Po předchozím vyprávění, které čpělo sírou, mi dovolte, abych se obrátil čelem k vědě. Jako syn zámeckého pána jsem byl vzdělán jak v naukách přesných, tak i naukách nepřesných. Spolu s astrologií jsem byl vyučován i ekonomii.

Nikdy bych nevěřil, že i tak pochybná nauka jako ekonomie může být reálný podklad. Ale když jsem hleděl na potíže, do jakých se dostala sličná pechařka, pochopil jsem, že vše se řídí zákonem nabídky a poptávky.

Tato pekařka se do Poříčí přistěhovala poměrně nedávno. Krámek, který si otevřela, byl čistý a hezky zdobený. Nikdo v něm nenašel ani švába a ani myš. Což se o konkurenční pekárně říct nedalo. Přesto nebylo vše v pořádku.

Krásná pekařka se jistě snažila. Vstala ještě před slepicemi, hnědé rovné vlasy si schovala pod plátěnou čapku, vyhrnula si rukávy a s tichým pobrukováním se vydala péct chléb náš vezdejší. Leč přestože se všechny výhody nashromáždily na její straně, lidé přesto dávali přednost jiným.

Marně muži kupovali makové koláčky a slané preclíky na chuť. Hlavní nákupy přece jen obstarávaly manželky; a ty pramálo hleděly na čisté rysy pekařinky ani na její podbízivý úsměv. Ne snad, že by úřadovala žárlivost. Naši mladou podnikatelku srážely ceny. Ať se snažila, jak chtěla, konkurence byla vždy o nějaký halíř nižší.

Vy si třeba můžete myslet, že peníze nejsou všechno, ale nebudete mít pravdu. Nakonec kdo se dnes nezblázní, když ve schránce najde letáček s výhodnou nabídku ze supermarketu? V každém případě, vinu na upadajícím krámě nesl poříčský mlynář. Zatímco konkurenci prodával mouku levněji, sličnou pekařku odbýval nechutnými přirážkami.

Příčinu musíme hledat o manželky konkurenčního pekaře. Ta se vždy pravidelně, jednou v týdnu, vydávala lobovat za slevy. Odcházela kolem osmé večer a často vracívala až ráno, unavená po náročném jednání.

Mohu se pochlubit, že jsem na správnou stopu přivedl naši pekařku já sám. Doporučil jsem jí sledovat ve středu cestu kolem mlýnského náhonu. Když se vše vyjasnilo, bylo nutné podniknout opatření. Krásná podnikatelka přirozeně netoužila následovat příkladu konkurence. Ale nakonec pochopila, že nic jiného nezbude. Nakonec i z mladého těla lze učinit konkurenční výhodu. Ekonomický guru na Hradě zatleskal radostně dlaněmi.

Pekařka zaklepala na dveře mlýnu a byla vpuštěna dovnitř. Oknem jsem mohl sledovat to jednání a chci předeslat, že nebylo krátké. V první, méně úspěšné části, se žena snažila zapůsobit pouze svým šarmem. Ten se ale od mlynáře odrážel a odpadával jako zrní z mlýnským kamenů.

Přesto ale bylo patrné, že mlynář má zájem dále pokračovat. Zpoza moukou zasypané tváře se mu leskly oči, když krásné pekařce nabídl první slevu za to, že mu ukáže prsy. Následovalo povinné upejpání, ale nakonec obratné prstíky rozvázaly živůtek a z něj do světa vykoukla roztomilá kůzlátka. Jejich zlatavé zabarvení a růžové bradavky brzy poskvrnila trocha mouky.

Lotr mlynář se totiž nezdržel a musel na ně máknout. Pekařka se zatvářila velmi uraženě a chtěla, aby toto máknutí bylo zaplaceno další slevou. Chvíli se handrkovali, nakonec přistoupili na rozumný kompromis: mlynář opět ustoupí, pokud bude mít příležitost si máknutí zopakovat. Svou šanci využil do mrtě a tlustými prsty osahal odhalenou hruď do sytosti.

Původní chladné smlouvání se brzy změnilo ve vášnivé dohadování. Pekařka svou nevinnost hodlala prodat co nejdráže, zatímco mlynář, třebaže jeho akcie stále stoupaly, se držel svých skrblických metod. Nakonec rezignoval na možnost (ačkoliv zjevně nerad) prohlédnout si pekáček návštěvnice. Místo toho volil raději otevření stavidel zbytečného vodního tlaku, výměnou za několik pytlů jemné mouky si totiž řekl o krásná pekařčina ústa.

Na její obranu musím poznamenat, že když se mlynář odhalil ztuhlého habána, rozkošně se začervenala a na zem před ním klekla jen s největším rozpaky. Nemyslím si, že by byla právě zkušená v této činnosti – což mlynář poznal a ocenil. Zřejmě už měl po krk své protřelé milenky a zatoužil po jiných dráždidlech.

Zdálo se skoro nemožné, že by se mladá žena opravdu odhodlala k něčemu takového. Ale ekonomické tlaky jsou neúprosné. Nádherná pusinka, spíše vhodná pro jemné úsměvy, se doširoka otevřela a nechala rudou hlavici zajet dovnitř. Mlynář byl na vrcholu blaha. Rozkročil se jako sedlák nad polem a dlouhými pohyby se zarážel do nastavených úst.

Naštěstí a nebo na neštěstí pro naši pekařku, nevyžadovalo se od ní nic, než trpně snášet, jak se do ní dobývá. Úder za úderem mířil do půvabného hrdla. Moje milá známá se dusila a zalykala tou nepřirozenou činností. Neskýtala právě příjemný pohled, když vyvalovala hnědé oči a podél koutků úst jí vytékaly nekonečné potůčky slin.

Vláha mířila podél ostré bradičky, kde se po kapkách spouštěla na vystrčená ňadra. Ta se chvěla snad pouhou hrůzou. Jejich pohyb se zastavil až v závěrečném finiši, kdy si mlynář spletl ústa s kundičkou a mohutnými přírazy se do pekařčina hrdla zasouval, jako by se chtěl vecpat až do žaludku.Na vlastní oči jsem viděl, jak zmizel v drobné tlamičce až po kořen.

Pekařka měla náhle oči přes půl obličeje. Místo panenského červenání nastoupila sytá rudá způsobená nedostatkem vzduchu. Rozdíl mezi barvou rtů a tváří se úplně smazal. Pekařka se zoufale snažila vymanit z medvědího sevření, ale muž ji pevně držel za týl a silnými dlaněmi ji nutil proti zduřenému pyji.

Nakonec vyjekl jako raněné zvíře a podle záškubů, jimiž své sténání provázal, jsem poznal, že se vyprazdňuje do nastaveného hrdla. Když tlak povolil, pekařka se zhroutila na podlahu, kde s kašláním plivala sliny i semeno. Přesto musela větší část spolknout, jak jsem usoudil z jejího výrazu a toho, jak si několikrát položila dlaně na břicho.

Takhle tedy skončila má lekce ekonomie. Brzy, co se rozneslo, že pekařčiny rohlíky jsou nejlevnější široko daleko, nebylo v Poříčí domácnosti, která by nekupovala u ní.