Ridlex Seznamka

Obchodní jednání

Zralé ženy
Můj deníčku
>
>
>
>"
>Chtěla bych se svěřit s událostí, která se mi stala docela nedávno v jedné
>továrně. Byla jsem tam s manželem pracovně. Potřebovali jsme do firmy koupit
> nový stroj a já jako spolumajitelka a účetní v jednom, jsem jela s ním. 
>Nebyla jsem příliš nadšená. Štvalo mě, že tam musím jet, a že ten poklad pro
>firmu, jak Miloš říkal, bude stát 8 mega.
>
> Vyrazili jsme v pátek ráno. Den pošmourný, zatažený, pršelo. Musím
>reprezentovat přece. Proto jsem si oblékla punčochy, hladké černé lodičky na
>podpatku, ty co jsem dostala od Miloše na dovolené v Americe, šatičky z
>Anglie, černé, pletené s bílými proužky, do půlky stehen a hezky hlubokým
>výstřihem a kabát s kožíškem kolem krku.
>""
>V osm ráno jsme dorazili na místo. Nejdřív se nás ujal šéf, dali jsme si u
>něj v kanceláři kafe a po hodině vyjednávání a probírání obchodu, jsme se
>vydali do dílen, kde nám náš poklad vyrobí. Ještě se cestou stavil pro svého
>zaměstnance, vedoucího dílen, který nám měl všechno ukázat. A o tom chci
>psát.
>""
>Byl to fakt vysoký nádherný mladý muž. Mladší než já a popravdě víc než ta
>dílna mě zajímal on. Vysvětloval nám výrobní proces a ke konci už jsem
>nemyslela na nic jiného než jak bych se chtěla nechat všude hladit jeho
>rukama. Byla jsem zvědavá, co schovává jeho poklopec. Sledovala jsem ho,
>nereagoval, i když to věděl, že se na něj dívám. Provokovala jsem ho,
>chodila jsem se dívat na jednotlivé přístroje, vlnila zadkem. Sehnula se pro
>nabídku, kterou jsem schválně upustila na zem. Nic. Po skoro dvou hodinách
>povídání, a poté, co jsem řekla, že jistě na tohle firma peníze má a bez
>problémů obratem zaplatíme fakturou, se Miloš s šéfem někam odebrali. Ten
>vysoký  tam zůstal stát a začal si mě prohlížet. Co prohlížet. Sjížděl mě
>očima od hlavy k patě. Koukal se mi nestydatě do výstřihu, a usmíval se.
>"Takovou sebevědomou paničku jsme tady ještě neměli, takhle v dílnách",
>podotkl a šel ke mě. "Jak dlouho si myslíte, že budou dohadovat koupi? Ještě
>si musí říct, jak si půjdou dál na ruku, jak budou spolupracovat, můj šéf dá
>tomu vašemu telefon a pak si dají kapku něčeho ostřejšího, už to znám a co
>budeme dělat zatím my?" Zeptal se mě klidně.
>
>"Co já vím" odpověděla jsem mu, "nemáte dost své vlastní práce, já se vydám
>za nimi" odpověděla jsem rázně.
>
> Co Ti mám deníčku povídat, pleskl mě po tváři jak malou holku a odtáhl do
>rohu místnosti, kde byly dveře. Otevřel je, rozhlédl se ještě za nás, jestli
>nás někdo nevidí a vedl mě do takové tmavé chodby, v dálce jsem slyšela
>kapat kohoutek, až potom jsem zjistila, že to je chodba na záchody. První na
>co jsem myslela bylo, že tady moc často neuklízejí, všude špína, prach,
>stěny šedivé. Na stropě jen hnusně zašlé zářivky. "Tudy se nedostaneme ven!"
> řekla jsem se pomalu, ale neodpověděl. Zabouchl dveře. Sakra, cítila jsem,
>jak to mezi námi jiskří. To napětí se dalo krájet. "A jako co si chcete
>dokazovat?!" pronesla jsem najednou, ani jsem nechtěla, ale vylétlo to ze
>mne. To už jsem měla na tváři jeho dlaň a hned na to se na mě vrhnul. Jeho
>jazyk brzo skončil v mé puse, líbal mě jako by to mělo být poprvé a
>naposledy. Rukou mi držel bradu a druhou rozepínal knoflíky kabátu. Začal se
>mi sápat na prsa. Vytáhl je z šatů, mačkal je a něco mumlal. Kabát ze mě
>strhnul a hodil ho na špinavou zem. Chtěla jsem mu něco říct, ale zacpal mi
>pusu svou rukou a začal mi vyhrnovat šaty. Potom mi svým kolenem zajel mezi
>nohy. "Dej je od sebe ty paničko" syčel, nejradši bych ho do té dlaně
>kousla, ale nešlo to. Přejel mi po kundičce a pak jsem jen cítila, jak
>vytahuje punčochy a trhá je prsty. Kalhotky jen odtáhl. "Hm, panička by
>chtěla mrdat" okomentoval s pousmáním kluzký pohyb svých prstů mezi pysky. 
>Pustil mi pusu a jakmile si v kundě prsty smočil, strčil mi je mezi rty. Prý
>abych se ochutnala, jak jsem nadržená. Ocucala jsem mu je s chutí. Pak si
>klekl a roztáhl mi pysky, začal mi ji vylizovat, nedalo se to vydržet, sakra
>to uměl, hajzl jeden! Podával si mě a já byla čím dál vzrušenější. Nakonec
>jsem se udělala. Styděla jsem se za to, když jsem viděla, jak měl obličeji
>celý mokrý od mé šťávy. Ale jemu to bylo jedno, otřel se mi o šaty a vzal mě
>za rameno, otočil si mě čelem ke zdi a strčil do mě. Spadla jsem na tu zeď.
>Přidržel si mě rukou a zatlačil do mě ocas nadoraz. Ani jsem nepostřehla,
>kdy ho vytáhl. Začal mě prudce šukat. Bezohledně. Jako zvíře. Rychle,
>krátkými tahy a  udělal se brzo. Napumpoval mi to dovnitř! Na jednu stranu,
>jsem se těšila že už se vycákal a dá mi pokoj, na druhou mi to bylo líto,
>ale to nemělo být všechno. Odtáhl mě hned poté ,co docákal, na ty záchody.
>Posadil mě na mísu a vynutil si, ocasem, kterým mě plácal po tvářích, abych
>otevřela pusu. Byla jsem celá mokrá v obličeji, můj make-up byl  hned pryč.
>Nacpal se mi do pusy a začal přirážet. Přísahám, že ten jeho čůrák nezměkl
>ani o trošku. Chvílemi jsem ho cítila až v krku, začala jsem až slzet, jak
>ho strkal hluboko. Kloktala jsem, a když mě nechal vydechnout, vytáhl na
>chvíli ocas, zalapala jsem po dechu a z pusy se mi vyhrnuly sliny, jak jsem
>je nestačila polykat. Stáhl mi hlavu dozadu, a řekl, že na tohle mrdání v
>životě nezapomenu. Plivl mi na tvář a začal mi sliny rozmazávat po obličeji,
>moje i jeho. Pak si zase užíval kouření, docela dlouho, ani nevím jak, jen
>mi to připadalo jako celá věčnost. Pak mě náhle zvedl a otočil k sobě
>zadečkem. Naplival mi na prdelku a napíchl se do  ní. Prý že si ze mně udělá
>kurvu se vším všudy. To už jsem skoro ječela. Můj Miloš mi to nikdy
>nedělá...tam. "Jestli budeš ječet, uděláš se sama", sípal za mnou a když
>jsem nepřestala, vyklouzl ze mě, s rachotem srazil poklop od záchodu dolů a
>sedl si na něj. "Tak pojď čubko a hezky do prdelky. Na tohle mrdání
>nezapomeneš, už jsem ti to říkal". Opakoval. Stáhl mě k sobě. Neviděla jsem
>mu do tváře, byla jsem zády k němu. Narazil mi ocas na prdelku a prý ať ho
>udělám, do minuty, nebo uvidím. Opravdu jsem se snažila, ale nasedat na něj
>mi ze začátku nešlo. Za minutu mu začaly pípat hodinky. Vstal, aniž bych mu
>z ocasu sklouzla, dotlačil si mě před zrcadlo, zvedl hlavu, abych se do něj
>dívala a začal mě šukat. Pomalu. Jakmile jsem sklopila oči, dostala jsem
>jednu přes zadek. Už mi zase tekly slzy, když to začalo drhnout. Poplival
>důkladně análek i ocas a pokračoval. Už jsem se snažila ani nemuknout.
>Nechtěla jsem to, ale pička mi mazala důkladně. Když už jsem se zase
>vzrušená dívala na něj v zrcadle, začal mi prdelku hladit, sjížděl na mé
>boky a dopředu na poštěváček. Začal se s ním mazlit, přejížděl po něm stejně
>pomalu jako ho vrážel do prdelky. Vrněla jsem a sténala.  "Už se to paničce
>líbí? Už je z ní mrouskavá kočka? Čubka k vycákání?" Slyšela jsem ho říkat,
>nespustil ze mě oči. Já z něj také ne. "Ano, je ze mně čubka k vycákání",
>slyšela jsem se jak říkám a pak jsem se udělala. Zrychlil. Z poštěváčku ruku
>nesundal. Začal mi ho drtit. Svíjela jsem se před ním. Ucvrkávala na
>podlahu. Nemohla jsem to absolutně zastavit až jsem ucítila, jak postupně
>zrychluje a pak to horko v prdelce. Nemohla jsem se chvíli ani pohnout. On
>jen vyjel z mého těla a těsně u mé hlavy pustil vodu. Před mýma očima si ho
>umyl a zastrčil do kalhot. Pak mi dal pohladil zadek, prohlédl si pičku,
>trochu ještě pohonil a zvedl mi obličej. "Tak kurvičko, jsme na konci",
>pronesl a odešel. Snažila jsem si trochu přemalovat obličej. Když jsem si na
>zemi v tmavé šedé chodbě brala kabát, otevřely se dveře. Hrozně jsem se
>lekla. "Co tady děláš?" zeptal se mě Miloš, už tě dobrou hodinu hledáme, ten
> mlaďák říkal, že jsi šla už ven do auta, ale tys zabloudila co?" usmíval se
>na mě. Pozorně si mě prohlíží. "Ale neboj miláčku, vždyť se nic neděje, bála
>ses?" Bere mě za ramena a dá mi pusu. Vyvede mě ven. V zádech cítím pohled,
>a když se otočím, vidím siluetu v okně. "Jo prosím tě, ředitel se domlouval
>s tím mladým, že kvůli financování je potřeba, aby jsi sem zajela ještě
>jednou. Kvůli tak vysoké částce to nepůjde zaplatit obyčejnou fakturou, nebo
>co, ty tomu prý rozumíš." Říká mi Miloš. A já jsem, milý deníčku, jen
>pokývala hlavou a usmála jsem se. "Ano, tomu rozumím." odpověděla jsem
20.10.2021 22:40

Je to skutečnost?