Vždyť jsme naposledy souložili před více než třemi týdny, a to je pro sedmadvacetiletou ženskou hodně málo. I když si občas vypomůžu robertkem, kterého mi obstaral manžel, abych mu nebyla nevěrná. Avšak žádný umělák se nevyrovná mužskému přirození. Což tvrdí i moje důvěrná ..

"Olinko, dneska se mi povedlo uzavřít ohromný kšeft, na kterém trhnu majlant. Proto jsem s kamarády od fochu trochu oslavoval. Samozřejmě to byla čistě pánská jízda," vtrhne do obýváku okolo desáté večerní můj drobátko podroušený manžel s kyticí růží a velikánskou bonboniérou. Já sedím, jako poslední dobou až příliš často, v prázdném bytě úplně sama a hledím na televizi, neboť od předloni, kdy se z mého Huberta, dříve mistra elektrikářů ve fabrice, stal soukromý podnikatel, má namísto osmihodinové pracovní doby nejmíň dvojnásobnou. Je sice pravdou, že už nemusím chodit do zaměstnání a jen mu občas vypomůžu s papíry, ale taky se někdy doma šíleně nudím, neboť ani děti prozatím nemáme. Po svatbě to nešlo kvůli mým chronickým zdravotním problémům a teď zase nemá čas mi je upíchnout. Prý až bude firma stát na pevných nohou. Jenomže to už třeba budu v přechodu, pomyslím si a zvednu zadek z ušáku, abych mu ohřála v mikrovlnce večeři. Ale Hubert mě předejde: "Ne, Olinko, teď nemám na jídlo ani pomyšlení. V Baroku jsem měl čínu. Zato mám úžasný apetit na tebe, v tom průsvitném župánku jsi kouzelná," řekne obdivně. Když mi rozváže pásek, takže jsem vlastně téměř nahá a pak odspoda potěžká dlaněmi moje čtyřky, rázem mám frndu vlhkou od dělohy až po stydké pysky. Vždyť jsme naposledy souložili před více než třemi týdny, a to je pro sedmadvacetiletou ženskou hodně málo. I když si občas vypomůžu robertkem, kterého mi obstaral manžel, abych mu nebyla nevěrná. Avšak žádný umělák se nevyrovná mužskému přirození. Což tvrdí i moje důvěrná a vlastně jediná přítelkyně Lenka, jejíž manžel Ota také soukromničí a tudíž jí vymete komín jenom o velikých svátcích, stejně jako mně Hubert. Ale Lenka tím, na rozdíl ode mne, netrpí. Robertka zamkla do nočního stolku a našla si milence, vlastně spíš mladičkého gigolíka, kterému za dupačku platí manželovými penězi. Ale to já nechci, přestože mě stále přemlouvá. Vždyť svého zaneprázdněného muže mám pořád ráda a jsem mu vděčná, že nemusím šetřit každou korunku jako v době, než si mne vzal. Tohle mi běží hlavou, když mu rozepínám poklopec u riflí, abych si pohrála s jeho macíkem, který byl teprve druhým v mém životě, co zprubnul, jak hlubokou mám ochlupenou jeskyňku.
Hubošku, jdi se okoupat a já zatím rozestelu postele!" zašeptám, když cítím, že začíná nabývat na objemu.
Sotva manžel zmizí z obýváku jedněmi dveřmi, aby ze sebe smyl hospodský zápach, já druhými vklouznu do ložnice. Pak, svlečená i ze županu, netrpělivě a s jedním prstíkem na poštěváčku čekám, kdy se vrátí. Dočkám se brzo, ale v koupelně, kde neměl moje cecule a skulinku na očích, mu macík změknul, a tak namísto natrčeného kopí, jaké právě potřebuji, má v rozkroku jenom trochu tlustší tkaničku. Marně se snažím rukou i pusou udělat z něj čabajku, tady by snad zabrala jedině živá voda, ale tu v supermarketu neprodávají. Hubert je z toho nešťastný, ale já jej uklidňuji: "Nic si z toho nedělej, dnes mi vylížeš kastrůlek a ráno ti bude stát jak telegrafní sloup. To všecko je z přepracování, vždyť jsi neměl loni ani předloni žádnou dovolenou. Co kdybychom jeli letos do Řecka? Firma se snad za dva týdny, kdy budeš pryč, nepoloží," využiji situace. A zaskočený manžel kupodivu souhlasí.
Pochopitelně nenechám nic náhodě. Dřív než stačí později couvnout, mám zajištěnou dvanáctidenní dovolenou v Lefkadě. To je ostrov v Jónském moři, právě naproti Scorpiosu, ostrůvku, který teďka patří dědicům známého rejdaře Onassise.
Za týden už stojíme frontu v odbavovací hale brněnského letiště. A tehdy zapípá v Hubertově kapse mobil. Ten jej přiloží k uchu, chvíli poslouchá, potom zbledne, aby hned nato zrudnul a nakonec ze sebe vypraví: "Tak ať na mne ten Němec počká, za hodinu nebo půldruhé jsem tam a dojednáme to ústně..."
Hledím na něho jako kdybych právě spadla z višně a zprvu si myslím, že je to nějaký šprým, ačkoliv apríl byl před čtyřmi měsíci. Ale opak je pravdou. Ta jeho podělaná firma má opět nade mnou navrch a já budu v Řecku večer lehat a ráno vstávat s pohledem na prázdnou a nerozestlanou postel vedle svého zváleného lůžka. S pičkou nažhavenou touhou po jeho pegasovi, ale nezbude mi, než se udělat rukou, neboť robertka jsem si tentokrát do naditých tašek nepřibalila.
"Olinko, když nechám toho zahraničního zákazníka ve štychu, může to mít pro podnik nedozírné následky. Ale slibuji, že když jednání s úspěchem dovedu do konce, za dva nebo tři dny za tebou přiletím a pak se od sebe nehneme ani na okamžik," slibuje, políbí mne na tvář. Jenomže já stoprocentně vím, že je to poslední pusa. Víc jich od něj v příštích dvanácti dnech nedostanu, neboť to jednání se jako obvykle zadrhne zcela určitě a oni začnou znovu, od píky. Proto rozmrzele sedím v letadle u okýnka, vedle mě je prázdno a na tom dalším sedadle u uličky je jakýsi muž, asi tak pětatřicátník. Ten po skleničce šampusu od hezké letušky, to zřejmě na odvahu, nebo aby nám lépe chutnal oběd, naservírovaný vzápětí její kolegyní, po mě začne nejdřív pokradmu pokukovat a pak se snaží navázat hovor. Chvíli dělám otočenou, ještě jsem naštvaná na manžela a vůbec na všechny mužské, neboť jsou stejní prevíti jako ten můj. Ale když palubní rozhlas oznámí, že se blížíme k Tiraně, trošku ho obdařím úsměvem. Než přistaneme na malém letišťátku v Řecku, už sedí na Hubertově zaplaceném, ale neobsazeném místě a víme o sobě hodně věcí. Třeba to, že na dovolenou letíme na stejné místo, do malého přímořského městečka Nidri a dokonce budeme bydlet ve stejném penzionu.
Na místě, v krásném letovisku Nidri, jsme asi v šest večer. Majitelka penzionu si nás všechny zapíše, předá nám klíče od pokojů a víc se nestará. Takže Michal si nastěhuje svou sportovní tašku rovnou ke mně, do prvního poschodí, odkud máme z balkónu Scorpios jako na dlani. Ale ten nás pro tuto chvíli vůbec nezajímá. Jen co za námi zapadnou dveře útulného pokojíku, začneme se líbat a dříve než vybalíme své věci, beze studu ze sebe shodíme oblečení a společně se osprchujeme. Do postele si mne potom odnese Michal v náruči, a protože je stejně nadržený jako já, po krátké předehře, jejíž část jsme si už odbyli v koupelně, mně podstrčí pod zadeček polštář, a když rozhodím stehna, vklíní se mi se vztyčeným chobotem mezi ně. Se zavřenýma očima vychutnávám slastný pocit, který mi působí špička jeho žaludu na ústí vlhké pochvičky a jakmile pronikne prudkým přírazem dovnitř, hlasitě vykřiknu a začnu sebou zmítat, protože mám úžasný orgasmus a pak ještě druhý a třetí.
"Michale, nemysli si o mně, že jsem nějaká poběhlice, která je k mání každému na počkání. Ale můj muž má radši firmu než soulož," snažím se ospravedlnit ve chvíli krátkého odpočinku před dalším trckáním, ale milenec mě umlčí dlouhým polibkem. Nejdřív na ústa a pak se přesune níž, špičkou jazyka přímo do tunýlku, přetékajícího jeho smetanou.
Tak jsem prožila nejhezčí dovolenou mého života!