Alice se dokáže tvářit rozhodně. Pročež jsem neprotestovala a šla splnit vše přesně v tom pořadí, jak mě žádala. Ostatně, bylo to docela logické, ne? Robin dorazil během zdobení slaného dortu. Sladké nesnáší. Já taky ne, takže v tom bychom si rozuměli.

Alice se dokáže tvářit rozhodně. Pročež jsem neprotestovala a šla splnit vše přesně v tom pořadí, jak mě žádala. Ostatně, bylo to docela logické, ne?
Robin dorazil během zdobení slaného dortu. Sladké nesnáší. Já taky ne, takže v tom bychom si rozuměli.
„Tys vyrostl,“ neodpustila jsem si obligátní poznámku a vrhla se mu do náruče. A to tak, aby si mě mohl dokonale osahat. Nesmělému mladíkovi musíme spoustu věcí usnadnit. Báječná tetička, se má chovat tak, aby byla báječná v každém stupni zrání synovce. Tedy v této fázi trochu jako nadržená samička. Ne moc. Ale dostatečně.
Robin byl ale vážně kus chlapa, takže jsem s tím neměla žádný problém.
Lstivě jsem ho požádala, zda by mi něco nevysvětlil na počítači, neb i já mám počítač a ledasčemu na něm nerozumím. Což byla dokonalá záminka a Robin nic nepoznal.
Ba nadšeně souhlasil a hodlal mě odvést nahoru do svého pokoje. Alice se ušklíbla:
„Chovejte se tam slušně!“
„No dovol!“
„Já tě znám!“ prohlásila a zamířila zpět do kuchyně. Robin se tvářil trochu rozpačitě a tak jsem se k němu opět poněkud blížeji přimáčkla a nechala se směrovat nahoru.
Pár šťouravých otázek jsem měla připravených. Nadšeně mi odpovídal a já se vtiskla co nejblíže k němu a naslouchala, jako poslušná školačka. Jak jsem se k němu tiskla, tak se mu postavil. Všimla jsem si docela výrazné erekce. Boule na letních šortkách je nepřehlédnutelná! Zvláště pro zkušenou ženu. Ale dělala jsem jakoby nic. Máme spoustu času. A já chtěla nechat první krok na něm. Schválně jestli si troufne?! Tipovala jsem to po večeři.
Až půjdeme spát…
Odváží se vlézt ke mně do pokoje? Co když ne? To by mě naštval. Ale co když si bude myslet, že by to naštvalo mě? A to nebude chtít riskovat. Budu mu muset nenápadně naznačit, že bych byla možná mile překvapena. Ale velice nenápadně. Trochu odvahy. A kapku alkoholu…
Na noc se mnou nezapomeneš!
Ty představy mě nesmírně vzrušovaly a tak jsem přeslechla jeho poslední slova. Naštěstí se v pokoji objevila Alice a chtěla otevřít okurky. Po mě ne. Po Robinovi. Ale prý je nechala dole.
Synáček poslušně vystartoval a my na sebe mrkly.
Šla jsem si do svého pokoje a vzala krabici s notebookem. A zamířila do obýváku.
Robin vedle v kuchyni statečně bojoval se sklenicí okurek.
Alice se usmívala a schovávala za zády velkou igelitku s nějakou krabicí. Byl v ní skener s dianástavcem.
Robin má vyhraněné zájmy. „Tu sklenici jsi zavřela opravdu dokonale,“ podotkla jsem a Alice vyprskla. Robin se na nás podezíravě zahleděl.
„Už se na to vykašli a pojď dát mamince pusinku!“ objala ho a důkladně ocumlala. A taky vyřkla tradiční osmnáctinohé přání. Já se připojila a kromě krabice přidala i dlouhý polibek, naznačující další možnosti. Jeho ruka mi na okamžik přejela po zadečku. Klidně mohl víc stisknout…
Ale to chce čas…
Řekla bych, že mu bude stát po zbytek večera.
Alice nás odtáhla od sebe a pak do obýváku a usadila nás k připravenému pohoštění. Robin se pak rozplýval nad dárky a byl k neutišení.
„My tomu sice nerozumíme,“ ušklíbla se Alice, „ale jsem ráda, že se ti to líbí…“
Následovala další pochvalná óda a pak jsme tlachali a konzumovali. Alice otevřela nějakou tvarovanou sklenici vína a rozdala nám sklenky.
Pustila nějaké CD a pokoj zalila příjemná hudba. Natáhla jsem se pro další chlebíček zavadila o Robinovo rameno. Dlaní jsem ho pohladila po paži.
Pak jsem se přesunula vedle.
Alice chtěla tančit. A chtěla po Robinovi, aby si zatančil s ní.
Na můj vkus se k němu až příliš lepila. Občas na mě za jeho zády vyplázla jazyk.
Robin se osmělil a trochu víc ji objal kolem zadečku. Jejího hodně vyvinutého zadečku.
Teď jsem se pro změnu ušklíbla já.
Alice pozvedla obočí.
„Echm…“ řekla a trochu se vymanila ze sevření. „Chmhmchm…“ dodala pro sebe, ale tančila dál. Alice není hysterka.
Zajímalo by mě, jestli cítí, jak moc mu stojí. Stále měl na sobě ty šortky. Muselo to být výrazné. A teď k sobě tiskne ještě takový kus ženské. Na ty kozy prostě nešlo nelepit se. A zadeček nešel minout. Alice prostě ani jinak objímat nelze.
Opět se zatočili a ona se na mě opět významně usmála.
Trochu zvolnila tempo.
V další otočce jsem si nenápadně ukázala prstíkem na rozkrok. Trochu se začervenala a zkousla si rty. Zvolna se nechala unášet do další plouživé otočky.
Pak na mě mrkla. A něco mi naznačovala s potutelným úsměvem prsty.
Dělala takové to kolečko palcem a ukazováčkem.
Já v dalším kole naznačila rovnou celou délku rukama.
Sevřela pěst a náznakem si ji namířila pod nos.
Robin ji k sobě opět mohutně přitiskl. Vykulila oči a malinko víc zrudla. Tak zaklonila hlavu. Mrkla jsem na ni. Robinovi dlaně svíraly její zadeček stále roztouženěji. Nebylo pochyb o tom, že si ji stále více tiskne. Zajímalo by mě, kam až bude Alice ochotná zajít.
„Tančíš báječně, miláčku,“ řekla najednou a vykroutila se mu. „Ale věřím, že i tetička by si ráda zatančila…“ „Ani ne,“ protáhla jsem se.
„Ale zatančila!“ ujistila mě Alice a dotáhla na parket před věží. Bylo na ní vidět, že je dost rozpálená. Doslova nás k sobě dostrkala a pak se malátně složila do křesla a nalila si novou číši vína. Vypila ji docela rychle. A nalila si další.
„Tak jenom lehce,“ řekla jsem Robinovi a skutečně jej uchopila pouze za konečka prstů. Předtím jsem si dobře všimla, jak nerad svoji maminku pouští.
A taky jsem viděla, jak moc ji to rozhycovalo. Poznám to na ní velice dobře.
Bůh ví, jak by to dopadlo, kdybych tu neseděla?
Robin si mě postupně stále více tiskl k sobě. Alice na mě mrkla. Udělala jsem na ni dlouhý nos a důkladně se k Robinovi přitiskla. Přes šaty jsem ucítila jeho mohutně naběhlý pyj. Skutečně mu stál! Uvědomila jsem si, že se takhle opíral o Alici. O svoji matku!
Donutilo mě to polknout a pak jsem jí pohrozila.
Pouze pokrčila rameny.
Robin mě objal kolem pasu a tiskl mě k sobě stále víc. Nechala jsem ho. A občas se trochu zavrtěla v bedrech, abych mu ho ještě víc podráždila. Jednu chvíli se mi dokonce zdálo, že tiše vyhekl. Zajímalo by mě, jak se bude tvářit, až se udělá. Na těch šortkách bude parádní skvrna!
To nezamaskuje.
A já byla rozhodnuta dotáhnout to do pořádného trapasu.
Jen ať si zvyká! Opět trochu hlasitěji vydechl a já se k němu ještě víc přitiskla.
Ta hra mě nesmírně vzrušovala.
Byla jsem rozhodnutá pokračovat až do dokonalého konce. Alice to postřehla velice dobře. Naslinila si jazýčkem rty a pak mi krátce pohrozila ukazováčkem. Vrtěla jsem zadečkem. Krouživým tlakem jsem masírovala Robinův úd. On sám se ke mně tiskl již zcela mimo rámec slušného vychování.
„Že by byl konec písničky,“ řekla Alice s úšklebkem.
„Docela se mi to líbilo,“ podotkla jsem zklamaně.
Robin byl rudý jako pivoňka. A mě bylo jasné, že tu hranici, ze které se dá ještě couvnout jsme překonali těch pár chvil bez tance. Ten okamžik, kdy jsem se k němu prudce přitiskla a rázně se zavlnila bedry.
Pak jsem odstoupila a volným krokem si šla sednout.
Robin taky.
Ale o volném kroku nemohla být řeč.
On vytekl.
Byl to přesně ten okamžik, kdy se chystal stříkat, ale já mu to nedopřála. Ale jeho tělo už to nedokázalo zadržet. Jen to nebylo tak prudké.
Stál pár okamžiků trochu zaraženě. Neschopen pořádně pochopit co se to děje. Jasně panic! Občas onanie, ale od ženy svým způsobem poprvé. A já se tvářila, jako že o žádný sex nešlo. Prostě si zatančil s tetičkou. „Dolila bys mě trochu vína, Ali?“ otázala jsem se ospale a ta čertice se na mě ušklíbla.
„Řekla bych, žes ho pěkně rozhodila!“ zašeptala. „Aby mi ho to nezablokovalo!“
„Já si nezačala,“ řekla jsem a Alice mi polila ruku.
Robin cosi rozpačitě zamumlal a vzal si chlebíček. Pak se posadil do křesla a dával pozor, aby nebylo vidět na jeho šortky.
Takže teď bude třeba chvíli čekat, než se opět nabudí. Ale podruhé by to mohlo být mnohem trvalejšího rázu. A já to potřebuji mnohem dokonaleji! Takže si odpočiň a pak pěkně za tetičkou dolez!
Takže teď zase chvíli tlachat o ničem…
„Neudělal ses, miláčku?“
To tedy byla od Alice rána pěkně pod pás! Robin v obličeji připomínal Sovětskou vlajku. Ta věta mu vzala slova i dech.
„Řekla bych, že jsi k tomu rozhodně neměl daleko!“ Alice usrkla vína a usmála se. Robin po nás hleděl stále naprosto nechápavě.
Nějak mu to jakoby pořád nedocházelo.
„Ale proč jsi mi něco nepošeptal, broučku,“ přidala jsem se. „Opravdu se ti zdál tak nadržený?“ „Ach! Proto jsem ti ho přeci předala, drahá!“
„Ale to jsi mi měl pošeptat do ouška, miláčku,“ řekla jsem medovým hláskem. Pak jsem se jakoby zamyslela. „Ale to je strašné, Alice! Vždyť on mohl vytéct těch pár chvil poté co dohrála hudba! To mohlo být tak nedokonalé! Proč jsi mi nenaznačil víc lásko? Mě by nevadilo, kdyby ses chtěl během tance vystříkat! Vážně! To je přirozené! Nevytekl jsi, že ne??“
„Řekla bych, že až na stehna!“
„Ale Alice, to muselo být příšerné! A já se od něj tak odtáhla! Při tom on potřeboval moje bedra jako oporu pro své uvolnění…Ach lásko!“ obrátila jsem se na něj. „Můžeš to své tetičce odpustit??“
Robin se jen nadechl.
A Alice se rozesmála.
„Měla bych si tě vyfotit!“ řekla nakonec. Stále se otřásala smíchy a já s ní. Robin rozpačitěl. Pak se nafučel a zatvářil se uraženě.
„Tohle taky nebyl špatný dárek k narozeninám,“ podotkla Alice a já se protáhla.
„Vám…tobě…“ Robin zaváhal, „já nevím já…“
„Tomu se říká ztratit řeč,“ řekla jsem. „Nechceš položit tu hloupou otázku, zda nám to nevadilo, že ne?“
autor: Patricie