Tak takhle jsme spolu chodili už déle než měsíc, takovéhle vzájemně dráždění, vzrušování, honění, lízání, o čem jsem psal minule, to bylo to jediné, co jsme spolu dělali. Držel jsem slovo, jako vždy, když jsem něco slíbil a čekal jsem, až bude tak daleko a sama se bude chtít stát ženou.

A došlo k tomu úplně náhodně, aníž by to ona chtěla a aníž bych to chtěl já. Pavlínka byla už tak daleko, že měla neustále zájem jen o sex, no prostě každé naše setkání se točilo jen a jen okolo sexu. A ona dokonce sama vyhledávala místa, kde se můžeme spolu nerušeně "udělat".

Jeden den jsme měli navečer spolu rande. Počasí bylo hrozně mizerné, zataženo, chladno a když jsme se setkali, byla Pavlínka rozmrzelá, těšila se, jako vždy, na naše společné mazlení a kam jsme měli za deště jít? Zbývalo jedině kino a tak jsme seděli v poslední řadě a jen se ´osahávali´. Vyšli jsme z kina totálně vzrušení a jelikož drobně mžilo, hledali jsme, kam se schovat. Došli jsme na takové velké parkovište, kde byla i spousta zaparkovaných náklaďáků, bylo to více méně nějaké otevřené firemní parkoviště a já zkoušel všechny dveře u náklaďáků, až se jedny otevřely. Honem jsme vlezli dovnitř, do sucha, seděli jsme v kabině nejprve vedle sebe, zatím se zapotila všechna skla a my se objímali a líbali, naše ruce už dávno dráždily naše pohlavní orgány a Pavlínka mi zašeptala do ucha:

“Jindro, já bych zase chtěla tvůj ocásek cítit na poštěváčku, jak to máme tady udělat?”

“V prvé řadě si sundej kalhotky a potom si sedneš na mě.”

Pavlínka se nadzvedla, v okamžiku byly kalhotky dole, zvedla si sukénku a já si stáhl kalhoty i trenky ke kotníkům a posadil si jí zády ke mě přes stehna, takže měla kundičku přímo za ocáskem. Já vzal ocas do ruky a přitiskl jí ho na šterbinku, Pavlínka si jí sama prsty roztáhla, já jí s ním tlačil na stydkou kost, druhou rukou jsem jí mačkal a dráždil kozičky, Pavlínka se začala pohybovat, nahoru dolu, nahoru dolu, žalud jí jezdil po poštěváčku sem a tam a ona se začínala dostávat do ráže. Slyšel jsem, jak jí to v kundičce mlaská, moje prsty, které držely ocas byly už také mokré, sténala, vzdychala a najednou to na ní přišlo. Pavlínka nejprve na mě ztrnula, cítil jsem jenom jak se chvěje, v tom vydechla, a udělala několik prudkých pohybů spodkem těla, že se nechtěně můj ocásek dostal pod její stydkou kost a ona se vlastně sama na něj "napíchla"! Slabě vykřikla, když do ni můj ocas vjel, já ho totiž v ten moment nechtěně pustil, takže jí až do půlky pochvy vjel dovnitř. Cítil jsem jenom takový slabý odpor její blanky, než se protrhla a já jí pomalu přitiskl k sobě dolů, aby ho dostala celého dovnitř a teď jsem jí zašeptal, ať se nehýbe, aby jí to nebolelo. Začal jsem jí chlácholit, líbat, měla sice slzičky v očích, ale za chvilku se mi jí podařilo uklidnit a ona se pomalu ze mě zvedla. Ocas vyklouzl ven, já vzal kapesník a přitiskl jí ho na kundu. Když jsem ho po chvíli zvedl k očím, bylo na něm pár kapek krve z její blanky a i můj ocas byl slabounce zakrvácený. Pavlínka si po chvíli natáhla kalhotky a zůstali jsme ještě pěknou chvilku sedět v té kabině náklaďáku. Pavlínka se už celkem uklidnila a teď se mě ze strachem začala vyptávat, jestli nebude z toho těhotná a tak dále a tak dále. Doprovodil jsem jí domů a její polibek na rozloučenou se mi zdál najednou ještě daleko vroucnější, než kdy jindy.

Za týden, kdy jsem se celou dobu nedostal z kasáren, mě Pavlínka zoufale telefonovala:

"Jindroo, Jiindroooo, já se musím s tebou vidět, stalo se něco hrozného. Já jsem těhotná...." a zavěsila.

Volal jsem jí hned zpatky do obchodu a řekl jí, ať přijde na večer ke kasárnům, že se sejdeme na chvilku venku. A když přišla, celá uplakaná, dalo mi práci jí trochu uklidnit. Dozvěděl jsem se, že měla před třemi dny dostat menstruaci, ale že ji to nepřišlo. Myslel jsem si: ´No nazdar, holka, 16 let a je v tom´! Ale nedovedl jsem si to představit, protože když jsme spolu onanovali, nebo si spolu hráli, nikdy jsem jí nevystříkl blízko kundičky a když jsem jí posledně protrhl, tak jsem nebyl tak daleko, abych se na ní vystříkal. Tak jsem jí to znovu a znovu vysvětloval a objasňoval, věděl jsem, že se může u žen stát, díky nějakému nervovému vypětí, či nějakému mimořádnému zážitku, že se menstruace může opozdit a tak jsem jí chlácholil jak jsem jen mohl. Trošku klidnější šla domů a já stejně neměl klid, co kdyby?

Ale situace se sama vyřešila, za dva dny Pavlínka celá šťastná volala, že už se jí menstruace dostavila, že jsem měl pravdu a náš hovor končil tím, že mě prosila, abych už co nejdříve za ní přišel, že chce vědět jaké to je teď doopravdy.

Měl jsem potom přes víkend, už od pátku odpoledne volno a místo abych jel domů do Prahy, tak jsem si to zařídil u nás v lázeňáku, abych měl sám pro sebe velký pokoj. Musím vám vysvětlit, proč to šlo:

Od té mé jednotky ve Varech jsme měli t.zv. odloučené pracoviště právě v tom vojenském lázeňáku, který se tenkrát renovoval a nebyl v provozu, my jsme tam měli stanoviště a bydleli jsme tam. Přes víkend náš velitel, nějaký poručík Strnad, odjížděl vždy až do pondělí ráno do Prahy a my tam byli sami. A tak jsem si to s klukama dohodl, bylo nás tam celkem 10, že si přes víkend vezmu jeden ještě nedodělaný pokoj. Kluci o Pavlínce věděli a skoro každý už z nich tam nějakou tu děvuchu také měl a většinou se stejně přes víkend všichni někam vypařili.

Nastěhoval jsem do toho pokoje matrace, prostěradlo, deky, polštář, něco k pití, kýbl jsem musel dát pod umyvadlo, protože odpad nefungoval, jen voda tam tekla. Ve sklepě byly lázeňské vany, termální voda v nich také tekla, tak to bylo s celým komfortem. Jen záchod byl bohužel na chodbě. Ty pokoje ve vyšších patrech, které už byly komfortně zrenovované, ty byly zamčené, tam jsme nemohli.

Hned jsem to ještě v pátek volal Pavlínce a jelikož měla volno až od soboty v poledne slíbila mi, že si to doma zařídí tak, aby mohla jako ´spát u kamarádky´ až do neděle večer.

Juchůůůůů, jak jsem se na to těšil. Pavlínku jsem si vyzvedl přímo od obchodu, opět se do mě zavěsila, přitiskla se ke mě a zářila štěstím, že se mnou může být tak dlouho. Najednou se ale zastavila:

“Jindrulko, víš co mám v té tašce?” ptala se mě.

“Jak to mohu vědět, rtěnku, kapesník, zrcátko, líčení, možná nepotřebné pyžamko a co ja vím co ještě.”

“To bys neuhod´, podívej....” a Pavlínka rozevřela tašku, já nakoukl dovnitř a v ní bylo na vrchu něco bílého z látky. Chtěl jsem to vytahnout ven, ale Pavlínka mě zarazila:

“Ne... ne, nech to tam....” Pavlínka si stoupla na špičky a zašeptala mi do ucha:

“To jsou moje kalhotky, víš? Já na sobě žádné nemám!!”

“Pavlíku......!!!!” já jí chytil do náruče a bez ohledu na kolemjdoucí jsem jí zlíbal, až jí uši hořely:

“Jindro, Jindrulko, počkej..., počkej až budeme sami....” smála se mému útoku. Oh bože, to byl pocit, když jsem věděl, že jde vedle mě a nemá pod sukničkou nic. Nic!! NIC!!! To že nenosila podprsenku, to byla už stará věc, to přestala za pár dnů, ale o tomhle jsem jí nemohl přesvědčit. Ja už se nemohl dočkat, mě se začal stavět ocásek a já jí nenápadně na něj položil ruku:

“Vidíš, co děláš???....” říkal jsem jí. Ale Pavlínka se jen smála a ucukla:

”To je dobře, to jsem chtěla. Opravdu tě to tak vzruší?”

“Pavlíku, a jak! Ani nevíš! Řekni, jak by ses ty cítila, kdybys věděla, že jdu vedle tebe a nemám nic na sobě?”

“Já... já... nevím, ale asi bych byla taky tak vzrušená jako ty.”

Došli jsme k vojenskému lázeňáku, nenápadně jsem jí zavedl zadním vchodem dovnitř a do patra do pokoje. Sotva jsem za námi zavřel a zamkl dveře, padla mě Pavlínka okolo krku:

“Jindro, Jindrulko, já jsem tak šťastná, že ´v tom´ nejsem!!! Ani nevíš jak! Já nevím, co by tomu řekli naši doma, asi by mě vyhodili z domu.”

Já jí už hladil přes šaty po celém těle a samozřejmě moje hmaty se koncentrovaly na její nohy a stehna, pomalu jsem jí jel po stehnech pod lem šatů vzhůru, až jsem narazil v rozkroku na její holou kundičku, její chloupky mě lechtaly na hřbetě ruky a já už pomalu šílel. Koule mě začaly bolet a moje první bylo, že jsem si rozepl kalhoty, vytáhl ocas, stlačil Pavlínku na kolena a v okamžiku, kdy si vzala ocas do pusy, tak stačilo se párkrát pohnout a už jsem jí málem do pusy vystříkl, musel jsem ho naráz z její pusinky vytrhnout, to ještě Pavlínka neznala. Oh, jak se mi ulevilo, teď jsem se mohl plně na ní a na její pocity koncentrovat a to jsem také plně praktikoval. Byl to jen okamžik, a už jsme leželi spolu nazí v posteli v těsném objetí.

“Jindro, ale budeš dávat pozor, viď? A kdyby mě to mělo bolet, já ti řeknu, ano?”

“Ano, můj poklade, Pavlíčku, neboj se, znáš mě, já budu opravdu opatrný....” a už jsem se oddával jejím dotekům na ocase, líbal jsem jí po celém těle, samozřejmě jsem se hlavně koncentroval na její kundičku, můj jazyk v ní dělal pravé orgie a Pavlínka byla čím dál tím víc vydrážděná, až mě sama řekla:

“Jindro, tak už mě nemuč, dej mi ho dovnitř, prosím.... prosím....” A já se prosit nenechal, jakmile mi ocas natolik stál, že jsem jí mohl mrdat, už jsem na ní ležel a tlačil jsem jí ho dovnitř. Ze začátku to šlo trošku těsně, Pavlínka měla přeci jen strach a ještě se dost svírala, ale to se za chvilku podalo a já mohl do ní celý ocas vtlačit. Oh bože, jak ta měla těsnou pochvičku!!!! Měl jsem dojem, že je můj ocas sevřený zrovna v takové manžetě, jako tomu bylo, když jsem tenkrát mrdal Růženu do prdele.

“Achhhh... Jindro, pomaluuuuuu.... achhhhh.....” sténala Pavlínka pode mnou, když cítila, jak můj ocas do ní vniká. A já ho do ní vtlačil až po kořen:

“Bolí tě to? Je ti to nepříjemné?” ptal jsem se hned.

“Neeee.eee..., nee.., zatím to nebolí... Jindro, a opravdu jsi celý ve mě?” ptala se Pavlínka.

“No jistě, chceš se podívat?” a když přisvědčila, nadzvedl jsem se, jednou rukou jsem jí zvedl hlavu vzhůru, aby mohla vidět mezi naše těla a viděla, jak do ní ocas vjíždí a vyjíždí. Pavlínka sklopila oči dolů a když viděla, jak ten můj oštěp do ní vjíždí, obrátila oči vzhůru:

“Ohhhh, to není možnééééé.... a vůbec to nebolí, jen tak to trošku jako tlačí, ohh, to je krásnéééé.... a miláčku, můžu to takhle taky mít, jako jsem to už měla s Tebou?” ptala se Pavlínka.

“Pavlíku, to ti tedy nepovím, možná že ano, ale většinou to nejde hned, až později.”

“Jindříšku, můj Jindrulko, dávej ale prosím tě pozor, ano?”

“Jistě můj poklade. Na to máme dost času, nemyslíš?”

“Ano, ano... ohhhh, to je krasné... oh to je krása, to jsem netušila, že to je něco tak nádherného.... jak jsi to říkal? To je mrdání? Ano? Ohhh....., tak mě.... mrdej, mrdej....!!!!” a Pavlínka se pode mnou svíjela a sama spodkem těla přirážela, až to pleskalo. Udělal jsem jí to ocasem tak, že jsem ho zase vzal do ruky a špičkou žaludu jsem jí tak dlouho jezdil po poštěváčku, až to dostala a vyčerpaná pode mnou klesla na postel:

“Neee..., Jindrulko, to je opravdu tak krasné, jak jsi říkal. Já už to ani jinak nechci.... ohhh, já jsem celá pryč, mě se úplně točí hlava, věříš?”

“Věřím, teď už víš, nač jsem takovou dlouhou dobu čekal a jak jsem se musel přemáhat, abych neporušil můj slib, než budeme moci takhle spolu mrdat!”

“Jindrulko, ty mě moc miluješ, viď?”

“Pavlíku, to se ještě ptáš? Myslíš, že jiný by to tak dlouho vydržel jako já?”

“Nee..., a já tě taky miluji, moc, moc, moc !!!” a Pavlínka sjela mezi mé nohy a začala mi zase kouřit ocas.

Jenomže naše momentální soužití nemohlo zůstat jen v posteli, po dlouhé době dalšího hlazení a povídání, když nastal už podvečer, museli jsme také něco jíst a tak jsem jí po chvíli od ocasu odstrčil:

“Miláčku pojď, oblékni se a půjdeme něco sníst, pojď, můj poklade.”

“Já ale nemám hlad, ja nic nechci! Já chci jen tebe!!!!” vzdorovala.

“Ne ne ne... to nepřichází v úvahu, pojď, něco malého musíš dostat do žaludku. Vždyť by ses mě položila, od rána jsi určitě nic nejedla...” a Pavlinka, ač nerada vstala a šla k umyvadlu, vyndala z tašky houbu a nejprve se omyla pod paždí, mezi nohama a když jsem já povstal a začal se také omývat, Pavlínka se šibalským úsměvem vzala šaty a na úplně nahé tělo si je zase přehodila:

“Je to tak spravně, ano? Tak to chceš?” a smála se na celé kolo.

“Ty ďiblíku, ty mě přivedeš ještě do blázince, když se budeš takhle chovat. Kdo to má vydržet ???” a zapnul jsem jí zip na šatech. Vklouzl jsem do kalhot a jako naschvál jsem si ani já nevzal spodky na sebe:

“Tak, vidíš?? Já to udělám jako ty... a teď dělej něco!”

“Já nic dělat nebudu, dělej ty, ty jsi chlap...” než jsem jí mohl chytit, odemkla Pavlínka dveře a už byla na chodbě. Nejprve se šla ona vyčůrat na záchod a potom i já. Nenápadně jsme se zase vytratili ven a já už věděl kam půjdeme. Do Moravské vinárny, kam jsem rád chodil na biftečky, které doslova miluji.

V Moravské vinárně jsem si ho samozřejmě dal, Pavlínka si dala jen nějaký přírodní řízek s rýži a já k tomu objednal lahvičku červené Gracie z Valtic. Pomalu jsme jí za ten večer vypili, Pavlínka byla poprvé v životě trochu podroušená a ještě než jsem zaplatil, už po mě lezla a snažila se mi pod stolem rozepnout poklopec a vyndat mi ocas ven. Měl jsem co dělat, abych jí udržel, ale jak jsme došli zpět do pokoje v lázeňáku, to už se neudržela.

No a jak to bylo dál, to se dozvíte, zase v dalším pokračování.