Pavel téměř šílel při představě, že jen ten tenoučký kousek bavlny odděluje jeho pohled od nejsladšího vchodu do těch nádherných bytostí. Ženské zadnice byly lákavější, než dozrávající třešně na stromech v zahradách vilové čtvrti, kde bydlel..

Hned jak vešel dovnitř věděl, že dnes to bude nadlouho. Rozpálená a sluncem zalitá ulice zůstala někde nahoře a Pavel sestupoval po úzkých schodech dolů do sklepního baru. Šel spíš po sluchu za dunivou hudbou, protože náhlé přítmí ho dokonale oslepilo. Vybral si špatnou hodinu na oběd, skoro všechny stoly byly obsazené. Alespoň siluety sedících hostů to naznačovaly. Posadil se k volnému stolku a unaveně mžoural po okolosedících. Byl právě uprostřed udýchaného dne, plného nepříjemností a doufal, že se alespoň rychle a dobře nají. Chodil sem málo, většinou vyběhne z kanceláře a něco rychle sní ve fastfoodu naproti, ale dnes se vysloveně potřeboval posadit.
Jaro se pomalu přelévalo do léta a nabízelo bezpočet pohledů na dívčí krásu, která dráždila fantazii a podněcovala touhy k nevázaným dobrodružstvím. Pavel dokázal hodiny posedávat na zahrádkách restaurací a pohledem rozepínat knoflíčky k prasknutí napnutých blůz kolemjdoucích dívek. Jejich ňadra se svobodně houpala v košilkách a tričkách a výstřihy byly jen počátkem té teplé a těsné úžlabiny, vedoucí kamsi dolů. Kolikrát jen v duchu sjížděl tou voňavou šachtou! A co teprve minisukně, končící těsně pod rozkrokem, které jsou jenom nástrojem k tomu, aby při sebemenším předklonu odhalovaly bělostný proužek spodního prádla. Pavel téměř šílel při představě, že jen ten tenoučký kousek bavlny odděluje jeho pohled od nejsladšího vchodu do těch nádherných bytostí. Ženské zadnice byly lákavější, než dozrávající třešně na stromech v zahradách vilové čtvrti, kde bydlel.
Teď však Pavel seděl v temné kobce podzemní restaurace, kde mu příjemný chlad ovíjel chodidla v sandálech, a marně se snažil upoutat pozornost nehezké servírky, která se loudala lokálem a s nepřítomným pohledem sbírala ze stolů prázdné talíře. Bílá krajková zástěrka ovázaná kolem jejího masitého zadku svítila do sklepního šera a její vláčné a pomalé pohyby naznačovaly, že dnešní oběd se asi protáhne. Pavel se mimoděk usmál a představil si, co všechno by se na něj asi vyvalilo, kdyby dostal příležitost tuhle servírku zbavit její černé služební blůzy a sukně. Představil si svůj obličej zabořený mezi prsy velikosti zralých melounů a svoji ruku na místě, kde se setkávala její mohutná stehna. Trefil by vůbec?
"Co si dáte?" probudil ho ze snu nezúčastněný dotaz. Stála nad ním a její prsa mu nahlížela přes rameno do jídelního lístku.
"Dal bych si pod hlavu ty tvoje polštáře, abych se mi tu lepší spalo, ty mátoho", pomyslel si pro sebe, s předstíranou lhostejností si objednal krůtí steak a pivo a pak jen sledoval, jak se její rozměrné půlky vlní směrem ke kuchyni. Pavlův zrak se konečně trochu přizpůsobil prostředí, a tak místo siluet a stínů začaly kolem něho z šera vystupovat konkrétní osoby a tváře. Rozhlédl se tedy, jestli poblíž nesedí někdo známý, kdo by mu třeba předpokládané dlouhé čekání na porci krůtího masa trochu zkrátil. Nikdo takový nebyl nablízku. Logicky se tedy začal Pavel zajímat o obědvající dívky. Všude kolem v centru města bylo habaděj kanceláří, takže o hladové sekretářky, referentky, koncipientky a asistentky skutečně nebyla nouze.
Uviděl ji přímo přes uličku naproti sobě. Jak si ji mohl nevšimnout! Znal tu dívku od vidění, musela pracovat někde nedaleko. Nádherná černovláska s výraznýma očima a dlouhým štíhlým krkem. Pod ním se klíční kosti sbíhaly do malé jamky, ze které nebylo, než sklouznout pohledem na nádherná ňadra v tenkém bavlněném tričku. Ten nejšikovnější dřevomodelář by nevyhladil tak úžasně oblé tvary s dortíky bradavek na jejich vrcholu! Pavel se snažil definitivně srovnat svůj sluncem stažený zrak s přítmím baru, aby mohl naplno vychutnávat krásu, která se mu nabízela necelé dva metry od něho.
Dívka už tu asi čekala také nějakou dobu, protože vypadala neklidně a nedočkavě. Pavel si všiml, že se každou chvíli rozhlíží, jako by někoho hledala nebo očekávala. To už se mu ale naskytl nádherný pohled pod protější stůl na dvě opálená kolena, lehce rozevřená, mezi kterými zpod minisukně prosvítalo to nejtajemnější bílé nic na ženském těle. Něco se tam ale dělo! No ovšem! Teď se tam v šeru blýsknul prstýnek nebo hodinky! Rázem pochopil příčinu jejího zvláštního neklidu. Milá neznámá si tu v přítmí možná trochu opatrně, ale o to s větším nasazením, krátila čekání na oběd masírováním kačenky a nic netušíc nabízela Pavlovi šokující pohled na vlnící se klín jejích kalhotek. Pravá ruka svírala aperitiv, ale dívka byla prokazatelně myšlenkami jinde, než u jídelního stolu. Pavel nemohl odtrhnout zrak z toho temného místa pod tabulí a ze vzduchu proniklého cigaretovým dýmem snažil se nasát vůni vlhkého ženského pohlaví. Dokonce jako by se mu snad podařilo přes dunivou hudbu zaslechnout neznatelné mlasknutí rozdrážděných pysků, které se v jeho představách měnilo na pleskání mořského přílivu rozkoše. Jeho vzrušení stoupalo kamsi do neuvěřitelných výšek, takže si málem ani nevšiml, že mu na stole přistál talíř s objednanou porcí.
I objekt jeho zájmu dostal svůj talíř, na kterém plavalo cosi ve smetanové omáčce. Dívka se trochu lekla a obě její ruce na chvíli spočinuly na desce stolu. Začala do sebe zbrkle házet přinesené jídlo a bylo na ní znát, že to, kvůli čemu sem původně přišla, jí je teď trochu na obtíž. Pavel úzkostlivě doufal, že nenadálému představení ještě není konec. Nezklamala ho.
Spěšně dojedla svoje jídlo, způsobně si otřela ústa ubrouskem, pečlivě ho složila a zatížila použitým příborem. Pak se opatrně rozhlédla, pohledem zavadila i o Pavla, který bleskurychle uhnul zrakem, a prostřední tři prsty levé ruky namočila od zbylé omáčky na talíři. Pavel ani nedýchal. Její ruka i s ještě dozajista teplou smetanou na prstech sjela opět pod stůl a zmizela ve spodním prádle. Pavel si bezděky položil ruku na svůj poklopec. Pod plátnem kalhot mu divoce tepala krev v údu napnutém jak luk. Dívka položila svou ruku na židli dlaní vzhůru a začala se na ní svým zadečkem lehce pohybovat tam a zpět. Kalhotky byly sežmoulané do tenoučkého provázku, který mizel mezi pysky rozpáleného pohlaví. Rozkošnice zrychlovala své pohyby a její stoupající vzrušení tryskalo ze zarudlé tváře. Pavel se musel naklonit, aby mohl dál pozorovat, jak dívčiny prsty rytmicky mizí mezi houbovitými závoji štěrbiny. Její ruka mu překážela ve výhledu. Představil si smetanovou omáčku, mísící se s voňavými šťávami rozkošné kundičky. V ústech mu tryskaly gejzíry chutí a vůní, jeho ruka na poklopci cítila škubání blížícího se orgasmu.
Hluboce vydechl, narovnal se a loktem zavadil o poloprázdnou sklenici piva. Ta se s řinkotem převrhla její obsah vyšplíchnul do nedojedené porce krůtího steaku. Dívka vylekaně vzhlédla a zachytila Pavlův pohled vyvalený mezi její nohy. Vzápětí se jejich oči setkaly. Neznámá zrudla, srazila kolena k sobě, vyskočila od stolu, spěšně chňapla po kabelce a se sklopeným zrakem vyběhla z místnosti. Pavel seděl jako přikovaný. Jeho vzrušení trochu ochablo, ale srdce mu stále tlouklo jako na poplach.
V tom přiběhla servírka. Její vláčnost byla tatam. "Vláďo, tahle nám utekla bez placení!" halekala hystericky kamsi k barpultu a ukazovala na prázdný talíř od smetanové omáčky.
Pavel už zase přišel k sobě. "Paní, za tu slečnu platím já! Nemohla se vás dočkat, tak mi tu nechala pro vás peníze!" A položil na stůl dvoustovku. "Já vám taky zrovna zaplatím."
Zmlkla, sbalila peníze a opět se vrátila ke svému želvímu tempu.
Pavel vstal, strčil si peněženku do kapsy a chystal se odejít z baru. Nedalo mu, aby se nepodíval k protějšímu stolu. Na židli zbyla po tajemné dívce nepatrná loužička smetanové omáčky. Pavel se opatrně rozhlédl, přistoupil k dívčině stolu a dvěma prsty levé ruky kapku okrové tekutiny setřel. Cestou po schodech nahoru vstříc rozzářenému teplému dni se neudržel a vzpomínku na neobyčejný oběd z konečků prstů olízl. Chutnala přesně tak, jak si celou dobu dole představoval...