Opět jsem byl před ní úplně nahý. Ponížený. Vrhnul jsem se na ní a začal jí líbat. Bohužel to neopětovala a škrábala se pro kabelku. Snažil jsem se jí co nejvíce přivést na jiné myšlenky. Popadla kabelku a snažila se z ní něco vyndat. Bylo mi jasné, co tam loví...

I já jsem takový člověk, který touží po dvou dívkách. Lépe řečeno po Domině a romantické holce, která by mě dokázala pořádně potěšit. To pokud možno v jedné osobě. Dá se říci, že se mi to ostatně vyplnilo, ale poslední dobou se mi zdá, že ta její romantická stránka se ztrácí a její dominantní půlka je úplně pryč. Vážně nevím, co mě to napadlo, proč si to myslím... Nevím co si mám myslet... Právě teď je sobota a ještě před několika hodinami by mě nenapadlo, že budu psát tuto povídku. Původně jsem chtěl pokračovat na dalším díle třetí povídky, ale jisté rodinné důvody mě nutí napsat tuto povídku. Možná, že se nebude někomu líbit, možná, že se vám bude zdát krátká, ale věřte, že právě teď jsem odvezl svojí Dominu domů. I když už je pryč, mám několik úkolů... Je zajímavé sobotní odpoledne. Bohužel moje nálada je zase pod psa, takže se mnou není zrovna moc do řeči. Akorát jsem třídil nově došlé obrázky a tak jsem se soustředil na to, abych neudělal žádnou chybu. V tu chvíli zazvonil zvonek u dveří. Věděl jsem, že je to moje Domina. Šel jsem otevřít. Přivítala mě s úsměvem ve tváři, ale náhle si všimla, že já jsem nějak naštvaný. "Co je, co se zase děje?" zeptala se. "Ale nic, jen nevím co dřív... "odsekl jsem. "Mám tedy jít domu?" tázala se. "Ale zůstaň tady, pojď jdeme nahoru. " Přišli jsme do mého pokoje. Ona si sedla jako vždy na postel a já na své místo k počítači. Byl jsem tak zažrán do práce, že jsem na ní nepromluvil více jak pět minut. Byl to zase den, kdy jsem neměl na sex ani pomyšlení. V tu chvíli jsem netušil, že se vše během několika hodin změní. Čas plynul a já stále seděl u počítače. Bylo na ní znát, že už je silně naštvaná, že se za mnou žene a že já si jí nevšímám. Uplynuly asi 3 hodiny. "Tak já tedy jdu domů... "řekla a začala se oblíkat. "No, to je to jediný, co ty pořádně umíš, naštvat se... "odsekl jsem. Jasně, že jsem věděl, že je v právu, že by tu na mě jen tak každá nečekala, až si tady dodělám věci na počítači, ale měl jsem takzvanou rejpavou náladu. "Co to kecáš?" vykřikla na mě. "Vždyť já tady sedím už asi tři hodiny a ty jsi na mě nepromluvil ani slovo!" "Jo, jasně, koukám, že ty místo toho, abys mě něco přikázala, tak tady sedíš a pak se zvedneš a vypadneš. " pronesl jsem směrem k ní... Začali jsme se hádat... To vše trvalo asi další dvě hodiny a dopadlo to první vzájemnou bitkou. Ano, bohužel jsem se se svou Dominou - holkou popral. Byla tak naštvaná... Vyčítal jsem jí, že nevymýšlí nic nového a že si myslím, že to všechno dělá z donucení a né proto, že jí to baví. "Tak tedy říkáš, že mě to nebaví, jo? Že nemám žádné další nápady?!!" zařvala a začala mi sundavat triko. "Tak tedy já ti ukážu, jak mě to baví a co mě napadá... "dodala, když mi sundavala kalhoty. V tu chvíli mi došlo, že jí mám před sebou takovou, jakou jsem jí ještě neviděl. "Tak tady to máš, co jsi chtěl... "zařvala, když mi jedním škubem strhala moje slipy. Opět jsem byl před ní úplně nahý. Ponížený. Vrhnul jsem se na ní a začal jí líbat. Bohužel to neopětovala a škrábala se pro kabelku. Snažil jsem se jí co nejvíce přivést na jiné myšlenky. Popadla kabelku a snažila se z ní něco vyndat. Bylo mi jasné, co tam loví, pouta a důtky. To se mi nelíbilo, jelikož už po několikáté špatně pochopila situaci. Teď se měla podle mých představ na mě vrhnou, vášnivě mě líbat a... ona zase vzala důtky a pořádně mě s nimi přetáhla. "Auuuuu... "zařval jsem bolestí. "To bolí, prosím, nech toho... ""Co si o sobě myslíš, ty zasranej spratku? Já jsem tvoje paní, ty mě budeš poslouchat", řvala na mě, když mě přetahovala koženými důtkami. Snažil jsem se pořád před ranami uhýbat, ale moc se mi to nedařilo. Bohužel se mi už ani nedařilo jí líbat. Klečel jsem na zemi a ona stála nade mnou a nepřestávala mě mlátit. Bolelo to, nepříjemně to bolelo, ale na ní bylo vidět, že se jí to líbí. "Hajzle - jeden - skurvenej - co - si - o - sobě - myslíš?" řvala na mě mezi jednotlivými ranami. "Jaaaaaaaaaauuuuuuuu... " zařval jsem a stulil se do klubíčka. Tato rána obzvláště bolela, jelikož se prameny důtek obtočili mezi mim zadkem a konečky mě zasáhly těsně na okraj koulí. Začal jsem jí prosit, líbat nohy, ale ona nepřestávala. "Tak a teď si s tebou pořádně užiju... na koně... "Bylo mi jasné, co tím myslí. Rychle jsem změnil pozici a klekl si na všechny čtyři. Vzala můj kožený pásek z kalhot a narvala mi ho do pusy. Vylezla na mě a začala mě švihat důtkami. "Tak co je, cválej, dělej ty hajzle... "zařvala a já pobízen důtkami se pohnul. Po chvíli, jelikož mě to už strašně bolelo, nejvíce zadek a kolena otlačené od koberce, jsem padnul na břicho a nemohl dál. "Tak, ty budeš stávkovat? Ty máš bejt přece můj nejlepší a nejoddanější otrok pod sluncem, tak co to děláš?" "Víte, Paní, už nemohu dále. Už mě všechno bolí... "nedořekl jsem. "Vždyť to je to správný, co ty potřebuješ, né? Ty jedna nulo... řekni, že jsi nula blbá... "Už jsem nechtěl dostat žádnou ránu a tak jsem se k tomu ponížil a řekl, co chtěl slyšet: "Má Paní, jsem jedna veliká nula, co sama nic nezvládne, prosím,... auuuuu... "nedořekl jsem a místo toho jsem zařval bolestí, když jsem dostal důtkami přes koule. "Nahlas, ať to slyší i všichni dole. " "Jsem strašná neschopná nula mí Paní... . " zařval jsem, až jsem měl strach, aby to opravdu dole neslyšeli. "Dobře, teď se budeš plazit, kam já půjdu... "vstala a šla ke dveřím. Ihned jsem se spustil na břicho, ale jelikož mám v pokoji hrubý koberec a nechtěl jsem si sedřít ptáka, tak jsem se plazil za ní se zdviženým zadkem. Všimla si toho a její reakce na to co vidí byla ta, že jsem opět dostal důtkami okolo prdele do koulí. Začal jsem tlumeně řvát a zmocnila se mě strašná nenávist. Chtěl jsem vstát a jednu jí vrazit, ale ona mě ihned vrátila do mojí sub role. "Hajzle, neříkala jsem ti, že chci, aby ses plazil? Ty nevíš, jak se správně plazí?" následovala další rána. "Víš co? Teď budeš dělat co ti řeknu, jo?" zeptala se, ale z hlasu bylo poznat, že nemám na výběr. "Ano, má Paní, udělám vše, co mi přikážete..." "Tak tedy dobře, teď budeš lízat... "To jsem slyšel velice nerad, jelikož patřím k lidem, kteří musí mít na francouzské milování tu správnou náladu. "Ale, má Paní,..." "Co, budeš odmlouvat?" další rána důtkami. "A za to, že odmlouváš, tak tě trochu ozdobíme. " Vzala z mého šuplíku samo stahující se kleště, které používám při letování. Na jednu bradavku mi nasadila tyto kleště a na druhou kovovou svorku za záclony, kterou ještě zmáčkla silným kolíčkem na prádlo. Opět jsem začal tlumeně řvát, ale nemohl jsem nic dělat, abych si jí nepohněval. Během dvaceti sekund byly obě moje bradavky úplně bílé. Bylo mi jasné, jakmile přečkám hlavní nápor bolest, tak že se mi po chvíli uleví. Dnes jsem se spletl. I ona si toho byla vědoma, tak mi nenechávala skřipce a kleště na jedné bradavce, ale cca po dvou minutách je střídala. To byla bolest, doporučuji vyzkoušet, ale předem doporučuji se trochu ožrat. "Tak a teď jsem dostala obrovskou žízeň... "Bylo mi jasné, co mám udělat. "Co si přejete k pití, má Paní?" zeptal jsem se. "Přines mi klasickou, ale dobrou šťávu do půllitru. " "A mohu si sundat ty svorky a kleště?" "Né, to ti sundám sama" odpověděla mi a v mžiku mi strhla jak kleště, tak svorky od záclony. Začal jsem strašně řvát a ona mi rychle zacpala pusu, aby to nebylo slyšet až dolů. Na mích bradavkách se poprvé objevila krev. Když jsem se po několika minutách uklidnil, oblékl jsem se a šel jí udělat šťávu. Vrátil jsem se s půllitrem a sedl si na postel. "Ale co to děláš? Ty nevíš, co má udělat otrok, když splní svůj úkol?" zařvala a přetáhla mě tentokráte páskem z kalhot. "Klekni si do kouta... a nezapomeň se svlíknout" dodala. Udělal jsem, co chtěla. Přišla ke mně a nasadila mi na pytel dva skřipce na vlasy. Začalo to pěkně štípat, jelikož si dávala záležet, aby mi to nasadila jen na krajíček kůžičky. "Máš žízeň?" zeptala se. "Ne, nemám, má Paní" "Ale to je špatná odpověď... oprav se" zamračila se na mě. "Ano, má Paní, mám žízeň. " řekl jsem z donucení. To co následovalo, to by mě ani ve snu nenapadlo. Natáhla to až z paty a plivla nechutné sliny do zbytku šťávy. "Teď to vypiješ, nebo tě zabiju" pronesla, když míchala s půllitrem. Začal se mi zvedat žaludek, ale ona mi přidržela nos a šťávu začala lít do mé pusy. Jelikož jsem se nechtěl utopit, tak mi nezbylo nic jiného, než polykat. Vypil jsem to až do dna a chtělo se mi zvracet. "Za odměnu, že jsi splnil svůj úkol, se můžeš udělat. Máš na to... . " odmlčela se. Na nic jsem nečekal a v kleče jsem začal onanovat. "... . 35 sekund. " dodala. Už už to na mě šlo, začal jsem se klepat vzrušením... "Dost!" zařvala a odkopla mi ruku od penisu. "Už je pozdě, tvůj čas vypršel... ""Ale má Paní, já... "nedořekl jsem. Místo toho mi bylo řečeno, ať se obléknu, že chce jet domů. "Vážně chcete jet domů, má Paní?" zeptal jsem se. "Jsi snad blbej? A dělej, čekám dole. " sebrala se a odešla. "A můžu si sundat ty skřipce z koulí?" zařval jsem za ní. "Né!!" dostalo se mi ještě odpovědi, než za sebou zavřela dveře. "Tak tedy jedem, "řekl jsem. Odvezl jsem jí domů myslel jsem, že se už zase proměnní v mojí holku, která mě obejme. Zase se tak nestalo. Místo toho mi jen na odchodu z auta řekla: "Ty svorky si můžeš sundat za hodinu a půl, čili v půl jedenáctý, a zejtra za mnou přijedeš sem v osm hodin. " Chtěl jsem ještě něco říci, ale už zabouchla dveře a odešla do domu... . Tak a co teď, teď je už 23:16 a zhruba v polovině této povídky jsem si byl sundat ty svorky. Ani nevíte, že jsem tak udělal deseti minutovou pauzu, jelikož kůžička na mém pytlíku se začala znovu prokrvovat a ta bolest... . Ani nevím zda za ní mám zítra jet, vůbec nevím, co mám dělat. Mám zákaz onanování (i když jsem nadrbán jako nikdy) a musím do zítra vymyslet jak si udělat roubík, aby nešel vyplivnou. Chce se mi do toho? Nevím... No, ráno moudřejší večera, že?