„Tomu se říká žít na vysoké noze,“ obhlížela Alice můj vůz a pomohla mi vyskládat tašky. „Kam se na tebe hrabu…“ „No ty určitě,“ zasmála jsem se a omrkla její vilku uprostřed rozkošné zahrady. „Ubohá náplast na mé zlomenésrdce,“řekla. „Opustil mě a jen tohle mi zůstalo…“

„Tomu se říká žít na vysoké noze,“ obhlížela Alice můj vůz a pomohla mi vyskládat tašky. „Kam se na tebe hrabu…“
„No ty určitě,“ zasmála jsem se a omrkla její vilku uprostřed rozkošné zahrady.
„Ubohá náplast na mé zlomené srdce,“řekla. „Opustil mě a jen tohle mi zůstalo…“
„Pokud si vzpomínám, nezůstalo jen u toho…“
„Hele bez poznámek!“ pravila a zahnala mě za branku.
„Kde máš oslavence?“
„Na přehradě. Co taky v tom vedru…“
„Měl uvítat tetičku…“
„Té si užije až dost!“ ujistila mě a pro změnu prohnala já ji. „A ne abys ho hned ojela!“ zvedla varovně prst. „Je mladý a nezkušený a takový zážitek by ho mohl traumatizovat!“
„Ty ses s ním nevyspala?“
„No dovol…?!“ Alice si dala ruce v bok a zamračila se. „Co tím chceš říct?“
„Že ho nějak moc chráníš.“
„Jsi nepolepšitelná,“ řekla mě a zeptala se co si dám.
„Dala bych si sprchu,“ pravila jsem. „A pak třeba meloun…“
„Sprcha je támhle,“ provedla mě přízemím vilky. „A meloun bude. Ale na verandě! Moc dobře si pamatuji, jak jíš meloun!“
„C!“ Ale nebyl to nakonec tak špatný nápad. Venku bylo prostě nádherně a skládací lehátka pod slunečníkem byla dokonale naaranžovaná. Meloun byl nakrájený na kostičky v míse na kempinkovém stolečku mezi lehátky. Taky tam byla pomerančová šťáva.
Alice ležela na jednom lehátku a slunila se. Nádherná.
Dvoudílné plavky. Horní díl držel ty její prsa jen velice obtížně.
Bylo vidět, že už se opaluje nějaký čas.
Já ovšem taky nebyla úplná bělice.
Na rozdíl od ní jsem na sobě měla jen osušku a černé brýle. Alice si mě kriticky prohlédla a pak jen zavrtěla hlavou.
„Zase pohoršuješ.“
„A tebe to netěsní?“ ukázala jsem na její podprsenku. Ušklíbla se:
„Dávám si na tebe bacha!“
„Vážně?“ poklekla jsem vedle ní a nechala si osušku sklouznout k nohám. Jemně jsem ji pohladila po její bříšku a poté zvolna umístila ruku dlaní na její levé ňadro. Nebránila se.
Přivřenýma očima mě jen pozorovala. A trochu se usmívala.
Pokračovala jsem v mazlení.
Jak je to dlouho…? Podprsenku jsem jí uvolnila velice snadno. Vyhrnula jsem ji nahoru a zahleděla se na její temné bradavky, které se vyhouply na světlo. Položila jsem na ně dlaně a mnula je palcem a ukazováčkem a roztírala po ňadrech. Alice občas vzdychla. Pak zvedla ruku a pohladila mě po tváři. Něžně. Láskyplně…
Sklonila jsem se a nasála jednu její bradavku do pusy. Laskala jsem ji rty i jazýčkem a při tom nasávala jako dítě saje mámino prso. Alice už vzdychala častěji. Hladila mě ve vlasech tiskla mě víc k sobě. Levou nohu si pokrčila v koleni a zapřela se o okraj lehátka.
Opravdu moc jsem po ní toužila! A ona to věděla.
„Zahráváš si,“ šeptla mi a chytila mě za vlasy. Pevně. Velice nesmlouvavě mě odtáhla od jejího prsu. Bylo vlhké a lesklo se. Jen nerada jsem se nechala odtáhnout. Sestra mě držela za vlasy a dívala se mi do obličeje.
„Jak je to dávno…?“ šeptla. Pak uvolnila moje vlasy. Jen tak jsem zůstala nakloněná nad ni a prohlížela si ji. Už to nebyla ta dívka jako kdysi.
Zralá žena. Plných tvarů a dokonalé postavy. Ale žena…
Už ne dívka. Ani já už nebyla ta nevinná husička, která si od ní nechala všechno líbit a která byla ochotná vyplnit ji naprosto cokoliv. Naklonila jsem se a dlouze ji políbila. Jazykem jsem zkoumavě jezdila v jejích ústech a rukama ji objímala kolem hlavy. Sevřela mě kolem zadečku a přitáhla na sebe.
Lehátko sténavě zaprotestovalo, ale vydrželo.
Ležela jsem na ní a líbala ji na krku. Dlouze a vášnivě. Její plné rty. Lačná pootevřená ústa. Tu jemnou kůžičku pod bradou…
Ach! Jak nedočkavě zakláněla hlavičku…
Horního dílu plavek se zbavila nakonec sama a já se celou svojí nahotou přitiskla na její opálené tělo. Hladila mě po zadečku.
Zatím jen po zadečku, i když občas její prstík, zabrousil mezi mé půlečky. Ale jen velmi jemně. Trochu jsem se prohnula a zatlačila svůj podbřišek na její bříško. Potřebovala jsem si trochu ulehčit. Nají t nějaký pevný bod o který bych se mohla zapřít. Nakonec jsem sjela trošku níž a začala se svým vlhkým klínem třít o její stehno. Bylo to velice dráždivé.
Jezdila jsem po něm jako smyslů zbavená.
Alice mi v tom nebránila.
Chápala to. Vždycky mě chápala.
Když jsem se trochu nadzvedla vsunula mi mezi stehna ruku. A ukazováček ohnula, takže jsem na něj příjemně dosedla. Jeho kousíček mě tlačil v roztoužené jeskyňce a já nedočkavě přirážela.
Její ruka mě dráždila stále víc. Alice nezůstala pasivní. Věděla že to potřebuji. Věděla, že teď už nedokážu couvnout. A byla ochotná mi dopřát tu rozkoš.
Vlhla jsem.
Cítila jsem to velice výrazně. A Alice asi taky. Její prstíky vyhledávaly ta nejvlhčí místečka v mém klíně a roztíraly šťávičku po okolí.
Občas jsem vyrazila prudký sten.
„…ještě ne!“ vykřikla jsem. „Ještě ne!“ Chtěla jsem si tu rozkoš vychutnávat donekonečna.
Ale únava z cesty a nedočkavost a nesmírná touha, že zase vidím svoji sestřičku mě vzala poslední snahu po zadržení.
Pak to šlo ráz na ráz.
Vlhké oči, zalité slzami. Polknutí nasucho. S trochou bolesti. Prudké hlasité nádechy.
A křeč. Uvolňující omamná, nekonečná. Otřásala jsem se, jako na koni a hlasitě sténala.
Pak jsem jí padla do náruče a nechala se hladit ve vlasech a láskyplně objímat. Plakala jsem a šeptala slůvka určená jen pro její ouška.
Ona mě držela a hladila mě dlaněmi po celém těle.
Bylo nám dobře. Výborně. Nepopsatelně…
Znovu a znovu jsem ji hladila a držela kolem krku.
A věděla jsem, že s oplácením spěchat nemusím. Alice není Nora. Alice je…je…jedinečná. Často mi dávala a už jen ta skutečnost, že já jsem hotová ji dokonale uspokojovala. Líbilo se jí přivádět mě k orgasmu. K dokonalému uvolnění. A nikdy jí nevadilo, když jsem už po tom nebyla schopná ničeho.
Jen mě pak hladila a držela v náruči, dokud jsem neusnula.
Ale to se dnes nestane.
Cítila jsem, že jsem víc než odhodlaná jí to pěkně oplatit. Dnes se bude v orgasmech zmítat ona.
Sklouzla jsem mezí její nožky a přinutila ji pokrčit je. Pokrčit a zapřít o okraj lehátka. Nebo prostě roztáhnout. Spodního dílu plavek jsem ji zbavila velice snadno. Byla docela vlhká. A taky vyholená.
Moje sestřička dokáže velmi pečlivě pečovat o svůj klín. Ani teď ji to nepřešlo.
Voněl nějakým olejíčkem a nesmírně mě vábil, abych k němu přitiskla svoje ústa.
Když jsem to udělala Alice se toužebně prohnula. Nožky jí sklouzly z okraje lehátka a ona je křečovitě roztáhla široko od sebe.
A to jsem teprve na začátku.
Já dokážu být velice schopná, pokud jde o lízání, nebo prstíky. V tom se mi nevyrovná nikdo. Skoro všechny moje milenky se o tom mohly přesvědčit a všechny to spokojeně přiznávaly. Škoda, že si to nemůžu vyzkoušet sama na sobě. Tedy ty prstíky ano!
Ale pusinku těžko. Tak dokonale se nedokážu ohnout ani já. Alici jsem si však vychutnala dokonale.
„Ne…!“ vykřikovala. „Prosím…já…ne! Nejsem…už dlouho…ne! Ach ne!! Nebyla jsem takhle…takhle…ne…ne! Ach! Ach!“ prohnula se v bedrech a já ji podložila dlaněmi zadeček a přitiskla si ji co nejvíc k sobě.
„Jé…jé…ne! Budu! Budu…ach! Ne! Už…Ach…“ chvěla se mi a tiskla se mi co nejvíc k obličeji.
„Už…už…už…!“ otřásala se, když se mi udělala přímo do pusinky. Nepřestávala jsem ji lízat a dráždit, dokud se úplně neuvolnila.
Pak padla zády na lehátko a dlouze vydechovala.
„Ach bože!“ oddychla si. „Ach můj bože!“
Celá se uvolnila a její prsty mi klouzaly vzadu za krkem.
„Uf…“ zvolna přicházela k sobě. Pak si podala mátožně ten pomerančový džus a vypila naráz celou sklenici.
„Ty dračice!“ řekla mi posléze. „Tys mě zase dostala! Ach bože!“
„Máš s tím nějaký problém miláčku?“
„Jasně že mám!“ vydechla a vztekle se posadila. „Já už neměla sex nepamatuju!“
„Co ti bránilo mi zavolat?“ otázala jsem se lišácky a ona mávla rukou.
„Znáš to…mám toho moc… Robin se hlásí na vejšku. Já otevřela novou pobočku. Prostě shon. Jsem nadržená jak sopka, ale vždycky se to nějak…hm… vybilo…a pak si přijedeš ty a uděláš mi to jako nikdo v životě. Jen tak. Téměř mezi dveřmi. Během pár chvil mi zničíš iluze o všech mých milencích…ach jo! Jsi nepolepšitelná!“
„To bude tvojí výchovou,“ neodpustila jsem si poznámku a ona mě lehce zmáčkla nos.
„Nedovoluj si!“ Pak se rozhlédla kolem a pomalu se posadila. „Musíme to dát do pořádku,“ řekla. „Nebo se vrátí Robin a zničí mu ten pohled veškeré iluze, které má o vztazích…“
„Až si na něj dnes v noci sednu, stejně je ztratí…“
„Ještě to tak,“ mávla rukou a ukradla mi osušku. Zamotala se do ní a odkráčela do domu a do koupelny.
Já se rozvalila na její lehátko a napila se svého džusu. Pak jsem se pustila do těch kostiček melounu. Po tom milování to bylo dvojnásobně osvěžující. Prostě pohoda.
Alice se vrátila ze sprchy asi za dvacet minut a chtěla vědět tři věci: Za a), zda se půjdu rovněž osprchovat? Za b), zda si vezmu něco na sebe, nebo zda tu budu pobíhat jak laciná čubka a konečně za c), zda jí pomůžu nachystat chlebíčky a tak vůbec.
Tvářila se při tom tak, jako že mi nedoporučuje odpovědět na některou z otázek záporně.
autor: Patricie