„Oblečení nebude odteď potřeba vlastně vůbec. Ty jsi ale idiot!“ Ležel jsem v posteli a místo abych po tom poněkud netradičním a náročném dni spal, tiše jsem si nadával. Moje – potažmo mužské - libido funguje na principu nadrženosti. Dostatečně nadržený chlap je schopen obskočit v podstatě cokoli. Problém nastane v té chvíli těsně po samotném obskočení. Hormony nadrženosti v těle velmi rychle odezní a chudáku muži pak zbyde jenom to nechutné video, které pořád se pořád ještě přehrává. To se potom občas dostavují pocity provinění, znechucení a studu.

A přesně tohle se teď stalo mně. Byl jsem ve fázi sebeobviňování, lítosti a deprese. Moje nadrženost po čtyřnásobném vyhonění byla na úrovni minus 9000, takže mě z toho dostat nemohla. Pořád dokola jsem si opakoval věci jako „Měl jsem být jejich trenér, proboha!“, „Vždyť jsou ještě pod zákonem“ a „Co když o tom někomu řeknou?“

Vzal jsem si sluchátka a oholil naplno svoji oblíbenou hudbu, ale to pomohlo jenom zčásti. Těch myšlenek jsem se ne a ne zbavit. A ať jsem přemýšlel, jak jsem přemýšlel, vycházely mi z celé situace dva závěry. Za prvé, dokud jsem ve fázi pohonění, není se čeho bát. Zkrátka se nesmím dostat na nebezpečnou úroveň nadržení. To je jednoduché, stačí prostě honit, honit a zase honit. S tím problém nemám.

Druhý závěr byl stejný jako ten první, jenom dvakrát podtržený a s vykřičníkem na konci.

Je to jasné. K ničemu dalšímu už nesmí dojít. Když budu mít kliku, budeme to moct celé ignorovat, tvářit se jakože se nic nestalo a maximálně udělat nějaké nepřímé narážky. A třeba na tu moji poznámku o oblečení zapomněly! Jasně!
S těmito myšlenkami se mi konečně podařilo usnout.

***

A měl jsem pravdu. Další den se nedělo nic, co by se nějak lišilo od předchozích dnů. Snídaně, vaření, lehký úklid, trénink… vůbec nic zvláštního.

Jen tu byl takový malý detail, totiž že všechny čtyři byly celý den nahé.
Když jsem je ráno v kuchyni uviděl, málem se mi zastavilo srdce. Váhavě se na mě otočily a usmály se, co já jako na to. Vytřeštěně jsem na ně zíral a nevěděl, co říct. Chvíle ticha stále bobtnala, až to začalo být trochu trapné, takže jsem to vyřešil jako vždy geniálně a řekl jsem: „Dobré ráno! Kdo si dá vajíčka?“

***

Takže celý den proběhl jako obvykle. Tedy pokud se jako obvykle myslí to, že místo toho, abych skákal nadšením z toho, že mám celý den čtyři náctileté sexy nahé krasobruslařky jenom pro sebe, utápěl jsem se v sebeobviňování. Snažil jsem se na sobě ale nic nedat znát, a tak jsem prostě jel na automat a dělal věci jako obvykle. Holky z toho byly trochu zmatené, asi byly i trochu zklamané, že jsem reagoval jinak, než jak doufaly. Po tom včerejšku, kdy jsem byl, řekněme, akční, se teď držím zpátky a dělám jakoby nic.

Nahé ráno jedly, nahé potom posilovaly, nahé vařily oběd, nahé měly odpolední volno… za normálních okolností bych slintal blahem. Tohle byl přece můj splněný sen. Čtyři krásná nahá tělíčka jen a jen pro mě. Ale já si to nedokázal užívat. Prostě ne. A tohle svoje napětí jsem pak chtě nechtě přenesl i na holky. Byly z toho očividně nesvé.

I přes to ale… jsem se pak večer neudržel a udělal něco, na co jsem zrovna dvakrát pyšný nebyl. Měly totiž zrovna hodinu jógy a asi si dokážete představit, do jakých poloh se takové krasobruslařky musí umět dostat. Seděl jsem tam a koukal se na ně a přestože moje zásoby nadrženosti byly stále vyčerpané, pomalu se mi to rozleželo v hlavě. Podobně jako sytý člověk je schopen rozumově uznat, že ačkoliv teď hlad nemá a je třeba přejezený, za nějaký čas si zase něco s chutí dá – takže když má možnost, ještě si nechá zbytky zabalit s sebou domů na později.

No a já došel k podobnému závěru. Teď mě sice svaly na penisu bolely, ale co až se třeba za měsíc ohlédnu zpátky na tuhle situaci? To bych si opravdu hodně zle nadával, že jsem si takovou příležitost nechal ujít. Nejdřív jsem se tedy asi 8x přesvědčil, že se mi videa nebudou zálohovat nikam na cloud, a pak… jsem spustil nahrávání videa a pod záminkou opravování jejich poloh jsem k nim šel a „opravoval“ je, co to jen šlo.

Samozřejmě že okamžitě pookřály. Proti své vůli jsem z toho měl radost, atmosféra se zase vrátila do normálních kolejí a já už si nepřipadal tak špatně. Vždyť nedělám nic hrozného. Jenom tu mám nahé nezletilé holky, které se můžou přetrhnout, aby na mě vyšpulily své intimní partie. A já si je u toho natáčím. Na památku. Normálka. Kdo tohle sem tam nedělá?

Ale k ničemu většímu už nedojde, to jsem si svatosvatě slíbil.

***

Následující den měl být odpočinkový, proto jsme měli naplánované koupání. Holky nemohly jet na plné obrátky bez přestávky, takže potřebovaly trochu oraz. Pořád samozřejmě byly nahé. Ještě že bylo hodně vedro, a to i uvnitř. Aspoň jim nebyla zima. Hned ráno u snídaně proběhla zanícená debata na téma „budeme na sobě u vody mít plavky nebo ne“. Ony si fakt myslely, že s nima půjdu ven takhle… nalehko.

Trvalo to dlouho, ale nakonec jsem prosadil, že nahaté tam rozhodně dovádět nebudou. Jsme sice na docela odlehlém koutě, ale riziko, že by nás tam nějaký náhodný houbař objevil, mě děsilo jakože docela dost. Celá debata skončila mým vyhroceným prohlášením „Mně je jedno, že už jsem s váma byl v sauně a vystříkal jsem se na vás, jste nezletilé a k vodě půjdete buď v plavkách, nebo vůbec!“ což byla věta, kterou asi nikdo v historii lidstva nikdy nahlas nepronesl. Mimochodem to bylo poprvé, co jsme se k tématu „dovádění v sauně“ vrátili.

To bylo moje finální slovo a s tím jsme se taky rozešli. Jejich odplata na sebe ale nenechala dlouho čekat. Když jsem na ně totiž netrpělivě venku troubil z auta, přišly lehce nakvašeně a byly teda oblečené, ale aby mi daly za vyučenou, navlékly se nejvíc, jak mohly. Když jsem je sem před pár dny vezl, říkal jsem si, co asi sakra vezou v těch kufrech a teď jsem dostal odpověď. Jako každé správné ženy si sbalily věci na každou možnou situaci a počasí, takže jim ve výbavě nechyběly téměř zimní věci. To asi pro případ, že by v červnu sněžilo nebo co.

Tak na sobě měly dlouhé kalhoty, mikiny a bundy, aby mi teda daly najevo, že oblečené budou, ale podle svého. Napadlo mě, že nahé by byly nápadné asi míň. Vítězoslavně se nasoukaly do auta a já jen stěží potlačoval smích. Byl to roztomile legrační vzdor, ale řekl jsem si, že na jejich hru přistoupím. Proto jsem celou cestu nezapnul klimatizaci a naschvál jsem to bral oklikami, jak jen to šlo. Bál jsem se, aby jim nebylo divné, že 5minutová cesta autem trvá skoro 20 minut, ale byly buď tak naštvané, nebo jim bylo takové vedro, že si toho nevšimly. No co, ať si to užijou, děvčata. Pro svou věc člověk musí trpět.

Dorazili jsme na místo, holky vystoupily a byly hodně, opravdu hodně zpocené. To jsem si všiml už v autě. V té sauně jsem si to neuvědomil, protože mě tam samotného pálily nosní dírky, ale… voněly mi. Všechny čtyři. Cítil jsem jejich pot i přes jejich nejrůznější parfémky a začalo mě to k nim přitahovat. To mě docela vyděsilo, protože to znamenalo, že se moje nadrženost zase probírá k životu.

Nevěděl jsem, jestli jim mám prozradit, že cesta měla správně trvat tak 5 minut, nebo ne. Tak jsme stáli na pláži, červen, sluníčko jelo na plné obrátky a ony byly navlečené jako by čekaly na první sníh. Vzájemně jsme se na sebe dívali. Pak jsme se všichni najednou začali smát. Napětí opadlo, holky se svlékly – a měly plavky! - a mohli jsme se věnovat klasickým vodním zábavám.

Člověk by nevěřil, kolik legrace si člověk užije s obyčejným míčkem do vody. I když toho vřeštění na mě občas bylo trochu moc, ale za ten čas, co jsem s nimi, jsem si na vyšší počet decibelů zvykl. Aspoň trochu.

***

Po více než hodině dovádění ve vodě jsme všichni odpočívali na pláži. Holky si četly, hrály karty, poslouchaly hudbu nebo jenom tak pospávaly. Já se na ně díval, vychutnával jsem si ten pohled a těšil se, až je zase uvidím nahé… a do hajzlu! Na to bacha. Večer s tím budu muset něco udělat. Ale budu u toho sám, jak jsem si sliboval.

Najednou se vedle mě zjevila Alice a nejistě špitla něco o tom, jestli bych jí nešel s něčím poradit. Trhl jsem sebou, protože mě vylekala. Trochu mě tím vyvedla z míry, protože jsem to za prvé vůbec nečekal a hlavně jsem si vůbec nebyl jistý, s čím bych jí zrovna já mohl poradit. Vypadala ale docela vážně, byla to docela změna oproti veselým letním radovánkám ve vodě, takže jsem souhlasil.

Holky nás po očku sledovaly, ale neřekly nic a z jejich výrazů jsem nedokázal nic vyčíst. Následoval jsem tedy mladičkou Alici do nedalekého lesíka, abychom měli soukromí. Čím víc jsme se vzdalovali od pláže a měli tím větší soukromí, tím horší jsem z toho měl pocit. Co. Po. Mně. Může. Chtít?

Postupně jsme stoupali lesíkem, až jsme došli až na jeho vrchol, kde se nacházel větší skalní útvar. Asi nějaký pískovec nebo co. Pochopil jsem, že to je náš cíl. Z opačné strany se na něj dalo krásně vylézt, i když jsme měli na nohách žabky. Alice se na něm zastavila a zahleděla se na pláž pod námi. Slunce svítilo, ptáčci cvrlikali, les voněl a já byl bez sebe nervozitou.

„Tady se mi to hrozně líbí. Je vidět celá pláž a to jezero nebo rybník nebo co to je,“ usmála se plaše.
Měla pravdu, výhled tam byl i přes stromy hezký. Na hladině vody se odráželo sluníčko. Obrázek jako z pohlednice.
„Jak jsi to tady proboha našla?“
„Byla jsem se projít, když jsi spal,“ usmála se.
A já myslel, že když se tak soustředí na karty, že si toho nevšimnou. „Já nespal, já jenom… odpočíval!“
„To odpočíváš docela nahlas,“ zasmála se.

Bože, jak já je miluju. Všechny čtyři, ale tahle Alicina v podstatě ještě dětská nevinnost… ten její smích… rozum na mě cosi křičel, ale mávnutím ruky jsem ho poslal do patřičných mezí.
Udělal jsem pár kroků dopředu a chvíli jsem jen tak stál a vychutnával si ten pohled, který ve mně trochu utlumil tu zatracenou nervozitu. Potom jsem se naivně ozval: „Takže, s čím ti mám poradit?“
„No,“ řekla nejistě. Zase ticho. Otočil jsem se k ní.
Byla úplně nahá. Ani ty žabky už neměla. V duchu jsem uznale pokýval hlavou, byla jako ninja. Vůbec jsem nepostřehl, že by si plavky sundala. Ty teď ležely odhozené nedaleko nás.
Tolik k její dětské nevinnosti.

„Já… totiž… ty… já jsem...,“ koktala Alice. Rvalo mi to srdce. Tak mladá. Tak nádherná. Se srdíčkem na dlani.
Moje libido, zosobněné mým penisem, na mě zkoušelo řvát něco ve smyslu „Jdi do toho! Vezmi si ji hned a tady! Nabízí se ti a chce to!“ Jenže naštěstí (?) nebylo ještě dost silné. Silou vůle jsem zavolal na pomoc rozum. Uraženě mi přišel na pomoc, ale neodpustil si kousavé poznámky za to, jak jsem ho před chvilkou necitlivě odehnal.

Tohle jí nemůžu udělat. Je jí 15.
- Ale prsa už jí rostou!
Je nezkušená. Zmatená.
- A nadržená. Ochlupení už taky má. Trochu. Podívej se na její kačenku.
Tohle nemůžu.
- A to její ploché bříško… a ta roztomilá piha nad pravou bradavkou… ta její prdelka… prostě k zulíbání!
Neví, co dělá.
- Neví, ale ty jí to ukážeš, haha.
„Ne!“ řekl jsem nahlas, což jsem nechtěl. Alice se zarazila. „Promiň mi to,“ omluvil jsem se mírně. „Vím, že to v té sauně… tedy my… všechny… “ odmlčel jsem se. Výřečný jako vždy. Sehnul jsem se pro její plavky a podal jí je. „Prostě tohle nemůžeme. Omlouvám se. Vím, že se ti líbím, ty se mně taky hrozně líbíš, ALE,“ zdůraznil jsem rychle, protože jsem viděl, jak se Alice nadechuje, „musíš si najít někoho blíž tvému věku. A ideálně ještě pár let počkat. Já jsem jenom takovej zmatenej pitomec, který ještě pořádně ani neví, co se svým životem. Je mi jasný, že mě za to teď budeš nenávidět, ale jednou mi dáš za pravdu. Promiň.“

Tohle byl ten nejklišoidnější proslov, jaký jsem kdy pronesl a bylo s podivem, že jsem se z něj okamžitě nepozvracel. Ale bylo to nutné. Uvědomil jsem si, jak blízko jsem byl katastrofě. Kdyby se to stalo třeba zítra… radši ani nemyslet.
Nekecej, večer nad tím budeš „myslet“ dost zuřivě, posmívalo se libido. Pěkně do rytmu.
Ignoroval jsem ho.

Alice se ke mně otočila zády, rychle se oblékla a vyrazili jsme zpátky. Celou cestu dolů nikdo nic neřekl. Když se na ni dole holky tázavě podívaly, z jejího postoje „spráskaný pes“ bylo jasné, co se stalo. Jsem blbec, že jsem si toho nevšiml. Samozřejmě že byly domluvené. Mohl jsem to vypozorovat a nějak se na to líp připravit. Nedat jí ani možnost… tohle jsou přesně ty životní situace, kdy se ze zranitelných dívek stávají dívky problémové.

Chvíli jsme tam tak nešťastně seděli, až jsem to nevydržel a zavelel k návratu. Alice se snažila tvářit, jakože se nic nestalo, ale moc jí to nešlo. Bylo mi z toho nanic, ale nevěděl jsem, jak jí můžu pomoct, tak jsem si jí radši moc nevšímal a jen si v duchu nadával. Kdyby se všichni ti kreténi, idioti a debilové postavili do řady za sebou, pokryli by celou cestu z Prahy do Brna a ještě by jich pár zbylo.
Holky byly tak nesvé, že si ani nevšimly, že cesta zpět trvala mnohem kratší dobu.

***

Druhý den už bylo všechno víceméně v normálu. Včera byly po zbytek dne tak zatažené do sebe, že pak zůstaly po zbytek dne oblečené. Bral jsem to jako výraz toho, že se přede mnou stydí a bojí se víc odhalit (ve všech významech toho slova) a v noci jsem toho opět moc nenaspal.
Jaká byla moje úleva, když jsem je ráno uviděl u snídaně všechny nahé, dokonce i Alici (Vidíš, o co jsi přišel?? Vidíš to, ty debile?? řvalo libido.) Ta se pak už zdála být v mnohem lepší náladě, takže to byla dvojnásobná úleva. Zvláštní, takové emocionální veletoče jsem dřív moc nezažíval. Ale celá tahle situace kolem záskoku byla vlastně dost zvláštní a… netradiční.

Ještě během snídaně, kdy jsme tak o poznání uvolněněji nezávazně klábosili, přišly s tím, že mají nápad.
„Jaký nápad?“ zajímal jsem se.
„No, víš jak máme za úkol nacvičovat tamto,“ vysvětlovala Petra a řekla nějaký francouzský název jakési obtížné piruety, kterou měly od Zuzky za úkol se tady naučit. Ani jedné to ale moc nešlo.
„No?“
„Tak jsme si říkaly, že bychom mohli udělat soutěž. Jakože kdo z nás to zvládne jako první, tak dostane odměnu.“
Tušil jsem nějakou neplechu. „Jakou odměnu?“ zeptal jsem se podezřívavě.
„Masáž,“ odpověděly všechny najednou jako jeden muž. Žena. Dívka.
Přemýšlel jsem nad tím. Je pravda, že v noci jsem naplánoval nabídnout jim něco jako omluvu. Nějaký bonus, abych se jim omluvil za celý ten včerejší trapas, ale nenapadlo mě nic vhodného. Jediné, na co jsem dokázal přijít, bylo uvařit jim jejich oblíbené jídlo, pořádný hamburger s hranolkama. To bych asi zvládl, i když jsem měl za to, že by sportovkyně měly jíst trochu zdravě.

Říkal jsem si, jestli je masáž dobrý nápad, ale když už jsme si takhle s Alicí vyjasnili naše postoje (mezi náma už k prostě ničemu fyzickému nedojde) rozhodl jsem se, že to risknu. Navíc mám masérský kurz, takže v téhle oblasti jsem si jistý v kramflecích. A kdoví, jestli se jim ta francouzská pirueta vůbec povede, z videí na Youtube to vypadalo fakt náročně…

Usmál jsem se. „Platí!“ potřásl jsem si se všemi rukou. „Tak přesně v 9:30 v tělocvičně.“

***

V 9:30 byly všechny v tělocvičně, tradičně nahé a mně pomalu ale jistě došlo, že jsem včera byl tak vynervovaný, že jsem večer zapomněl honit. Respektive nezapomněl, ale vůbec jsem neměl náladu. Takže teď už na mě ta jejich nahota pomalu měla zase vliv. Ale ovládl jsem se. Možná si je zase natočím, uvidíme.

„Takže na začátek se jako vždycky rozcvičíme, pak si zase rozfázujeme tu piruetu na jednotlivé části a ty budeme zkoušet a podle toho se…“ zatímco jsem mluvil, Eva si přede mě stoupla a vystřihla tu piruetu tak, že by se to dalo natočit a vložit jako instruktážní video na Youtube. Kdyby na sobě měla nějaké oblečení, samozřejmě.

Šokovaně jsem na ni zíral. Ona se na mě nevinně usmívala. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že to na mě ušily. Předstíraly, že jim to nejde, a přitom to dávno uměly. Nebo možná jenom Eva, těžko říct. Faktem zůstalo, že mě převezly puberťačky, které ani neměly občanky. Cítil jsem se ponížený.

„Takže v pět večer ve wellness?“ zeptala se Eva a na tváři jí hrál pořád ten nevinný, přímo andělský úsměv.
Nikdy, nikdy, NIKDY nepodceňujte svého nepřítele.

***

Bylo pár minut před pátou, já právě zapaloval svíčku, která ve speciální nádobičce postupně ohřívá masážní olej a jako tradičně se ve mně odehrával vnitřní boj. Než jsem sem šel, odehrál se další slovní souboj s mým libidem, které postupně nabývalo na síle.

Že ty tam jdeš s postranními úmysly?
Ani náhodou. Bude to jen masáž.
A co když tam jde s postranními úmysly ona?
To si nemyslím.
Vážně? Takže tě donutily udělat jedné z nich masáž jen tak?
Třeba jí jenom bolí záda?
To byla tak pitomá odpověď, že na to libido ani nezareagovalo.
Každopádně JÁ tam jdu s čistými úmysly, pokračoval jsem.
Vážně? Dokaž to. Vyhoň si ho.
Cože?
Slyšel jsi. Vyhoň si ho, aspoň dvakrát, pak budeš mít jistotu, že k ničemu nedojde.
No, já… Váhal jsem.
Já to věděl. Já to věděl, to jejich věčné nahaté dovádění tě dostalo, co? Jsi můj!
Z toho plynuly dva závěry. Za prvé, budu se muset opravdu hodně ovládat. A za druhé, už mi začíná hrabat. Ale proč jsem si ho teda nevyhonil?

Než jsem se stihnul odebrat do dalšího kolotoče otázek, výčitek a sebeobviňování, ozvalo se zaťukání na dveře a dovnitř vstoupila Eva. Dlouhé vlasy měla stažené do culíku a samozřejmě byla nahá. Už jsem si na to pomalu začal zvykat a říkal jsem si, jak dlouho by mi trvalo, než bych si na to zvykl tak, že už by mě to nevzrušilo vůbec. To by byl den, kdy by přestalo dávat žití smysl.

Jakmile si Eva lehla na připravené lehátko, vzal jsem ručník a profesionálně ji zahalil.
Eva se zatvářila zklamaně. „Je to nutný?“ protestovala.
„To aby ti tady nebyla zima,“ odpověděl jsem naoko vážně.
„Zima? Vždyť tu celý den a noc chodíme nahatý!“
Její poznámku jsem ignoroval. Tohle bude profesionální masáž.
To určitě, ozvalo se libido.
Zkontroloval jsem teplotu olejíčku a pustil připravenou relaxační hudbu. Říkal jsem si, že do toho dám fakt všechno a doufal jsem, že když se budu snažit, třeba na všechny postranní úmysly zapomene. Prokřupal jsem si prsty. Jde se na to.

***

V naší české kotlině máme jedno velmi výstižné rčení, které zní „Představoval si to jako Hurvínek válku.“ Vyšlo najevo, že tak nějak jsem si tu masáž představoval já. Moc opravdových masáží jsem nedělal a když už, mí klienti rozhodně nebyli takového typu, na který bych rád sahal. Takže mi přišlo jasné, že se prostě dokážu silou vůle ovládnout.
Jenže když vám na tom lehátku leží sexy 14leté pískle, které se většinu času snaží nenápadně si posunout ručník na zadečku, aby byl odhalený ještě víc než byl… zkrátka jsem přecenil svoje schopnosti. A dal jsem postupně libidu za pravdu. Měl jsem si ho vyhonit. Třikrát.

Což o to, masáž zad byla ještě v pohodě a řekl bych, že se mi povedla. Potom jsme ale přešli k nohám, to taky ještě ze začátku šlo, i když jsem přes ručník párkrát zahlédl její mušličku. Myslel jsem si, že když jsem ji viděl už tolikrát, že to v pohodě zvládnu, ale když jsem se přitom té Evy tak dotýkal… poprvé to bylo asi opravdu omylem, prostě jsem sklouzl rukou trochu výš, než jsem musel a zavadil o její štěrbinku.

Neprotestovala. Po chvíli se to stalo znovu, tentokrát úmyslně. A nakonec jsem jí mezi těma jejíma dokonalýma nohama regulérně hladil. Čím déle masáž trvala, tím více libido vítězoslavně křičelo. Rozum zatím seděl v koutě a tiše plakal, protože měl pocit, že jeho názory nikoho vůbec nezajímají.

Poté jsem v posledním marném záchvatu racionality obrátil masáž na její ruce a tehdy už o nějaké profesionalitě nemohlo být ani řeči. Pořád ležela na břiše, já stál vedle ní, ruku jsem jí masíroval a přitom jí sjížděl až na prso. Trochu se nadzdvihla, abych mohl jít blíž a věnovat se oběma. Měla je krásně souměrná, což se moc často nevidí, pěkně tak do ruky. Bradavky jí krásně ztuhly. Nemusím snad říkat, že masáž rukou přešla plynně v masáž obou prsou.

A tehdy přebrala iniciativu Eva a začala mi stahovat kraťasy. Moc se s tím nechtěla párat, tak mi stáhla zrovna i trenky a můj penis se opět vítězoslavně postavil do pozoru kousek od jejího obličeje. Hned využila situace, trochu upravila svoji polohu, shodila si ručník ze zadečku a začala se ho jemně dotýkat. Já už jakékoliv pokusy o masáž vzdal, narovnal jsem se a cele jsem se tomu odevzdal.

Nejdřív si s ním jenom tak jemně hrála, spíš ho zkoumala a dotýkala se ho. Pak ho začala hladit a lehce začala přejíždět předkožku sem a tam. Očividně to bylo poprvé, co něco takového dělala, takže jsem ji nechal tak a všechny ty doteky si vychutnával.

Postupně přesunula svou pozornost od penisu k varlatům, začala je lehce nadzdvihávat, jako by si je chtěla v malé ručce zvážit. Pak je začala hladit taky a postupně se mě už dotýkala všude, přejížděla po mně celými dlaněmi, tu se zastavila, tu mě trochu pohladila a zase se přesunula dál, pořád dokola.

Takhle to trvalo nějakou chvíli, až mi zničehonic dala na koule pusu. Nejdřív malou, jenom lehkou, potom další a další a postupně mi pusinkovala celý rozkrok a nakonec začala používat jazyk. Překvapilo mě to tak moc, až se mi málem podlomila kolena, ale ustál jsem to s přiškrceným „HHnngh!“ S kraťasy a trenkami staženými u kolen se stabilita drží dost blbě. A odtud už byl samozřejmě jenom kousek k tomu, aby si ho strčila do pusy, což taky za chvíli udělala.

Já to čekal, ale ty vole… to se nedalo popsat. Musel jsem se dívat někam jinam, abych se hned neudělal, protože tak vzrušující pohled jsem v životě neviděl. Nejdřív ho zkoumala jazykem, přejížděla po něm, pak si ho vyndala, dala mu pusu, zase si ho strčila do pusy a začala ho regulérně kouřit. Nejdřív pomalu, opatrně, asi se bála, aby se do akce nezapojily zuby, ale nic takového se nestalo. Postupně její doteky a pohyby zprofesionálněly, očividně nabyla sebejistotu. Já se snažil vrýt si do paměti všechny pocity, každý dotyk, každý pohled, každý polibek, každý kontakt jazykem a snažil jsem se ovládnout, abych jí nevzal hlavu do dlaní a nezačal jí pusinku šukat. A když si pomyslím, jaké jsem měl ohledně té masáže krásně čisté předsevzetí…

Zatímco mě kouřila, jednou rukou si přidržovala moje péro a druhou si po chvíli zajela mezi nohy a začala si ji mastit. Škoda že ležela na břiše, takže jsem z toho nic neviděl. Ne že by ten zbytek byl o ničem, to ne. Postupně začala zrychlovat a zrychlovat, zapojila do toho i ruce, takže mě kouřila a honila zároveň a já byl vyloženě v sedmém nebi.

Několikrát se ho pokusila polknout co nejvíc, ale moc jí to nešlo. Mně to nevadilo, na deepthroat mě nikdy moc neužilo, takže jsem ji za celou dobu poprvé pohladil po vlasech a jemně jí naznačil, ať se s tím netrápí a pokračuje v tom, co dělá. Očividně pochopila, takže se vrátila k normálnímu kouření a honění, jenom postupně zrychlovala a zrychlovala. Uvažoval jsem nad tím, jak to, že jí to tak jde. Asi existují i Youtubeři a Instagrammeři, kteří nabízejí návody jak na orální sex, jinak jsem si to vysvětlit neuměl.

Taky mě pak napadlo, jestli ji mám upozornit, až budu u vyvrcholení, aby ho stačila včas vytáhnout. Párkrát jsem už už byl, ale Eva ho najednou vyndala, aby se pořádně nadechla a trochu si odpočinula, čímž i zvolnila tempo ruční práce a já v těch chvílích málem dostal infarkt.

Podle stále puštěné relaxační hudby jsem odhadoval, že uběhly tak 4 minuty, ale mohl jsem se mýlit, protože bylo těžké vnímat čas, když vás kouří a honí patnáctiletá sexy dívčina, která si přitom mastí frndu a očividně si to užívá.

A pak jsem cítil, že už opravdu budu, nehledě na to, jestli zase zvolní tempo nebo ne, tak jsem jí s poslední špetkou příležitosti chtěl varovat.
„Už… už… !“ Očividně pochopila, usmála se (to jsem poznal podle očí, pusinka jí v tu chvíli samozřejmě jela na plné obrátky) a jela dál. Asi o 3 vteřiny později jsem do ní pustil celou svou dávku, stříkal jsem jako snad nikdy a ona to všechno nachytala do pusy. Když moje záškuby konečně přestaly, vytáhla ho a všechnu moji mrdku s úsměvem spolkla. Nevím, jestli jí to opravdu chutnalo, nebo jestli jen měla radost, že byla mise splněna. Já doslova padl na kolena, hlavu si opřel o lehátko kousek od jejích ramen a snažil se vzpamatovat. S kraťasy a trenkama stále u kolen, to musel být opravdu pohled pro bohy.

Eva si rukou utřela zbytky mého semene z pusy a pravou rukou mě začala hladit po hlavě. Uvědomil jsem si, že to byla ta ruka, kterou si ji honila, tak jsem ji vzal do ruky, usmál se na ni a pak jí všechny prstíky jeden po druhém olízal. To aby si nemyslela, že to lízání Lenky byla nějaká výjimka nebo co. Chutnala přesně tak, jak jsem si pamatoval.
„Ty jsi… já tě…“ chtěl jsem říct „zabiju“, ale nějak jsem to nedokázal vyslovit. Ono když vás vykouří taková pěkná holčina, je těžké se na ni za to zlobit.

Vzdal jsem to. „… miluju. Všechny vás miluju.“
A bylo to venku. V jistém smyslu to byla hrozně velká úleva.

Já věděl, že to nezůstane jenom u videí, prohlásilo vítězoslavně libido.

(pokračování příště)
(ještě by mě zajímalo, jestli to někdo opravdu čte celé, nebo si jenom prolítne popis vzhledu postav a pak scroluje na ty šťavnaté části? :))