Leipzig, 8.7. 1899

Nejdražší Raquel,

zdravím Tě do slunné Barcelony. Tentokrát se zdržím nudných zpráv o mých rodičích a sourozencích, chci Ti povyprávět o zážitku, který tisíckrát předčil mé představy… Abych Tě však uvedla do děje, musím začít zážitkem, který mě velmi uvedl do velkých rozpaků.

Asi před týdnem jsem se jako každý večer procházela po balkoně našeho venkovského sídla, když tu najednou jsem zaslechla podivné zvuky z pokoje mé společnice Anny. Potichu jsem přistoupila k oknu a to, co jsem zahlédla, mi téměř vyrazilo dech. Mou nebohou přítelkyni Annu držel za pas nějaký mládenec a divoce do ní přirážel. Nejprve jsem chtěla okamžitě zasáhnout, všimla jsem si však, že Anniny vzdechy nejsou bolestné, ale slastné. Ten večer jsem při představě toho, co ti dva vyváděli, cítila zvláštní, krásné pnutí v podbřišku. Poznala jsi to také někdy, Raquel? Doufám, že ano, mám totiž obavy, zda to není hřích…

Následujícího dne jsem se odhodlala k rozhovoru s Annou, byla jsem zvědavá, co mi k tomu poví. Čekala jsem z její strany rozpaky a stydlivost, Anna na mě ale jenom šibalsky mrkla a řekla mi, že dnes v noci navštíví mou komnatu. Když v noci přišla v tenké noční košilce, opět jsem pocítila to krásné pnutí tam dole. Anna si lehla vedle mě a začala mě hladit po obličeji, najednou začala přidávat i polibky. Nejprve jsem se bránila, ale bylo to tak příjemné, že jsem ji zkrátka nedokázala jen tak odehnat. Brzy jsem její hlazení začala opětovat, když tu náhle jsem ucítila její ruku na svém prsu. Má paní, jste velmi krásná, začala mi říkat Anna a já byla polichocena. Nezapírám, že jsem byla zvědavá i na její prsa, svlékly jsme si proto noční košilky a zůstaly jen tak, v rouše Evině. Bože, Raquel, kdybys jen tušila, jak příjemné je hladit, mačkat a lízat Annina plná prsíčka s růžovými bradavkami… Když jsme se do sytosti nabažily prsou té druhé, Anna se odvážila pokračovat tam dolů, k tomu tajemnému místu. Celá jsem ztuhla, měla jsem obavy, zda mě to nebude bolet, ale Anna mě mezi polibky utěšovala, že to bude jenom příjemné…

A měla pravdu, drahá Raquel, ukázala mi totiž malinký hrbolek, který prý má mezi chloupky každá dívka, chudá i šlechtična. Je to náš knoflíček slasti, řekla mi, a začala po něm jemně přejíždět. Byl to nezapomenutelný pocit, měla jsem co dělat, abych nezačala křičet nahlas. Cítila jsem ale, že to nemůže být vše, že to krásné musí mít ještě nějaké pokračování. Ano Raqeul, byla jsem tak roztoužená, že bych dovolila snad každému muži, aby tu slast dokončil.

Anna jako správná společnice mé myšlenky vytušila a jen tak, nahá, vyběhla na chodbu a přivedla Josefa, mladíka asi dvacetiletého, správce našeho letního sídla. Řekla mi, at‘ se zatím jenom dívám, moje chvíle prý přijde později. Raquel, viděla jsi už nahého muže? Josef byl velmi urostlý, hrud‘ měl porostlou jemnými chloupky, a tam dole mu trčel velký úd, který směřoval nahoru. Josef přistoupil k Anně a začali se divoce líbat. Já nemohla jinak, než si opět začít hladit svůj hrbolek slasti, jinak to prostě nešlo. Ti dva byli asi velmi vzrušení, Josef totiž hned povalil Annu na postel a posadil si ji na sebe. Po chvilce dráždění se spojili a já jen zvědavě pozorovala, jak se Anniny prsy pohupují a jak ji Josef plácá po její oblé zadnici.

Ach, Raquel, jak moc jsem si přála být na jejím místě… Když byl jejich milostný akt téměř u konce, Josef na mě zavolal, vytáhl svůj nadržený úd z Anniny kundičky a dal mi jej do rukou. Nevěděla jsem, co mám dělat, Anna mi to ale hbitě předvedla. Potom už jsem se jen nestačila divit, jak Josef mohutně vzdychá a jak mi po tvářích stéká ona bílá slaná tekutina. Po nějaké chvíli se Josef s Annou rozhodli, že i já si zasloužím podobnou slast. Byla jsem velmi vyděšená, když mě začali násilím přivazovat k posteli, ale další chvíle mě přesvědčily o tom, že jejich rozhodnutí nebylo tak špatné. Anna mě začala divoce líbat a Josef se věnoval mému hrbolku, najednou jsem však pocítila, že mi strká prst do mé kundičky. Okamžitě jsem začala přirážet proti jeho prstu a cítila jsem, že brzy přijde TEN okamžik, na který jsem čekala. Jaká nádhera Raquel, přála jsem si, aby jeho prsty plenily mou dírku po celé věky… Ani netušíš, jak moc jsem si přála, aby svým klackem obdělával i mne, avšak oba mi vysvětlili, že tak daleko zajít nelze, své panenství si musím uchovat pro budoucího manžela. Těžký je život mladé šlechtičny, drahá Raquel. Věř mi však, tyto hrátky můj život jaksepatří okořenily a Anna je nyní častým hostem v mé ložnici… Napiš mi, jaké zkušenosti máš v těchto záležitostech Ty, má milá Raquel.

Se srdečným pozdravem

Tvá Kathy von Poppenberg