chvíli tam zůstaly bez hnutí, jako by čekaly na svolení a protože jsem nijak neprotestovala, podklouzly pod ně. Srdce mi začalo divoce tlouct a strejda začal odkašlávat, jak mu asi vysychalo v ústech. Natáhl se pro flašku piva a napil se. Jednu ruku mi ovšem pod kalhotkami plavek nechal. Když položil láhev do trávy, volnou rukou odtáhl lem kalhotek a já cítila nával krve do obličeje. Vdychl a dlouze zasyčel. Naslinil si prst a pomaličku se dotknul mé kundičky. Bylo to naprosto nádherné a já taky vzdychla. „Měl by vzít Michala do učení,“ napadlo mě naprosto šíleně. Zakryla jsem si oči rukama, jako bych se chtěla celá za nimi schovat. Strejda pokračoval. Hladil mi jemně pysky, roztahoval je od sebe a masíroval poštěváček. Dělal to tak, jak si to občas dělám já, vlastně mnohem lépe. Po chvíli přestal a já se skoro lekla, že už pokračovat nebude, ale chtěl mi jen stáhnout dolů plavky, které překážely jeho prstům. Zvedla jsem zadek, aby to šlo lépe a uložila se zpět s ještě více roztaženými stehny.

Pokrčil mi jednu nohu a koleno položil na deku. V první chvíli jsem ho instinktivně vrátila zpět, ale když tlak na koleno opakoval, už jsem se podvolila. Opět si naslinil prst, ale to už ani nebylo potřeba, protože jsem cítila, jak ze mě něco vytéká. Styděla jsem se, protože jsem nevěděla co to je. Kroužil mi prstem kolem vagíny, ale dovnitř se nedral. Už jsem byla skoro rozhodnutá, že mu obětuji své panenství, ale viditelně se k tomu neměl. Hladil mě a mnul, že jsem se začala vznášet na vlnách, které jsem nikdy nezažila. Pak mi nečekaně žuchnul mezi stehna a na levé noze jsem ucítila jeho vlasy. Vzápětí na kundičce jeho jazyk. Už jsem o tom četla, ale nikdy jsem si nedovedla představit, že může někdo lízat mužské nebo ženské přirození. V první chvíli mi to nebylo příjemné a cítila jsem se trapně. Chtěla jsem dát nohy k sobě , ale strejdova velká hlava mi to nedovolila a jeho jazyk se dral vehementně mezi mé pysky. Kroužil a kmital a já už se přestala bránit. Vylizoval všechnu šťávu, co mi kanula z kundičky, ve které divně cukalo. Byla celá oteklá a horká. Roztáhla mi prsty pysky od sebe a přisál se na ten malý citlivý knoflíček, který si občas ve vaně hladím. Stiskl ho mezi zuby a mě opět polilo horko. Dotýkal se knoflíčku špičkou jazyka a mnou najednou projel divný a silný pocit, že už víc nesnesu. „Dost,“ fňukla jsem, ale ve skutečnosti jsem nechtěla aby ještě přestal. Asi to věděl, protože na mě nedal. Lízal a sál mě tak, že se mi dělaly mžitky před očima. Ještě několikrát mi v kundičce zaškubalo a pak se mi tam rozlil klid. Strejda to nějak poznal a přestal. Tak tohle jsem ještě nikdy nezažila. O orgasmu jsem také četla, ale myslela jsem, že příjemný pocit, když si hladím poštěváček je už orgasmus. Ne, teprve teď. Nebylo pochyb. Strejda si sedl vedle mně a napil se piva. Otevřela jsem oči a podívala se na něj. Oči se mu smály a olizoval si rty. „ No a teď už je to na tom tvém beruško,“ řekl něžně. „Bude mít panenku, ale která ví co a jak, že?“ Přikývla jsem a možná nesmyslně špitla : „Děkuju .“ „No to ne, děkuji ti já. Takovouhle jahůdku už jsem nemlsal 30 let,“zasmál se strejda. Oblékla jsem se do plavek a šla se napít do kuchyně. Když jsem vyšla ven, zahlédla jsem strejdu jak nasedá na tátovo staré kolo a volá na mě: „Jedu se ochladit na koupalko! Uvař mi na pátou kafe, prosím!“

Když naši přijeli a teta spokojeně rozkládala prospekty nábytku, který si objednala, nepřítomně jsem přikyvovala až mi máma sáhla na čelo a ptala se , jestli nemám po těch žihadlech horečku. Jo to jsem měla. A jakou……. Strejdo, děkuji za dárek. Nikdy na něj nezapomenu.